13 Ohniska napětí ve světě na přelomu 19. a 20. stol., vytváření mocensko-politických bloků Mezinárodní vztahy v předvečer světové války
|
|  Yüklə 0.49 Mb.
|
VÝCHODNÍ PAKT (Východní Locarno) – 1934- uzavřen mezi SSSR (M. Litvinov) a Francií (L. Barthou) – fr. min. zahranič, iniciátor = garanční pakt kolektivní bezpečnosti v Evropě (proti možné agresi Německa), má garantovat své hranice na východě (nepodařilo se to ve 20. letech v Locarnu). - měly být podepsány 3 smlouvy, podepsána jen část (smlouva mezi Fr. a SSSR o vzájemné pomoci) - vyvolal nesouhlas Německa (omezení německých výbojů), ale i USA, VB, Polska a dalších států (kvůli vlivu SSSR).
- konec jednání o paktu – 19.9 v Marseille - spáchán atentát na L. Barthoua SPOJENECKÁ SMLOUVA MEZI ČSR A Francií – 1924 – měla se stát hlavní smluvní základnou bezpečnosti ČSR SPOJENECKÁ smlouva mezi SSSR a ČSR – podepsala jí v roce 1935 čs. vláda Jana Malypetra (je vázána na spojeneckou smlouvu mezi SSSR a Francií ) Ve 30. letech: nestabilita ve společnosti (i politická) --- šance na prosazení militaristických a diktátorských režimů
USA – politika izolacionismu (odklon od zasahování do evropských záležitostí) – nevstoupily do Spol. národů VB – politika užší spolupráce zemí v rámci impéria - 1930 – Westminsterský statut (umožňuje parlamentům zemí impéria anulovat rozhodnutí britského parlamentu) --- zlepšení atmosféry v britském impériu
demokracii (rozpustil parlament, zničil strany, ponechána jen fašistická vlastenecká fronta) X rakouští nacisté (vyznavači Hitlerova režimu) – cíl: spojit se s Německem - 1934 – rakouští nacisté se pokusili o puč, E. Dolfus je zavražděn, ale puč se celkově zhroutil --- vyvolalo to negativní ohlas ve světě (Německo popřelo účast na tomto puči). Jsou důkazy o tom, že Dolfus byl politicky spojen s Mussolinim (po Dolfusově zavraždění soustředil k Brenelskému průsmyku 3 divize = hrozba pro Německo) = připojení Rakouska k Německu – první plán dobyvačné politiky Adolfa Hitlera (Zdůrazňoval, že jde především o sjednocení všech Němců v jednom státě). - Donutil křesťansko-sociálního kancléře Schuschnigga k demisi a poté podpořil jmenování nového kancléře, pronacistického politika – Seyss Inquart (na německý pokyn požádal o vyslání německých jednotek do Rakouska) - 12. března 1938 obsadila německá armáda bez odporu celé Rakousko (to se stalo součástí Německé říše jako její Východní marka – Ostmark). - vyvolal ve světě pouze formální diplomatické protesty. Část Rakušanů jej nadšeně přivítala, většina však reagovala rezignovaně
čínských provinciích zřídilo loutkový stát Mandžukuo (Mandžusko) pod japonskou nadvládou – do čela: poslední čínský císař Pchu-i --- začíná nevyhlášená čínsko- japonská válka (trvala s přestávkami až do 1945) - Japonsko už od konce 20. let – sílí tendence připravit se na otevřenou válku proti Číně a USA, do vedení státu se postavili exponenti z vojenských kruhů, obsazení Mandžuska tuto politiku jen posílilo. - koncem ledna 1932 – zahájen japonský útok na Šanghaj - byl neúspěšný - odpor Číňanů a armády Kuomintangu přinutil Japonsko, aby vojenské akce proti Číně přřerušili - 1933 – Jap. vystoupilo ze Společnosti národů poté co mezinárodní společenství neuznalo Mandžukuo - červenec 1937 – nové tažení proti Číně – japonská vojska postupují z Mandžukua na jih do konce 1938 – Japonci dobyli rozsáhlá území kolem čínského pobřeží (získali hl. průmyslová a obchodní centra)
- Japonská agrese způsobila, že Kuomintang se „spojil“ s čínskými komunisty a obě armády zahájily společný boj proti japonské nadvládě za osvobození Číny - SOVĚTSKO-JAPONSKÝ konflikt: Japonci se rozhodli změnit hranice ve svůj prospěch v oblasti sovětského Přímoří a Dálného východu. - Na poč. srpna 1938 zaútočili v oblasti jezera Chasan na sovětské pohraniční jednotky. --- útok byl odražen - konec května až polovina září 1939 – u řeky Chalchyn-golu blízko hranice Mongolské lidové republiky a Mandžuska – další konflikt. Mongolsko považoval SSSR za součást své zájmové sféry (mají smluvní závazky) – vyslal své jednotky --- situace se na čas stabilizovala
později byla Itálie označena Společností národů za agresora. Byly přijaty proti Itálii sankce (byly nedostatečné, hlavně v hospodářské oblasti – nedotýkaly se dávek strategických surovin, hl. nafty). Účinnost sankcí zmařila francouzsko-italská dohoda (za britského zprostředkování) --- Itálie bezelstně pokračovala ve válce proti bezbranné zemi. Hrdinný odpor Habešanů a jejich císaře Haile Selassie Poč. října 1936 – Itálie obsadila hl. m. Habeše- Addis Abebu SOVĚTSKO-NĚMECKÝ PAKT O NEÚTOČENÍ- Stalin nechtěl dopustit vyšachování SSSR ze světové a evropské politiky, obával se, že by SSSR musela válčit na dvou frontách (+ japonský tlak na jeho hranice na Dálném východě). Dospěl k názoru, že Hitlerův útok na Polsko je neodvratný, využil nerozhodnosti VB a Francie, nechal ztroskotat vzájemná jednání a
protože potřeboval čas k odzbrojení a zajištění míru na Východě, aby mohl nejdříve uskutečnit své tažení na Západě. - světová veřejnost jím byla rozhořčena, aniž by tušila o tajných dodatcích (Německo a SSSR si podle nich rozdělily zájmové sféry vlivu v Polsku a v Pobaltí. Na základě dohod došlo i k sovětské okupaci pobaltských republik, Besarábie a Bukoviny v roce 1940) Vznik bloku fašistických států + AGRESIVNÍ POLITIKA NĚMECKA: - byl výsledkem zahraniční politiky Hitlerovi třetí říše (nacistické Německo se prakticky po 30. 1. 1933 postavilo do čela států – chtějí nové uspořádání světa i za cenu války) - Německo, Itálie, Japonsko, postupně i Maďarsko a Bulharsko - březen 1935 – Německo zavedlo všeobecnou brannou povinnost (porušení versaillských i locarnských dohod)
- 1936 – německá armáda obsadila demilitarizované pásmo v Porýní - agresivní politiku uplatnilo Německo i při sárském plebiscitu (Sársko se jím přihlásilo k německé říši) - od července 1936 – začalo podporovat vzbouřence ve Španělsku --- sblížení Německa a Itálie (Mussolini)
- 25.11.1936 – Pakt proti Kominterně = smlouva mezi Japonskem a Německem, kolem něho se vytváří blok fašistických států – k paktu přistoupila Itálie, později Maďarsko, Mandžukuo a frankistické Španělsko Rozhodující spojnice bloku fašistických států se stala „OSA“ – Berlín – Řím - Tokio
tyto země poskytly záruky zemím ohroženým fašismem – skončilo to neúspěšně - 23.8. 1939 – SSSR přijal německou nabídku na uzavření paktu o neútočení --- rozčarování veřejnosti. Pakt byl podepsán na 10 let, počítal perspektivně i se spoluprácí do budoucna,. Země se zavázaly, že se vzájemně nenapadnou a nespolčí se se silou, která by ohrozila 2. zemi. - ministři zahraničí: Molotov (SSSR) + Ribbentrop (Něm.) – podepsáno v přátelské atmosféře - až na Norimberském procesu vyšla najevo existence Tajných dohod – Německo a SSSR si rozdělily sféry vlivu. --- Pro SSSR – Lotyšsko, Finsko, Estonsko, Litva, část Polska, obl. Bezarábie (Rumunsko) - 22.6. 1941 – Pakt přestal mít účinnost – Německo napadlo SSSR – Stalin do poslední chvíle nevěřil, že to Německo udělá. SSSR nebyl absolutně připraven – bylo vydáno dezorientující prohlášení („Nikdo se nesmí připravovat na obranu před německým útokem“) – přestože byli varováni, smrt deseti tisíců lidí Sovětsko-Finská válka (tzv. zimní válka) – 30.11.1939 až 12.3.1940 - 1932 – Finsko podepsalo se SSSR pakt o neútočení - Podle tajných dodatků Paktu Molotov-Ribbentrop a pozdější dohody ze září 1939 se Finsko ocitlo v sovětské zájmové – Finská vláda odmítla sovětské požadavky na uzavření nerovnoprávné smlouvy (zahrnuje vybudování sovětských vojenských a námořních základen ve Finsku a odstoupení území na Karelské šíji a Rybářském poloostrově). - Stalin se rozhodl řešit situaci silou a 30.11. 1939 zahájila Rudá armáda bez vypovězení války útok na Finsko - Sovětský letecký nálet na Helsinky + útok Rudé armády na Karelské šíji (ztroskotal na opevněních
119 betonových bunkrů, polních opevnění a překážek v délce 100 km). - konec prosince – zač.ledna 1940 – bitva u Suomussalmi – finské jednotky zahájily protiofenzívu a zničily jednu sovětskou střeleckou divizi - 1.2. 1940 – Sovětský svaz zahájil nový útok (pod vedením generála Timošenka) na Mannerheimovu linii – i tentokrát jsou sovětské jednotky odraženy. - 12.3. 1940 – sovětská vojska zdolala 3. útokem (část jednotek obešla finské opevnění po ledě zamrzlého Finského zálivu) a obsadila město Vyborg (Viipuri) - Finská delegace podepsala v Moskvě mírovou smlouvu (Finsko odstoupilo SSSR Karelskou šíji (z tohoto území poté vznikla nová svazová republika) s Vyborgem a pronajalo mu na 30 let poloostrov Hankö – byla zde zřízena sovětská námořní základna), území na severu, Rybářský poloostrov). - Ukázalo se, že sovětská armáda je ve velmi špatném stavu (Hitler se domnívá, že proto bude útok na SSSR snadný). Během války užívala finská strana partyzánský boj, často si pomáhali lyžemi (mají zkušenosti s prostředím), ale mají mnohem méně vojáků. - Společnost národů označila SSSR za agresora – SSSR je vyloučen ze Společnosti národů - Západní velmoci – hl. Francie a Anglie dodávají zbraně a dobrovolníky (dlouho se rozhodovali = bezcenná pomoc) na pomoc Finsku
- SSSR využívá Paktu o neútočení s Německem --- posouvá si hranice na západ (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bezarábie, Polsko, Finsko – SSSR je přiměl k uzavření spojeneckých smluv, poté jejich území zabral a přičlenil jako svazové republiky) – z Bezarábie --- stává se Moldávie - léto 1940 - SSSR ale hranice na západu nemá opevněné. - prosinec 1940 – Hitlerův zájem se přesouvá na SSSR, podepisuje plán útoku na SSSR = Barbarossa cíl útoku: rychlou bleskovou válkou SSSR vojensky vyřadit, chce jeho bohaté suroviny (využil by je na válku s Anglií), ideologický boj proti bolševismu (komunismu) - Stalin měl dobré informace o tom, že Německo se chystá porušit smlouvu o neútočení, ale neučinil nic na obranu země. Informace měl od Churchila, anglických diplomatů a i od své světské výzvědné služby. - německá vojska se stahují k hranicím a německá letadla přelétávají přes sovětské hranice, ale v Moskvě je
provokaci a pak opravdu neporušilo pakt) – díky Stalinovi tak přišlo o život mnoho civilního i vojenského obyvatelstva. - konec 30. let – obětí Stalinových represí se stali výborní důstojníci a velitelé a v této chvíli SSSR má nové velitele s minimálními zkušenostmi - 22.6. 1941 – v ranních hodinách Německo zaútočilo na široké frontě (od Severního ledového oceánu až po Černé moře). - 3 základní směry německého útoku : 1) směr na Moskvu – rozhodující útok 2) směr na Leningrad (sever) – pokud ho získají, budou mít přístup k Baltu a možnou pomoc Finska 3) na jih, hl. na kavkazská naftová pole - Spolu s Německem útočí proti SSSR i Itálie, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Finsko a dobrovolníci ze Španělska. - útok je z počátku velmi úspěšný, daří se jim bleskový postup (během 1 dne zničili 1200 sovětských letadel) - operace Modrá liška – na přístav Murmansk (úplně na severu, jediný nezamrzající přístav v této oblasti) – jediný neúspěšný německý útok, Rudá armáda přístav ubránila (velitel sovětských jednotek maršál Golovkov neuposlechl Stalinova prohlášení z Moskvy a učinil opatření proti možnému útoku Němců) - Němci rychle a úspěšně postupují – blokáda Leningradu, obsazují Kyjev, Charkov, Oděsu, Kursk, Krym atd. - až v prosinci 1941 – Němci se musí stáhnout, jdou do obrany (po neúspěšném útoku na Moskvu). Sovětská armáda zahajuje protiofenzívu – má jen psychologický efekt. Význam: zastavení německé bleskové války
- Německý velitel Wilhelm Ritter von Leeb X za SSSR – F.I . Kuzněcov (SZ fronta k Leningradu) - Marakjan M. Popov (S fronta)
- Leningrad (Petrohrad --- Sankt Petěrburg --- Leningrad) – má lidubranu (až 160 tisíc lidí) - červen-červenec 1941 – začíná boj o Leningrad
do Čudova a odřízli Leningradu možnost spojení železnicí s ostatním světem. Stalin se příliš o Leningrad nezajímá, obavy má o Moskvu, poslal na pomoc gen.Žukova - Němci se pokouší Leningrad vyhladovět, potřebují vojska pro útok na Moskvu, část vojska se tam stahuje Leningrad hladoví, část potravin přichází tajně přes zamrzlé Ladožské jezero --- hladem zemřelo 800. tis. lidí - Hitler stáhl většinu jednotek k Moskvě ale až 18.1. 1943 je obnoveno spojení s Leningradem. - 19.9. 1941 – Hitler dobyl Kyjev – vzniká odpor - 2.10. 1941 – Hitler nařídil ofenzívu na celé šíři fronty, hl. cíl: Moskva - 30. 9. 1941 – začíná útok na Moskvu – kódový název útoku = Tajfun - Mitte = seskupení armád proti Moskvě, velí mu Němec Fedor von Bock - za Moskvu – gen. Timošenko, později se z Leningradu stahuje i gen. Žukov - v Moskvě je vyhlášen stav obležení, je evakuována. Němci se snaží o dvoustranný obchvat – neúspěšně - 4.12. 1941 – pokus Němců o čelní průlom – neúspěšně, Rusové svoje hl. město ubránili, Němci přechází do obrany, o Moskvu přestávají bojovat - ( 7.12. útok Japonců na Pearl Harbour, 8.12. USA vstupují do války) - 8.12. 1941 – Hitler nařídil, aby německé jednotky přešli do obrany na celé šíři fronty - Sovětská protiofenzíva. Cíl: zničit zbylá vojska okolo Moskvy (jsou úspěšní) a osvobodit Leningrad (neúspěch) - porážka Němců u Moskvy ukázala, že nejsou neporazitelní, zvedlo se sebevědomí Rudé armády - Hitler se nechce vzdát – plánuje letní ofenzívu na Jih (Kavkaz, Stallingrad) Předehra: boje u Charkova (Rudá armáda se snaží ho získat zpět – neúspěch) a na Krymu - 16.5. – kromě Sevastopolu je Krym celý zabrán Němci - 28.6. 1942 – Němci zahajují letní ofenzívu – 2 části: 1) severní skupina – na Kavkaz (chtějí naftová pole) - 8.8. – obsadili 1. naftové pole 2) jižnější skupina – na Stallingrad- 8.8. BITVA O STALLINGRAD: - Hitler poslal Rudé armádě v oblasti Volhy na pomoc 6. polní armádu pod vedením Friedricha Pauluse - 16.7. 1942 – boj s předsunutými jednotkami Rudé armády na řece Čir (před Stallingradem)
- 23.8. 1942 – německá vojska pronikají severně ke Stallingradu , konec srpna – pronikají i jižním směrem - Na bojích kolem Stallingradu se účastní hlavně Maďarské, italské a Rumunské jednotky - Stallingrad je bombardován německým letectvem (velení: Göring) - 25.8. – ve Stallingradu vyhlášen stav obležení, občané města statečně pomáhají Rudé armádě
- Hitlerova vláda oznámila, že Stallingrad už je dobyt. konec září 1942 – Němci obsadili jih města -- odpor Rusů - Vrchní sovětské velení – plánuje obklíčení německé armády, shromážděno 7 armád kolem města, Sověti schválně útočí ve střední a severní části fronty (aby tak odvedli německou pozornost od Stallingradu) --- Němci se domnívají, že Rusové připravují protiofenzívu ve střední části fronty --- Ofenzíva rudé armády
- Hitler ví, že je zle, ale z prestižních důvodů nedovolí polní armádě, aby se stáhla (sleduje to celý svět), ze západu poslal armádní sbory Ericha von Mansteina - 12.2. 1943 začala osvobozovací operace – neúspěšně - Stallingrad je obklíčen Rudou armádou, Hitler nepovolil ústup, Rudá armáda začala obklíčení zužovat, 6. armádu stlačila a rozdělila na 2 části – 1. skupina se vzdala 31.1. 1943 - 2. skupina se vzdala 2.2. 1943 (Paulus je povýšen na polního maršála, Hitler se domnívá, že spáchá sebevraždu – neučinil tak, nechal se zatknout s celým důstojnickým sborem – pro Hitlera je to nejvyšší ostuda německé cti - Rudá armáda zahájila všeobecnou ofenzívu od Leningradu po Kavkaz (v šíři celé fronty) BITVA U KURSKA: - krycí název: Citadella, = největší tanková bitva 2. světové války,1.7. 1943 – Hitler vydal rozkaz k počátku Kurské operace (Němci musí připravit operaci na malém území, nemají už sílu na akci na celé frontě) - Rusové mají zprávy o tom, že se něco chystá, rozhodli se k otevřenému boji (chtějí je zavřít do obrany a zlikvidovat tanky). 5.7. 1943 – začíná útok - Němci chtějí Kurský výběžek a pak útok na sever a jih, 7.7. povolává Rudá armáda posily a uzavřela se do obrany – 12.7. Rusové zahajují protiútok – začíná největší tanková bitva v dějinách – u Prochorovky – až
- 1.8. 1944 – propuklo ve Varšavě povstání (aniž bylo předem konzultováno s vedením Rudé armády) pod vedením Tadeusze Bór-Komorowski (stál v čele utvořené zemské armády – je napojena na emigrační polskou vládu v Londýně) – to se nelíbilo Komunistům – ve Varšavě vytvořili lidovou armádu. Vrcholný orgán Komunistů na osvobozeném území – Polský výbor Národního osvobození (prosovětská orientace). Stalin odmítl, aby Rudá armáda osvobodila Varšavu (Povstání připravila prolondýnská skupina a tím odsunula Polský výbor na 2. kolej) a pokračovala dál (záminka: potřebují odpočinek) - Stalin měl obrovskou roztržku s Churchillem – odmítl spojencům, aby uskutečnili leteckou pomoc Varšavě
- až v březnu 1945 – Varšava je osvobozena Sovětskými vojsky, poté jsou osvobozovány další oblasti Polska, pak útok na Berlín – 25.4. 1944 – Berlín obklíčen - 2.5. 1944 – Berlín padl - duben 1945 – spojenci provedli ofenzívu v Itálii (vylodili se zde, zastavili se u Monte Cassina), partyzáni popravili Mussoliniho - konec dubna 1945 – Němci v Itálii kapitulují J-V Evropa a její osvobozování Rudou armádou: - srpen 1944 – osvobozeno Rumunsko - Bulharsko – nebylo ve válečném stavu se SSSR, ale podporovalo německou agresi – v září 1944 – SSSR mu vyhlašuje válku – v říjnu 1944 je podepsáno příměří - mezitím probíhá Karpatsko-Dukelská operace - vypuká Slovenské národní povstání - září 1944 – SSSR překročil jugoslávské hranice po dohodě s představitelem partyzánů Jozip Broz Titem (ten se dostává do čela poválečné Jugoslávie) – Velký podíl na osvobozování Jugoslávie měli právě partyzáni - listopad 1944 – partyzánskými jednotkami osvobozena Albánie - Maďarsko – okupováno Německem, probíhají zde těžké boje – skočili až v únoru 1945 6) Konference velké trojky a konec 2. světové války: KONFERENCE V TEHERÁNU: (28.11. až 1.12. 1943) - učastní se jí všichni představitelé Velké trojky (= Stalin+ Roosvelt+ Churchill – dohodli se na spolupráci) - projednává se plán konečného útoku na Německo v Evropě - Churchill chce prosadit invazi na Balkáně, ale na žádost Stalina došlo k otevření 2. fronty ve Francii (společně se dohodli, že invaze začne v květnu 1944 ve Francii) – Stalin slíbil, že v této době podnikne ofenzívu na východní frontě - nedospělo se k žádné dohodě v otázce postupu proti poraženému Německu - nepodařil se ani pokus získat Turecko do protihitlerovské koalice KONFERENCE V JALTĚ: (4.2. až 11.2. 1945) - opět konference Velké trojky (Ch +R+ S) - Stalin zde má největší slovo (v této době nese ruská armáda hlavní tíhu na frontě) – prosadil si jednání o novém
- Roosevelt (USA): - otázka Dálného východu a hl. Čína (Roosevelt chce, aby byla 4. mocností ve světě, pod vlivem USA) - chce dojednat válku s Japonskem (chce aby SSSR pomohla vrátit Čínské území zabraná Japonskem (v čele: Čang Haj Šek - politický odpůrce Mao-ce-tunga) - Stalin je ochoten (za ústupky v Bulharsku, Rumunsku a Polsku), souhlasil že 3 měsíce po válce zakročí proti Japonsku. - projednávání otázky poválečné Jugoslávie |