Ana səhifə

13 Ohniska napětí ve světě na přelomu 19. a 20. stol., vytváření mocensko-politických bloků Mezinárodní vztahy v předvečer světové války


Yüklə 0.49 Mb.
səhifə5/6
tarix26.06.2016
ölçüsü0.49 Mb.
1   2   3   4   5   6

6) Konference Velké trojky, konec 2. sv. války

- do války vstupují USA a SSSR – konflikt se stává světovým

- vznikají podmínky pro vznik protifašistické koalice (SSSR, VB, USA) – uzavírány dvoustranné smlouvy



- srpen 1941 – Atlantická charta – při setkání Roosevelta (USA) a Churchilla (min. předseda VB) – dohody

nebyly postupně dodržovány

= žádná ze zemí nepřistoupí v jiné zemi na území změny, které by nebyly v souladu s přáním toho

národa, kterého se změny týkají + dohoda o spolupráci ve válce

- postupně se přidává i SSSR (Stalin) – poč. 1942 podepsána Deklarace ve Washingtonu (přidávají se i další

státy válčící s Německem, Itálií nebo Japonskem) – zavazují se, že neuzavřou separátní mír s agresory

- 1. schůzka Velké trojky (Stalin, Roosevelt, Churchill):

Listopad až prosinec 1943 – TEHERÁNSKÁ KONFERENCE

- sešli se proto, aby koordinovali vojenské operace

- je snaha o možnou spolupráci USA, VB, SSSR i po válce

- jednají o otázce rámcového uspořádání poválečného světa (budoucnost Německa, Polska a Jugoslávie)

- často mají mezi sebou rozpory, jejich představy se výrazně liší, jejich nesourodost nikdy nebyla překonána

(byla poměrně dobrá spolupráce mezi Rooseveltem a Stalinem)

- Otázka Německa:

- Roosevelt chce, aby poražené Německo bylo rozděleno na řadu menších států s nezávislými vládami

- Churchill se staví proti tomu (tvrdí, že historie nás poučila, že se Němci stejně spojí, toto opatření nestačí)

- Otázka Polska: má být posunuto na západ ve prospěch SSSR (dostane území na západě v neprospěch

Německa a SSSR dostane území na západě po Odru a Nisu

- Stalin odmítl poskytnou suverenitu Pobaltským státům (Litva, Lotyšsko, Estonsko – pod nadvládou SSSR).

- na nátlak SSSR – rozhodnuto o provedení spojenecké invaze do Francie (v květnu 1944) po řadě

neúspěšných jednání mezi SSSR, VB a USA v otázce otevření 2. fronty.

X Churchill prosazuje balkánskou variantu otevření 2. fronty

V květnu 1940 skutečně k otevření 2. fronty v Normandii došlo
- únor 1945 – další schůzka na Krymu v Jaltě = JALTSKÁ (KRYMSKÁ) KONFERENCE

- snaha koordinovat vojenské operace v závěrečné fázi války + jednání o poválečném uspořádání světa

- schválena Deklarace o osvobozené Evropě (osvobozené země si mají právo na základě svobodných voleb

vytvořit vládu, která by odpovídala vůli lidu) – vychází ze zásad Atlantické charty – dodržena nebyla

- znovu projednávána otázka Německa: až bude osvobozeno od nacismu bude území rozděleno na

okupační zóny: 1) východní oblasti – SSSR

2) severozápadní – VB

3) jihozápadní – USA

Berlín má být také rozdělen na 3 části

No dodržování má dohlížet Spojenecká kontrolní rada (velitelé spojeneckých vojsk, sídlo v Berlíně)

Dohodli se, že na rozdělení území Německa se bude podílet i Francie

Německo bude platit reparace ve zboží – zatím nebyla stanovena výše

- návrh na vytvoření Organizace Spojených národů (OSN) – ustavující konference se konala od dubna do



června v San Franciscu.

Červen 1945 – Charta OSN – základní dokument, vešla v platnost v říjnu 1945 poté co prošla ratifikací.

Základní orgán OSN – Valné shromáždění, výkonnou pravomoc má Rada bezpečnosti

- podepsána tajná dohoda – SSSR se zavázal, že vstoupí do války proti Japonsku v případě, že po kapitulaci

Německa zůstane Japonsko ve válce (v rozmezí 2-3 měsíců po kapitulaci Německa) – SSSR tím nechce

oslabit své pozice na Dálném východě

- jednání o budoucnosti Číny


- červenec až srpen 1945 – POSTUPIMSKÁ KONFERENCE

- třetí a nejdelší schůzka Velké trojky

- složení Velké trojky se mění: Stalin (SSSR) + nový prezident Harry Truman (USA) – v dubnu zemřel

Roosevelt + Churchill – v průběhu konference se konají ve VB volby – vítězí Leybristé – Churchil je

vyměněn, nastupuje do jednání nový ministerský předseda Clement Attlee

- Cíl: projednat otázky budoucího poválečného uspořádání + dořešit otázku Německa

+ postup pro vypracování mírových smluv se spojenci Německa

- je zřízena Rada ministrů zahraničních věcí 5 velmocí (SSSR, VB, USA, Francie, Čína)

- Otázka Německa: - konkretizováno to, co bylo ujednáno na Jaltě

- stanovena tzv. 4 D – 4 principy: 1) demilitarizace = odzbrojení Německa, zrušení všech vojens. struktur

2) denacifikace = zákaz nacistických ideologie, rozrušení všech

nacistických struktur

3) demokratizace společnosti

4) dekartelizace = rozrušení velkých monopolů podílejících se na válce

- rozhodnuto, že zatím nebude vytvořena německá ústřední vláda

- spor o reparace – výše nestanovena + každá země bude odebírat reparace ze svého okupač. pásma

- Trumanova koncepce (plán na rozdělení Německa)

X Stalinova (udržení celistvosti Německa, jeho přetvoření podle sovětských představ)

- rozhodnuto o odsunu německého obyvatelstva z Polska, ČSR a Maďarska zpět do Německa

- stanovena okupační pásma pro Rakousko a Vídeň

- Otázka Polska: je posunuto na západ – ztrácí Litvu a východní území Polska ve prospěch SSSR, na

Německu získává zemí po Odru a Nisu, severní území (okolí Královce). SSSR získává severní část

východního Pruska.

Britové – mají požadavek na vytvoření nové polské vlády, polská prozatimní vláda je zase podporována

SSSR, nakonec je vytvořena Polská prozatimní vláda národní jednoty – širší demokratická základna

- rozhodnuto o odsunu německého obyvatelstva z Polska, ČSR a Maďarska zpět do Německa

- stanovena okupační pásma pro Rakousko a Vídeň


MÍROVÁ KONFERENCE v PAŘÍŽI (1946-1947)

- Mírové smlouvy:

s Bulharskem – potvrzení hranic z 1. ledna 1941 ( + zisk Jižní Dobruže z roku 1940)

s Rumunskem – navrácení území Sedmihradska (po Vídeňské arbitráži 1940 bylo rozděleno)

- potvrzení sovětské anexe Besarábie a Bukoviny



s Maďarskem – hraniční linie stanoveny k 1. lednu 1938 s výjimkou malé územní změny v prospěch ČS v okolí

Bratislavy. Konference odmítla čs. požadavek na odsun maďarského menšiny z Již. Slovenska



s Itálií – odstoupila Jugoslávii některá území (východ. č. Julské krajiny, Istrijský pol., Rijeku, Zadar)

- malé změny týkající se italsko-francouzské hranice

- přístav Terst získal statut svobodného města pod ochranou OSN (pol. 50. let je připojen k Itálii)

- bývalé italské kolonie – pod správu Spojených národů

(1951 získala nezávislost Libye, Eritrea se stává součástí Etiopie. Červen 1960 býv. italské Somálsko se

sjednotilo s britským Somálskem – vznik nezávislé Somálské republiky)

- územní změny býv. satelitů Německa, zákaz fašistických stran a válečné a rasistické propagandy, je stanovena

výše reparace (jediné Finsko je dodrželo), omezení ozbrojených sil

- všechny země se museli zavázat, že obnoví základní lidská práva

- mírová sml. s Německem nebyla realizována (kvůli Studené válce) – spojenci vychází z Postup. dohod

- SSSR získává na Finsku Karelskou šíji

Konec 2. světové války:

- 1.8. 1944 vypuklo ve Varšavě povstání pod vedením Tadeuzse Bór-Komorowski, SSSR ji odmítá osvobodit

- 2.10. 1944 je povstání krutě potlačeno (200 tis. obětí) – na Hitlerův rozkaz je Varšava rozbořena (sovětskými

vojsky je osvobozena až v březnu 1945), poté osvobozování dalších oblastí Polska



- 7.3. 1945 spojenci u Remagenu překračují Rýn, následně je Rýn překročen i na jiných místech – dostávají se

na území Německa. Hitler stahuje něm. jednotky na obranu Berlína (postup spojenců je poměrně rychlý)

- útok na Berlín – 25.4. je Berlín obklíčen – 1. setkání amerických a sovětských vojáků v Torgau u Lipska

- 2.5. 1945 - padl Berlín



- duben 1945 – spojenci provedli ofenzívu v Itálii (vylodili se, zastavili se u Monte Cassina) – partyzáni

popravili Mussoliniho

- 30.4. 1945 Hitler spáchal sebevraždu, na jeho místo nastupuje admirál Carl Dönitz (snaží se co nejrychleji

zahájit jednání se spojenci, chce co nejrychleji uzavřít separátní mír)

- 5.5. 1945 kapitulují něm. vojska operující na S Německa – podepisuje s nimi Montgomery

- vrchní velitel spojeneckých sil ge. Eisenhower separátní mír odmítá, žádá bezpodmínečnou kapitulavi:

7.5. 1945 – Německo podepisuje kapitulaci v Remeši

- SSSR kapitulaci nepodepsal, na jeho naléhání je 8.5. 1945 podepsána bezpodmínečná kapitulace znovu



v dobytém Berlíně i za účasti SSSR (za německo podepisuje maršál Keitel) – kapitulace vstoupila v platnost 1

minutu po půlnoci 9.5. 1945.

- Shození atomových pum 6.8. 1945 na Hirošimu a 9.8 na Nagasaki

- 8.8. 1945 na základě Jaltských dohod SSSR vyhlásil válku Japonsku (nekapitulovalo 3 měsíce po Němcích)



- 14.8. 1945kapitulace Japonska (2.9.1945 je podepsána na palubě americké lodi Missouri)

= definitivní konec 2. světové války

- poslední výstřely padly na území ČR v Milíně


Mezinárodní vztahy po 2. světové válce

Počátky studené války:

- po 2. sv. válce se formují tzv. 2 supervelmoci (před 2.sv.v – USA, VB, Francie, Jap., Německo)- SSSR, USA

kolem nich se formují bloky: 1) západoevropský blok – kolem USA

2) východní (sovětstký) blok – kolem SSSR

- vytváří se 2 odlišné společensko-politické systémy: kapitalistický X socialistický

- během války spolu SSSR a USA spolupracovali, ale jejich rozpory se pak plně projevily po 2.sv.v.

- jejich poslední spolupráce – mír se satelity Německa

- 20.11. – 1.10. 1946 – NORIMBERSKÝ proces (potrestání nacistických zločinců

na mezinárodním vojenském tribunálu – účast USA, VB, Fr., SSSR, konal se v Bavorsku v Norimberku

12 nacistů je odsouzeno oběšením (provinili se proti míru a lidskosti) – tzv. zásada individuální odpovědnosti

Objevil se zde názor – je třeba se vypořádat nejen se zločinci, ale i se zločineckými organizacemi (NSDAP,

SS, gestapo, SD...) – jsou obžalovány.

Rozsudky smrti – vykonáno 16.10. 1946 (12 oběšených), odnětí svobody, 3 osvobozeni

Je poslední etapou spojenecké spolupráce, je jím válečný konflikt uzavřen.
- 1947 – počátek Studené války (= nevojenskými prostředky neustálé vytváření mezinárodního napětí)

- 1. signály Studené války – od nástupu amerického prezidenta Harryho Trumana (odvrací se od politiky



Roosevelta- jde mu o spolupráci se SSSR, ke konci války propaguje politiku izolacionismu)

John Foster Dulles – člen Trumanovy strany, zastánce jeho politiky

Trumanova politika:

- politika aktivních zásahů do Evropských zemí + využití atomové zbraně

- je podporován i Winstonem Churchillem – vydal se na popud USA do státu Fulton do Missouri v březnu

1946 (měl dostat čestný diplom )- vystoupil zde s projevem = začátek Studené války

- poprvé se zde hovoří od určitých pojmech:



- železná opona = rozdělení Evropy na západoevropský a východní blok

- nutný společný postup Anglosaských národů proti nebezpečí sovětského komunismu

- George Kennan (USA) působil na velvyslanectví v Moskvě, jako první Rooseveltovi sdělil, že s budoucí

spoluprácí SSSR a USA to vypadá skepticky

- dokument: tzv. Dlouhý telegramúnor 1946, kritická analýza sovětské politiky – východisko: tzv.

Politika zadržování komunismu (cíl americké politiky i západoevr.bloku: nebudou Moskvě ustupovat,

musí být zadržen komunismus (aby se dál nešířil do zemí, kde zatím nezvítězil).


- jaro 1947 – TRUMANOVA doktrína = poselství prezidenta Trumana, určeno Kongresu USA

- prosazuje hospodářskou i vojenskou pomoc pro země, které jsou ohroženy komunismem,

tlakem z Moskvy (finanční pomoc asi 400 mil. dolarů)

- VB je po válce ekonomicky slabá a nemohla udržet své pozice v inkriminovaných zemích:



Řecko – vrcholí zde občanská válka mezi partyzáns.oddíly (levice) a monarchisty (pravice) –VB už nemá sílu

monarchisty podporovat, získává pomoc USA (finanční + přímý vojenský zásah), 1949 vítězí

monarchisté.

Turecko – konflikt se SSSR (chce kontrolovat úžiny), západní velmoci jsou proti tomu. SSSR podporuje

Azerdbajdžánskou menšinu v Turecku – chce si zde udržet vliv.


- politika zadržování komunismu: i MARSHALLůV Plán – státní tajemník USA George Marshall (+

spolutvůrce ekonom George Kennan) ho vyhlásil v červnu 1947 na přednášce v Harwardu.

= program evropské obnovy (USA nabídli evropským státům postiženým válkou hospodářskou pomoc) – měl

řešit ekonomické následky 2.sv.v. v Evropě.

- všechny evropské státy jej uvítali, později se proti tomu postavil SSSR (musel by prezentovat své

hospodářské výsledky, nechce aby mu někdo zasahoval do ekonomiky)

- USA chce mít podíl při rozhodování financování

- pomoc ve formě: dodávek průmyslového zboží a surovin, dary, finanční půjčky

- země sovětského bloku – vyzvány, aby Marshallův plán odmítli, odmítlo i ČS (Klement Gottwald se vypravil

s Janem Masarykem do Moskvy – jednání bylo vedeno formou Stalinových rozkazů, SSSR začala dodávat ČS

v době hospodářské krize (1947 – u nás) obilí a další suroviny (i za cenu toho, že je sám potřebuje) --- zvýšení

úlohy Komunistické strany.

- Marshallův plán odmítlo přijmout i Finsko

- Důsledky: stabilizace západoevropské oblasti (zastavení ideologic. pronikání SSSR do Evropy) + ještě větší

rozdělení Evropy na východní a západní blok
Tzv. Lidově demokratické revoluce

- objevují se už na konci války ve státech východního bloku

= národní osvobození od fašismu, velká úloha komunistů

- vytváření nových vlád (spojení Komunistů + socialisti + demokrati) – KS chce mít vždy většinu (daří se jim

získávat např. důležitý post ministra vnitra).

- součástí jsou i hospodářské a ekonomické změny – pozemkové reformy+ znárodňování bank a klíčového prům.

- tyto země: osvobozeny SSSR, Rudá armáda zde určitou dobu setrvávala, žádná země neodmítá představu

sovětského modelu budování nového státu (vývoj v Jugoslávii)

- ČS a Bulharsko – komunisté získali dobré pozice už na konci války

- Jugoslávie, Albánie – velká role KS v partyzánském boji proti nacistům

- Maďarsko, Rumunsko – slabá KS (jsou býv. satelity Německa), Moskva na ně v budoucnu vyvíjí velký tlak

- Polsko – překonáván tradiční polský antisovětismus (= fázová sovětizace = postupné pomalé připodobnění

sovětskému režimu) – nejprve boj Polské dělnické strany (PDS)- vznik za války,hl.opora pols.

komunistů X Polská lidová strana (vznik 1945, rolnická strana, napojena na exilovou londýnskou

vládu) - je poražena ve volbách 1947 – opozice spjatá s bývalým exilem je likvidována, volby byly

zřejmě zmanipulovány

- období Studené války – všechny tyto země se mění v satelity SSSR

- 1947- založena organizace Informbyro (informační byro komunistických a dělnických stran) – svolal ho

z podnětu Stalina šéf polské dělnické strany Wladislav Gomulka.

- sešli se zástupci komunistických stran Sovětského bloku + zástupci silných KS z Francie a Itálie

- cíl schůzky: založit Kominternu (1943- rozpuštěna), nahradil jí Informbyro

- sídlo Informbyra: v Bělehradě

- cíl Informbyra: donutit KS, aby hrály ofenzivní politiku ve svých zemích, aby se prosadili

- Andrej Ždanov (význ. sovětský funkcionář) – v úvodním projevu formuloval myšlenku, že vedle sebe

existují 2 tábory: 1) imperialistický (nedemokratický) = kapitalistický

2) mírový (demokratický) = socialistický


ROZTRŽKA SSSR s JUGOSLÁVIÍ:

- propuká už 1947 (kontakty mezi SSSR a Jug. byly do té doby dobré)

- Jozip Bros Tito (Jug.) začíná prosazovast tzv. Balkánskou federaci s dominantním postavením Jugoslávie,

Stalin to nemíní připustit (narušuje to prý jednotu sovětského bloku), ostře se proti němu postavil

- v tomto sporu nejde o ideologický spor, pouze o stupeň nezávislosti Jugoslávie (ideologicky se od SSSR neliší)

přesto je to před veřejností prezentováno jako ideologická roztržka.

- ze SSSR přichází do Jugoslávie dopisy (obviňují Tita a jugoslávské komunisty z antisovětismu), SSSR odvolal

z Jugoslávie své vojenské a civilní poradce, Stalin odmítl s Jugoslávií jednat a záležitost Jugoslávie předal roku



1948 Informbyru --- porada bez účasti Jugoslávie (odmítla, aby Informbyro jednalo o jejích záležitostech).

- na jednání vytvoření rezoluce (autor: Andrej Ždanov) – vyzvala jugoslávský lid, aby strhl Tita a jeho

přívržence, jugoslávský lid však Tita podpořil

- 1949 – další rezoluce – KS Jugoslávie je označena za fašistickou stranu, obsahuje neurvalé a útočné výpady

SSSR, hrozí intervencí.

- zbytek sovětského bloku – vede stejnou politiku vůči Jugoslávii jako SSSR – Jugoslávie je vyloučena ze

sovětského bloku, jsou ničeny smlouvy, není pozvána ani na schůzku pro vznik RVHP - Jugoslávie se snaží

sblížit se západem. 1953 – Balkánský pakt – spojenectví Jugoslávie s Řeckem a Tureckem



Důsledky: - v mnoha zemích sovětského bloku se začínají KS vypořádávat se svými skutečnými nebo údajnými

nepříteli (u nás – 50. léta proces se Slánským)

- uspíšila konec občanské války v Řecku (Jugoslávie do roku 1947 podporovala komunisty-

partyzány, nyní přestala)



Vývoj v Německu:

- 1.1. 1947 – na území Německa je vytvořena tzv.BIZONIE (= spojeny 2 okupační pásma- Americké a Britské),

katastrofální hospodářská situace, hladové demonstrace + sociální neklid

- základní překážka obnovy Německa: zcela znehodnocená měna

- další 2 pásma: Sovětské a Francouzské – i v sovětském pásmu je špatná hospodářská situace

- východisko z krize: provedení měnové reformy (odděleně ve východní i západní části)

- 1.8. 1948 – vzniká TRIZONIE (+ Fr. pásmo) – signalizace, že se připravuje rozdělení Německa

- Západní pásma – rychlé provedení měnové reformy (i v západních sektorech Berlína) – ostrý nesouhlas SSSR –

zahajuje blokádu západního Berlína (přístupy do Berlína ze západních pásem jsou zablokovány, i pro

zásobování) – začíná tzv. 1. BERLÍNSKÁ Krize

- západní spojenci potřebují blokádu přerušit - realizují tzv. „letecký most“ (od 26.6. dopravovali 318 dní

přes 3 koridory potraviny pomocí letounů) – překonali blokádu, Stalin ustupuje
- vznik NATO (organizace Severoatlantického paktu) = vrchol roztržky mezi 2 bloky

- zakládací listina Severoatlantického paktu podepsaná 4.4. 1949 ve Washingtonu

- podepsalo 10 západoevropských zemí (Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Francie, Anglie, Itálie, Dánsko,

Norsko, Portugalsko, Island) a 2 zámořské (USA, Kanada)

- 1952 se stávají členy Turecko a Řecko, 1955 Spolková republika Německo, 1982 Španělsko, 1997 ČR



- nejvýzn. orgán: Severoatlantická rada

- 1. vrchní velitel ozbrojených sil – (USA) gen. Einsenhower, zástupce (VB) gen. Montgomery



Situace v Německu po Berlínské krizi:

- každý blok má jinou představu o budoucnosti Německa:

Z – pokud má být Německo jednotné, musí se SSSR přidat k Trizonii

V – chce aby rozhodující úlohu v Německu hrál SSSR

- 7.9. 1949 – vznik Spolkové republiky Německo (SRN) – kancléř: Konrád Adenauer, západní Berlín získal

statut přidruženého Spolkového státu

- 7.10. 1949 – v oblasti sovětského pásma vyhlášena Německá demokratická republika (NDR)

- prezident: Wilhelm Pieck, v čele vlády: sociální demokrat Otto Grotevohl

- oba státy se považují za potenciálního reprezentanta celého Německa

- 1955 – Hallsteinova doktrína – přijatá SRN, vyslovuje se, že neuznává právní subjektivitu NDR
- 1949 – vytvořena Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)

- země sovětského bloku (ČSSR, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, SSSR, NDR, Albánie),



1962 Mongolsko, 1972 Kuba, 1978 Vietnam. Jugoslávie není pozvána (roztržka se SSSR)

= sdružení zemí, které společně plánují hospodářskou politiku bez ohledu na hosp. specifiku jednotlivých zemí

- 1955 – jako reakce na vstup SRN do NATO je ustavena tzv. Varšavská smlouva (stejně země jako u RVHP)

= smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi členy

- odpovídá NATO (nejedná se o hospodářskou organizaci, je vojenskou org.)



Vývoj v SSSR:

- tíživá ekonomická situace (účast ve válce, probíhá i na území SSSR)

- vázne zásobování obyvatel spotřebním zbožím – 1946 neúroda – hladomor na Ukrajině

- do situace se promítají i důsledky Stalinova kultu - po 2. sv.v. se opět objevují politické represe (politické

orgány, které provádí represe řídí Berija) – do pracovních táborů odvedeni ruští vojáci, kteří padli za 2.sv.v. do

zajetí; Vlasovci (ruská osvobozenecká armáda); nepohodlní straničtí funkcionáři (vlna čistek v Leningradu)

Kampaň proti intelektuálům, umělcům, vědcům + kampaň proti kosmopolitismu (proti západním vlivům)

- přeceňovány hospodářské úspěchy, záměrně jsou před veřejností zatajovány hospodářské problémy

- 1953 je v Moskvě odhaleno tzv. Spiknutí bílých plášťů (zatčena skupina Kremelských lékařů – hl. židé,

obviněni z vraždy funkcionáře Ždanova) – vykonstruovaný proces nestihl proběhnout – 1.3. 1953 Stalina ranila

mrtvice (lékaři se na něj bojí šáhnout, jen ho pozorují) a 5.3. 1953 Stalin umírá

- po smrti Stalina – 1. tajemníkem strany se stává Nikita Sergejevič CHRUŠČOV (do roku 1964) – má v rukou

stranickou moc + Georgij MALENKO – předseda Rady ministrů (nej. státní orgán)- má v rukou státní moc

- 1958 – Chruščov se stává předsedou Rady ministrů (princip spolupráce opět mizí)

- začíná se do určité míry uvolňovat politická atmosféra – konec čistek a procesů (1953 je popraven Berija a

jsou amnestováni nevinní obžalovaní)

- snaha o zlepšení zásobování obyvatelstva spotřebním zbožím, snaha pozvednout zemědělství (není

odborník – systematické obdělávání celin (půda ladem) – na ně obilí + všude pěstování kukuřice)

- zmírnění mezinárodního napětí – pomalu urovnávány vztahy s Jugoslávií

- 1953 končí Korejská válka


1   2   3   4   5   6


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət