Katalog propagačNÍch a edukačNÍch materiáLŮ Ústavu archeologie a muzeologie masarykovy univerzity V brně

Informace jsou většinou spíše heslovitého rázu, tedy stručné a jasné např. otevírací doba památek, kontakty a velmi stručný popis dané památky nebo akce. Často obsahují různé mapky, plány měst, mapy regionu.

Nezbytnou součástí z důvodu reciproce jsou uváděny také loga sponzorů – soukromých firem, krajů, organizací, Evropské unie atd. Právě využití sponzorů k financování těchto propagačních materiálů se přímo nabízí. Vždy je možné vyhradit určité místo v materiálu k „reklamní inzerci“ např. hotelů, penzionů, restauraci a sportovních center.

Tyto materiály jsou většinou regionálně či místně zaměřené obsahují tedy programy různých kulturních či sportovních akcí, informace týkajících se místních zajímavostí, památek.

Materiály této skupiny katalogu PEM, pokud jsou českým produktem, bývají většinou formátu A4 složené do „skládačky“ nebo se jedná o složené mapy větších formátů. Existují však výjimky. Jednu takovou tvoří ukázková publikace Zlínského kraje. Jedná se o publikaci Muzea a galerie Zlínského kraje⁴⁰, ve které se představují: Muzeum Kroměřížska v Kroměříži, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Každé z těchto institucí je vyhrazen prostor o cca šesti stranách pro vlastní představení činnosti a stručné historie organizace a na dalších cca čtyřech stranách jsou fotografie vztahující se k muzeu a jeho sbírkám.

Do této skupiny materiálů jsem zařadila i oblíbené vizitky. Jedná se o vizitky jednotlivých měst s kontakty na městské informační a turistické středisko na lícové straně a na rubové straně jsou většinou zajímavá místa ve městě a okolí s mapkou umístění dané obce.

Katalog PEM obsahuje propagační předměty především dvojrozměrného charakteru, tedy:

• 
  pohlednice
  
• 
  záložky do knih
  
• 
  igelitové tašky
  
• 
  omalovánky
  

Mezi propagační předměty jsem v katalogu PEM řadila i pohlednice. Ve většině případů se jednalo o pohlednice různých měst a obcí. Vyskytly se ale i pohlednice vztahující se k muzeu jako takovému např. pohlednice Uměleckoprůmyslového muzea v Praze⁴¹, která ovšem nedovoluje napsat vlastní text, tak jako u klasické pohlednice. Místo pro text s pozdravem je plně potištěno heslovitými informacemi o muzeu. Dalším příkladem může být pohlednice Regionálního muzea v Kopřivnici⁴², kterou již lze použít jako klasickou pohlednici. V katalogu se objevují i pohlednice ke konkrétní výstavě (např. pohlednice Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně⁴³ k národopisné expozici: Dřevo, proutí, sláma v tradiční rukodělné výrobě, na které jsou vyobrazeny dekorativní hole a samorostové čagany).

V této skupině materiálů nejsou zařazeny pouze tiskoviny s výše uvedenou funkcí. Pro lepší představu uvádím několik typů materiálů, které tato skupiny obsahuje:

• 
  orientační plánky muzeí/galerií
  
• 
  objednávkový lístek pro zaslání publikací z produkce muzea/galerie
  
• 
  muzejní noviny, bulletiny
  
• 
  propagační materiály placených služeb
  
• 
  propagační materiály klubů přátel muzeí/galerií
  
• 
  pokyny pro návštěvníky knihoven
  

Ve všech materiálech se objevuje název, kontakty popř. další doplňující informace (otevírací doba, vstupné).

Pokud se jedná o muzejní noviny⁴⁴, ty obsahují mimo populárněvědné články také program výstav/akcí, upozornění na novinky v muzeu, připomenutí významných událostí popř. pozvánku na připravované výstavy.

Zajímavým doplňujícím propagačním materiálem je složka Slováckého muzea v Uherském Hradišti⁴⁵. Jedná se o složku s jednotlivými listy, které jsou věnovány popisu jednotlivých sbírek, popř. odborné knihovně, konzervaci a restaurování sbírek.

Například plánky muzejních expozic/budov bývají v různých velikostních formátech, ovšem většinou v podobě tzv. „skládačky“. V případě plánku Louvre⁴⁶ je na titulní straně graficky zobrazena celá muzejní budova v pohledu shora a s vyznačením možných vchodů do muzea. Dále následují stručné informace k jednotlivým sbírkám, které jsou barevně označeny a tato barva poté použita v následných pláncích k expozicím. Všechny plánky jednotlivých podlaží jsou opatřeny piktogramy (WC, schodiště, občerstvení, výtah) a barevné podbarvení jednotlivých místností je vysvětleno v legendě.

Použití jednotného vizuálního stylu je žádoucí i u těchto materiálů. Např. informační letáčky⁴⁷ pro uživatele Moravské zemské knihovny tyto náležitosti nesplňují. Logo organizace není použito na všech materiálech a font písma není jednotný. Pouze formát a použití kontaktních údajů je jednotné. Toto hodnocení ovšem vychází pouze ze studia materiálů katalogu PEM, proto nemůže být bráno jako relevantní.
Statistika a postup zpracování kategorie I. – G doplňkové propagační materiály a tiskoviny
Ke dni 24.4.2010 obsahuje katalog PEM 57 evidenčních čísel, přičemž 17 z nich je cizojazyčných. Konkrétně se jedná o: 23 v anglickém jazyce, 8 ve francouzském jazyce, 4 v německém jazyce, 4 vícejazyčné a 1 ve španělském jazyce.
Tabulka č. 6

Český j.	Německý j.	Anglický j.	Francouzský j.	Španělský j.	Vícejazyčné
17	4	23	8	1	4

Do této skupiny jsem řadila takové materiály, které zcela neodpovídali charakteristice předchozích či následujících propagačních materiálů (např. propagační katalog audiovizuální techniky v kultuře⁴⁸ nebo nabídkový list The Japan Foundation⁴⁹ atd.)

I v této skupině materiálů se objevují tiskoviny, které by bylo možné zařadit do jiné skupiny katalogu PEM. Orientační plány nebo mini průvodce⁵⁰, které jsem zařadila do této skupiny materiálů mají spíše informační funkci a slouží návštěvníkovi jako orientační pomůcka. Proto jsou zařazeny v této skupině a ne ve skupině II. – D tištěný průvodce, kde jsou zařazeny materiály, které mají navíc edukační funkci.

3.9. Informační a propagační materiály k edukační činnosti
Funkce a použití
Vzdělávací funkce muzeí a galerií je jedním ze základních poslání těchto organizací. Nejen výstavní činností se předávají nové poznatky a informace o naší minulosti a současnosti. Muzea a galerie pořádají mnoho různých akcí a pořadů se vzdělávacím podtextem a je nezbytně nutné vytvářet propagační a informační materiály k této činnosti z důvodu větší informovanosti veřejnosti o těchto aktivitách. Hlavní funkcí těchto materiálů je informovat publikum o vzdělávacích aktivitách organizací. Tyto materiály bývají k dispozici vždy v instituci samotné a dále je možné distribuovat je v dalších spřátelených institucích jako jsou jiné organizace téhož typu nebo turistická informační centra atd. V této skupině se objevují různé typy materiálů týkající se edukační činnosti organizací. V podstatě se jedná o tyto typy materiálů:

• 
  informační materiály ke konferencím, které obsahují informace o programu konference, náplni seminářů atd.
  
• 
  pozvánky k přednáškám, procházkám v přírodě se vzdělávacím podtextem
  
• 
  informační materiály ke komentovaným prohlídkám
  
• 
  informační materiály k různým soutěžím, týdnům s dětmi
  
• 
  nabídky publikací
  
• 
  nabídky edukačních programů
  

Místy se objevuje i dvojjazyčnost materiálů, ale to pouze v tom případě, že účastníky akce mohou být i zahraniční návštěvníci.

Jak jsem již výše zmínila úroveň zpracování a množství informací se velmi liší. Například Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze vlastní velmi kvalitně zpracovanou skládačku⁵¹ s informacemi o samotném centru, dále stručný popis všech programů, kde je zmíněno i pro jakou věkovou skupinu je daný program vhodný, jaké připravuje přednášky, interaktivní programy a programy pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Jako druhý protipól úrovně zpracování a množství informací stojí letáček A4 vytištěný jednobarevně se stručným výčtem edukačních programů na hradě Špilberk⁵². Samozřejmě je nutné brát v potaz finanční možnosti a personální zajištění muzea, což je většinou přímo úměrné úrovni všech propagačních a informačních materiálů.

Jedním ze základních požadavků na tyto materiály je dodržování jednotného vizuálního stylu, minimálně však správné použití loga instituce. Pokud není tento požadavek nařízen vnitřní normou vydanou ředitelem organizace, měl by alespoň pracovník, který má na starosti tvorbu těchto materiálů dodržovat určité zásady, které zajistí jednotný vzhled informačních materiálů k edukační činnosti i vzájemné designové propojení s dalšími propagačními materiály organizace. Například Moravské zemské muzeum používá téměř stejný model pro tvorbu informačních letáčků k edukační činnosti již od roku 1998. Bohužel v katalogu PEM není k dispozici kompletní dokumentace těchto materiálů Moravského zemského muzea, ale při porovnání letáčků z roku 1998 a 2010 zjistíme, že jsou téměř identické.
Statistika a postup zpracování kategorie I. – H propagační materiály k edukační činnosti
V katalogu PEM je stav k 27.1.2010 v této skupině materiálů 56 evidenčních čísel, z nichž je 17 dokumentů v cizím jazyce. Konkrétně se jedná o: 1 v rumunském jazyce/anglickém jazyce (vícejazyčné), 1 ve francouzském jazyce, 3 v anglickém jazyce, 12 v německém jazyce.
Tabulka č. 7

Český j.	Německý j.	Anglický j.	Francouzský j.	Vícejazyčné
39	12	2	1	1

Jak jsem již uvedla v kapitole týkající se propagačních materiálů k jednotlivým expozicím, výstavám a akcím, zpočátku katalogizace a rozdělování materiálů do jednotlivých skupin, jsem informační a propagační materiály zařazovala do skupiny I. – C. Během zpracovávání nashromážděných materiálů jsem dospěla k závěru, že by bylo vhodné, materiály týkající se výhradně edukační činnosti od této skupiny oddělit. Jedná se totiž o specifickou činnost a od výstav a dalších propagačních akcí se podstatně liší.

Samozřejmě připouštím i možnost jiného zařazení určitých materiálů této skupiny do jiné kategorie katalogu. Konkrétně mám na mysli programy edukační činnosti. U těchto materiálů by bylo možné zařazení i do skupiny I. – D programy. Během rozdělování materiálů do jednotlivých skupin jsem rozhodla o zařazení všech materiálů týkajících se edukační činnosti do jedné skupiny.
4. POSTUP ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA KATALOGU EDUKAČNÍCH MATERIÁLŮ
V následující kapitole uvádím jakým způsobem jsem postupovala při katalogizování edukačních materiálů katalogu PEM. Dále následuje deskripce jednotlivých skupin po jejich funkční, obsahové a designové stránce.
4.1. Postup zpracování katalogu edukačních materiálů
Stejně jako u propagačních tak i u edukačních materiálů bylo nejprve nutné stanovit jednotlivé skupiny materiálů. V tomto ohledu jsem vycházela z taxonomie doprovodných materiálů definované Vladimírem Jůvou v jeho výše zmíněné publikaci Dětské muzeum: edukační fenomén pro 21. století. Samozřejmě struktura navržená Vladimírem Jůvou byla pouze východiskem a konečná podoba struktury skupin katalogu PEM byla dotvářena i během zpracovávání materiálů katalogu. Při stanovování jednotlivých skupin bylo hlavním kritériem jejich rozsah a komplexnost.

Výsledná struktura edukačních materiálů použitá v této diplomové práci je následující:

A - Pracovní listy

B - Pracovní sešity

C - Metodické materiály pro pedagogy

D - Tištěný průvodce

E - Katalog

F - Komplexní doprovodné materiály

G - Další vzdělávací materiály
Každé skupině materiálů je věnována samostatná kapitola, která zahrnuje podrobnou analýzu jejich funkce, designu, rozsahu a komplexnosti.
Označení nebo-li katalogizační číslo se skládá z:

• 
  římské číslice II., která označuje skupinu edukačních materiálů
  
• 
  příslušného písmene dané skupiny edukačních materiálů
  
• 
  arabské číslice, která určuje pořadí daného materiálu
  
• 
  popřípadě písmene a,b,c… (pokud existuje v katalogu PEM více exemplářů konkrétního materiálu)
  

Samotné katalogizační záznamy zahrnují tyto údaje:

• 
  Název instituce
  
• 
  Jméno autora
  
• 
  Název materiálu
  
• 
  Datum
  
• 
  Místo
  
• 
  Počet stran
  
• 
  Poznámka
  
• 
  Popis
  

Edukační materiály katalogu PEM mají praktické využití jako vhodná učební pomůcka při výuce předmětu Muzejní pedagogika na katedře muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. Studenti se mohou seznámit s řadou různých pracovních listů či sešitů, katalogů, tištěných průvodců apod. Z těchto příkladů a inspirací pak mohou sami vycházet při vlastní práci v muzeu.

Existuje řada pomocných metod pro tvorbu pracovních listů popř. sešitů. Jednou z nich je metoda „AEIOU”. Název této metody je akronym. Pod každým písmenem se skrývá vlastnost, kterou by měl mít dobrý pracovní list:

• 
  A – atraktivní, důležitou roli hraje grafika, barevnost, téma, forma sdělení či tvar
  
• 
  E – ekonomický, nenákladný na výrobu, reprodukci a vedoucí žáky k úspornosti
  
• 
  I – investigativní, žáci jsou zvídaví, sami tvoří otázky a hledají na ně odpovědi
  
• 
  O – organizující, podstatná je především precizní formulace zadání (prostoru, času, činnosti)
  
• 
  U – učící, měl by být návazný na vzdělávací předpisy a měl by sloužit k obohacení vědomostí
  

• 
  Název organizace
  
• 
  Název výstavy/programu
  
• 
  Označení věkově skupiny, které je materiál určen
  

• 
  jména autorů a dalších osob, které se na přípravě materiálu podíleli
  
• 
  termín konání výstavy
  
• 
  sponzor, popř. mediální partner
  

Některé jednoduché pracovní listy⁵³ obsahují pouze úkoly, doplňovačky nebo křížovky. Komplexnější pracovní listy⁵⁴ v sobě zahrnují příběh, který přibližuje návštěvníkům téma dané výstavy, a ve kterém může figurovat určitý „průvodce“ pracovními listy i celou výstavou.

Pracovní listy obsahují úkoly, které mohou návštěvníci vyplnit během návštěvy výstavy nebo následně doma popř. ve škole. Tato informace by se měla objevit na úvod pracovního listu a je vhodné označit určitým způsobem úkoly, které mají být vypracovány na místě a které následně po návštěvně výstavy.
Formát a design
Většinou se jedná o jednolisté nebo vícelisté materiály(pozor, ne sešitové vazby), které někdy bývají opatřeny složkou. Tato složka plní funkci titulního listu a zároveň zajišťuje, aby nedošlo k roztroušení jednotlivých listů.

Oproti jiným materiálům katalogu PEM se u pracovních listů objevuje jen zřídka forma tzv. „skládačky“. Většinou bývají pracovní listy formátu A4, popř. A5.

Design pracovních listů by mohl vycházet z téma výstavy, ke které jsou zpracovány. Dle studia materiálů katalogu PEM, jsem zjistila, že jen minimálně je pracovní list designově spjat s tématem výstavy. Pracovní listy Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které obsahuje katalog PEM a které jsou z let 2002, 2003 a 2007, mají identický design, formát a provedení nezávislé na tématu výstavy.

Zajímavý design tématicky propojený s výstavou mají pracovní listy⁵⁵ Muzea umění Olomouc. Použití zažloutlého papíru, pseudogotické grafiky, dobových obrázků a průvodního textu stylizovaného do středověké mluvy je ukázkovým příkladem toho, jak lze téma výstavy skloubit s pracovními listy.

Materiály zařazeny v kategorii Pracovní listy jsou velmi podobné materiálům ve skupině Pracovní sešity. Hlavním rozlišovacím znakem byla vazba těchto materiálů. Pracovní listy jsou volné popř. sešité kancelářskou sponkou. Pracovní sešity jsou navíc většinou na rozdíl od pracovních listů více designově a obsahově propracované.