Ana səhifə

Bobovité (fabaceae) metodický list Úkol 1: Rozbor stavby květu hrachu setého


Yüklə 96.5 Kb.
tarix24.06.2016
ölçüsü96.5 Kb.
BOBOVITÉ (FABACEAE)

metodický list
Úkol 1: Rozbor stavby květu hrachu setého
Obr. 1-2: hrách setý (Pisum sativum)



Obr. 1: korunní lístky Obr. 2: podélný řez květem

překresleno podle Kubáta (1998) překresleno podle Kubáta (1998)


Souměrné květy hrachu setého vyrůstají po jednom nebo ve dvojicích na dlouhých stopkách z paždí zpeřených listů. Kalich je srostlý, pětizubý, koruna se skládá z pavézy, dvou volných křídel a dvou lístků srostlých v člunek. Svrchní semeník je překryt blankou, která vznikla srůstem nitek devíti tyčinek. Desátá tyčinka je volná (tyčinky dvoubratré 9+1). Pestík vznikl srůstem jediného plodolistu. Vajíčka v semeníku vyrůstají v řadě střídavě z obou jeho okrajů.

Květní vzorec: květy oboupohlavné, souměrné, K(5) C5 A(9).1 G(1) svrchní




Úkol 2: Rozbor stavby lusku hrachu setého





Obr. 3-4: hrách setý (Pisum sativum), lusk

překresleno podle Kubáta (1998)

Lusk je plod suchý, pukavý, puká břišním švem.

Úkol 3: pozorování palistů, trnů a úponků bobovitých rostlin




Obr. 6: trny trnovníku akátu (Robinia pseudacacia)

překresleno podle Hadače (1967)




Obr. 5: hrách setý (Pisum sativum)

Překresleno podle Kubáta (1998)


Úloha k doplnění: První listy bývají zpravidla jiného tvaru než listy asimilační. Jsou to listové útvary, které tvoří přechod mezi dělohami a asimilačními listy. Bývají zelené a jejich tvar se blíží tvaru normálních listů. Jsou zpravidla jednodušší a menší než listy. Na mladé rostlince fazolu obecného (se 3-4 normálními listy) si prohlédneme první listy. Normální plně vyvinuté listy jsou trojčetné, kdežto první listy jsou jednoduché. Porovnáme první listy s listy plně vyvinutými a nakreslíme je.


Úkol 4: pozorování vnější stavby listů bobovitých rostlin

trnovník akát (Robinia pseudoacacia) – listy lichozpeřené

jetel luční (Trifolium pratense) – listy trojčetné

lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) – listy mnohočetné

hrách setý (Pisum sativum) – listy sudozpeřené, zakončené úponkou

hrachor jarní (Lathyrus vernus) – listy sudozpeřené, zakončené hrotem

vikev (Vicia sp.) – listy sudozpeřené, zakončené úponkou nebo hrotem

Úkol 5: pozorování vnitřní stavby semena bobovitých rostlin




Jódjódkalium: 5 g jódu a 2 g jodidu draselného rozpuštěné ve 300 ml destilované nebo převařené vody (lze nahradit jodovou tinkturou


Obr. 7: fazol obecný (Phaseolus vulgaris),

podélný řez semenem



Použitý materiál:
hrách setý (Pisum sativum)

    • pěstuje se na polích a v zahradách, místy přechodně zplaňuje

    • kvete od června do září


hrachor jarní (Lathyrus vernus)

    • smíšené a listnaté lesy, mýtiny, průseky, dosti hojně, v horách vzácněji

    • kvete v dubnu a květnu


jetel luční (Trifolium pratense)

    • louky, pastviny, lesní lemy

    • kvete od května do října


lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus)

    • mýtiny, lesní lemy, podél cest, pěstuje se jako okrasná

    • kvete od června do září


trnovník akát (Robinia pseudacacia)

    • lesy, podél cest a železničních tratí, náspy, parky, městská zeleň

    • kvete v květnu a červnu

vikev, bob (Vicia sp.)

    • bob obecný (V. faba) – často se pěstuje, vzácně zplaňuje, kvete od května do června

    • vikev plotní (V.sepium) – louky, křovinaté stráně, světlé lesy a jejich lemy, okraje cest, zahrady, kvete od května do srpna

    • vikev ptačí (V.cracca) – louky, pastviny, lesní lemy, křoviny, břehy vod, náspy, hojně, kvete od června do září

    • vikev huňatá (V. villosa) – stráně, křoviny, louky, písčiny, paseky, lesní lemy, nejrůznější antropicky podmíněná stnoviště, kvete od června do srpna

    • vikev chlupatá (V. hirsuta) – křoviny, louky a pastviny, vřesoviště, skalky, lesní lemy, okraje polí, zahrady, kvete od května do srpna



Kontrolní otázky:


  1. Listy bobovitých rostlin jsou složené. Podle uspořádání lístků rozlišujeme listy dlanitě složené (3-četné, 5-četné) a zpeřené. Vřeteno lichozpeřeného listu je zakončeno (lichým) lístkem, vřeteno sudozpeřeného lístku je zakončeno hrotem nebo úponkou.

  2. olejniny – sója (Glycine sp.), podzemnice olejná (Arachis hypogea)

pícniny – jetel (Trifolium sp.), tolice (Medicago sp.), vikev (Vicia sp.), apod.

luštěniny – hrách (Pisum sp.), fazol (Phaseolus sp.), čočka (Lens sp.),

okrasné rostliny – hrachor (Lathyrus sp.), lupina (Lupinus sp.), apod.

dřeviny – trnovník akát (Robinia pseudacacia), kručinka (Genista sp.), čilimník (Cytisus sp.), janovec (Sarothamnus sp.), jerlín japonský (Sophora japonica)



  1. dvoubratré tyčinky – srostlé nitkami do dvou svazečků (9 + 1)

  2. Plodem bobovitých je lusk (puká podélně jedním nebo dvěma švy) nebo struk (příčně se zaškrcuje a rozpadá na jednotlivé části).

  3. podzemnice olejná (Arachis hypogaea)

  4. palisty přirostlé k řapíku



Použitá literatura:

Hadač E. et al. (1967): Praktická cvičení z botaniky. – SPN, Praha



Kubát K., Kalina T., Kováč J., Kubátová D., Prach K. et Urban Z. (1998): Botanika. – Scientia, Praha.

Kubát. K, Hrouda L., Chrtek J., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha.


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət