Praha 4 a 12 kabel 110 kv lhotka Pankrácozn á m e n í
|
|  Yüklə 179 Kb.
|
C1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristikC.1.1. Dosavadní využívání území Dosavadní využívání území lze rozdělit na dvě části. První část přilehlého území se vyznačuje zahuštěnou zastavěností sídlištního typu (Hodkovičky, Kamýk, sídliště Novodvorská) a dále sídliště Antala Staška, sídliště Pankrác I a Pankrác III. Jedná se o území s vysokým stupněm zastavěnosti a zalidnění ve vysoce frekventované části velkoměsta s hustým dopravním provozem (městské komunikace, metro). V místě kopaných tras s množstvím sítí různých zdrojů (plyn, voda, elektřina) uložených v chodnících. Druhá část přilehlého území se vyznačuje mladšími lesními porosty a neobhospodařovanými loukami v oblasti Velký háj, které tvoří v podstatě klidovou zónu přilehlých sídlišť.
Na celé hodnocené trase se nenachází původní přírodní prostředí. Celé dotčené území v trase kabelu je předchozí stavební činností přetvořené. Za zvýšenou pozornost ale stojí lesní porosty mezi komunikacemi Nad Lesním divadlem a Sulickou, kterým prochází trasa kabelového vedení, ve kterém se nacházejí vzrostlé listnaté i jehličnaté stromy, které nevykazují známky nápadného poškození škodlivými emisemi. Známky mechanického nebo zdravotního poškození různého rozsahu vykazují téměř všechny stromy na okrajích chodníků v dotčených ulicích. C.1.3.1 na ÚSES Územní systém ekologické stability je v dotčeném území tvořen především lesními porosty a trvalými travními porosty (Velký háj a jeho přilehlé okolí) Vliv se bude projevovat především zvýšeným pohybem techniky a pracovníků na trase vedení (vliv hluku a emisí do ovzduší). Vlivy na tyto systémy budou velice krátkodobé (jen po dobu výstavby) a současně po jejich ukončení dojde k ukončení vlivů bez měřitelných trvalých následků na dotčený ÚSES.
V trase vedení ani v jeho těsně přilehlém okolí se nenacházejí zvláště chráněná území. C.1.3.3 na území přírodních parků V trase vedení ani v jeho těsně přilehlém okolí se nenachází území přírodních parků. C.1.3.4 na významné krajinné prvky Jako významný krajinný prvek lze určit lesní porosty Velkého háje. Vliv na porosty tohoto VKP bude prakticky nulový, vzhledem ke skutečnosti, že práce budou vykonávány na účelové komunikaci a budou trvat po velice krátkou dobu. C.1.3.5 na území historického, kulturního nebo archeologického významu Na trase vedení se nenachází území historického, kulturního nebo archeologického významu. V případě archeologického nálezu budou bude toto oznámeno příslušnému orgánu státní správy a výkopové práce přerušeny. C.1.3.6 na území hustě zalidněná Na trase kabelového vedení se nachází území hustě zalidněné, jsou to především sídliště rozprostřené kolem komunikací Lhotecké, Novodvorské, Na Strži, Budějovické. Zatížení výkopovými pracemi bude působit krátkodobě, především na omezení pohybů osob po dotčených chodnících. Ostatní chodníky stačí pojmout zvýšení pohybu osob. C.1.3.7 na území zatěžovaná nad míru únosného zatíženíTato území se nacházejí především podél velice zatěžovaných komunikací jako jsou např. Jižní spojka, Lhotecká ulice, Novodvorská ulice, ulice Na Strži. Příspěvek ze stavbou vyvolané autodopravy na tato území bude ale velice malý a bude trvat pouze po omezenou dobu. C2 Stručná charakteristika složek ŽP v území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny Posuzována byla trasa plánovaného kabelového elektrického vedení K 110 kV Lhotka – Pankrác dlouhá cca 6,37 km. Biologický průzkum byl vykonán v první dekádě měsíce července roku 2004. Plánované vedení bude pokládáno především do chodníků a pozemních komunikací (výjimkou je úsek mezi body D1 a F, viz dále). Potencionálně dotčená společenstva rostlin a živočichů jsou proto na trase vedení rozložena pouze ostrůvkovitě a pokud se vůbec vyskytnou, jsou jen velmi chudá. Ve většině případů jde o nálet rostlin rostoucích ve spárách mezi dlažbou nebo v puklinách asfaltu. V těsné blízkosti trasy leží nejčastěji pravidelně udržované trávnaté porosty, případně biotopy ruderálního charakteru. V popisu zjištěných rostlinných společenstev jsou uvedeny také dřeviny, které rostou v blízkosti plánované trasy (1 - 3 m), jejichž kořenový systém bude pravděpodobně výkopovými pracemi zasažen. Bližší charakteristiku jednotlivých stromů (obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí a ochranné pásmo) uvádí příloha I. Popis vegetace:
(Arctium lappa), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), nebo čekanka obecná (Cichorium intybus).
Pozn.: Druhy bylin a dřevin zaznamenaných na úseku, který prochází lesním porostem Velký háj a starou úvozovou cestou (úsek trasy mezi body D a F) jsou uvedeny zvlášť až v popisu zmíněných úseků. Pro lepší orientaci byla trasa vedení rozdělena na kratší úseky. Body vymezující tyto úseky, stejně tak jako přibližné polohy jednotlivých dřevin v blízkosti trasy vedení, jsou vyznačeny v přiložené mapě.
Chodníky zalité asfaltem. Vegetace v blízkosti plánované trasy vedení na tomto úseku prakticky chybí. Pouze místy se v puklinách chodníku objevuje nálet rostlin rostoucích v přiléhajících travnatých porostech. Porosty jsou tvořeny výše zmíněnými druhy rostlin.
Úsek prochází po staré účelové komunikaci. Vegetace je na tomto úseku velmi sporá. Převažují klasické ruderální druhy rostlin, především: rdesno ptačí (Polygonum aviculare), jitrocel větší (Plantago major), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) a trávy z čeledi lipnicovité (Poaceae).
Chodníky zalité asfaltem. Podél chodníků jsou udržované travnaté porosty. Dominantními druhy zde jsou: zejména zástupci čeledi lipnicovité (Poaceae) - lipnice roční (Poa annua), pýr plazivý (Agropyron repens), jílek vytrvalý (Lolium perene) a dále běžné druhy rostlin typické pro tento typ prostředí: rdesno ptačí (Polygonum aviculare), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), jitrocel větší (Plantago major), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jetel plazivý (Trifolium repens), tolice dětelová (Medicago lupulina), mochna plazivá (Potentilla reptans), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), měrnice černá (Balota nigra), hluchavka bílá (Lamium album), svízel povázka (Gallium mollugo), heřmánek vonný (Matricaria suaveolens), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), sedmikráska obecná (Bellis perenis), řebříček obecný (Achillea millefolium), lopuch větší (Arctium lappa), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), nebo čekanka obecná (Cichorium intybus). V blízkosti plánované trasy vedení roste několik stromů: bříza bělokorá (Betula pendula), javor jasanolistý (Acer negundo), lípa srdčitá (Tilia cordata), smrk pichlavý (Picea pungens), třešeň (Prunus sp.) (viz příloha I., stromy číslo 1 – 33).
Na tomto úseku prochází trasa vedení lesním porostem Velký háj. Do bodu D1 jde trasa po asfaltovém chodníku a dále pokračuje po lesní cestě. V puklinách chodníku a na lesní cestě byly zjištěny zejména rostliny dobře snášející ošlap. Jde o následující druhy: rdesno ptačí (Polygonum aviculare), jitrocel větší (Plantago major), jitrocel kopinatý (P. lanceolata), jetel plazivý (Trifolium repens), dětel ladní (Chrysaspis campestris), mochna plazivá (Potentilla reptans), heřmánek vonný (Matricaria suaveolens), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), lipnice roční (Poa annua), srha říznačka (Dactylis glomerata), pýr plazivý (Agropyron repens). Po stranách cesty převažují v podrostu: kuklík městský (Geum urbanum), svízel přítula (Gallium aparine), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a netykavka malokvětá (Impatiens parviflora). V lesním porostu převažují listnaté stromy, po pravé straně cesty je pravděpodobně starý zarostlý sad s řadou ovocných dřevin. Z dřevin rostoucích podél posuzované cesty byly zaznamenány: dub červený (Quercus rubra) – dominující druh, méně lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betullus), vrba jíva (Salix caprea), borovice lesní (Pinus sylvestris), třešeň ptačí (Prunus aviculare), hrušeň (Pyrus sp.), jabloň (Malus sp.). Z keřů byly zjištěny např.: šeřík obecný (Syringa vulgaris), bez černý (Sambucus nigra), růže šípková (Rosa canina) či zlatice převislá (Forsythia suspensa). 5) Úsek mezi body E a F Stará úvozová cesta. Z bylin byly zaznamenány: rdesno ptačí (Polygonum aviculare), jitrocel větší (Plantago major), jetel plazivý (Trifolium repens), mochna stříbrná (Potentilla argentea), jahodník obecný (Fragaria vesca), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), svízel syřišťový (Gallium verum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), hrachor luční (Lathyrus pratensis), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), heřmánek vonný (Matricaria suaveolens), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), lipnice roční (Poa annua), srha říznačka (Dactylis glomerata), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), kostřava (Festuca sp.), psárka luční (Alopecurus pratensis), pýr plazivý (Agropyron repens) – dominující druh. Z dřevin rostoucích podél cesty jsou nejpočetnější slivoně švestky tzv. špendlíky (Prunus domestica subsp. insititia). Od bodu E1 se cesta nepoužívá a je hustě zarostlá křovinami. Podrost je tvořený následujícími druhy: kuklík městský (Geum urbanum), svízel přítula (Gallium aparine), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), měrnice černá (Balota nigra), tolice vojtěška, kakost smrdutý (Geranium robertianum), ostrožka stračka (Consolida regalis) a pšeníčko rozkladité (Milium effusum). Keřové patro je velmi husté tvořené několika druhy keřů a mladých stromů následujících druhů: dub letní (Quercus robur), javor mléč (Acer platanoides), hrušeň (Pyrus sp.), jabloň (Malus sp.), slivoň švestka (Prunus domestica), slivoň švestka tzv. špendlík (Prunus domestica subsp. insititia), třešeň ptačí (Prunus avicularia), topol černý (Populus nigra). Z keřů byly zjištěny např.: bez černý (Sambucus nigra), růže šípková (Rosa canina).
Podrost je tvořený běžnými ruderálními druhy a druhy rostoucími na podmáčených stanovištích. Zjištěny byly tyto druhy: maliník obecný (Rubus idaeus), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), kuklík městský (Geum urbanum), svízel přítula (Gallium aparine), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), mochna husí (Potentilla anserina), mochna plazivá (P. reptans), vikev čtyřsemenná (Vicia tetrasperma), srha říznačka (Dactylisd glomerata), lipnice roční (Poa annua), pýr plazivý (Agropyron repens), jílek vytrvalý (Lolium perene), psárka luční (Alopecurus pratensis), třtina rákosovitá (Calamogrostis arundinacea), sítina (Juncus sp.) a ostřice (Carex sp.). Z dřevin zde rostou: javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrba jíva (Salix caprea), hloh obecný (Crataegus laevigata), olše lepkavá (Alnus glutinosa), bez černý (Sambucus nigra), růže šípková (Rosa canina) a pámelník bílý (Symphoricarpos rivularis). 6) Úsek mezi body F a G (ulice Sulická, V Podzámčí) Chodník zalitý asfaltem. Vegetace v blízkosti plánované trasy vedení na tomto úseku prakticky chybí. Pouze místy se v puklinách chodníku objevuje nálet rostlin rostoucích v přiléhajících travnatých porostech. Porosty jsou tvořeny výše zmíněnými druhy rostlin (viz úvodní popis vegetace travnatých porostů podél chodníků). Z dřevin rostou v těsné blízkosti trasy vedení: borovice lesní (Pinus sylvestris), javor mléč (Acer platanoides), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), hrušeň (Pyrus sp.) a topol černý (Populus nigra). Z rozložitějších keřů byl zjištěn čimišník stromovitý (Caragana arborescens) (viz příloha I., stromy číslo 34 - 44).
Chodník dlážděný zámkovou dlažbou. Vegetace v blízkosti plánované trasy vedení na tomto úseku prakticky chybí.
