1987 - odborný asistent VSMU Bratislava, obor dokumentární tvorba
1989 - ředitel Studia ALEF ve Slovenské filmové tvorbě
1992 - ředitel Slovenské filmové tvorby Bratislava - odvolaný po volbách v červnu 1992 - zakladatel a producent soukromé filmové společnosti ALEF Studio, s.r.o.
1997 - zakladatel a producent společnosti ALEF Film & Media Group
Filmové scénáře a hry
1980 - Citová výchova jednej Dáše (režie - Ján Zeman)
1989 - Koniec hry ( spolu s Dušanem Mitanem)
1992 - Rivers of Babylon (společně s Petrem Pišťankem, režie - Vládo Balco)
a několik desítek původních rozhlasových her, rozhlasových a televizních adaptací světové prózy a
dramatu
Režie krátkých a dokumentárních filmů (a scénáře)
1980 - Sanitrárovd (spolu s Dežo Ursínym), Velká cena ETNOFILM Čadca 1980
Zvláštní cena poroty ARS FILM Kroměříž 1980
1982 - Gajdoš Antalík (spolu s Dežo Ursínym), Hlavní cena za dokument ETNOFILM Čadca 1982 1984 - Krátká správa o Netáni
1988- Člověče, nehnevaj sa
- Krajina po výprasku
- Na kond čety
1993 - Zjavenie Cena primátora ETNOFILM Čadca 1994
Cena Nadace ART-FILM, první Mezinárodní festival městských a lokálních televizí, Košice 1995
1998- Periská - Cena primátora města Zvolen ENVIROFILM 1999
Výkonný producent
Několik desítek krátkých a dokumentárních filmů včetně celovečerních filmů.
Vedíajšie povolanie - Matka 1990; Stanislav Babinsky - Život je nekompromisný bumerang, 1990; Letová správa OK 89-90 1990; Veíká škola dní 1991; Všetci spolu 1991; tyto filmy byly vyrobeny pro slovenskou filmovou tvorbu Bratislava.
Producent
-1993 Dějiny Slovenska (30 krátkých dokumentárních filmů)
- Stanko Mužík - ocenění za dokumentární film - Igric '93
- Před námi potopa - ocenění za dokumentární film - Igric '94
Cena Rudolfa Slobody - Výroční filmová cena LITA za scénář 1999
A několik desítek dalších filmů vyrobených pro ALEF Štúdio, s.r.o. a ALEF Film & Media Group
Juraj Nvota - režie
Divadelní, filmový, televizní režisér a herec. Narodil se 1.3. 1954 v Bratislavě. V roce 1977 absolvoval studium divadelní režie na VŠMU v Bratislavě.
Jako divadelní režisér debutoval roku 1977 v trnavském Divadle pro děti a mládež hrou Marka Twaina Tom Sawyer (cena za režii na Divadelní mladosti v Českých Budějovicích 1978). Následovali -Romeo a Julie, Hamlet III., Muž jako muž, Traja mušketieri, Koně sa striel 'ajú a jiné.
roce 1982 se poprvé podepsal pod režii také v Radošinskom naivnom divadle - Svadba, Čierna ovca,
Nevěsta předaná Kubovi, Pavilón B, Ženské oddelenie, Jako som vstúpil do seba, Hotel Európa.
Divadle SNP v Martině připravil inscenace Zberné středisko, Sváta rodina, Nebezpečné známosti.
Ve Studiu L +S Deň radosti, na Malé scéně Sex noc svatojánské
Od roku 1992 až do současnosti je interním režisérem Divadla Astorka Korzo '90 v Bratislavě -Kazimír a Karolína, Poviedky z Viedenského lesa, Macocha, Armagedon na Grbe a jiné. Pravidelně režíruje v pražském Studiu Ypsilon
Přednáší na Činoherní a loutkařské fakultě VŠMU v Bratislavě na Katedře režie a dramaturgie - hostující docent(1999)
Cena primátora města Trenčín - 8. Art Film Trečianské Teplice 2000
2000- Jozef Gónd z cyklu Tucet '99 (režie, scénář)
Režisér - televizní dramatická tvorba 1982 - Paradajka za rohom 1984 - Strieborny džbán (t. Capotte) 1986 - Výkupné za náčelníka
- Čierna ovca
1987- Výlety v památi
- Tajomstvá pod vlečkami (Dušan Dušek)
Cena Slovenského literárního fondu za režii 1991 - Samota lásky 1994 - Dušička
Plaketa Telemúzy '95 - Juraj Nvota - Telemúza '95 (uvedená v roce 1996)
CenaUTA 1996 - Prášky na spanie
Prémie LF SR, SFZ a ÚSTT za tvorbu roku 1996 - Anna Šišková za herecký výkon, J. Nvota za režii
1998 - Priateístvá padajúceho lístia
Cena Igric '98 v oblasti televizní dramatické tvorby - Zita Furková za herecký výkon Mezinárodní festival televizních programů Srbsko 1998 - Cena za nejlepší režii 2000 - Slečna Dušehojivá
Režisér - divadelní tvorba
Režisér divadla pro děti a mládež v Trnavě (1977 - 1992)
Divadlo Slovenského národného povstania v Martině,
Radošinské naivní divadlo,
Studio S, Studio Ypsilon Praha
SND - dnohra Malá scéna
Divadlo a.ha
Režisér Divadla Atorka-Korzo '90 (1992 - do současnosti)
10
Herec - hraný film
1976 - Růžové sny (režie - Dušan Hanák) - Jakub
1980 - Ja milujem, ty miluješ (režie - Dušan Hanák). Jarko
Blues pro EFB (režie - Vladimír Sis) - David 1985 - Tichá radosť (režie - Dušan Hanák) - Vládo 1990 - Dávajte si pozor! (režie - Jozef Slovák, Jozef Heriban) - lékař 1992 - Všetko čo mám, rád (režie - Matrtin Šulík) - Tomáš 1997 - Modré z neba (režie - Eva Borušovičová) - pracovník Miesteno úřadu
Herec - televizní dramatická tvorba
- Jako listy jedného stromu (režie . Vladimír Kavčiak) - Jánoš
- Eva, Eva (režie - Juraj Jakubisko)
1982 - Cukor (režie . Stanislav Párnický) - Danko
1990 - Takmer růžový príbeh (režie - Juraj Jakubisko) - kytarista
Ceny
Výroční cena Slovenského literárního fondu za režii hry Ó. Von Horvatha Kazimír a Karolína
Výroční cena Slovenského literárního fondu za režii hry R. Slobody Armagedon na Grbe
DOSKY 1997 - nominace na Cenu za nejlepší režii J. A. Pitínského Matka
1994Výroční cena Slovenského literárního fondu za rok za režii inscenace J. P. Daumasa Cintorín
slonov
DOSKY 1999 - nominace na Cenu za nejlepší režii - Odon von Horvath: Historky z Viedenského lesa DOSKY 2001 - nominace na Cenu za nejlepší režii inscenace - T. S. Eliot: Večírek
Zahraniční turné a festivaly:
Lyon 1980, Kodaň 1981, New Orleans 1982, Mnichov 1993, Řím 1994, Montreal, Toronto, Detroit, New York-1990, Cividalle 2000, New York 2001 s různými divadelními soubory
Scarlet Čanakyová - scenáristka
Narodila se roku 1970 v Nitře, v roce 1995 absolvovala studium dramaturgie a scenáristiky na Filmové a
televizní fakultě VŠMU.
Během studia spolupracovala s Producentským centrem programů pro děti a mládež, po ukončení školy
pracovala tři roky v STS Markíza. Nyní pracuje v STV.
Je autorkou několika televizních scénářů a textů písní.
Námět a spoluautorství scénáře jsou jejím debutem v hraném filmu.
Jan Malíř - kameraman
Absolvoval pražskou FÁMU v roce 1972. Podílel se na řadě snímků v Krátkém filmu a pracoval také pro televizi.
Významná je jeho spolupráce s režisérkou Věrou Chytilovou (FAUNOVO VELMI POZDNÍ ODPOLEDNE - 1983, celovečerní dokument PRAHA - NEKLIDNÉ SRDCE EVROPY - 1984, podobenství ŠAŠEK A KRÁLOVNA -1987).
Je podepsán i pod pohádkou MAHULIENA, ZLATÁ PANNA (1987, režisér Miloslav Luther), komedií TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ II (1990), adaptací Škvoreckého románu TANKOVÝ PRAPOR (1991, r. Vít Olmer), svižným dejvickým muzikálem ŠAKALÍ LÉTA (1993, r. J. Hřebejk), melodramatem UČITEL
11
TANCE (1994, r. Jaromil Jireš) a pohádkovou komedií LOT RAN DO A ZUBEJDA (1997, r. Karel Smyczek).
Podílel se rovněž na multimediálních projektech Radúze Činčery.
Jan Malíř natáčí také krátké filmy: s animátorem a režisérem Jiřím Bártou spolupracoval na kombinované černé grotesce POSLEDNÍ LUP (1987) a za autorský dokument o Jiřím Stivínovi JIŘÍ STIVÍN, MÉNĚ ZNÁMÝ ČESKÝ KAMERAMAN získal v 1994 prestižní cenu MIDEM 94'.
Jan Malíř skládá také filmovou hudbu (seriál KDE PADAJÍ HVĚZDY).
Jeho zatím posledními filmovými úspěchy jsou Hřebejkovy PELÍŠKY a MUSÍME SI POMÁHAT. Snímek Jana Hřebejka z 11. světové války MUSÍME SI POMÁHAT byl nominován na Oscara v roce 2001.
Lubica Salamon-Čekovská - hudba Narodila se roku 1975 v Humenném.
Po ukončení Gymnázia byla přijata na VŠMU, obor teorie hudby. Už během studia projevila zájem o studium skladby a po třetím ročníku teorie hudby se stala studentkou skladby ve třídě profesora D. Martinčeka. V roce 1998 získala od Royal Academy of Music v Londýně dvě plné stipendia a také stipendium ISH Foundation of Her Majesty Queen Mother na dvouroční postgraduální studium skladby ve třídě profesora P. Pattersona.
Během studia získala několik ocenění jako například Cuthberth Nunn Composition Príze za skladbu Fragment a Elégia pro sólo bajan, Manson Bequest Prize, Leverhulme Trust Composition Fellowship, Mosco Carner Award, Elise Owen Prize.
Od září 2000 se stala asistentkou na katedře teorie hudby, a v tomto školním roce odbornou asistentkou na katedře kompozice.
Od roku 1993 působí jako klavíristka v orchestru Bratislava Hot Serenaders.
V současnosti pracuje na několika hudebních objednávkách.
Alois Fišárek střih
Střihu se začal věnovat už v rámci studia režie na FÁMU. Od roku 1965 pracoval ve studiu armádního filmu a roku 1974 přešel do Krátkého filmu. Na katedře střihové skladby pražské FÁMU působil nejdříve jako odborný asistent a v roce 1994 se stal jejím vedoucím. Rok poté byl jmenován docentem střihové skladby.
šedesátých letech vytvořil řadu dokumentárních i hraných snímků - později vesměs zakázaných - na
kterých spolupracoval zejména s Janem Matějovským, Jiřím Weissem, Pavlem Hášou a Ivanem Balaďou.
Z nich považuje za důležité zejména Balaďovy dokumenty z konce dekády (Panychida 36, Vzpomínka na
tři rána v českém lese, Legenda o hořícím srdci). V letech sedmdesátých realizoval mnoho zahraničních
zakázek a vytvořil několik projektů pro Laternu Magiku (Kouzelný cirkus, Odysseus a Lesní duch - rež.
EvakJ Schorm - a Minotaurus). Působil také v týmu připravujícím expozice pro světové výstavy (Osaka,
Brisbane, Vancouver, Singapur) a je podepsán pod řadou celovečerních filmů: Hra o jablko (1976),
Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983), Praha, neklidné srdce Evropy (1987, r. Věra Chytilová),
žáru královské lásky (1990, r. Jan Němec)...
letech 1972 až 1980 spolupracoval s Jaroslavem Fricem na multiprojekčních systémech pro vládyíránu,
Indie a Venezuely. Z této etapy stojí za zmínku sestřih polyfonního audiovizuálního představení Život a
12
smrt Ježíše Krista pro kanadský pavilon ve Vancouveru (r. Radúz Činčera, firma Hundred Huntley Street), který se tehdy setkal s velkým ohlasem návštěvníků i kritiky.
Alois Fišárek stabilně spolupracuje s předními českými dokumentaristy a často Jej coby zkušenou autoritu vyhledávají i debutující tvůrci. S Ivanem Vojnárem pracoval na snímcích V zahradě, Herci (1995) i na jeho prvním hraném filmu Cesta pustým lesem (1997). S Petrem Václavem vytvořil dokument Paní Le Murie a dokončil jeho celovečerní prvotinu Marian (1996), s Petrem Nikolaevem stříhal Báječná léta pod psa (1997) atd. Kromě generačních vrstevníků se na Aloise Fišárka obracejí i mladí začínající režiséři - naposledy např. Pavel Marek s celovečerním debutem Mrtvěj brouk (1997) a Viktor Tauš s prvním filmem Kanárek (1999).
Stříhal všechny celovečerní filmy Jana Svěráka, včetně Koljl (1996) a Akumulátoru 1 (1994), Tmavomodrého světa (2001). O kvalitách muže, který je už řadu let považován za českou střihačskou špičku, svědčí i to, že je pravidelně nominován na Českého rva za nejlepší střih: z rekordních sedmi nominací získal křišťálovou sošku čtyřikrát - za Kolju, Akumulátor 1, za Kanárka a Tmavomodrý svět
Táňa Pauhofová
Narodila se 13. srpna 1983 v Bratislavě. Absolvovala gymnázium. Pracuje v dabingu, v reklamě, divadelních představeních. Od roku 2001 studuje na Vysoké škole muzických umění, obor herectví. Postava Valentiny ve Mimu KRUTÉ RADOSTI je jejím filmovým debutem. V únoru bude mít premiéru celovečerní pohádka Romana Vávry