Masarykova univerzita
|
|  Yüklə 1.83 Mb.
|
3 EMPIRICKÁ ČÁST3.1 Stanovení cíle výzkumu Hlavním cílem anonymního šetření bylo ověřit základní znalosti o drogách mezi žáky základní školy, zároveň zjistit jejich dosavadní zkušenosti s drogami. Pro úplnost jsem výzkum prováděl nejen na základní škole, ale také na nižším stupni soukromého gymnázia a ověřil tím, jestli existují podstatné rozdíly v informovanosti dětí o drogách a jejich dosavadních zkušenostech na těchto dvou typech škol. 3.2 Metodika výzkumu Ve své diplomové práci jsem použil metodu dotazníku (příloha č. 1). Dotazník má dvacet šest otázek. Prvních patnáct otázek má za úkol ověřit znalosti žáků o drogách. Dalších jedenáct otázek zjišťuje zda-li se žák již s drogami setkal a jaký má na informování o drogové problematice vliv jeho rodina a škola. V dotazníku uplatňuji pouze otázky s uzavřenými odpověďmi, ve kterých si respondent vybírá mezi dvěma či třema alternativami. Zvolil jsem anonymní dotazník, aby byli odpovědi co možná nejobjektivnější. 3.3 Výběr respondentů a vlastní průběh výzkumu Výzkum jsem prováděl na nižším stupni soukromého Gymnázia J. G. Mendla na ulici Čechyňská a na ZŠ Kotlářská 4 Brno. Výzkum proběhl na každé škole v sedmé a osmé třídě. Šetření proběhlo ve vyučovacích hodinách. V úvodu výzkumu byla studentům poskytnuta instrukce, jak dotazník vyplnit, a informace o cíli šetření. Respondenti vyplňovali dotazník anonymně. Dotazník vyplňoval každý sám pod mým nepřímým dohledem. Dotazník vyplnilo 46 žáků základní školy a 44 žáků víceletého gymnázia. V průběhu sběru dotazníků jsem prováděl kontrolu jejich správného vyplnění. 3.4 Metodika statistického zpracování výsledků Výsledky jsem vyhodnotil pomocí tabulek a grafů, ve kterých jsou uvedeny relativní hodnoty (%) sledovaných jevů pro děti z obou škol. (A) je označení pro děti ze základní školy a (B) pro děti z víceletého gymnázia. Písmenem N je označen počet respondentů (uveden v absolutních hodnotách), zkratka CS označuje celý soubor respondentů. V tabulce jsou uvedeny charakteristiky souborů:
Výsledky jsem zpracoval pomocí aritmetického průměru, nebo je uvedl v relativních hodnotách (%) Použité vzorce: AP = å x /N suma x (součet hodnot jedinců) dělená počtem vyšetřených osob % = (å y /N) * 100 suma y (počet jedinců s určitou odpovědí) dělná počtem osob, násobená 100 3.5 Interpretace výsledků V následujících tabulkách uvádím výsledky dotazníkového šetření získané od žáků, komentář a statistické vyhodnocení výsledků. 1) Počet bodů dosažených v testu:
Celý soubor testovaných žáku dokázal, že jejich informovanost o drogách je na dobré úrovni. Výsledek testu také dokázal, že není rozdíl v hloubce základních vědomostí o drogách, mezi žáky základní školy a víceletého soukromého gymnázia. Rozdíl ve výsledku je naprosto zanedbatelný. Maximální bodový zisk u testu činil 15 bodů a žáci dosáhli průměrného bodového zisku 9,71 bodů. 2) Odpovědi na otázky 16-25 Otázka č 16: Máš nějakou zkušenost s nelegálními drogami? (uvedeno v relativních hodnotách - %)
V celém souboru testovaných žáku má 17,77 % již nějakou zkušenost s nelegální drogou. Podle celopopulačního průzkumu má zkušenost s nelegální drogou 16 % obyvatelů České republiky [6]. Výsledky mnou prováděného výzkumu jsou tedy podobné, výzkum ale odhalil větší počet dětí s drogovou zkušeností, mezi žáky základní školy a to o 8%. Otázka č 17: Od koho jsi se o drogách dozvěděl nejvíce?
Podle výsledků průzkumu se žáci o drogách dozvěděli zhruba 40 % od kamarádů a 45 % ve škole. Rodinu, jako hlavní zdroj znalostí uvedlo zhruba 16 % dětí. Na základní škole bylo nejspíše věnováno drogové osvětě větší úsilí, jako hlavní zdroj informací školu uvedlo více jak dvojnásobek žáků základní školy, než žáků gymnázia. Otázka č 18: Znáš někoho kdo nelegální drogy užíval?
Na otázku, zda žáci znají někoho, kdo nelegální drogu užíval odpovědělo kladně zhruba 42 % a záporně zhruba 85 %. Výsledky byly však u obou škol prakticky zrcadlově obrácené. Zatímco na základní škole odpovědělo kladně zhruba 21% dětí, na gymnáziu odpovědělo kladně zhruba 63 % dětí. Otázka č 19: Kouříš, nebo piješ alkohol?
Podle údajů vyplněných v dotaznících zhruba 44 % žáků obou škol nekouří ani nepije alkohol, 46 % alkohol či nikotin párkrát užilo a 9 % jednu z těchto drog užívá pravidelně. Na obou typech škol kouření cigaret a pití alkoholu podobně rozšířené, na gymnáziu se však vyskytuje více pravidelných uživatelů těchto drog. Otázka č 20: Myslíš, že toho víš o drogách:
Zhruba 22 % ze všech testovaných považuje své vědomosti o drogové problematice za nízké, zhruba 71 % procent za průměrné. Jen zhruba 7 % žáků uvedlo, že považuje své znalosti za výborné. Výzkum také potvrzuje, že na základní škole bylo drogové osvětě věnováno větší úsilí, protože většina žáků považuje své znalosti za průměrné a jen málo z nich za nízké. Otázka č 21: Opil (opila) jsi se někdy?
Z testovaných žáků se zhruba 40 % již někdy opilo a zhruba 9 % vícekrát. Na obou školách se opil podobný počet žáků. Na gymnáziu jsou však počty dětí, které se již opili vícekrát zhruba trojnásobné. Otázka č 22: Pokud by jsi měl problém s drogou za kým bys raději šel (šla) aby ti pomohl?
Z dotázaných dětí by přes 50 % šlo za rodiči, pokud by měli problém s drogami, 40 % by se obrátilo na odbornou poradnu a pouze zhruba 7 % na učitele. Rozdíl, mezi oběma typy škol spočíval ve větším počtu žáků gymnázia, kteří by se obrátili na rodiče. Otázka č 23: Pijí tvoji rodiče doma alkoholické nápoje?
Zhruba čtvrtina rodičů pije doma před dětmi pravidelně alkoholické nápoje a 53 % rodičů výjimečně. Jen 20 % rodičů nikdy před svými dětmi alkohol nekonzumují. Mezi oběma tipy škol se neobjevili podstatné rozdíly. Otázka č 24: Nabízel ti už někdo někdy marihuanu?
Zhruba 39 % žákům již někdo nabízel marihuanu. Na základní škole však byla marihuana nabízena již zhruba 48 % dětí, čili o 20 % více než na gymnáziu. Otázka č 25: Mluvili s tebou rodiče o drogách?
40% rodičů alespoň jednou mluvilo se svými dětmi o drogách, dalších zhruba 47 % dokonce vícekrát. Pouze zhruba 13 % rodičů s dětmi o drogách nikdy nemluvilo. Na gymnáziu se však objevili větší rozdíly, 55 % rodičů mluvila s dětmi o drogách vícekrát (na základní škole jen 40 %) ale zato téměř čtvrtina vůbec a další čtvrtina jednou. Otázka č 26: Pokud jsi nějakou drogu vyzkoušel, zaškrtni její název:
Tato část testu odhalila, zhruba 56 % žáků pilo alkohol a zhruba 25 % kouřilo. Zhruba 18 % žáku však již kouřilo marihuanu a zhruba 13 % užívalo některé léky. Na obou školách téměř 5 % dětí již zkusilo hašiš (jinými slovy dva z každé) a 1% žáků inhalovalo toluen, či jiné rozpouštědlo (jeden žák gymnázia). Mezi oběma typy škol je patrný více jak dvojnásobek dětí, které již kouřili marihuanu na základní škole a zase o polovinu větší množstvích dětí, které pili alkohol na gymnáziu. 3.6 Diskuse Užívání drog mladými lidmi není zdaleka novým jevem. V poslední době však dochází k nárůstu, jak v rozsahu experimentování (ojedinělého užití), tak i dlouhodobého užívání. Ve sledovaném souboru žáků již má 17.77 % procent nějakou zkušenost s nelegální drogou a 42,22 % zná někoho, kdo tyto drogy užíval. Podle celostátní studie, provedené v roce 2000, se věk prvního užití drogy posunul z kategorie 15 letých do kategorie třinácti až čtrnáctiletých, tedy na děti navštěvující základní školu. Může za to také změna nabídky nelegálních drog, více, než 17 % žáků uvedla, že má zkušenosti s marihuanou, která je tím pádem nejužívanější nelegální drogou mezi dotázanými dětmi. Marihuana je dnes pro děti snadno dostupná, což také dokazuje zjištění, že 37,78 % z nich již byla nabízena. 4,44 % žáků raději, než po marihuaně sáhlo po silnějším hašiši. Zkušenost s užíváním léků, jako drogy měla 13,33 % dotázaných, léky jsou podle mého názoru pro děti velice snadno dostupné. Mnohým si je jen stačí vzít doma ze skříně. Jen jeden žák uvedl zkušenosti s inhalováním toluenu, či jiného organického rozpouštědla, v celém, souboru dotázaných se projevil 1,11 %. Podstatně častější však bylo ve sledovaném souboru užívání legálních drog, 24,44 %, čili čtvrtina užívá tabákové výrobky a 55,65 % alkohol. Mezi pravidelné uživatele těchto drog potom patří 8,89 % z dotázaných žáků. 40% z dotázaných se již alespoň jednou opilo a 8,89% dokonce vícekrát. Potvrzuje se tak pozice alkoholu jako nejužívanější drogy v naší společnosti. Je legální, velice snadno dostupný a společensky tolerovaný. Vždyť více jak polovina rodičů 53,33 % doma konzumují alkohol před svými dětmi a 26,67 % dokonce pravidelně. Podle mého názoru konzumaci alkoholu hodně ovlivňuje také finanční situace žáků, což je patrné na jeho vyšší konzumaci u dětí ze soukromého víceletého gymnázia (68,18 % oproti 43,48 %), kteří povětšinou pocházejí z bohatších rodin. Naopak na základní škole je více rozšířené užívání marihuany (26,09 % oproti 9,09 %). Zkušenosti s dalšími látkami neuvedl ani jeden žák ze sledovaného souboru. Hlavní část testu však měla za úkol ověřit úroveň znalostí žáků. V průměru dosáhli bodového zisku 9,71 bodu, což svědčí o jejich dobré informovanosti, která však podle mého názoru má stále ještě rezervy. Zarmoutilo mě zejména, že jen málo dětí vědělo o nelegálnosti pěstování konopí i když se jedná pouze o pěstování pro okrasu a že jen málo kdo poznal v malých papírcích s obrázkem trip, čili papírek napuštěný LSD, pro děti může být velmi nebezpečné netušit, že za něčím tak neškodně vypadajícím se skrývá silná halucinogenní droga. Mezi oběma typy škol jsem neobjevil rozdíly co se týče úrovně znalostí. Školy se však lišili v tom, jaký zdroj informací děti uvedli, jako hlavní. Na základní škole nejvíce dětí uvedlo školu (60,87 %) zato na gymnáziu kamarády (54,55 %) a školu pouze 27.27 % dětí. Z vyzkoumaného lze usuzovat, že není pravdou, že by byly děti na základní škole o drogách informovány méně svědomitě, než jejich kolegové z víceletého gymnázia. Rodinu za hlavní zdroj informací o škole označilo 15.56 % ze všech žáků. Avšak s 46,67 % žáků mluvili jejich rodičích opakovaně o drogové problematice a s 40 % alespoň jednou. Celých 71,11 % z dětí považuje své znalosti o drogové problematice za průměrné, 22,22 % dokonce za výborné a naštěstí jen 6,67 % za nízké. Školy by se však měly podle mého názoru více zaměřit na prevenci proti užívání tabákových výrobků a alkoholu, které jsou velice rozšířené. Další nepříznivou zprávou pro školy je, že jen 6,67 % dětí by se v případě problému s drogou obrátilo na své učitele, kteří by však podle mého názoru měli být všichni výborně informování o drogové problematice a měli by být schopni poskytnout dětem radu a pomoc. Nejvíce dětí by se přiznalo svým rodičům (53,33 %) a nebo by navštívilo přímo odbornou poradnu (40,00 %). Nedůvěra žáků vůči svým učitelům, co se drog týče je problém celého školství a podle mého názoru bude třeba vyvinout ještě velké úsilí při edukaci učitelů o této problematice, zvláště však u dnešních studentů pedagogických fakult. 4 ZÁVĚR Není potřeba zdůrazňovat, že návykové látky jsou jedním z největších problémů naší doby a to i ty, které označujeme za legální. I výsledky mého výzkumu potvrdily, že je potřeba se touto problematikou i nadále zabývat. Školní mládež je totiž jednou z nejvíce ohrožených skupin a řada narkomanů s drogami začala již v tomto věku. Stejně tak většina kuřáků si svoji první cigaretu zapálila cestou ze školy. Na problematice zneužívání drog se však nepodílí jen škola ale i rodina, nebo kamarádi, či sourozenci. Významnou úlohu ale hraje také osobnost jedince a mimoškolní aktivity, kterým se ve svém volném čase věnuje. Právě ze strany vrstevníků, spolužáků a kamarádů většinou přichází první kontakt s drogou a právě v této chvílí se mladý člověk musí rozhodnout jaký postoj k droze zaujme. Měl by být proto co nejlépe informován o druzích drog, jejich podobě ale také o účincích a uvědomovat si všechna rizika a následky spojené s jejich užíváním. Měl by vědět že droga mu nic nedá, ale naopak mu mnohé může vzít a že kamarád, který mu ji vnucuje není opravdovým kamarádem, a naopak on by potřeboval od drogy pomoci. V úkolu toto všechno děti naučit sehrává velmi důležitou roli právě škola, respektive pedagogové. Právě ti by se měli snažit s dětmi mluvit o problematice drog co nejvíce a zbourat barieru, mezi učitelem a žákem, který se často bojí učiteli svěřit. Důležité je také nabídnout dětem pestrou paletu mimoškolních aktivit, které zaženou nudu a dají jim možnost zařadit se do skupiny vrstevníků, které spojuje záliba k jiným aktivitám než k užívání drog. Drogy jsou staré jako lidstvo samo a proto nemůžeme očekávat že se je v dohledné době podaří vymítit. Možná se to dokonce lidstvu úplně nepodaří nikdy. Každopádně vymícení užívání drog mezi školní mládeží by mohl být slibný začátek jejich konce. |