Dopravní infrastruktura (d)
Problémy nadregionálního významu (A)
Kód
|
Popis problému
|
Způsob řešení
| Ad1 |
Dálnice D3 hranice kraje se Středočeským krajem po křižovatku s navrženým dálničním přivaděčem do Českého Krumlova, dále pak na hraniční přechod s Rakouskem rychlostní komunikace R3. Silnice I/3 vykazuje velké množství dopravních závad liniového i bodového charakteru, na řadě úseků je již dnes překročena její kapacita. Jediným možným řešením je zásadní úprava do podoby dálnice, resp. rychlostní silnice jižně Českých Budějovic.
|
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, neřešit variantně. Řešit včetně koridorů severní a jižní tangenty (nepočítá se s tím, že severní a jižní tangenta bude součástí výstavby D3) obchvatu Českých Budějovic, tato řešení koordinovat s územním plánem města.
|
Ad2
|
IV. transitní železniční koridor tvořený železniční tratí 220 Praha – Tábor - České Budějovice a 196 České Budějovice - Horní Dvořiště jako severojižní diametr. Tratě jsou zařazeny do evropských sítí dle mezinárodních dohod AGC, AGTC a TER.
|
Zahrnout do konceptu úpravu tratí na rychlost 160 km/hod. s cílem homogenizace, zvýšení kapacity a dosažení vyšší kvality přepravní služby (a to především celého mezinárodního tahu E-55, jehož je součástí). Vycházet z návrhu změny č. 1 ÚPVÚC Táborsko. Zvážit možnost zachování původní železniční trati v úseku Hluboká nad Vltavou – Chotýčany. Do konceptu ÚPK zahrnout požadavek, aby nedocházelo k rušení přejezdů ale jejich nahrazení mimoúrovňovými podjezdy, tak, aby se koridor IV. TŽK nestal bariérou v území. V rámci konceptu vyhodnotit variantní řešení předložené firmou Manson v okolí Veselí nad Lužnicí.
|
Ad3
|
Vodní cesta Vltava, úsek od Slap po České Budějovice je ze zákona č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě dopravně významnou vnitrozemskou vodní cestou třídy I pro plavidla o nosnosti do 300 tun. Předmětem splavnění je v řešeném území úsek Kořensko – České Budějovice. Záměr vyžaduje zprovoznění úpravy mostu v Týně nad Vltavou, přepojení vedení tranzitního plynovodu v Hněvkovicích, vybudovat plavební komory na jezech v obci Hněvkovice, Hluboká nad Vltavou a České Vrbné, zprovoznění a dovybavení plavební komory na vodním díle Hněvkovice, provedení nutných prohrábek koryta a zřízení nákladního přístavu v Hrdějovicích a osobního přístavu v Českých Budějovicích.
|
Zahrnout do konceptu, využít Generel vodních cest v úseku Kořensko - České Budějovice, zevrubně posoudit ve všech ohledech, zhodnotit reálnost projektu, nutno posoudit zejména s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny včetně posouzení SEA. V případě kladného výsledku promítnout do textové i grafické části konceptu. Při návrzích pro koncept řešení koordinovat se závěry studie Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku Kořensko – České Budějovice a s výstupy projektu A1/17 v roce 2004. Musí být stanoven jasný a závazný regulativ a to i do závazné části ÚPK, že technické řešení dopravní cesty musí být voleno tak, aby došlo k minimalizaci možných negativních ekologických dopadů. Do grafické části konceptu vyznačit navržené přístavy.
|
Ad4
|
Cyklotrasa Eurovelo 7 je součástí projektu Evropské cyklistické federace Eurovelo jako trasa č. 7. Důvodem jejího zařazení do nadregionálních dopravních problémů v ÚPnVÚC je požadavek na územní plány nižších stupňů postupně zkvalitňovat podmínky pro její vedení (zejména na průtazích městy), zvážení vybudování cyklostezky a případně hledání vhodnějšího přechodového bodu do Rakouska (oproti současnému silničnímu přechodu v Dolním Dvořišti). Město Nová Bystřice navrhuje, vzhledem k přírodní jedinečnosti, zahrnout část cyklotrasy Greenways na Novobystřicku do trasy Eurovelo 7.
|
Zahrnout do konceptu, do textové i výkresové části, zvážit zahrnutí vybraných nově navržených úseků cyklostezek mezi ploch VPS. V konceptu využít závěry projektu Eurokoridoru sever – jih. Vzhledem k mimořádnému významu této cyklotrasy je možno lokalizovat, její nové úseky, i formou koridoru v grafické části. Nová řešení cyklostezek je možno zahrnout i do návrhu ploch pro VPS. V konceptu zvážit možnost zahrnutí části cyklotrasy Greenways na Novobystřicku.
|
Ad5
|
Rychlostní komunikace R4 v úseku hranice kraje se Středočeským krajem – Nová Hospoda bude vedle dálnice D3 představovat druhou nejvýznamnější silniční komunikaci na území jihočeského kraje. Její dopravní význam bude spočívat především v kvalitním silničním spojení pro radiální vztahy směrované do Písecko – strakonické aglomerace (a částečně i Prachaticko). Nezanedbatelným zůstane i její mezinárodní dopravní význam.
|
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, neřešit variantně.
|
Ad6
|
Silnice I/4 v úseku Nová Hospoda – hranice s Německem navazuje na rychlostní silnici R4. Důvodem pro její zařazení do výčtu nadregionálních dopravních problémů je především snaha o ucelené vnímaní tohoto problémů po celé délce silničního tahu na území Jihočeského kraje. Dominantními problémy jsou na úseku jižně Strakonic a poté vlastní průjezd, případně obchvat Strakonic.
|
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové části, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, v okrese Prachatice možno řešit i ve variantách, stejně tak obchvat města Strakonice, na území okresů Písek a Strakonice (mimo obchvatu Strakonic) vycházet z návrhu ÚPVÚC Písecko – Strakonicko. Obchvat Volyně řešit invariantně v souladu s návrhem ÚPVÚC Písecko – Strakonicko. Koordinovat řešení s navazujícími ÚPD. Využít studie zpracované pro vedení silnice I/4 v úseku Vimperk - Strážný a Strakonice – Vimperk a stanoviska k dokumentaci EIA na tyto studie.
|
Ad7
|
Silnice I/20 v úseku od hranice Plzeňského kraje po České Budějovice na území Jihočeského kraje představuje spojnici dvou sousedních krajských měst – Českých Budějovic a Plzně, zároveň však významnou silniční komunikaci spojující oba sousední regiony. Po této silnici je veden mezinárodní tah E 49. V úseku mezi křižovatkou se silnicí I/4 (Nová Hospoda u Písku) a Českými Budějovicemi je její dopravní význam v současné době silně přiživován dopravními vztahy mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Její parametry západně uvedené křižovatky Nová Hospoda jsou vesměs špatné.
|
Zahrnout do konceptu v souladu s připravovanou změnou č. 2 ÚPVÚC ČBSRA, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, možno řešit v konceptu i ve variantách, zvážit, ve vzdálenějším časovém horizontu, možnost vedení čtyřproudé komunikace až do Písku a tím zajištění návaznosti na budovaný rychlostní čtyřpruh Písek – Nová Hospoda (R4) – Praha (dnešní zatížení neopravňuje k navržení 4-pruhové komunikace v úseku mezi Češňovicemi a Pískem a je v rozporu s kategorizací silniční sítě), neopomenout provázání na dopravní skelet města České Budějovice, napojení koordinovat i s ÚPO České Budějovice. Koordinovat s řešením v navazujícím ÚPD dotčených obcí.
|
Ad8
|
Železniční trať ČD 190 Plzeň – České Budějovice je zařazena do evropské doplňkové sítě TINA. Vykazuje (na naše poměry) poměrně slušný standard rychlosti (traťová rychlost 100 km/hod dodržena na více než 90 % délky), problémem je ovšem její nedostatečná kapacita pro plnění předpokládaných dopravních výkonů. Potřeba zdvoukolejnění je podmínkou i vyššího standardu obsluhy v taktovém jízdním řádu.
|
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, zvážit variantní řešení.
|
Ad9
|
Silnice I/34 a její dopravní význam vnímán především jako dálniční přivaděč z Českých Budějovic na D1 v Humpolci (na této funkci se projeví vliv stavby D3 minimálně). Přestože její modernizace byla zahájena již více než před 60 roky, do homogenních parametrů ještě zbývá upravit mnoho úseků, bohužel nejkritičtější úseky leží již mimo současné území jihočeského kraje. V řešeném území závadné zejména průtahy sídly, především Lišov, Štěpánovice, Stráž nad Nežárkou, Lásenice.
|
Zahrnout do konceptu, do textové části i, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, zvážit variantní řešení, v případě schválení závazných částí návrhů ÚPVÚC Jindřichohradecko a Javořická vrchovina respektovat řešení v nich, koordinovat návrhy na řešení s paralelně zpracovávanou změnou č. 2 ÚPVÚC ČBSRA a zpracovanou studií Pragoprojektem České Budějovice v X/2001. V rámci hledání řešení v konceptu znovu zvážit i variantu západního obchvatu města Jindřichův Hradec s ohledem na zvýšený dopravní význam silnice I/34 po dobudování komunikace D3/R3 a její napojení na rakouské silnice. Řešit napojení silnice II/154 a II/155 v okolí Třeboně.
|
Ad10
|
Železniční trať ČD 225 v úseku Veselí nad Lužnicí – hranice kraje. Modernizace tratě prováděná v sedmdesátých letech (jako součást tzv. jižního tahu) byla predikována především potřebou nákladní dopravy. V současné době vnímána jako součást páteřního tangenciálního vnitrorepublikového tahu Plzeň – České Budějovice – Brno – Olomouc či Ostrava s předpokladem vyšší kvality vlaků osobní přepravy v taktovém režimu vlaky typu IR. Nedostatečná kapacita, ale především nízká cestovní rychlost necelých 55 km/hod, tomuto předpokladu naprosto nevyhoví.
|
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, varianta navrženého železničního propojení České Budějovice - Třeboň - Jindřichův Hradec nebude dále v konceptu zvažována.
|
Ad11
|
Tah západní Čechy – Morava v okresech Strakonice a Písek. Na území jižních Čech je tento dopravní tah realizován po silnicích první třídy I/22, I/4, I/29, I/19 a z části po silnici II/139. Jednotlivé silnice (a jejich úseky) tohoto tahu mají rozdílné parametry a jsou poznamenány řadou dopravních závad a to jak na průtazích sídly (zejména Střelské Hoštice, Katovice, Strakonice, Dobev, Písek, Záhoří, Podolí I, Křenovice, Bernartice, Opařany, Dražice), tak mimo jejich zastavěná území a jsou dále označeny jako regionální dopravní problémy k řešení.
|
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, zvážit variantní řešení. V závazné části respektovat návrh na zařazení silnici II/139 v úseku Písek - Kbelnice do sítě silnic I. třídy vyplývající z ÚPVÚC Písecko - Strakonicko a zpracovat v konceptu veškeré potřebné úpravy (severní obchvat obce Dobev, severní obchvat města Písek včetně křížení s komunikací I/20 a napojení na silnici I/29, obchvaty obcí). Při návrhu řešení pro koncept vycházet ze Studií tahu v trase dnešních silnic II/139 Kbelnice - severní obchvat Písek - I/29 od Pragoprojektu České Budějovice a SUDOP Praha. Preferovat protnutí os komunikací I/20 a I/29 v jednom místě (Studie křižovatky I/20 a I/29 v Písku na severozápadním okraji Písku, lokalita U Robinsona), vycházet z navazujících ÚPD.
|
Ad12
|
Tah západní Čechy – Morava v okrese Tábor. Obdobně jako v předchozím problému Ad11 součást dálkového tahu spojujícího západní Čechy (a jejich hraniční přechody) s Moravou, případně východními Čechy a to i v tranzitních dopravních vztazích. Pod tímto označením problému se týká se zejména sídel na Táborsku, jako je Zárybničná Lhota, Chýnov, Lejčkov a další.
|
Zahrnout do konceptu, popsat v textové části, zakreslit do výkresové, stanovit proměnnou šířku koridoru, zahrnout mezi VPS, zvážit variantní řešení. Využít studií tahu I/29 a I/19, kterou zpracoval Pragoprojekt České Budějovice, v roce 2004.
| Ad13 |
Napojení dopravní skeletu města České Budějovice na krajskou silniční síť, vyřešení průchodů tangent vedoucí od plánované dálnice D3 městem, zapojení silnice I/20 do dopravního systému města, dokončení městského komunikačního okruhu. (54.7)
|
Zahrnout do konceptu, čtyřpruhové silnice, dálniční přivaděče a silnice I. třídy možno řešit graficky, pro další řešení dát závazný pokyn do textové části k řešení v ÚPO České Budějovice. Koordinovat se schváleným ÚPO města České Budějovice, s ÚPD sousedních obcí a dalšími zpracovanými dopravními projekty, generely a studiemi.
| |
Yüklə 1.18 Mb.