13 Ohniska napětí ve světě na přelomu 19. a 20. stol., vytváření mocensko-politických bloků Mezinárodní vztahy v předvečer světové války

Československá sociální demokracie – založena 1878 v Řevnově pod jiným názvem, po vzniku ČSR změna

názvu, po roce 1945 obnovena

Německá sociálně demokratická strana

vzniku ČSR přejmenována, v čele: Václav Klofáč, po roce 1945 obnovena, po roce 1948

přejmenována na Československou stranu socialistickou.

Opoziční strany:

Sudetoněmecká vlastenecká fronta – SHS – vůdce: bývalý učitel tělocviku z Aše Konrád Henlein, do této

strany vstoupili i členové zakázané strany DNSAP – posílili jí

Cíl: být jediným reprezentantem německé menšiny v ČSR

postupně sílí, příchod členů i z dalších německých stran V ČSR (Německá sociální demokracie, Agrárníci)

1935 – přejmenována na SdP (Sudeten deutsche Partai) – výrazně podporovaná Německem, pomůže

Hitlerovi rozbít ČSR. Ve volbách 1935 se stane nejsilnější politickou stranou u nás (volenou Němci)

Beranova agrární strana se vyslovila pro vstup SdP do naší vlády – je to odmítnuto jinými stranami

Národní sjednocení – vznik 1935, pravicová česká nacionalistická šovinistická strana

Heslo: Tři velké N – „Nic než národ“. Její příslušníci převzali některé nacistické symboly (vztyčená pravice)

+ Národní fronta

V čele: Karel Kramář

Komunistická strana – po začlenění do Kominterny – rozbíjení státu, nevytváří vládní koalici

Hlinkova slovenská l´udová strana – HSL´S , založena 1925 knězem Andrejem Hlinkou, klerikální

nacionalistická strana (členy je i řada duchovních). Od poč. 30. let propaguje myšlenku slovenské

autonomie. Jer členem vlády Panské koalice (po 2 letech vládu opustila – protestovala proti odsouzení

svého předního politika Vojtěcha Tuka – byl odsouzen za pokus propagovat odtržení Slovenska a jeho

připojení k Maďarsku – odsouzen na 15 let, v roce 1937 byl amnestován, 1938 se podílí na jednání s

nacisty, 1939-45 je předsedou vlády Slovenské republiky, 1946 je popraven).

protiněmecké zaměření, inklinuje k italskému fašismu. má malé úspěchy, 1933 se pokusili o puč (obsadit

kasárna v brněnských Žinonicích) – neúspěch, Gajda je na 2 roky odsouzen.

Březen 1939 je NOF rozpuštěna, Gajda žil v ústraní a nekolaboroval.
- prosinec 1929 – Klement Gottwald ve svém 1. parlamentním projevu – vyhlášena bolševizace strany

na 5. sjezdu komunistické strany --- velký úbytek členstva. 1934 v období hospodářské

krize získává KSČ podporu dělníků (sociální program).

Nikdy nevytváří vládní koalice s buržoazními stranami !!! – zákaz z Moskvy

- Vláda široké (celonárodní) koalice – (1929-32) Fr. Udržal, v roce 1932 vystřídán Janem Malypetrem (do 1935)

- Vláda F. Udržala – zvýšení státních příspěvků v nezaměstnanosti, nouzové stravovací akce, veřejné práce

- program nebyl tak dobře vypracován, zabíral jen 4% ze státního rozpočtu – krize není

překonána

- 1933 – zákon o mimořádné moci – vládě je dána do rukou moc parlamentu – jen v hospodářské oblasti,

snaha o jakousi autoritativní demokracii

- vládní režim je ohrožen extrémní levicí (KSČ) a pravicí (sudetští Němci, Hlinkovci, Národní demokraté

K. Kramáře) – 1932 – 1. pokus o vyrovnání s extrémními silami = Proces s nacistickou organizací v Brně (je

součástí DNSAP = obnova NSDAP u sudetských Němců) – obžalována z protistátních styků ---- DNSAP je

zakázána – její členové přecházejí k SHF (budoucí SdP)

- díky vyhrocené vnitropolitické situaci vláda sahá k zákonům ohrožujícím demokracii:

- Tiskový zákon (umožňuje cenzuru)

- Zákon o mimořádných opatřeních – umožňuje stíhat za protistátní činnost, proti extremistům (i zákon

o zastavení činnosti a rozpouštění politických stran

- 1935 – vláda Jana Malypetra podepsala spojeneckou smlouvu se SSSR – smlouva je vázána na spoj.

smlouvu mezi SSSR a Francií (už 1924 uzavřena spojenecká smlouva mezi ČSR a Francií)

- 1935 – prezidentské volby, před volbami vytvořena nová vláda Milana Hodži (agrárník) – do roku 1938 =

výrazný posun doprava. T.G. Masaryk abdikuje, doporučuje E.Beneše (min.zahr.). Proti tomu – agrárníci,

Národní sjednocení, Nár.obec fašistická, SdP, Hlinkovci --- vytváří Prosincový blok (snaží se zpochybnit

návrh T.G.M. a využít prezidentských voleb, aby se vnitřní politika posunula do prava) – navrhují Bohumila

řadu reforem)

- 1934 – vznik Falangy (falangisté) – fašistická strana ---- došlo k jejímu spojení ks konzervativní generalitou

- mezi ní a mezi Lidovou frontou vzniká politické napětí

- červenec 1936 – pod vedením generála Francisca Franca byla zahájena Španělská občanská válka (=

protivládní povstání – vojenský puč). – trvala 3 roky

- Menší část armády + stoupenci republiky (= republikáni) na většině území pokus o státní převrat

odrazili, ale vzbouřenci (monarchisté=frankisté=fašisté) – vlastní italská letadla, opanují jih a západ

země (Madrid ne). 1. útoky Franca – neúspěšní

Na úspěchu frankistů se podílí pomoc intervenčních jednotek Itálie a Německa (60 000 + 16 000vojáků,

vojenská legie Condor, vojenský materiál) a pomoc maurských oddílů --- brzy ovládli více než

polovinu území.

- OSN – legální španělské vládě nepomohla

- Už v roce 1936 byl v Londýně ustaven mezinárodní neintervenční výbor – VB + Francie hájí politiku

materiál a dokonce i potraviny.

- Vojenský materiál republikánům dodává SSSR + interbrigadisté (dobrovolníci z mnoha zemí, bojují na

straně republiky – např. popis v díle E. Hemingwaye- Komu zvoní hrana) + lékaři a zdravotní sestry

V Madridu se ustavila nová vláda v čele s plk. Cassadou --- 5. března 1939 provedla převrat a umožnila

frankistickým jednotkám vstup do hlavního města.

- Francův režim se krutě vypořádal s odpůrci: 1 milion lidí skončilo v koncentračních táborech

- Demokracie se do Španělska vrátila až po dlouhých 40 letech.