Ve městě se objevily nové kontejnery na elektroodpad. Opavané se tak mohou jednoduše zbavit drobného elektroodpadu. Dvanáct sytě červených kontejnerů je umístěno buď
do hustě obydlených částí města, nebo na místa, kterými lidé často prochází. Kontejnery mají dva otvory: menší určený výhradně pro baterie a větší, do kterého se vejdou malá elektrozařízení jako klávesnice a počítačové myši, staré telefony, drobná audiotechnika, elektrické hračky, holicí strojky apod.331 „Větší elektrozařízení, například televizory, mohou občané i nadále odevzdávat na sběrných dvorech nebo při koupi nového spotřebiče
v prodejně metodou kus za kus. Náklady na další svoz a zpracování, stejně jako náklady
na pořízení nádob, hradí nezisková společnost ASEKOL,“ sděloval k problematice Pavel Zdrálek z odboru životního prostředí opavského magistrátu.
Rozmístění kontejnerů bylo navrženo s ohledem na současné možnosti, a to tak, aby nebylo nutno budovat další kontejnerová stání. Umístěny jsou proto většinou u již vzniklých separačních stání na tříděný odpad.332
„Z našeho průzkumu vyplývá, že lidé považují tradiční sběrná místa, jako jsou například sběrné dvory, za příliš vzdálená. V důsledku toho pak do nich odmítají nosit elektrozařízení, která se bez problémů vejdou do popelnice. Takový osud má například více než polovina elektrických hraček,“ vysvětloval regionální zástupce společnosti ASEKOL Zdeněk Kovářík.333
Obyvatelé Opavy v roce 2010 vytřídili 3 262 televizí a 1 835 monitorů. Tím se uspořilo 759 kWh elektřiny, 15 024 litrů ropy, 3 819 284 litrů vody a 34 291 tun primárních surovin. Navíc
se snížila emise skleníkových plynů, a to o 203 tun CO,“ popsal konkrétní úspory s dopadem na životní prostředí náměstek primátora Dalibor Halátek.334
V neděli 17. dubna oslavila Opava Den Země v sadech Svobody. Magistrátní odbor školství se oproti dřívějším rokům rozhodl rozšířit program a přesunout akci do přilehlých parků
v centru města. Hlavní program nabídly především ekodílny, soutěže pro děti i dospělé nebo další zážitkové aktivity. „Zlatým hřebem programu bude módní show a vernisáž výstavy objektů vytvořených z odpadních materiálů opavskými žáky na Ptačím vrchu,“ slibovala Kateřina Pálková z odboru školství MMO.
V následujícím týdnu bylo připraveno několik doprovodných akcí. Jednalo se např. o exkurze do přírodně cenných území lužního lesa Hvozdnice a raduňského mokřadu, na třídicí linku odpadů Technických služeb Opava, beseda o přírodovědecké expedici do Chile s odborníky Slezského zemského muzea Petrem Vlkem a Daliborem Ličkou a promítání Ozvěn Ekofilmu. Akce probíhaly také v jednotlivých školách, které připravily pro své žáky program v podobě vzdělávacích besed a soutěží.335
V dubnu proběhl na území města tradiční jarní úklid organizovaný městským odborem životního prostředí. Ve městě byly postupně rozmístěny kontejnery, které sloužily
k uložení odpadu z úklidu zelených ploch a prostranství kolem domu.336 Podzimní úklid proběhl od 31. října do 21. listopadu.337
V květnu realizoval odbor životního prostředí plošnou deratizaci. Nutná byla spolupráce mezi městem a majiteli domů. Deratizační akci provedla zlínská firma Deratex, spol. s r. o., která hlodavcům nastražila jednorázové antikoagulanty do kanalizační sítě, do nor
a do vybraných objektů. 2,5 gramu umísťované látky spolehlivě zahubí až čtvrt kila těžkého potkana. Odbor přistoupil k deratizaci ze dvou důvodů: jde mu o ochranu lidského zdraví
a o škody, které hlodavci způsobují na potravinách, stavbách či komunikačních rozvodech.338
„V širším vědomí lidí je ochrana před hlodavci pojímána pouze jako jejich hubení. Nutno ji však chápat jako celý systém opatření směřujících k jejich regulaci a udržení jejich populace na co nejnižší úrovni,“ vysvětlovala techniku deratizace Ludmila Domesová z odboru životního prostředí.339
Jako nejproblematičtější byly označeny lokality - sídliště Jaselská, Kateřinky východ i západ, sídliště mezi ulicemi Olomoucká a Haškova, ulice Zeyerova a centrum města. Firma
i po deratizaci prováděla kontrolu výskytu hlodavců a umísťování dalších návnad.340
Pod Ptačím vrchem byl vysazen nový červenolistý buk. Původní nádherný strom byl velmi vážně narušen, a protože se nacházel v exponovaném místě, byl počátkem roku 2010 pokácen. Ve svých sto dvaceti letech totiž podlehl zákeřným cizopasným houbám, zejména pak vějířovci, a jeho život musely ukončit motorové pily.341 Současně s rozhodnutím
o odstranění stromu bylo rovněž rozhodnuto o zajištění jeho náhrady. Výsadba nového stromu byla provedena 5. až 6. května a byl vysazen opět červenolistý buk Fagus silvatica Atropurpurea o velikosti 30 - 35 cm (obvod kmene) zakoupený u belgického dodavatele. Výsadbu provedla firma Sadové úpravy, s. r. o., která je na výsadby takto vzrostlých stromů speciálně zaměřena.342
Mezi česká města, která se připojila k jubilejnímu 10. ročníku Evropského týdne mobility
a jeho nedílné součásti Evropskému dni bez aut, patřila i Opava. Tato iniciativa má za cíl upozornit na problémy se stále narůstající automobilovou dopravou a zároveň nabídnout možnosti a výhody alternativních a udržitelných druhů dopravy. V Opavě se uskutečnilo hned několik akcí – závody v in-line bruslení pro veřejnost Slezská brusle a bruslička, exkurze
do depa dopravního podniku a kulatý stůl o cyklodopravě v režii Opavského zastupitelstva dětí a mládeže. Velkou zajímavostí byl cyklokosmický výlet po planetách sluneční soustavy, který propojil Evropský týden mobility s programem festivalu Bezručova Opava.
V rámci Evropského dne bez aut byly na Horním náměstí připraveny informace k cyklistické a veřejné dopravě ve městě, dopravně-preventivní akce policie, ukázky první pomoci
při nehodách, prohlídky historické Měnírny elektrického proudu, možnost vyzkoušet si elektrokolo a mnoho dalšího.343
Na podzim proběhla revitalizace zeleně v Městských sadech. „K tomuto kroku jsme přistoupili na základě opakovaného dendrologického průzkumu, který prokázal, že zdravotní stav stromů je v mnoha směrech velmi špatný,“ sdělila Marie Vavrečková, vedoucí odboru životního prostředí magistrátu. „Každoročně také vlivem poryvů větrů dochází k poškozování stromů a jejich vývratům,“ dodala. Velká část nákladů byla pokryta dotací z Operačního programu Životní prostředí.
„V rámci 1. etapy se zaměříme na obnovu zeleně mimo hlavní aleje. Nejdříve proběhne kácení stromů, které je vždy vnímáno velmi negativně, a po něm bude následovat fáze výsadeb,“ uvedla Marie Vavrečková.344
K tématu se diskutovalo také 22. září na opavské Hlásce u kulatého stolu, kde se sešly dvě desítky občanů. Na řadu otázek týkajících se projektu odpovídali přítomným náměstek primátora Dalibor Halátek a vedoucí odboru životního prostředí Marie Vavrečková. Studii revitalizace parku zde podrobně představili také zástupci zpracovatelské firmy Studio D, Ondřej Kubesa a Petr Ondruška.345
Množství vytříděných odpadů se úspěšně zvyšovalo. „Opavané stále více separují a tím se zmenšuje objem nevyužitého odpadu končícího na skládce. Separované komodity jsou
po dotřídění prodávány, a umožňují tak získávat zpět prostředky na svoz a nakládání s komunálním odpadem,“ uvedl Dalibor Halátek, náměstek primátora. V loňském roce Opava obdržela více než 7 milionů Kč, což je částka, která téměř pokrývá náklady na separaci. „To, že jsme v Opavě v separaci na dobré cestě, se projevuje každoročním umístěním v první desítce měst v prestižní soutěži O keramickou popelnici,“ dodal Dalibor Halátek.
Avšak stále bylo co zlepšovat. V nevytříděném komunálním odpadu i tak stále zůstává spousta vyseparovatelných složek, které za nemalé peníze končí nevyužité na skládce v Holasovicích. Cena za uložení 1 tuny nevytříděného komunálního odpadu na skládku v Holasovicích činila 539 Kč/t uložení + 500 Kč/t za poplatek. Problémem byly, jako
i v předchozích letech, černé skládky.346
12. října se u kulatého stolu řešila s občany problematika psů ve městě. Cílem tohoto setkání bylo umožnit občanům města tvůrčím způsobem a se znalostí místních podmínek
v lokalitě, kde žijí nebo se pohybují, podílet se na řešení problematiky psů. Na jednání byli zastoupeni jak majitelé psů, tak lidé, kterým chování některých pejskařů vadí.
Mezi hlavní témata diskuse patřily odpadkové koše, jejich počet a rozmístění, a plochy
pro volný pohyb psů vymezené vyhláškou. „Na jedné straně byly z řad občanů vzneseny požadavky na přísnější postih majitelů psů, kteří nerespektují povinnost danou jim zákonem neznečišťovat či nepoškozovat veřejné prostranství. Na straně druhé vytvoření lepších podmínek pro ty, kteří tuto povinnost naprosto samozřejmě plní,“ uvedla Marie Vavrečková, vedoucí odboru životního prostředí. Pro tento účel byla navržena nová místa pro umístění odpadkových košů. Na setkání také padl návrh na vytvoření tzv. značkovacích patníků
v místech, která jsou takto nejvíce znečišťována. Z diskuse vzešlo také mnoho podnětů jako například zpřehlednění webových stránek Městského útulku pro psy nebo zřízení psího hřbitova. Na závěr byly nad mapou města vytipovány další plochy, které by mohly být vymezeny pro volný pohyb psů.347
Neděle 16. října patřila stromům – konal se totiž Den stromů. Program byl určen
pro dospělé i děti a návštěvníky čekaly tvořivé dílny, soutěže a vzdělávací aktivity. Vycházku po městských parcích provázel dendrolog Miroslav Frank, připravena byla také mykologická poradna, na které se lidé mohli zeptat na cokoliv ohledně hub.
V následujícím týdnu se událo také několik dalších doprovodných akcí. Patřila mezi ně komentovaná prohlídka Arboreta Nový Dvůr nebo exkurze do papírny Žimrovice.348
Se Dnem stromů souvisela i výsadba javorové aleje u cyklostezky Slezská magistrála, konkrétně v úseku mezi Vávrovicemi a Držkovicemi. Ta byla vysázena začátkem listopadu. Zajímavostí bylo, že celkem třicet javorů si podél cyklostezky vysadili sami obyvatelé Opavy a okolních obcí.
„Pojali jsme to jako veřejnou výsadbu, ať občané i naše občanská sdružení mohou přispět
ke zvelebení životního prostředí v obci,“ pochvaloval si Miroslav Kořistka, starosta Vávrovic. Na výsadbě se tak podíleli místní hasiči, zástupci základní i mateřské školy, lidé z odboru životního prostředí opavského magistrátu a taky zástupci vedení města. Práce na výsadbě byla dobrovolná, lidé si ale z celé akce odnášeli hlavně dobrý pocit z odvedené práce. „Tento způsob výsadby jsme zvolili také proto, že lidé si pak aleje více váží, hlídají si ji a výrazně se tak snižuje vandalismus,“ vysvětluje Miroslav Kořistka.
Pořízení stromů zajistilo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., na akci se finančně podílel také Státní fond životního prostředí České republiky. „Veškerý materiál zajistili sponzoři, takže město ani obec alej nestála ani korunu,“ měl radost Dalibor Halátek. „Doufáme, že se podaří v podobném stylu i další výsadby. Lidé se nás už ptají, kdy budou moci zase přijít vysazovat nové stromy.“349
|
Yüklə 0.98 Mb.