6) Konference Velké trojky, konec 2. sv. války
- do války vstupují USA a SSSR – konflikt se stává světovým
- vznikají podmínky pro vznik protifašistické koalice (SSSR, VB, USA) – uzavírány dvoustranné smlouvy
- srpen 1941 – Atlantická charta – při setkání Roosevelta (USA) a Churchilla (min. předseda VB) – dohody
nebyly postupně dodržovány
= žádná ze zemí nepřistoupí v jiné zemi na území změny, které by nebyly v souladu s přáním toho
národa, kterého se změny týkají + dohoda o spolupráci ve válce
- postupně se přidává i SSSR (Stalin) – poč. 1942 podepsána Deklarace ve Washingtonu (přidávají se i další
státy válčící s Německem, Itálií nebo Japonskem) – zavazují se, že neuzavřou separátní mír s agresory
- 1. schůzka Velké trojky (Stalin, Roosevelt, Churchill):
Listopad až prosinec 1943 – TEHERÁNSKÁ KONFERENCE
- sešli se proto, aby koordinovali vojenské operace
- je snaha o možnou spolupráci USA, VB, SSSR i po válce
- jednají o otázce rámcového uspořádání poválečného světa (budoucnost Německa, Polska a Jugoslávie)
- často mají mezi sebou rozpory, jejich představy se výrazně liší, jejich nesourodost nikdy nebyla překonána
(byla poměrně dobrá spolupráce mezi Rooseveltem a Stalinem)
- Otázka Německa:
- Roosevelt chce, aby poražené Německo bylo rozděleno na řadu menších států s nezávislými vládami
- Churchill se staví proti tomu (tvrdí, že historie nás poučila, že se Němci stejně spojí, toto opatření nestačí)
- Otázka Polska: má být posunuto na západ ve prospěch SSSR (dostane území na západě v neprospěch
Německa a SSSR dostane území na západě po Odru a Nisu
- Stalin odmítl poskytnou suverenitu Pobaltským státům (Litva, Lotyšsko, Estonsko – pod nadvládou SSSR).
- na nátlak SSSR – rozhodnuto o provedení spojenecké invaze do Francie (v květnu 1944) po řadě
neúspěšných jednání mezi SSSR, VB a USA v otázce otevření 2. fronty.
X Churchill prosazuje balkánskou variantu otevření 2. fronty
V květnu 1940 skutečně k otevření 2. fronty v Normandii došlo
- únor 1945 – další schůzka na Krymu v Jaltě = JALTSKÁ (KRYMSKÁ) KONFERENCE
- snaha koordinovat vojenské operace v závěrečné fázi války + jednání o poválečném uspořádání světa
- schválena Deklarace o osvobozené Evropě (osvobozené země si mají právo na základě svobodných voleb
vytvořit vládu, která by odpovídala vůli lidu) – vychází ze zásad Atlantické charty – dodržena nebyla
- znovu projednávána otázka Německa: až bude osvobozeno od nacismu bude území rozděleno na
okupační zóny: 1) východní oblasti – SSSR
2) severozápadní – VB
3) jihozápadní – USA
Berlín má být také rozdělen na 3 části
No dodržování má dohlížet Spojenecká kontrolní rada (velitelé spojeneckých vojsk, sídlo v Berlíně)
Dohodli se, že na rozdělení území Německa se bude podílet i Francie
Německo bude platit reparace ve zboží – zatím nebyla stanovena výše
- návrh na vytvoření Organizace Spojených národů (OSN) – ustavující konference se konala od dubna do
června v San Franciscu.
Červen 1945 – Charta OSN – základní dokument, vešla v platnost v říjnu 1945 poté co prošla ratifikací.
Základní orgán OSN – Valné shromáždění, výkonnou pravomoc má Rada bezpečnosti
- podepsána tajná dohoda – SSSR se zavázal, že vstoupí do války proti Japonsku v případě, že po kapitulaci
Německa zůstane Japonsko ve válce (v rozmezí 2-3 měsíců po kapitulaci Německa) – SSSR tím nechce
oslabit své pozice na Dálném východě
- jednání o budoucnosti Číny
- červenec až srpen 1945 – POSTUPIMSKÁ KONFERENCE
- třetí a nejdelší schůzka Velké trojky
- složení Velké trojky se mění: Stalin (SSSR) + nový prezident Harry Truman (USA) – v dubnu zemřel
Roosevelt + Churchill – v průběhu konference se konají ve VB volby – vítězí Leybristé – Churchil je
vyměněn, nastupuje do jednání nový ministerský předseda Clement Attlee
- Cíl: projednat otázky budoucího poválečného uspořádání + dořešit otázku Německa
+ postup pro vypracování mírových smluv se spojenci Německa
- je zřízena Rada ministrů zahraničních věcí 5 velmocí (SSSR, VB, USA, Francie, Čína)
- Otázka Německa: - konkretizováno to, co bylo ujednáno na Jaltě
- stanovena tzv. 4 D – 4 principy: 1) demilitarizace = odzbrojení Německa, zrušení všech vojens. struktur
2) denacifikace = zákaz nacistických ideologie, rozrušení všech
nacistických struktur
3) demokratizace společnosti
4) dekartelizace = rozrušení velkých monopolů podílejících se na válce
- rozhodnuto, že zatím nebude vytvořena německá ústřední vláda
- spor o reparace – výše nestanovena + každá země bude odebírat reparace ze svého okupač. pásma
- Trumanova koncepce (plán na rozdělení Německa)
X Stalinova (udržení celistvosti Německa, jeho přetvoření podle sovětských představ)
- rozhodnuto o odsunu německého obyvatelstva z Polska, ČSR a Maďarska zpět do Německa
- stanovena okupační pásma pro Rakousko a Vídeň
- Otázka Polska: je posunuto na západ – ztrácí Litvu a východní území Polska ve prospěch SSSR, na
Německu získává zemí po Odru a Nisu, severní území (okolí Královce). SSSR získává severní část
východního Pruska.
Britové – mají požadavek na vytvoření nové polské vlády, polská prozatimní vláda je zase podporována
SSSR, nakonec je vytvořena Polská prozatimní vláda národní jednoty – širší demokratická základna
- rozhodnuto o odsunu německého obyvatelstva z Polska, ČSR a Maďarska zpět do Německa
- stanovena okupační pásma pro Rakousko a Vídeň
MÍROVÁ KONFERENCE v PAŘÍŽI (1946-1947)
- Mírové smlouvy:
s Bulharskem – potvrzení hranic z 1. ledna 1941 ( + zisk Jižní Dobruže z roku 1940)
s Rumunskem – navrácení území Sedmihradska (po Vídeňské arbitráži 1940 bylo rozděleno)
- potvrzení sovětské anexe Besarábie a Bukoviny
s Maďarskem – hraniční linie stanoveny k 1. lednu 1938 s výjimkou malé územní změny v prospěch ČS v okolí
Bratislavy. Konference odmítla čs. požadavek na odsun maďarského menšiny z Již. Slovenska
s Itálií – odstoupila Jugoslávii některá území (východ. č. Julské krajiny, Istrijský pol., Rijeku, Zadar)
- malé změny týkající se italsko-francouzské hranice
- přístav Terst získal statut svobodného města pod ochranou OSN (pol. 50. let je připojen k Itálii)
- bývalé italské kolonie – pod správu Spojených národů
(1951 získala nezávislost Libye, Eritrea se stává součástí Etiopie. Červen 1960 býv. italské Somálsko se
sjednotilo s britským Somálskem – vznik nezávislé Somálské republiky)
- územní změny býv. satelitů Německa, zákaz fašistických stran a válečné a rasistické propagandy, je stanovena
výše reparace (jediné Finsko je dodrželo), omezení ozbrojených sil
- všechny země se museli zavázat, že obnoví základní lidská práva
- mírová sml. s Německem nebyla realizována (kvůli Studené válce) – spojenci vychází z Postup. dohod
- SSSR získává na Finsku Karelskou šíji
Konec 2. světové války:
- 1.8. 1944 vypuklo ve Varšavě povstání pod vedením Tadeuzse Bór-Komorowski, SSSR ji odmítá osvobodit
- 2.10. 1944 je povstání krutě potlačeno (200 tis. obětí) – na Hitlerův rozkaz je Varšava rozbořena (sovětskými
vojsky je osvobozena až v březnu 1945), poté osvobozování dalších oblastí Polska
- 7.3. 1945 spojenci u Remagenu překračují Rýn, následně je Rýn překročen i na jiných místech – dostávají se
na území Německa. Hitler stahuje něm. jednotky na obranu Berlína (postup spojenců je poměrně rychlý)
- útok na Berlín – 25.4. je Berlín obklíčen – 1. setkání amerických a sovětských vojáků v Torgau u Lipska
- 2.5. 1945 - padl Berlín
- duben 1945 – spojenci provedli ofenzívu v Itálii (vylodili se, zastavili se u Monte Cassina) – partyzáni
popravili Mussoliniho
- 30.4. 1945 Hitler spáchal sebevraždu, na jeho místo nastupuje admirál Carl Dönitz (snaží se co nejrychleji
zahájit jednání se spojenci, chce co nejrychleji uzavřít separátní mír)
- 5.5. 1945 kapitulují něm. vojska operující na S Německa – podepisuje s nimi Montgomery
- vrchní velitel spojeneckých sil ge. Eisenhower separátní mír odmítá, žádá bezpodmínečnou kapitulavi:
7.5. 1945 – Německo podepisuje kapitulaci v Remeši
- SSSR kapitulaci nepodepsal, na jeho naléhání je 8.5. 1945 podepsána bezpodmínečná kapitulace znovu
v dobytém Berlíně i za účasti SSSR (za německo podepisuje maršál Keitel) – kapitulace vstoupila v platnost 1
minutu po půlnoci 9.5. 1945.
- Shození atomových pum 6.8. 1945 na Hirošimu a 9.8 na Nagasaki
- 8.8. 1945 na základě Jaltských dohod SSSR vyhlásil válku Japonsku (nekapitulovalo 3 měsíce po Němcích)
- 14.8. 1945 – kapitulace Japonska (2.9.1945 je podepsána na palubě americké lodi Missouri)
= definitivní konec 2. světové války
- poslední výstřely padly na území ČR v Milíně
Mezinárodní vztahy po 2. světové válce
Počátky studené války:
- po 2. sv. válce se formují tzv. 2 supervelmoci (před 2.sv.v – USA, VB, Francie, Jap., Německo)- SSSR, USA
kolem nich se formují bloky: 1) západoevropský blok – kolem USA
2) východní (sovětstký) blok – kolem SSSR
- vytváří se 2 odlišné společensko-politické systémy: kapitalistický X socialistický
- během války spolu SSSR a USA spolupracovali, ale jejich rozpory se pak plně projevily po 2.sv.v.
- jejich poslední spolupráce – mír se satelity Německa
- 20.11. – 1.10. 1946 – NORIMBERSKÝ proces (potrestání nacistických zločinců
na mezinárodním vojenském tribunálu – účast USA, VB, Fr., SSSR, konal se v Bavorsku v Norimberku
12 nacistů je odsouzeno oběšením (provinili se proti míru a lidskosti) – tzv. zásada individuální odpovědnosti
Objevil se zde názor – je třeba se vypořádat nejen se zločinci, ale i se zločineckými organizacemi (NSDAP,
SS, gestapo, SD...) – jsou obžalovány.
Rozsudky smrti – vykonáno 16.10. 1946 (12 oběšených), odnětí svobody, 3 osvobozeni
Je poslední etapou spojenecké spolupráce, je jím válečný konflikt uzavřen.
- 1947 – počátek Studené války (= nevojenskými prostředky neustálé vytváření mezinárodního napětí)
- 1. signály Studené války – od nástupu amerického prezidenta Harryho Trumana (odvrací se od politiky
Roosevelta- jde mu o spolupráci se SSSR, ke konci války propaguje politiku izolacionismu)
John Foster Dulles – člen Trumanovy strany, zastánce jeho politiky
Trumanova politika:
- politika aktivních zásahů do Evropských zemí + využití atomové zbraně
- je podporován i Winstonem Churchillem – vydal se na popud USA do státu Fulton do Missouri v březnu
1946 (měl dostat čestný diplom )- vystoupil zde s projevem = začátek Studené války
- poprvé se zde hovoří od určitých pojmech:
- železná opona = rozdělení Evropy na západoevropský a východní blok
- nutný společný postup Anglosaských národů proti nebezpečí sovětského komunismu
- George Kennan (USA) – působil na velvyslanectví v Moskvě, jako první Rooseveltovi sdělil, že s budoucí
spoluprácí SSSR a USA to vypadá skepticky
- dokument: tzv. Dlouhý telegram – únor 1946, kritická analýza sovětské politiky – východisko: tzv.
Politika zadržování komunismu (cíl americké politiky i západoevr.bloku: nebudou Moskvě ustupovat,
musí být zadržen komunismus (aby se dál nešířil do zemí, kde zatím nezvítězil).
- jaro 1947 – TRUMANOVA doktrína = poselství prezidenta Trumana, určeno Kongresu USA
- prosazuje hospodářskou i vojenskou pomoc pro země, které jsou ohroženy komunismem,
tlakem z Moskvy (finanční pomoc asi 400 mil. dolarů)
- VB je po válce ekonomicky slabá a nemohla udržet své pozice v inkriminovaných zemích:
Řecko – vrcholí zde občanská válka mezi partyzáns.oddíly (levice) a monarchisty (pravice) –VB už nemá sílu
monarchisty podporovat, získává pomoc USA (finanční + přímý vojenský zásah), 1949 vítězí
monarchisté.
Turecko – konflikt se SSSR (chce kontrolovat úžiny), západní velmoci jsou proti tomu. SSSR podporuje
Azerdbajdžánskou menšinu v Turecku – chce si zde udržet vliv.
- politika zadržování komunismu: i MARSHALLůV Plán – státní tajemník USA George Marshall (+
spolutvůrce ekonom George Kennan) ho vyhlásil v červnu 1947 na přednášce v Harwardu.
= program evropské obnovy (USA nabídli evropským státům postiženým válkou hospodářskou pomoc) – měl
řešit ekonomické následky 2.sv.v. v Evropě.
- všechny evropské státy jej uvítali, později se proti tomu postavil SSSR (musel by prezentovat své
hospodářské výsledky, nechce aby mu někdo zasahoval do ekonomiky)
- USA chce mít podíl při rozhodování financování
- pomoc ve formě: dodávek průmyslového zboží a surovin, dary, finanční půjčky
- země sovětského bloku – vyzvány, aby Marshallův plán odmítli, odmítlo i ČS (Klement Gottwald se vypravil
s Janem Masarykem do Moskvy – jednání bylo vedeno formou Stalinových rozkazů, SSSR začala dodávat ČS
v době hospodářské krize (1947 – u nás) obilí a další suroviny (i za cenu toho, že je sám potřebuje) --- zvýšení
úlohy Komunistické strany.
- Marshallův plán odmítlo přijmout i Finsko
- Důsledky: stabilizace západoevropské oblasti (zastavení ideologic. pronikání SSSR do Evropy) + ještě větší
rozdělení Evropy na východní a západní blok
Tzv. Lidově demokratické revoluce
- objevují se už na konci války ve státech východního bloku
= národní osvobození od fašismu, velká úloha komunistů
- vytváření nových vlád (spojení Komunistů + socialisti + demokrati) – KS chce mít vždy většinu (daří se jim
získávat např. důležitý post ministra vnitra).
- součástí jsou i hospodářské a ekonomické změny – pozemkové reformy+ znárodňování bank a klíčového prům.
- tyto země: osvobozeny SSSR, Rudá armáda zde určitou dobu setrvávala, žádná země neodmítá představu
sovětského modelu budování nového státu (vývoj v Jugoslávii)
- ČS a Bulharsko – komunisté získali dobré pozice už na konci války
- Jugoslávie, Albánie – velká role KS v partyzánském boji proti nacistům
- Maďarsko, Rumunsko – slabá KS (jsou býv. satelity Německa), Moskva na ně v budoucnu vyvíjí velký tlak
- Polsko – překonáván tradiční polský antisovětismus (= fázová sovětizace = postupné pomalé připodobnění
sovětskému režimu) – nejprve boj Polské dělnické strany (PDS)- vznik za války,hl.opora pols.
komunistů X Polská lidová strana (vznik 1945, rolnická strana, napojena na exilovou londýnskou
vládu) - je poražena ve volbách 1947 – opozice spjatá s bývalým exilem je likvidována, volby byly
zřejmě zmanipulovány
- období Studené války – všechny tyto země se mění v satelity SSSR
- 1947- založena organizace Informbyro (informační byro komunistických a dělnických stran) – svolal ho
z podnětu Stalina šéf polské dělnické strany Wladislav Gomulka.
- sešli se zástupci komunistických stran Sovětského bloku + zástupci silných KS z Francie a Itálie
- cíl schůzky: založit Kominternu (1943- rozpuštěna), nahradil jí Informbyro
- sídlo Informbyra: v Bělehradě
- cíl Informbyra: donutit KS, aby hrály ofenzivní politiku ve svých zemích, aby se prosadili
- Andrej Ždanov (význ. sovětský funkcionář) – v úvodním projevu formuloval myšlenku, že vedle sebe
existují 2 tábory: 1) imperialistický (nedemokratický) = kapitalistický
2) mírový (demokratický) = socialistický
ROZTRŽKA SSSR s JUGOSLÁVIÍ:
- propuká už 1947 (kontakty mezi SSSR a Jug. byly do té doby dobré)
- Jozip Bros Tito (Jug.) začíná prosazovast tzv. Balkánskou federaci s dominantním postavením Jugoslávie,
Stalin to nemíní připustit (narušuje to prý jednotu sovětského bloku), ostře se proti němu postavil
- v tomto sporu nejde o ideologický spor, pouze o stupeň nezávislosti Jugoslávie (ideologicky se od SSSR neliší)
přesto je to před veřejností prezentováno jako ideologická roztržka.
- ze SSSR přichází do Jugoslávie dopisy (obviňují Tita a jugoslávské komunisty z antisovětismu), SSSR odvolal
z Jugoslávie své vojenské a civilní poradce, Stalin odmítl s Jugoslávií jednat a záležitost Jugoslávie předal roku
1948 Informbyru --- porada bez účasti Jugoslávie (odmítla, aby Informbyro jednalo o jejích záležitostech).
- na jednání vytvoření rezoluce (autor: Andrej Ždanov) – vyzvala jugoslávský lid, aby strhl Tita a jeho
přívržence, jugoslávský lid však Tita podpořil
- 1949 – další rezoluce – KS Jugoslávie je označena za fašistickou stranu, obsahuje neurvalé a útočné výpady
SSSR, hrozí intervencí.
- zbytek sovětského bloku – vede stejnou politiku vůči Jugoslávii jako SSSR – Jugoslávie je vyloučena ze
sovětského bloku, jsou ničeny smlouvy, není pozvána ani na schůzku pro vznik RVHP - Jugoslávie se snaží
sblížit se západem. 1953 – Balkánský pakt – spojenectví Jugoslávie s Řeckem a Tureckem
Důsledky: - v mnoha zemích sovětského bloku se začínají KS vypořádávat se svými skutečnými nebo údajnými
nepříteli (u nás – 50. léta proces se Slánským)
- uspíšila konec občanské války v Řecku (Jugoslávie do roku 1947 podporovala komunisty-
partyzány, nyní přestala)
Vývoj v Německu:
- 1.1. 1947 – na území Německa je vytvořena tzv.BIZONIE (= spojeny 2 okupační pásma- Americké a Britské),
katastrofální hospodářská situace, hladové demonstrace + sociální neklid
- základní překážka obnovy Německa: zcela znehodnocená měna
- další 2 pásma: Sovětské a Francouzské – i v sovětském pásmu je špatná hospodářská situace
- východisko z krize: provedení měnové reformy (odděleně ve východní i západní části)
- 1.8. 1948 – vzniká TRIZONIE (+ Fr. pásmo) – signalizace, že se připravuje rozdělení Německa
- Západní pásma – rychlé provedení měnové reformy (i v západních sektorech Berlína) – ostrý nesouhlas SSSR –
zahajuje blokádu západního Berlína (přístupy do Berlína ze západních pásem jsou zablokovány, i pro
zásobování) – začíná tzv. 1. BERLÍNSKÁ Krize
- západní spojenci potřebují blokádu přerušit - realizují tzv. „letecký most“ (od 26.6. dopravovali 318 dní
přes 3 koridory potraviny pomocí letounů) – překonali blokádu, Stalin ustupuje
- vznik NATO (organizace Severoatlantického paktu) = vrchol roztržky mezi 2 bloky
- zakládací listina Severoatlantického paktu podepsaná 4.4. 1949 ve Washingtonu
- podepsalo 10 západoevropských zemí (Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Francie, Anglie, Itálie, Dánsko,
Norsko, Portugalsko, Island) a 2 zámořské (USA, Kanada)
- 1952 se stávají členy Turecko a Řecko, 1955 Spolková republika Německo, 1982 Španělsko, 1997 ČR
- nejvýzn. orgán: Severoatlantická rada
- 1. vrchní velitel ozbrojených sil – (USA) gen. Einsenhower, zástupce (VB) gen. Montgomery
Situace v Německu po Berlínské krizi:
- každý blok má jinou představu o budoucnosti Německa:
Z – pokud má být Německo jednotné, musí se SSSR přidat k Trizonii
V – chce aby rozhodující úlohu v Německu hrál SSSR
- 7.9. 1949 – vznik Spolkové republiky Německo (SRN) – kancléř: Konrád Adenauer, západní Berlín získal
statut přidruženého Spolkového státu
- 7.10. 1949 – v oblasti sovětského pásma vyhlášena Německá demokratická republika (NDR)
- prezident: Wilhelm Pieck, v čele vlády: sociální demokrat Otto Grotevohl
- oba státy se považují za potenciálního reprezentanta celého Německa
- 1955 – Hallsteinova doktrína – přijatá SRN, vyslovuje se, že neuznává právní subjektivitu NDR
- 1949 – vytvořena Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)
- země sovětského bloku (ČSSR, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, SSSR, NDR, Albánie),
1962 Mongolsko, 1972 Kuba, 1978 Vietnam. Jugoslávie není pozvána (roztržka se SSSR)
= sdružení zemí, které společně plánují hospodářskou politiku bez ohledu na hosp. specifiku jednotlivých zemí
- 1955 – jako reakce na vstup SRN do NATO je ustavena tzv. Varšavská smlouva (stejně země jako u RVHP)
= smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi členy
- odpovídá NATO (nejedná se o hospodářskou organizaci, je vojenskou org.)
Vývoj v SSSR:
- tíživá ekonomická situace (účast ve válce, probíhá i na území SSSR)
- vázne zásobování obyvatel spotřebním zbožím – 1946 neúroda – hladomor na Ukrajině
- do situace se promítají i důsledky Stalinova kultu - po 2. sv.v. se opět objevují politické represe (politické
orgány, které provádí represe řídí Berija) – do pracovních táborů odvedeni ruští vojáci, kteří padli za 2.sv.v. do
zajetí; Vlasovci (ruská osvobozenecká armáda); nepohodlní straničtí funkcionáři (vlna čistek v Leningradu)
Kampaň proti intelektuálům, umělcům, vědcům + kampaň proti kosmopolitismu (proti západním vlivům)
- přeceňovány hospodářské úspěchy, záměrně jsou před veřejností zatajovány hospodářské problémy
- 1953 je v Moskvě odhaleno tzv. Spiknutí bílých plášťů (zatčena skupina Kremelských lékařů – hl. židé,
obviněni z vraždy funkcionáře Ždanova) – vykonstruovaný proces nestihl proběhnout – 1.3. 1953 Stalina ranila
mrtvice (lékaři se na něj bojí šáhnout, jen ho pozorují) a 5.3. 1953 Stalin umírá
- po smrti Stalina – 1. tajemníkem strany se stává Nikita Sergejevič CHRUŠČOV (do roku 1964) – má v rukou
stranickou moc + Georgij MALENKO – předseda Rady ministrů (nej. státní orgán)- má v rukou státní moc
- 1958 – Chruščov se stává předsedou Rady ministrů (princip spolupráce opět mizí)
- začíná se do určité míry uvolňovat politická atmosféra – konec čistek a procesů (1953 je popraven Berija a
jsou amnestováni nevinní obžalovaní)
- snaha o zlepšení zásobování obyvatelstva spotřebním zbožím, snaha pozvednout zemědělství (není
odborník – systematické obdělávání celin (půda ladem) – na ně obilí + všude pěstování kukuřice)
- zmírnění mezinárodního napětí – pomalu urovnávány vztahy s Jugoslávií
- 1953 končí Korejská válka
|