Katalog propagačNÍch a edukačNÍch materiáLŮ Ústavu archeologie a muzeologie masarykovy univerzity V brně

• 
  číslo vstupenky
  
• 
  název instituce
  
• 
  cena
  

Na většině vstupenek jsou na líci uvedeny kontakty, logo, otevírací doba muzea, datum, obrázek, fotografie či grafika. Vrub vstupenky bývá potištěn informacemi k instituci jako takové nebo pozvánkou k návštěvě dalších poboček či spřízněných organizací. Popřípadě zde bývá mapka okolí s vyznačením dané instituce nebo plánek instituce. Některé vstupenky mají vrubovou stranu prázdnou.

Je vhodné dobře zvážit jaké a kolik informací na vstupenku umístit. Vstupenka je totiž dobrým prostředkem šíření dalších informací o instituci. Pokud zvolíme zajímavý obrázek doplněný originální grafikou a připojíme pozvánku k návštěvě dalších poboček, je pravděpodobné, že návštěvník si této informace všimne a může se nechat inspirovat k další návštěvě. Navíc v návštěvníkovi může vyvolat pozitivní dojem a sounáležitost s institucí.

Některé vstupenky jsou dvojjazyčné a je zde vytištěn i název expozice, okruhu popřípadě přesný čas nákupu vstupenky.

V katalogu PEM jsou také zastoupeny vstupenky ze zahraničí. Celkový počet zahraničních vstupenek je třináct kusů. Konkrétně se jedná o jednu vstupenku z Chorvatska, dvě vstupenky z Francie, tři vstupenky z anglicky mluvících zemí a sedm vstupenek z německy mluvících zemí.

Tabulka č. 1

Český j.	Anglický j.	Německý j.	Francouzský j.	Chorvatský j.
115	3	7	2	1

Samotný evidenční záznam vstupenek zahrnuje tyto náležitosti:

• 
  název instituce
  
• 
  název expozice, výstavy, programu
  
• 
  číslo vstupenky
  
• 
  datum
  
• 
  místo
  
• 
  poznámka: např. cena, rozměr
  

Nejprve jsem každé vstupence přiřazovala jiné evidenční číslo s ohledem na to, že každá vstupenka má jedinečné pořadové číslo. Postupně jsem však od tohoto způsobu ustoupila a pokud byly vstupenky zcela identické, pouze v čísle vstupenky se lišily, přiřazovala jsem jim jedno evidenční číslo s rozlišením písmene: a, b, c atd. Na začátku katalogizace jsem se snažila podrobně popsat design celé vstupenky spolu se všemi informacemi na vstupence natištěné. Postupem času jsem nakonec usoudila, že v evidenčním záznamu uvedu pouze základní informace o vstupence.

Základní propagační materiály organizací mohou sloužit i jako prostředek reciproce s mediálními partnery či sponzory. V těchto materiálech lze vyšetřit určité místo pro umístění reklamního inzerátu, tak jak to například učinilo Moravské zemské muzeum ve své propagační skládačce¹⁵.

V katalogu PEM se objevují propagační materiály různých kulturních a vzdělávacích organizací. Jsou to zejména:

• 
  hrady, zámky, pevnosti, muzea, galerie, památníky
  
• 
  národní parky a rezervace
  
• 
  vysoké školy, knihovny, planetária
  
• 
  divadla, opery
  
• 
  katedrály, kostely, kaple
  
• 
  pivovary, elektrárny
  

Většinou v těchto materiálech bývá zmíněna stručná charakteristika, někdy i historie organizace formou odrážek nebo plného textu. Téměř vždy jsou zde použity obrázky či fotografie pro zvýšení atraktivnosti daného materiálu. Objevují se zde fotografie dané budovy, sbírkových předmětů a okolí budovy. Vhodnou doplňující informací je připojení ať už schematické či podrobné mapky, popisu cesty či možnost dopravy městskou hromadnou dopravou. Dále se zde objevují informace o službách, které organizace poskytuje, tedy o edukačních programech, kavárně, obchodu se suvenýry.

Pokud má organizace více poboček ať už v tom samém městě nebo ve více či méně vzdálených obcích, vždy se zde objeví alespoň zmínka o těchto pobočkách. Minimálně to bývají kontakty, otevírací doba a adresa pobočky. Jako příklad mohu uvést propagační letáček Národního muzea¹⁶, ve kterém jsou uvedeny všechny pobočky a k nim heslovitě uvedeny základní kontaktní údaje. Někdy se navíc objeví i stručná charakteristika pobočky, tak jak je tomu v materiálu Masarykova muzea v Hodoníně¹⁷, které obsahuje jak popis samotného muzea tak jeho poboček ve Veselí nad Moravou, Kyjově a Mikulčicích. Existují i samostatné propagační materiály k jednotlivým pobočkám. Základní propagační materiály jednotlivých poboček jsem do této skupiny materiálů zařadila také. Jedním z těchto materiálů je např. propagační skládačka pobočky Masarykova muzea v Hodoníně Městského muzea ve Veselí nad Moravou¹⁸.

Do této skupiny materiálů jsem zařadila i vizitky jednotlivých muzeí, zámků či hradů, na kterých jsou uvedeny základní kontaktní údaje, poloha památky nebo velmi stručný popis. Obdobné vizitky se objevují i ve skupině materiálů I. – E materiály informačních center a dalších organizací, ovšem to jsou vizitky jednotlivých měst a obcí.

Stejně jako u jiných skupin materiálů objevují se i v této cizojazyčná provedení či vícejazyčné texty. Dle analýzy katalogu PEM lze konstatovat, že pokud je text přeložen do cizího jazyka, bývá tímto jazykem většinou angličtina v menší míře němčina. Častěji bývá překlad součástí české verze a čistě cizojazyčné verze českých muzeí se objevují minimálně. Tento poznatek ale nelze vztahovat všeobecně na celou produkci základních propagačních materiálů organizací, jelikož vychází pouze ze studia katalogu PEM. Při zvažování překladu do cizího jazyka je dobré vzít na vědomí národnostní složení návštěvníků. Tímto kritériem se řídilo i Muzeum Těšínska. Při přípravě svých propagačních materiálů totiž přeložili texty jak do anglického jazyka, tak do polského jazyka.

Formát a design
Nejpoužívanější formát použitý u těchto materiálů je formát A4 složený do klasické „skládačky“. Zajímavé je, že tyto tzv. „skládačky“ jsou velmi rozšířené i v zahraničí. Mezi klasickými „skládačkami“ se objevuje i její originální pojetí. Jako příklad mohu uvést propagační materiál Muzea Těšínska¹⁹, ve kterém jsou stručně popsány pobočky muzea, otevírací doba, vstupné a vše je navíc přeloženo do polského a anglického jazyka.

Mimo tyto tzv. „skládačky“ se samozřejmě používají i jiné formáty klasické i atypické velikosti.

Design těchto materiálů začíná u jednoduchých jednobarevných výtisků (pořízených zřejmě svépomocí v instituci samotné) s použitím jednoduchých obrázků a grafik, až po plně barevné brožurky s propracovanou grafikou, množstvím barevných profesionálních fotografií, originálně řešenými plánky a mapkami vytištěné na kvalitním papíře.

Vždy by měl být brán zřetel na přehlednost a čitelnost textů. Tento aspekt se bohužel nepodařilo dodržet při tvorbě propagačního materiálu Národního muzea map a starých knih v Bukurešti²⁰. Velmi efektně působí použití historické mapy jako podkladu textu, ovšem tento designově zajímavý prvek způsobil velmi špatnou čitelnost všech použitých textů.

Samozřejmostí by mělo být použití loga a popřípadě dodržování jednotného vizuálního stylu, pokud jej má organizace vypracovaný. Buď na titulní stranu nebo na poslední stranu bývají umístěna případná loga mediálních partnerů nebo sponzorů. Všeobecně by se dalo říci, že s postupujícím časem se úroveň těchto materiálů zvyšuje. Vše je samozřejmě závislé na finančních možnostech organizace. Zdá se, že organizace si uvědomují důležitost propagace a s tím související pořízení propagačních materiálů na profesionální úrovni. O tomto vypovídá například papírová složka Technického muzea v Brně²¹ obsahující propagační skládačky všech expozicí i poboček v dvojjazyčném provedení (českém a anglickém jazyce) a dále letáky v anglickém jazyce vztahující se dalším pobočkám muzea.
Statistika a postup zpracování kategorie I. – B základní propagační materiály
K 4.2.2010 je součástí katalogu PEM 216 evidenčních čísel ve skupině Základních propagačních materiálů. Jak jsem již výše uvedla často se objevují jazykové či vícejazyčné mutace. Konkrétně se jedná o 51 vícejazyčných materiálů, 56 materiálů v anglickém jazyce, 11 materiálů v německém jazyce, 6 materiálů ve francouzském jazyce. Do skupiny ostatní jsou zařazeny materiály v polském, belgickém, rumunském, dánském jazyce (každý zastoupen 2 materiály) a v islandském, slovinském, japonském a nizozemském jazyce (každý zastoupen 1 materiálem).
Tabulka č. 2

Český j.	Francouzský j.	Vícejazyčné	Anglický j.	Německý j.	Ostatní
80	6	51	56	11	12

Při katalogizaci jsem se potýkala stejně jako u jiných skupin katalogu PEM s problémem nejednoznačného zařazení materiálu do dané skupiny. Jako konkrétní případ mohu uvést materiál pevnosti Terezín²². Na jednu stranu se může materiál jevit jako základní propagační a informační skládačka se stručným popisem historie. Na druhou stranu obsahuje tento materiál také plánek pevnosti s popisem jednotlivých částí památky. V tomto případě by bylo teoreticky možné, zařadit materiál do skupiny II. – D tištěný průvodce.

Navíc se zde objevují podrobnější popisy dané výstavy či akce, popřípadě stručné texty k instituci samotné. Tak je tomu například v letáčku Muzea Těšínska²⁵.

Pokud se jedná o výše zmíněné pozvánky na vernisáže, obsahují tyto materiály základní údaje:

• 
  Kde (se daná vernisáž odehrává)
  
• 
  Kdy (který den a hodina)
  
• 
  Kdo (jaká instituce výstavu pořádá)
  
• 
  Co (při jaké příležitosti se vernisáž koná)
  

Spíše výjimečně se objevují profesionální a komplexní (po informační stránce) materiály jako sešitek Moravské galerie v Brně²⁶, ve kterém nechybí základní kontaktní údaje, vstupné, otevírací doba, výčet osob jenž se na výstavě podíleli, schematický plánek expozice, stručné informace k expozici samotné a navíc je zde vyčleněn prostor pro fotografie nejvýznamnějších exponátů. Vše je navíc přeloženo do anglického jazyka.

Pokud jde o cizojazyčné verze, po prostudování katalogu PEM jsem zjistila, že se často objevují vícejazyčné verze materiálů českého původu. Text v cizím jazyce je většinou graficky odlišen od českého jazyka (barvou, fontem, velikostí). Čistě cizojazyčné verze u materiálů českých institucí se objevují zřídka.
Formát a design
Jako i v jiných skupinách katalogu PEM je již tradičně zastoupen formát A4 poskládaný na třetiny do tzv. „skládačky“. Je možné konstatovat, že formáty těchto materiálů jsou různorodější oproti jiným skupinám, co se týče velikosti i tvaru. Při tvorbě těchto materiálů, je možné přizpůsobit právě i formát tématu dané akce/výstavy. Tak například postupovali tvůrci propagačního materiálu k výstavě „Víš co jíš aneb co a jak se dříve jedlo“ konané v Moravském zemském muzeu²⁷. Tvůrci na pozvánku k této výstavě použili tvar sklenice.

Mimo jiné se v této skupině materiálů objevují i plakáty formátu A4 a A3. Většinou bývají profesionálně graficky zpracované, přičemž bývá vybrán zajímavý prvek nebo sbírkový předmět z dané výstavy, který je využit jako ústřední motiv ke všem propagačním a edukačním materiálům dané akce/výstavy.

Některé zahraniční materiály v této skupině katalogu PEM mají formát i design pohlednic. Některé z nich lze použít jako pohlednice²⁸. Tento způsob ztvárnění propagačního materiálu používají české instituce spíš jako vstupenky. Přesto se v katalogu PEM setkáváme s pohlednicí vztahující se k výstavě „Nech brouka žít“ v Moravském zemském muzeu²⁹. Tento způsob ztvárnění propagačního materiálu je zajímavý a navíc praktický.

Úroveň grafiky je vždy závislá na finančních možnostech dané instituce. Přesto by měly být dodržovány alespoň základní zásady formátování pro zajištění přehlednosti a čitelnosti textu. Pozvánka na výstavu „Jaro na Han铳⁰ pořádané Muzeem Prostějovska v Prostějově a kulturním klubem Duha, tyto zásady absolutně popírá. Čitelnost je sice zajištěna správnou volbou velikosti písma, ale jelikož je použit stejný font písma v celém textu, je absolutně popřena přehlednost celé pozvánky. Navíc zde není použito logo ani jedné z institucí, popřípadě kontakty a žádný obrázek pro zpestření pozvánky.

I v této skupině materiálů by bylo možné zařazení určitých materiálů i do jiných skupin katalogu. Například sešit Muzea města Brna „Kasematy: Špilberk“³¹, kvůli svým obsáhlým komplexním textům působí téměř jako průvodce nebo katalog k expozici. Přesto jsem jej zařadila do propagačních materiálů expozic, výstav atd.

Původně jsem do této skupiny materiálů zařazovala i letáčky a další propagační materiály k edukační činnosti. Během zpracovávání materiálů jsem rozhodla o podrobnějším rozdělení do dvou skupin na: „Propagační materiály k expozicím, výstavám a akcím“ a „Informační materiály k edukační činnosti organizace“.


3.5. Programy organizací

Funkce a použití
Tištěné programy kulturních a vzdělávacích organizací poskytují přehled o připravovaných akcích, výstavách a edukačních programech. Vydávají se v různých periodicitách:

• 
  týdenní
  
• 
  měsíční (např. program Moravského zemského muzea s evidenčním³², který je jako mnoho dalších ve formě tzv. „skládačky“. Informuje o exkurzích, výstavách a přednáškách na jednotlivých pobočkách muzea. Kromě kompletních kontaktních údajů a loga instituce je zde vyhrazeno místo pro loga sponzorů či mediálních partnerů.)
  
• 
  čtvrtletní (např. program Masarykova muzea v Hodoníně s evidenčním³³, který je pouze v podobě nakopírovaného černobílého letáčku, který ovšem stručně a jasně informuje o nadcházejících akcích a výstavách ve všech pobočkách muzea.)
  
• 
  roční (např. program Národního ústavu lidové kultury³⁴ – jedná se o barevnou skládačku s množstvím fotografií a přehledem akcí na rok 2007, ve které je uveden podrobnější popis jednotlivých akcí. Samozřejmostí je uvedení kontaktních údajů, loga organizace a schematické mapky ČR s vyznačením umístění obce Strážnice)
  
• 
  sezónní, prázdninové (např. program Pražského hradu na červenec a srpen³⁵ – tento program je originálně ztvárněný do podoby „skládačky“, který po rozložení připomíná siluetu hradu)
  

Mezi původce programů patří: muzea, galerie, knihovny, planetária, mezinárodní a národní organizace.

Jako ukázku ne příliš profesionálně provedeného programu bych chtěla uvést program Národního zemědělského muzea³⁹. Tento kalendář akcí informuje o stálých expozicích, připravovaných výstavách a přednáškách. Množství informací je vyhovující, ovšem provedení letáčku o rozměru 9,5 x 21 cm je velmi amatérské. Letáček je pouze černobílý, rozmnožený zřejmě svépomocí v muzeu. Logo muzea, které je mimo jiné použito i jako vodoznak pod textem letáčku, působí rušivě a text je špatně čitelný. Není zde použita žádná originální grafika či fotografie.

Obhajobou pro výše popsaný materiál Národního zemědělského muzea může být výše finanční prostředků, které má muzeum k dispozici na propagaci svých služeb. Platí zde totiž stejné pravidlo, jako u všech ostatních materiálů. Finanční možnosti muzea mají totiž většinou rozhodující vliv na vzhled a úroveň vytvářených materiálů.
Statistika a postup zpracování kategorie I. – D programy
Ke dni 28.3.2010 obsahuje katalog PEM ve skupině „Programy“ 88 evidenčních čísel. Katalog obsahuje 24 cizojazyčných materiálů z nichž je 9 v anglickém jazyce, 5 v francouzském jazyce, 4 v belgickém jazyce, 4 v německém jazyce a po jednom materiálu v korejském a islandském jazyce (v tabulce ve skupině ostatní).
Tabulka č. 4

Český j.	Anglický j.	Německý j.	Francouzský j.	Belgický j.	Ostatní
64	9	4	5	4	2

Ze skupiny I. – D programy jsem vyřadila ty, které informují výhradně o edukačních pořadech v organizaci tzn. programy přednášek, lektorovaných prohlídek v muzeích a edukačních programů. Některé programy skupiny I. – D přináší informace i o edukačních pořadech. Vzhledem k tomu, že informují i o připravovaných expozicích a výstavách, řadila jsem tyto materiály do souhrnné skupiny I. – D programy.

Skupina těchto propagačních a informačních materiálů pochází z produkce zejména informačních center měst a obcí. Jsou zde zařazeny materiály i dalších organizací, jejichž posláním je kulturně-výchovná a informační činnost s regionální nebo celostátní působností.