Ana səhifə

1 W. A. Mozart – zajímavosti ze života a z díla


Yüklə 143 Kb.
tarix27.06.2016
ölçüsü143 Kb.

Hudba období klasicismu – úkoly

1) W. A. Mozart – zajímavosti ze života a z díla

Pokuste se někde sehnat film Amadeus od režiséra Miloše Formana.

Pusťte si alespoň krátkou ukázku z tohoto velice vydařeného filmu. Lze zde spatřit spoustu dobových věcí, včetně módy, vybavení domů a zejména velmi pěkně zpracovaný život tohoto geniálního komponisty.
Úryvky naleznete i na internetu, např. zde:

http://www.youtube.com/results?search_query=amadeus&search_type=&aq=f
2) L. van Beethoven – zajímavosti ze života a z díla
Pokuste se někde sehnat film Nehynoucí láska, jenž retrospektivně vypráví o životě Ludwiga van Beethovena z pohledu jeho přítele a několika významných žen z Ludwigova života. Přítel Schindler se po Beethovenově smrti ujme úkolu najít podle nepodepsaného dopisu ženu, které Ludwig odkázal majetek včetně autorských práv na své dílo. Postupně se nám vyjevuje celý Beethovenův život, zejména pak traumata způsobená tyranským otcem, složitou povahou, marným hledáním lásky a hlavně postupnou ztrátou sluchu. Film je nejen pro žáky zpracován velice přínosně a obsahuje mnoho rozmanitých ukázek z díla významného tvůrce (sonáty, symfonie, oratorium a komorní díla).

3) W. A. Mozart – předehra k Figarově svatbě

V učebnici HV pro 6. ročník SPN naleznete 3 úryvky z not, které zobrazují části předehry k Figarově svatbě. Podle zdatnosti žáků je možné s těmito úryvky pracovat tak, že zahrajeme na klavír jednotlivé části, aby si žáci si zapamatovali danou melodii. Zahrajeme ji alespoň dvakrát. Následuje poslech originální skladby, v níž žáci poznávají, kdy začíná dané téma.
Pro zdatnější žáky lze témata okopírovat, rozstřihat a změnit jejich pořadí, následně jednotlivá témata opět zahrát a pustit předehru. V tomto případě se musí daná témata správně seřadit.

  • první téma začíná v 0:00 – lze vyslyšet melodii

  • druhé téma začíná v 0:48 – je velmi těžké je poznat

  • třetí téma začíná v 1:30 – snadné na poznání, jednoduchá melodie

Se skladbou si lze také hrát, nejlépe při opakovaném poslechu, pouštíme jen vybrané téma, žáci je musí poznat podle paměti.


4) W. A. Mozart – serenáda Malá noční hudba
Krásnou ukázkou hry smyčcového kvarteta je právě tato serenáda. Lze na ní ukázat možnosti smyčcových hudebních nástrojů, které tvoří nejpočetnější část symfonického orchestru.
Skladba je také názornou ukázkou práce s rytmickými hodnotami, opakováním hlavního tématu, dynamikou apod.
5) W. A. Mozart – vokálně-instrumentální dílo Requiem
Poslechněte si krátkou ukázku vokálně-instrumentální skladby Requiem Wolfganga Amadea Mozarta a pokuste se vylíčit pocity, které ve vás tato hudba vyvolává. Nejprve si skladbu pouze poslechněte, při druhém poslechu teprve začněte psát. Vše stačí popsat pouze několika větami. Tento koncept můžete dále využít k napsání slohové práce na téma „Jaké pocity
ve mně vyvolává Mozartova hudba“.
6) W. A. Mozart – rozbor Sonatiny C dur
Formotvorný rozbor této skladby se nachází přímo v prezentaci.
7) L. van Beethoven – symfonie č. 5 Osudová, 1. věta
Úkol je podobný tomu s Figarovou svatbou.

V učebnici HV pro 8. ročník naleznete témata z první věty této symfonie. Lze s nimi pracovat jako v úkolu 3. Výhodou zde je, že je možné daná témata použít k práci se sonátovou formou, která je dána prací s jednotlivými tématy – hlavní téma, vedlejší téma a závěrečné téma. V tomto případě můžeme daná témata velice dobře poznat díky jejich melodické i rytmické stránce.




  • hlavní téma začíná v 0:00

  • vedlejší téma začíná v 0:41

  • závěrečné téma začíná v 1:01


8) L. van Beethoven – symfonie č. 7, 2. věta
Sedmá symfonie L. van Beethovena, která nemá žádný podtitul, zazní také ve filmu Nehynoucí láska, o kterém již byla zmínka a který je pro žáky velice vhodný. Druhá věta této symfonie při poslechu vyvolává mnoho nehudebních představ. Žákům tedy můžeme dát
za úkol zamyslet ses nad tím, co může skladba vyjadřovat, jaké pocity v nich vyvolává apod.
Nelze opomenout ani hudební stránku, tedy výraznou postupnou gradaci v první části. Například ve výše uvedeném filmu tato hudba z ní v době, kdy se Beethovenův synovec chystá spáchat sebevraždu.
9) L. van Beethoven – symfonie č. 9, 4. věta Óda na radost
Poslední symfonie L. van Beethovena a její čtvrtá věta je obohacena o vokální složku, tedy píseň Óda na radost. Je velice vhodné, aby žáci tuto část znali, neboť se dnes užívá jako hymna Evropské unie. Píseň v originále (v němčině) naleznete v modrém zpěvníku
Já, písnička III. V českém překladu píseň naleznete v učebnici HV pro 7. ročník. Melodie je velice jednoduchá, stačí k ní přidat lehký doprovod.

10) L. van Beethoven – sonáta cis moll Měsíční svit
Při poslechu Beethovenovy klavírní sonáty je vhodné dát žákům jediný úkol – poslouchat
a nechat se unášet vlastními myšlenkami. Po skončení poslechu se můžete zeptat, jak se žákům ukázka líbila a o čem při ní přemýšleli, popř. co se jim vybavovalo (pozitivní/negativní věci apod.).
11) L. van Beethoven – sonáta c moll Patetická
S touto skladbou pracovali i další umělci, vznikla z ní dokonce i píseň, jednu z nich zpívá naše přední zpěvačka Lucie Bílá, jmenuje se Krůpěj tvá a je v ní velice dobře poznat hlavní melodie Beethovenovy sonáty.
12) Joseph Haydn – symfonie č. 94 S úderem kotlů
Haydnova symfonie začíná velice jednoduchým tématem, jehož notové zpracování nalezneme v nové učebnici HV pro 7. ročník. Se základním tématem lze pracovat jak po stránce pěvecké, tak po stránce rytmické.
13) Joseph Haydn – Koncert F dur pro trubku a orchestr
Poslechněte si skladbu od Josepha Haydna Koncert pro trubku a orchestr – závěrečnou větu, jež má formu ronda, a pokuste se zakreslit její vzorec. Kolikrát se opakuje hlavní téma a kolik dalších témat se ve skladbě vyskytuje? Dochází ke střídání v hraní orchestru a sólového nástroje?
Odpověď:

Skladba má formu ronda, což obecně znamená, že se musí několikrát opakovat hlavní téma (označujeme jej zpravidla A), dále se ve skladbě vyskytují další témata (značíme dalšími písmeny abecedy, např. B, C, D).


Koncert F dur pro trubku a orchestr Josepha Haydna má vzorec A B A C A B A. Hlavní téma se opakuje čtyřikrát a ve skladbě jsou další dvě témata.
14) Hudební nástroje
V období klasicismus docházelo k vylepšování hudebních nástrojů a ke vzniku hudebních těles, které známe i dnes. Je proto záhodno zopakovat hudební nástroje – jednotlivé sekce, druhy nástrojů, jak se na ně hraje, jejich fotografie a také jejich znění.

15) Skladba a její působení
Při práci s poslechem je možné žáky nechat, aby podle poslechu vybrali slova, která se podle nich hodí k dané ukázce.
Např.: Z následujících slov vyberte osm, která podle vás se skladbou souvisí.

(veselá, rychlá, gradace, svatba, housle, přátelé, příroda, hory, louka, napětí, potichu, téma, procházka, allegro, klavír, lesy, pláč, meditace, tempo, smyčce, pochod, křik, film, vítr, rytmus, vítězství, dynamika, zpomalování, nahlas, dechy, rodina, síla, smutek, líbivé, klarinet, oslava, zpěv ptáků, zpomalování)
Slova pochopitelně vybíráme s patřičným záměrem!
16) Melodram
Novou hudební formou, která vznikla v období klasicismu, je také melodram, tedy skladba, která využívá většinou literární námět a skladatel k ní přidá patřičný hudební doprovod.
S žáky je možné zkusit/vytvořit krátký melodram. Vybereme si krátké literární dílo, nejlépe epickou báseň, a vytvoříme k němu hudební doprovod všemi možnými nástroji melodickými
i rytmickými. Je nutné hudbou vhodně dokreslit děj.
17) Souhrnné opakování (úkoly, soutěž, křížovka)
a) Přiřaďte ke skladatelům následující díla:
(Don Giovanni, Osudová symfonie, Koncert pro trubku a orchestr, Óda na radost, Malá noční hudba, Figarova svatba, Měsíční svit, Lukavická symfonie, Requiem, Stvoření, Eroica, Slavičí kvartet)


Joseph Haydn

W. A. Mozart

L. van Beethoven




































b) Doplňte následující slova do informací o skladatelích.


(Ludwig, Dolní Lukavice, klasikové, sluch, sebevražda, Francie, moderní, zázračné dítě, Mannheim, Itálie, peníze, Haydn, Karel, umělec, bratři, učitel, Vídeň, Stamic)
W.A.Mozart měl přezdívku......................, neboť od raného dětství hrával po koncertech. Jakub Jan Ryba pracoval jako..........................., ale jeho ................. metody nebyly přijaty,
proto spáchal ...................... ….............. van Beethoven patřil spolu s Mozartem
a ...................... mezi vídeňské ...................... Josef Mysliveček působil v .....................,
Jan Václav Hugo Voříšek naopak v ................ a ....................... působil v německém městě ......................, kde spolu s dalšími tvůrci založil hudební školu. Joseph Haydn působil
u hraběte Morzína v ..........................., W. A. Mozart chtěl být, jako jeden z prvních, svobodným ................... L. van Beethoven měl obtížné dětství, neboť se musel starat o své ................, otec utrácel jeho vydělané ....................; od 26. roku začal ztrácet ..................., byl zastáncem boje za ideály ..................... revoluce a stal se poručníkem svého synovce.....................
c) Přiřaďte informace o dílech ke správným dílům:

moji Pražané mi rozumějí

forma ronda

zkomponována pro Prahu

melodram

text Fridrich Schiller

soubor vánočních písní

oratorium na námět J. Miltona

Smyčcový kvartet

boj s nepřízní osudu

napsána po pobytu u Morzína

Malá noční hudba

Lukavická symfonie

Óda na radost

Figarova svatba

Osudová symfonie

Stvoření

Ariadna na Naxu

Koncert pro trubku a orchestr

Don Giovanni

Česká mše vánoční

d) Přiřaďte směry ke skladatelům:


(baroko – 3x, klasicismus – 6x, romantismus – 6x)


Wolfgang Amadeus Mozart




Antonio Vivaldi




Bedřich Smetana




Petr Iljič Čajkovskij




Richard Wagner




Ludwig van Beethoven




Johann Sebastian Bach




Josef Mysliveček




Giuseppe Verdi




Joseph Haydn




Fryderyk Chopin




Georg Fridrich Händel




Jakub Jan Ryba




Felix Mendelsohn-Bartholdy




Jan Václav Stamic



e) Doplňte křestní jména k příjmením skladatelů:


(Josef, Ludwig, Jan Václav, Joseph, Jakub Jan, Pavel, Jiří Antonín, Wolfgang Amadeus, Jan Ladislav)


Mozart

Vranický

Stamic

Haydn

Mysliveček

Beethoven

Ryba

Dusík

Benda

f) Křížovka





Otázky ke křížovce:

1) Jméno českého skladatele, kterého v Itálii nazývali „božský Čech“.

2) Hudební forma, v níž hudba reaguje na mluvené slovo.

3) Název Beethovenovy opery, v níž se zabývá tématem manželské lásky.

4) Název Beethovenovy klavírní sonáty cis moll.

5) Hudební forma, která má díky Stamicovi čtyři věty.

6) Dnes název obce, ve které na konci 18. století působil Haydn.

7) Název Beethovenovy 3. symfonie, v níž vzdává poctu Napoleonovi.

8) Název 5. Beethovenovy symfonie, jež je reakcí na krutost osudu.

9) Příjmení skladatele, který od 26. roku ztrácel sluch.

10) Jméno českého skladatele, který využíval moderní metody ve výuce.

11) Název rozsáhlé klasicistní hudební formy. Má 3 až 4 části.

12) Příjmení klasicistního reformátora opery.

13) Křestní jméno autora Koncertu pro trubku a orchestr.

14) Název Mozartovy opery, kterou skladatel zkomponoval pro Prahu.

15) Název Haydnova oratoria.

16) Jan Václav Stamic působil v německém městě ...

17) Název Mozartovy komorní skladby hrané smyčcovým kvartetem.

18) Hudební forma, v níž se pravidelně opakuje hlavní téma A.

19) Název Mozartovy opery, která při premiéře v Praze měla větší úspěch než ve Vídni.

20) Dvoje housle, viola a violoncello tvoří ...

21) Příjmení německého básníka, jenž napsal slova k Beethovenově Ódě na radost.




1.
















J

O

S

E

F




M

Y

S

L

I

V

E

Č

E

K

2.



















M

E

L

O

D

R

A

M






















3.
















F

I

D

E

L

I

O




























4.






















M

Ě

S

Í

Č

N

Í




S

V

I

T







5.






















S

Y

M

F

O

N

I

E



















6.
















D

O

L

N

Í




L

U

K

A

V

I

C

E







7.
















E

R

O

I

C

A































8.







O

S

U

D

O

V

Á





































9.




B

E

E

T

H

O

V

E

N


































10.

J

A

K

U

B

 

R

Y

B

A


































11.
















C

Y

K

L

I

C

K

Á




S

O

N

Á

T

A




12.
















G

L

U

C

K


































13.










J

O

S

E

P

H





































14.



















F

I

G

A

R

O

V

A




S

V

A

T

B

A

15.



















S

T

V

O

Ř

E

N

Í






















16.







M

A

N

N

H

E

I

M


































17.
















M

A

L

Á




N

O

Č

N

Í




H

U

D

B

A

18.



















R

O

N

D

O































19.

D

O

N




G

I

O

V

A

N

N

I




























20.

S

M

Y

Č

C

O

V

Ý




K

V

A

R

T

E

T
















21.



















S

CH

I

L

L

E

R

























g) Soutěž s pojmy


Pokuste se někde sehnat určité množství tvrdého papíru (čtvrtky, kartony) a nastřihejte z nich alespoň 50 kusů o velikosti přibližně 30x7 cm. Na tyto cedulky napište velkým a čitelným písmem různé pojmy z hudby období klasicismu. Rozdělte si třídu na tři skupinky po 5 – 6 žácích a zahrajte si hru Kufr. Jeden ze skupiny při ní hádá pojem, který ostatní v jeho skupině vhodně vysvětlují. Soutěžící, jenž hádá, je otočen zády k tomu, kdo ukazuje slova. Členové jeho skupiny vysvětlují pojem po hudební stránce a nesmějí použít slova příbuzná pojmu uvedenému na kartičce. Členové ostatních skupin sledují hru. Ideální je tuto soutěž hrát
s polovinou třídy.

h) Soutěž s poslechy


Další formou opakování hudby klasicismu může být krátké poslechové cvičení. Opět lze tento úkol pojmout jako hru, např. jako pokračování soutěže Kufr.
Vyberte několik skladeb, těch nejvýraznějších, které jste s žáky poslouchali, pusťte jejich nejvýraznější úryvek a žákům dejte za úkol ve skupinách napsat autora a název díla. Můžete žákům jakkoli poradit, i malá nápověda jim může pomoci.

Doporučené skladby (jen pro inspiraci):


  • J. Haydn – Koncert pro trubku a orchestr, symfonie č. 103 apod.

  • W. A. Mozart – Malá noční hudba, Requiem, předehra k Figarově svatbě,
    symfonie č. 41

  • L. van Beethoven – symfonie: 3. Eroica, 5. Osudová, 7. (2. Věta), 9. (4. věta)
    Óda na radost, sonáta Měsíční svit apod.

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət