V České republice 6 V roce 2011 6
|
|  Yüklə 0.98 Mb.
|
ZDRAVOTNICTVÍSlezská nemocnice Od ledna plnily stránky Opavského a hlučínského deníku zprávy o protestní akci lékařů nazvané Děkujeme, odcházíme. Nemocnici se chystalo opustit 93 lékařů, z toho dokonce 10 primářů. Výpověď podali například Tomáš Papuga (centrální operační sály), Dagmar Prejdová (dětské oddělení) nebo například Roman Staněk (urologie).165 Drtivá většina lékařů však ve Slezské nemocnici zůstala. Takže 88 z 93 rebelujících lékařů tak mohlo nakonec pacientům vzkázat: Děkujeme, zůstáváme. Krize ve zdravotnictví byla totiž zažehnána. Ředitel Milan Cvek nedělal žádnému z lékařů nebo primářů při návratu do práce problémy. Výpovědi zpátky nevzali čtyři lékaři z neurologie, ortopedie, očního oddělení a ARO, kteří šli pracovat do jiných zdravotnických zařízení. 166 V dubnu začali lidé podepisovat petici proti slučování nemocnic v Moravskoslezském kraji. Existoval totiž plán na sloučení opavské nemocnice s dalšími šesti krajskými nemocnicemi do jednoho mamutího celku. Pro zachování samostatné Slezské nemocnice vznikla v Opavě petice a lidé mohli archy od 11. do 23. dubna podepisovat před vrátnicí Slezské nemocnice a na Horním náměstí. Podpisovou akci iniciovalo opavské sdružení ODS. „Jen za první den ji podepsalo na dvou místech v Opavě 1 045 lidí. Navíc máme zprávy, že řada dalších si listiny vytiskla z internetu a sbírá podpisy vlastní cestou,“ řekl po prvním dni akce manažer ODS Opava Karel Bureš.167 Nakonec stačilo pouhých třináct dnů k tomu, aby petiční archy proti záměru kraje na sloučení nemocnic podepsalo 23 500 lidí. Ve čtvrtek 28. dubna se s peticí vypravil opavský senátor Václav Vlček s Hanou Malurovou na jednání krajského zastupitelstva do Ostravy. Dozvěděli se, že bod o slučování nemocnic byl stažený z programu, a nepodařilo se jim vyvolat o něm diskusi. Proto museli počkat až na konec na bod různé a teprve pak mohli archy předat hejtmanovi Jaroslavu Palasovi (ČSSD). Problém Slezské nemocnice se 2. května dostal i na jednání opavských zastupitelů. Pravdou je, že statutární město Opava nemocnici dlouhodobě pomáhalo i přesto, že mu nepatří. Společným úsilím s místními poslanci se podařilo zajistit pro ni různé moderní přístroje a také finance na investiční akce.168 V červnu byl odvolán ředitel Slezské nemocnice Milan Cvek. Důvodem, proč krajští radní Cveka odvolali, byla podle náměstka hejtmana Karla Konečného (KSČM) prý vysoká zadluženost opavské nemocnice. Odvolaný ředitel však s takovým zdůvodněním svého odvolání zásadně nesouhlasil: „Nesouhlasím s tvrzením, že se Slezská nemocnice ekonomicky propadá. Je stabilizovaná a hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Za mého působení se podařilo zvládnout dvě velmi zásadní krize, personální a ekonomickou. Odcházím z postu ředitele s čistým štítem a svědomím a vnitřně jsem přesvědčen, že jsem udělal pro opavskou nemocnici maximum.“ Řízením nemocnice byl pověřen ředitel Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov Ladislav Václavec. Ten uvedl, že ekonomická stabilita je pro něho nejdůležitější: „Důležité jsou pro mě závazky po splatnosti. Když jsem v roce 2008 nastupoval do krnovské nemocnice, bylo tam po splatnosti 42 milionů korun, dnes jsme na nule a stejně tak bychom měli situaci zvládnout i v Opavě,“ uvedl Václavec s tím, že na řízení obou nemocnic se cítil a byla to podle jeho slov výzva.169 Po tomto odvolání Milana Cveka začali někteří vlivní sociální demokraté volat po odvolání samotného hejtmana Jaroslava Palase. Za účelové považoval odvolání ředitele místopředseda krajského výboru ČSSD Radim Křupala. „Jednalo se jednoznačně o odplatu za úspěšné zablokování plánu na sloučení nemocnic, které mělo vytvořit prostor pro posílení soukromé společnosti Agel v rámci sítě zdravotnických zařízení v Moravskoslezském kraji,“ mínil Křupala. Také opavský poslanec Václav Klučka (ČSSD) považoval odvolání ředitele Slezské nemocnice Milana Cveka za bezprecedentní čin představitelů kraje.170 Nový ředitel prezentoval krajským radním v říjnu 2011 výsledky hospodaření za období, kdy šéfoval Slezské nemocnici. Vyplývalo z nich, že pod jeho vedením měla nemocnice hospodařit lépe. Nemocnice prý postupně zaváděla jednotlivá opatření, vedoucí k úplné ekonomické stabilitě zařízení. Za první tři měsíce ve funkci se mu prý podařilo snížit měsíční provozní náklady o téměř 3 miliony korun, tedy z 93 149 000 v červenci, na 90 162 000 korun v srpnu. Postupně se dařilo snižovat i celkové závazky Slezské nemocnice po lhůtě splatnosti. „V červnu neměla nemocnice zaplaceny ještě některé závazky z roku 2010 a v současné době se daří platit závazky z května letošního roku,“ přiblížil situaci mluvčí nemocnice Daniel Svoboda. Plán do konce roku 2011 počítal s tím, že v něm už nebudou závazky po splatnosti delší devadesáti dnů. Hlavním důvodem těchto pozitivních změn jsou podle názoru ředitele Václavce především úspěšná jednání s pojišťovnami, která přinesla k dnešnímu dni navíc 25 milionů korun. Nemocnice jednala rovněž s dodavateli energií, zdravotnického materiálu a s dalšími. Dařilo se snižovat ceny materiálů a cenové srovnávání s dodavateli v krnovské nemocnici umožňovalo opavské nemocnici přechod na ty nižší. „Původní finanční plán Slezské nemocnice pro letošní rok počítal se ztrátou nemocnice ve výši 60 milionů korun. Po jeho nynějším přepracování byla ztráta zredukována na 44 milionů korun a vyloučeno není ani 30 milionů korun, což je polovina z původního předpokladu,“ dodal Daniel Svoboda ke ztrátovým číslům.171 Slezská nemocnice se od 5. prosince mohla pyšnit nejmodernější potrubní poštou, dopravující materiál mezi chirurgickým pavilonem a centrálními laboratořemi. Zařízení bylo šetrnější k přepravě materiálu a výrazně šetřilo čas i práci. „Jinými slovy – vzorky k nám z véčka cestují samy a už k tomu nepotřebují sanitáře. Systém je výhodný čtyřiadvacet hodin denně, ale nejvýhodnější je v noci,“ pochvaloval si novinku primář centrálních laboratoří Marian Staňo. Snaha o získání potrubní pošty sahala do minulosti. „Dlouho jsme o ní hovořili, ale nebyly peníze. Až loni jsme se s firmou dohodli a letos ji máme. Mám pěkný pocit z toho, že se dobrý záměr podařil,“ konstatoval bývalý ředitel Milan Cvek. Doslova trn z paty vytrhla opavské nemocnici ostravská dodavatelská firma Profiterm Group, která z celkových nákladů ve výši více než 800 tisíc korun zasponzorovala 600 tisíc korun. Nemocnice ze svého doplatila jen 298 tisíc korun. Další prioritu proti dosavadním zařízením měla opavská potrubní pošta v šíři trubek, která byla zatím v republice největší. Svými rozměry odpovídala zahraničním požadavkům. Potrubní pošta jako taková nepředstavovala žádnou převratnou novinku, protože byla známá a užívaná už dávno. Její nová podoba byla však výsledkem modernizace. Slezské nemocnici ji umožnila centralizace pavilonů.172 Psychiatrická léčebna Psychiatrická léčebna v Opavě poskytovala komplexní psychiatrickou péči ve spádovém území Moravskoslezského kraje a také i mimo toto území. V rámci odborných psychiatrických služeb poskytovala péči v oboru pedopsychiatrie, gerontopsychiatrie, psychiatrické rehabilitace a resocializace, sexuologie, léčby alkoholismu a jiných toxikomanií a patologického hráčství. Rozvíjela péči v oblasti psychosomatické medicíny eventuelně dalších interdisciplinárních oblastí. Poskytování odborných psychiatrických služeb realizovala formou hospitalizace, parciální hospitalizace a ambulantní péče. Léčebna snížila k 1. červnu počet lůžek z 975 na 942. Celkově v roce 2011 přijala 6 034 pacientů. Celkově evidovala 328 288 ošetřovacích dnů v roce a průměrná ošetřovací doba byla něco přes 54 dnů. Na PL pracovalo v roce 2011 48 lékařů (v přepočteném stavu to bylo přesně 48,96), dále 288 (resp. 288,96) sester a 45 technicko-hospodářských pracovníků (45,82). Celkem zaměstnávala PL 826 lidí. V průběhu roku pokračovali pracovníci PL v běžné údržbě a opravách objektů. Největší investicí bylo zasíťování PC v objektech PL optokabelem. Psychiatrická léčebna v Opavě dosáhla v roce 2011 kladného hospodářského výsledku ve výši 1 380 tis. Kč. Tento výsledek byl dosažen zejména důslednou kontrolou hospodaření v jednotlivých měsících roku 2011, a to na všech nákladových účtech.173 Český červený kříž Oblastní spolek Českého červeného kříže Opava (dále jen OS ČČK Opava) byl jedním ze 76 oblastních spolků, které se v České republice v té době nacházely. Byl dále tvořen 26 místními skupinami, ve kterých bylo zaregistrováno 655 členů. Jednalo se tudíž o jeden z největších oblastních spolků ČČK, co do počtu členů. V tomto roce byla ředitelkou OS ČČK Opava paní Jana Peterková. Byl to její poslední rok v této funkci. Členové OS ČCK Opava poskytovali školení první pomoci pro veřejnost, i pro firmy. Členové OS ČČ se už tradičně podíleli například na zdravotnické asistenci při velkých akcích, jako byly koncerty a jiné veřejné akce. Mezi nejvýznamnější zdravotnickou asistenci patřil bezpochyby koncert Karla Gotta, který se konal 31. 3. v Městské hale v Opavě a kterého se zúčastnilo přes 2000 posluchačů. Zdravotníci poskytovali pravidelné asistence na akcích pořádaných Magistrátem města Opavy. V roce 2011 se konkrétně jednalo o Den dětí, Noc otevřených dveří na Hlásce, Lampiónový průvod nebo Den bez aut. Zdravotníci byli také vidět na preventivních akcích. Oblastní spolek ČČK se v roce 2011 zúčastnil 12 takových akcí, ať už to byl Den dětí, Den s policií nebo Mladý cyklista. Největší prezentační akcí byla „Opava pomáhá první pomoci“, kterou organizovali sami členové MS ČČK Opava 5 na oslavu Světového dne první pomoci. Této akce se zúčastnilo přibližně 300 osob, které se mohly dozvědět informace o první pomoci, nechat si změřit krevní tlak nebo vypočítat BMI. Opava měla také tzv. Humanitární jednotku. Tyto jednotky jsou do Integrovaného záchranného systému ČR zařazeny jako druhosledové. Úkolem těchto jednotek je v případě mimořádných událostí jako jsou povodně a jiné katastrofy, či hromadná neštěstí, zajišťovat péči o evakuované osoby, případně zajišťovat jejich nouzové ubytování a nouzové stravování, ale především poskytnutí potřebné psychosociální pomoci, dále pak zajišťovat distribuci humanitární pomoci a v neposlední řadě také ošetřování lehce zraněných osob. HJ ČČK Opava měla v roce 2011 celkem 10 členů. Všichni členové absolvovali kurz Zdravotník zotavovacích akcí, někteří také kurz Zdravotnického instruktora. Někteří jsou také ve svém občanském povolání zdravotnickými záchranáři, zdravotními sestrami nebo studují vysoké školy se zdravotnickým zaměřením.174 |