Oznámení záměru ve smyslu § 6 z. 100/2001 Sb., v platném znění
|
|  Yüklə 3.52 Mb.
|
C.2.4. Hydrologické a klimatické poměryHydrologické charakteristikyPředmětné pozemky leží ve výšce 400 – 480 m.n.m. Terén pozvolna stoupá jižním směrem k vrchu Dymník. Lokalita je odvodňována bezejmennými pravostrannými přítoky ústícími v Rumburku do řeky Mandavy, pramenící 460 m.n.m., západně od Starých Křečan. Čísla hydrogeologických pořadí jsou 2-04-08-001 a 2-04-08-002. Mandava má na českém území délku zhruba 16 km a povodí 101,7 km2, celková délka toku je 41 km. Na německém území v Žitavě, v nadmořské výšce 228 m, se Mandava vlévá do Lužické Nisy, která náleží do povodí Baltského moře. Předmětný pozemek neleží v CHOPAV ve smyslu vodního zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ani v jeho blízkosti.
Klimatické poměryZájmové území se rozkládá ve výšce 400 – 480 m.n.m. Dle charakteristiky klimatických oblastí (MZ ČR, 1990) náleží oblast do klimatického regionu 4, oblasti MT4, mírně teplé, mírně vlhké, až velmi vlhké. Oblast se vyznačuje malým počtem letních dnů (20 – 30), vyšším počtem mrazových dnů (110 - 130), vyšším počtem dnů se sněhovou pokrývkou (60 - 80). Dlouhodobý roční průměr srážek je 700 - 800 mm. Srážkový úhrn ve vegetačním období je asi 350 - 450 mm, v zimním období asi 250 - 300 mm. Průměrná výška sněhové pokrývky je menší než 50 cm za celou zimu. Nejvyšší četnosti větrů v dané lokalitě jsou ze Z, JZ a J směrů. Celkově z těchto směrů vane zhruba 45 % větrů, bezvětří je zastoupeno po zhruba 28 % trvání roku. Průměrná dlouhodobá roční teplota je 6 – 7 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou dlouhodobou teplotou 16 až 17 °C, nejchladnější leden s průměrnou dlouhodobou teplotou -2 až -3 °C. Nejvyšší srážky jsou nejčastěji v červenci, nejnižší srážky připadají na únor až březen, někdy i leden. Tabulka 9. Klimatické charakteristiky
Ačkoliv dle golfových profesionálů neexistuje kromě sněhové pokrývky hřiště počasí, které by hře zamezilo, ale pouze špatně oblečení golfisté, lze si z výše uvedené tabulky vytvořit představu o kapacitním zatížení hřiště v průběhu roku. C.2.5. Biologické poměryZájmové území je součástí Šluknovského bioregionu 1.57 (dle biogeografického členění krajiny; Culek a kol. 1996), který zabírá geomorfologický celek Šluknovská pahorkatina (kromě okolí Varnsdorfu). Bioregion je tvořen zdviženou žulovou pahorkatinou. Charakteristická je mozaika bioty 4. a 5. vegetačního stupně, potenciální vegetaci tvoří bikové bučiny. Biota má převážně hercynský charakter se silnou modifikací vlivem oceánického podnebí a nízkou biodiverzitou, je zde ale zastoupeno neobvyklé množství subatlantských druhů. Za účelem objektivního a komplexního posouzení stavu dotčených pozemků z biologického hlediska bylo Ing. P. Majerem (OZO schválená rozhodnutím MěÚ Rumburk [8]) zpracováno v období 8/07 – 6/08 Biologické hodnocení sportovního areálu ve Starých Křečanech. Zpráva z hodnocení [13] je přílohou č. A2. dokumentace. FlóraNa lokalitě bylo vymezeno několik biotopů s charakteristickou vegetací pro tato stanoviště:
Mezofilní loukyJedná se o bývalé pastviny s jetelotravní směsí a s přítomností ruderálních druhů bylin. Vlivem pastvy a kosení na některých místech se objevují rovněž druhy společenstva mezofilního trávníku ovsíkových luk sv. Arrhenatherion (kopretina bílá, hrachor luční, hrachor hlíznatý, zvonek rozkladitý, svízel bílý, apod). Nesekané okraje luk u železnice lemují porosty ostružiníků, nálety jasanu a šípku, pcháč rolní, vrbka úzkolistá, vratič obecný, kopřiva dvoudomá, jetel luční, třezalka skvrnitá, lnice obecná, růže šípková a pýr plazivý. V rámci mapování přírodních biotopů pro vytváření soustavy Natura 2000 lze tento biotop zařadit vzhledem k nízké reprezentativnosti k jednotce T1.1 (mezofilní ovsíkové louky) inklinující k ruderální bylinné vegetaci s velmi nízkou reprezentativností a zachovalostí. Druhová diverzita se podle floristického seznamu zdá být velká, je to však pouze díky rozsáhlým plochám luk a pastvin. Tabulka 10. Floristický seznam biotopu mezofilních luk
Ruderalizované louky a pastvinyBa Ostřicové porostyMonodominantní porosty s ostřicí třeslicovitou společně s bršlicí a tužebníkem jilmovým s nízkou druhovou diverzitou. Společenstvo preferuje vlhčí půdy v dolní části lokality. Tabulka 11. Floristický seznam biotopu ruderalizovaných luk a pastvin – Ba ostřicové porosty
Bb Kulturní pastviny se smetankouRuderalizované a druhově velmi chudé louky. Dominantní druhy byly dosety, druhy kvalitního mezofilního trávníku sem pronikají jen ojediněle. Tabulka 12. Floristický seznam biotopu ruderalizovaných luk a pastvin – Bb Kulturní pastviny se smetankou
Podmáčené olšinyOstrůvky lesních komplexů podmáčených olšin na místech s protékající vodotečí. Dominantu tvoří olše lepkavá, podrost potom husté monodominantní porosty ostřice třeslicovité, na břehu vodoteče uprostřed lesního porostu byly nalezeny dva trsy žluťuchy orlíčkolisté. Tabulka 13. Floristický seznam biotopu podmáčené olšiny
PrameništěTento typ biotopu se zde nachází pouze ojediněle a fragmentálně v severní části lokality. Nejedná se vegetačně o společenstvo pramenišť v pravém slova smyslu. Představuje malé plochy o rozloze několika metrů čtverečních. V mělkých depresích se voda kumuluje a hostí hygrofilní druhy rostlin. V letním období při nedostatku srážek jsou deprese částečně vyschlé a zarůstají nitrofilními druhy rostlin. Vzhledem k minimu diagnostických druhů a k charakteru vegetace je reprezentativnost a hodnota biotopu po této stránce nízká. Tabulka 14. Floristický seznam biotopu prameniště
Vysoké křovinyTento typ vegetace představuje husté a někdy trnité křoviny, vysoké kolem 2-5 metrů. Keře se vyskytují buď ojediněle jako nálet na loukách (hloh, šípek) nebo v podrostu či lemu lesních skupin. Tabulka 15. Floristický seznam biotopu vysoké křoviny
Lesní porosty
Zbytky původního porostu listnatého lesa s dominantním javorem klenem, které zde zůstaly i po zalesnění smrkovými porosty. Přimíseny jsou lípa malolistá, jasan ztepilý a javor mléč. Lesní fragment v severní části lokality je tvořen vzrostlými jasany s příměsí břízy, vrby jívy a dubu letního. Keřové patro tvoří bez černý s maliníkem, bylinný podrost je silně ruderalizován.
Vzrostlé solitérní stromy nebo skupiny stromů mimo lesní porosty rostoucí uprostřed luk a pastvin (BR-bříza, JR-jeřáb ptačí, KL-javor klen, LP-lípa malolistá). Tabulka 16. Floristický seznam biotopu lesní porosty
Urbanizované územíZastavěný prostor existujícího golfového hřiště, kde byla původní vegetace výrazně pozměněna nebo odstraněna. Závěr a hodnocení floristického posouzeníV rámci biologického hodnocení byla ve vegetační sezóně duben-červen r. 2008 studována vegetace na předem vymezené ploše cca 1 km v k.ú. Rumburk. Z celkového počtu zjištěných vyšších cévnatých rostlin žádný druh není uveden v kategorii zvláště chráněných druhů rostlin v prováděcí vyhlášce č.395 zákona č.114/1992 sb. o ochraně přírody a krajiny. V tomto území nebyl zjištěn výskyt prioritního evropsky významného stanoviště podle Směrnice č. 92/43/EHS. V celkovém hodnocení se jedná o málo reprezentativní až ruderalizované porosty pastvin s nízkou přírodovědnou hodnotou bez výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. Zjištěná druhová diverzita se vyskytuje běžně v rámci širšího regionu, proto návrh ochranných podmínek z hlediska botaniky není nutný. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||