Chodník zalitý asfaltem. Vegetace je na tomto úseku velmi sporá. Z dřevin rostou v těsné blízkosti trasy vedení: bříza bělokorá (Betula pendula), topol černý (Populus nigra) a javor mléč (Acer platanoides) (viz příloha I., stromy číslo 45 - 53). V době terénního průzkumu byli na území trasy plánovaného kabelového vedení pozorováni následující druhy živočichů (většina druhů byla pozorována na úseku procházejícím lesním porostem Velký háj, tj. mezi body D a F – viz mapa): z bezobratlých živočichů byli zaznamenáni zástupci plžů (Gastropoda) - páskovka hajní (Cepaea nemoralis), hlemýžď zahradní (Helix pomatia), jantarka obecná (Succinea putris); pavouků (Araneida) - slíďáci (čeleď Lycosidae); sekáčů (Opiliones) - sekáč (Opilio sp.); suchozemských stejnonožců (Isopoda) – stínka zední (Oniscus asellus); a především hmyzu (Insecta) - pozorováni byly zástupci řádů: saranče (Caelifera); kobylky (Ensifera); ploštice (Heteroptera) – ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), lovčice (Nabis sp.); síťokřídlý (Neuroptera) – zlatoočka obecná (Chrysopa vulgaris); motýli (Lepidoptera) – okáč (Erebia sp.); brouků (Coleoptera) - střevlíčci (Carabinae); blanokřídlí (Hymenoptera) - včela medonosná (Apis mellifera), vosa obecná Vespula vulgaris, mravenci (čeleď Formicidae); a dvoukřídlí (Diptera) – komáři (Culex sp.), pestřenka (čeleď Syrphidae) a masařka obecná (Sarcophaga carnaria). Obratlovci byly zastoupeni přelety několika druhů ptáků, jako jsou: bažant obecný (Phasianus colchicus), žluna zelená (Picus viridis), strakapoud velký (Dendrocopos major), ťuhýk obecný (Lanius collurio), kos černý (Turdus merula), drozd zpěvný (T. philomelos), červenka obecná (Erythacus rubecula), rehek domácí (Phoeniculus ochruros), pěnkava obecná (Fringila coelebs), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), sojka obecná (Garrulus glandarius), vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (P. montanus), sýkora koňadra (Parus major) nebo sýkora modřinka (P. caeruleus). Předpokládat se dá výskyt dalších synantropních druhů a také druhů vázaných na lesní biotop (v případě úseku procházejícího Velkým hájem), např.: ropuchy obecné (Bufo bufo), ježeků (Erinaceus sp.), rejska obecného (Sorex araneus), veverky obecné (Sciurus vulgaris), myši domácí (Mus musculus), hraboše polního (Microtus arvalis), myšic (Apodemus spp.), zajíce polního (Lepus europaeus), lasice kolčavy (Mustela nivalis) či kuny skalní (Martes foina).
Při výkopových prácích bude maximálně chráněna volně rostoucí zeleň v trase vedení. Nezbytné mýcení bude u některých keřových porostů v dolní části trasy procházející Velkým hájem. U vzrostlých stromů u kterých bude z technických důvodů nutno provádět výkopy v jejich ochranném pásmu, budou obnažené kořeny chráněny před dalším poškozením a zasychání vlhčenou rohoží. Po uložení kabelů před konečným zásypem zeminou, budou poškozené kořeny seříznuty a ošetřeny protiplísňovým přípravkem. Vliv provozu na obyvatelstvo a životní prostředí Vedení 110 kV nemá negativní vliv na zdraví lidí a na životní prostředí. Provozem kabelového vedení nevznikají žádné zplodiny, škodliviny a hluk. Provozovatel zařízení musí dodržovat všechny předpisy o ochraně životního prostředí. Umístění zařízení staveniště, skladovacích ploch, deponie vykopané zeminy (která bude použita na zpětné zásypy) a volba příjezdových cest na staveniště budou provedeny s ohledem na ochranu životního prostředí. Po dobu realizace stavby lze předpokládat při deštivém počasí možnost částečného znečištění silnic a komunikací z důvodu výjezdu stavební mechanizace a vozidel ze stavby. Silnice a komunikace zasažené stavbou musí být po dobu stavby průběžně čištěny. Případné škody na pozemcích v příjezdových trasách způsobené průjezdem stavební mechanizace a vozidel budou po dokončení stavby odstraněny a okolí uvedeno do původního stavu. Zabezpečení z hlediska požární ochrany V kopaných trasách bude vedení uloženo v pískovém loži s cementovou stabilizací a s krytem z betonových desek. V tunelové části bude protipožární ochrana provedena podle požadavku provozu tunelů ve smyslu předpisu OEG 382157. Podle této normy budou na kabelu 100 kV provedeny hlavní protipožární předěly v délce 3m a vedlejší protipožární předěly o délce 0,5m. Nátěry kabelu budou provedeny přípravkem HDICO. Hlavní protipožární předěly se umístí po 100m, dále před každým zaústěním do vstupní jámy tunelu nebo spojkoviště a u každé spojky ve vzdálenosti 2m od spojky. Vedlejší protipožární předěly se umístí po každých 33m mezi hlavními předěly. V kolektoru bude protipožární ochrana provedena podle ČSN 737505, tj. , že protipožární předěly budou na kabelu umístěny po každých 100m v min. délce 3m. Sociální vlivy Stavba nebude mít žádné negativní sociální vlivy. Lze ale usoudit z faktu, že na podstatné části trasy budou nezbytné výkopové práce vykonávány ručně, bude možno dočasně zvýšit zaměstnanost osob (především manuálních pracovníků). Vliv na chráněná území a kulturní památky Trasa vedení nebude mít žádný vliv na chráněné oblastí, nebo kulturní památky. Na vodu Realizace stavby nebude mít žádný měřitelný vliv na vodu. Vlastní provoz nemá na vodu žádný vliv. Na půdu Realizace stavby bude mít velmi malý negativní vliv na půdu a to z důvodů, že trasa kabelového vedení je umístěna na plochy ostatní (resp. účelové komunikace). Na ovzduší Negativní vliv na ovzduší bude velmi nízký a bude trvat pouze po dobu realizace stavby. Na produkci odpadů Realizace stavby mírně zvýší množství produkovaných odpadů, především kategorie "O". Na ráz krajiny Stavba nebude mít vliv na ráz krajiny, neboť bude realizována v podzemí. Na biotu Stavba bude mít velmi malý negativní vliv na biotu i vzhledem ke skutečnosti, že bude realizovaná v hustě zastavěném území, a to pouze v období výstavby, kdy mohou na ni působit rušivé vlivy (hluk techniky a pohyb osob). D2 Rozsah vlivů Rozsah vlivů bude pouze lokální a časově omezený dobou stavby. Bude se jednat především o negativní působení na ovzduší (emise z motorových vozidel). Rozsah vlivů na biotu (především v oblasti Velkého háje) bude taktéž krátkodobý a místně omezený. Vliv na obyvatelstvo bude velice krátkodobý a lokální. D3 Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice Vlivy nemohou překročit státní hranice, jedná se o lokální záležitost. D4 Opatření k prevenci, vyloučení, snížení a kompenzaci nepříznivých vlivů Nepříznivé vlivy na obyvatelstvo (především hluk z období výstavby) budou kompenzovány navýšením nabídky elektrické energie s vyšší spolehlivostí dodávek. Mýcení některých porostů, které se nacházejí v trase výkopů se bude provádět výhradně v období vegetačního klidu a pouze v rozsahu nezbytně nutném. Stavební práce se budou provádět šetrně ke kořenovým systémům doprovodného stromořadí. Po ukončení všech stavebních prací uvést stavební pruhy do původního stavu nebo stavu mu podobnému. D5 Charakteristika nedostatků ve znalostech Nedostatky ve znalostech se soustřeďují především do otázek souvisejících s konkrétním stavem životního prostředí v dané trase vedení a to především s nepřesnostmi v koncentracích škodlivin především oxidů dusíku. Jako další nedostatky lze považovat nedostatek informací z hlediska archeologie. Podstatnou část nedostatků v konkrétních údajích, byly řešeny jednak pochozím průzkumem po délce celé trasy, jednak studiem odborné literatury a podobnými záměry. ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Trasa vedení kabelu 110 kV TR Lhotka –TR Pankrác je řešena v jedné variantě. Jiné varianty trasy téměř nepřicházejí v úvahu vzhledem jednak k množství sítí uložených v chodnících, jednak z majetkových důvodů. ČÁST F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE F.1 Mapová a jiná dokumentace Zákres trasy kabelu do mapy v měřítku 1:20 000 Fotodokumentace
Zákres stromů do katastrální mapy v měřítku 1:1 000 Bližší charakteristika stromů v trase kabelu.
ČÁST G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERUStavba - kabelové vedení o napěťové hladině110 kV a dvěma optickými kabely propojí TR Lhotka s TR Pankrác. TR Pankrác je v současné době v projektu. TR Pankrác bude zásobovat přilehlou oblast elektrickou energií, jejíž nabídka je v současné době na horní hranici stávající přenosové soustavy. Přivedení druhého vysokonapěťového kabelu z jiného napájecího okruhu zabezpečí zásobování této části Prahy elektrickou energií včetně možnosti podstatně zvýšeného odběru (přenosová kapacita kabelu je 200 MW). Vzhledem ke skutečnosti, že část trasy vedení bude vedena v kabelovém tunelu a část v kopaných trasách – především v chodnících bude vliv na životní prostředí v období provozu nulový, v období výstavby nízký. V období výstavby bude ovlivněna biota, obyvatelstvo bude dočasně omezeno v mobilitě výkopy. Ovlivnění kvality ovzduší bude nízké a krátkodobé z důvodu rozptýlení vyvolané autodopravy na celou délku trasy. ČÁST H. PŘÍLOHA H.1 Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Datum zpracování: Oznámení bylo zpracováno v červenci – srpnu 2004 Zpracovatel: Ing.Miroslav PTÁČEK
104 00 Praha 10 - Královice tel.: 02/67 71 12 62 0603/31 98 33 Na zpracování "Oznámení" se dále podílel: Mgr. Oldřich SYCHRA Čebín 93
|