Ana səhifə

Základy světové kultury a vzdělanosti


Yüklə 80 Kb.
tarix27.06.2016
ölçüsü80 Kb.


Základy světové kultury a vzdělanosti
- na počátku slovesnost, hudba , výtvarné umění (od nestarších dob)

- nejstarší slovesnost se nedochovala (ústní), o ústní slovesnosti si můžeme udělat

představu podle společenství, které žijí do dneška

- slovesné projevy spojené s určitými obřady, událostmi

- v civilizačně vyspělých oblastech (Sumer, Egypt) ústní slovesnost » literatura

- mýty: snaží se vysvětlit svět a postavení člověka v něm, soubory = mytologie

- Starověká literatura: - zaniklé ( Sumer, Egypt)

- nepřetržitý vývoj (Hebrejská)

- písemnictví i v jiných kulturách
- Sumerská literatura:

- zde vynalezeno obrázkové písmo » klínové písmo

- nejstarší, epické zpěvy a básně, nejstarší známý epos: Epos o Gilgamešovi:

- 2000 let př. n. l., klínové písmo na destičkách, Gilgameš (král města Uruk) se svým

přítelem Enkiduem ( přátelství po souboji) hledají nesmrtelnost » nakonec ji nenachází »

uvědomuje si konečnost lidského života a snaží se alespoň budovat „nesmrtelné hradby“,

součástí příběhu i příběh o potopě
- Indická literatura:

- védy: soubory hymnů (oslavných básní) na božství (přírodní síly), 6x větší než Bible, 1200

let př. n. l.

- Mahabhárata: 4.stol. př. n. l. – 4.stol. n. l. , epos

- vložena Bhagavadgíta: formou dialogu, souhrn tehdejšího indického myšlení( svět a člověk

v něm), zřejmě nejrozsáhlejší epos v dějinách



- Rámájana: hrdinský epos o dobrodružství prince Rámy

- v obou eposech vloženy jiné texty (relativně samostatné)

- indické náboženství a filozofie: splývají, hledají duchovní principy a zákonitosti světa a

života, součástí jóga, karma, reinkarnace, …

- Kámasútra: příručka sexuálního života
- Čínská literatura:

- počátky 2000 let př. n. l., převažuje lyrika, Š- t´ing: Dopis děvčete

- Konfucius: filozof, zakladatel konfucionismu, posbíral a sepsal čínskou lidovou i umělou

tvorbu (písně)

- Hovory: prozaické dílo plné morálních a etických rad pro život člověka ve společnosti,

formou dialogu


- Egyptská literatura:

- počátky 3000 let př.n. l., žánrově diferenciovaná, texty různého typu, funkce (naučení,

hymny, milostná poezie), obrázkové písmo = hieroglyfy, psáno na papyrus, stěny hrobek

- naučení: Ptahotepovo?(o vztahu k ženám), O vztahu k prostým lidem (poddaným),

v obou případech doporučován vztah autoritativní

- Kniha mrtvých: soubor náboženských textů

- Vlastní životopis Sinuhetův – autobiografická povídka
- Hebrejská literatura:

- Bible: největší přínos pro světovou kulturu, základní knihou křesťanství (starý i nový zákon)

a judaismu(starý zákon)

- Starý zákon: psaný hebrejsky a aramejsky, základ pro judaismus

- 5 knih Mojžíšových (Pentateuch, Tóra) : Genesis, Exodus, (o stvoření světa, Adama a Evy, Kain a Ábel, Abrahám, Josef a jeho bratři, potopa světa, zmatení jazyků, …)

- Knihy proroků- )dějiny Izraele, David a Goliáš, Filištíni,…),Knihy soudců, Knihy

královské (fakta o vládě 3 králů, David, Šalamoun, Saur), Knihy Samuelovy

- spisy: Žalmy( písně doprovázené na lyru, tklivé, vzdávají hold Bohu), Přísloví, Píseň písní

(milostná, autor Šalamoun), Job, Kazatel,…

- Jákob měl 12 synů, Josef prodán bratry do otroctví » Židé se stěhují do Egypta

- Mojžíš: vyvedl Židy z Egypta do Palestiny, přinesl z hory Sinaj desatero přikázání
- Nový zákon: psán řecky,

- 4 evangelia (Matoušovo, Markovo, Lukášovo a Janovo), Zjevení Janovo(o konci světa)

- o životě a umučení Ježíše Krista.

- skutky apoštolů ( o působení Kristových žáků)

- listy: 21 epištol (autoři Pavel, Jakub, Petr, Jan, Juda)

- Apokryfy: do Bible nakonec nezařazeny (pochyby)


-překlady Bible: Jeroným (Hyeronymus) 4.st. , přeložil Bibli do latiny = Vulgata

- u nás Cyril a Metoděj do staroslověnštiny (9. st.)

- Bible Kralická: ekumenický (protestantský) překlad, jeden z nejlepších překladů,

Nový zákon přeložil Jan Blahoslav, konec 16.století

- Bible dlouhou dobu jedinou knihou, celosvětově nejrozšířenější, inspirace pro další a autory

- Ivan Olbracht – Biblické příběhy, Dante Alighieri – Božská komedie, K. Čapek - Apokryfy


- Antická literatura: 14.st. př. n. l. – 4.st. n. l.

- literatura Řecka a Říma, vychází z ní později celá civilizace

- vliv antické literatury: H. Sienkiewicz (Quo Vadis), W.Shakespeare(Caesar a Kleopatra), R.

Graves(Já Claudius), J.Loukotková, …


- Řecká literatura:

- počátky 1000 l.př. n. l . , obrovský civilizační přínos (politika, vědy, sport, umění)

- rozvoj těla i duše = kalokaghátie

- mytologie

- Pythie (věštkyně v Delfách), Tantalos (potrestán věčným hladem a žízní), Midas (oslí uši),

Daidalos, Ikaros( po vybudování bludiště pro Minotaura chtěli odletěl z Kréty, Ikarův pád),

Sisyfos( dostal za pomoc říčnímu bohu pramen » Diův hněv » poslal na něj smrt »Sisyfos ji

uvěznil » nakonec se do podsvětí » lest » trest- nekonečné valení kamene)



Archaické období: 8. – 6. stol. Př.n.l.

- Homér: básník, údajně slepý, jeho postavy drsné, bohové zasahují do lidských životů

- Ilias a Odyssea:

Ilias: o Trojské válce, Paris má dát jablko nejkrásnější bohyni(Héra » vládce světa, Afrodité

» nekrásnější žena, Pallas Athéna » nejslavnější vůdce), » jablko Afrodité » únos Heleny »

válka » po 10 letech lstí (Trojský kůň) vyhrávají Řekové

Odyssea: o návratu Odyssea do Ithaky přes zemi Lotofágů, Kyklopů, kolem Sirén »

Po příjezdu na Ithaku proměněn ve starce » souboj proti ženichům Penelopé a lukostřelbě »

vítězství

- jambická lyrika: politická, útočná satira, Archilochos

- monodická lyrika: sólový zpěv, doprovázený lyrou

- sborová lyrika: za doprovodu lyry, sboru, ódy, hymny, Pindaros

- Anakreón: básník, oslavuje lásku, víno, radosti » Anakreóntská poezie ( objevuje se i v

počátcích české obrozenecké poezie), Na to, co mám rád

- Sapfó: intimní lyrika, milostná poezie, Motlitba k Afroditě

- sborová lyrika: za doprovodu lyry, sboru, ódy, hymny, Pindaros

- Ezop: bajky, Zajíc a želva(jsi-li vytrvalý, dojdeš k cíli i pomalu), Liška a čáp (Co sám

nechceš, nečiň druhému), Poutníci a platan( nevděk vládne světem)

- elegická lyrika: vážný obsah, teskné, musí je doprovázet hra na píšťalu


- Attické období: 5. – 4. st.

- Řecké drama a divadlo: vznik z dionýsií (slavnosti zasvěcené bohu vína a veselí, při

kterých předváděl sbor oděný do kozích kůží písně doprovázené tancem)

- divadlo důležité postavení, v amfiteátrech bez kulis, herci pouze muži, na vysokých

podpatcích, s maskami, jeden, později dva, později tři

- forma: veršovaná, klasická kompozice, obecné principy(nadčasové typy konfliktů),

dodržování tří jednot( místa, času a děje)

- tragédie: vážný ráz, tragický konec

- Aischylos: zakladatel řecké tragédie, uvedl na scénu druhého herce » dialog

- Oresteia: trilogie, král Agamemnón se vrací zpět z Tróji » zabit manželkou Klytameistrou

a milencem » syn Orestes je zabije na příkaz Apollona » otázky správnosti » Orestes

osvobozen



- Peršané, Spoutaný Prometheus

- Sofokles: dramatik, uvedl na scénu 3. herce, zhustil děj » větší spád, omezil zpěv chóru

- Král Oidipus: věštba mu předpověděla, že zabije otce a ožení se s matkou » odnesen do

hor » vychován pastýřem » dovídá se věštbu » při hádce zabije starce(otec) a v Thébách

odpoví Sfinze na otázku » bere si matku » dovídá se pravdu » vypíchne si oči a odchází

s dcerou Antigonou do vyhnanství, o střetu člověka s osudem, vzor osudové tragédie

- Antigona: boj o trůn mezi Eteoklem, Polyneikem » oba umírají » strýc Kreón nechce

pohřbít P. » Antigona ho pohřbí » má být zazděna » oběsí se » Kreónovi se zabíjí syn a

matka » Žádá bohy o usmrcení, konflikt mezi „proměnlivými“ zákony vládců a věčnými

pravidly morálky

- Elektra: snaží se pomstít smrt svého otce Agamemnona

- Euripídes: prohloubil tragédii, zaměřil se na konflikt člověka s člověkem, „deus ex

machina“ = „bůh ze stroje (neočekávaný zásah boha do děje), dokázal dokonale vykreslit

charakter ženských postav

- Médea: pomůže Iásonovi ke zlatému rounu » on se zamiluje do jiné » Médea zabíjí jeho

nevěstu i otce » chce zničit jeho rod » zabíjí své děti

- Elektra
- komedie: veselé, většinou šťastné rozluštění

- Aristofanes: kritika současné doby, Ptáci: zobrazení ideálu společnosti, Vosy, Žáby(

srovnání Aischyla a Euripída » vyhrává Aischylos)
- historická próza:

- Herodotos: Dějiny: „otec dějepisu“

- Thukydides: shromažďuje a ověřuje si své prameny, Dějiny peloponéské války

- Filozofie:

- Platón: idealista, formou dialogu,

- Ústava: představa o fungování státu

- Aristoteles: žák Platóna, vychovatel Alexandra Velikého, zakladatel logiky, založil zásadu

tří jednot

- Poetika: teorie literatury » reflexe umění, které se nejen ,ale také se o něm přemýšlí

- řečnictví:

- Demosthenes: proslul plamennými řečmi = filipiky
- helénistické období: 4. – 1.st. př. n . l.

- základ tohoto období tvořil vzdělaný člověk, který musí umět řecky, je jedno, jaké je

národnosti

- centrem říše se stává Alexandrie v Egyptě » šíření řecké literatury, ale Řecko v podruží

Alexandra Velikého

- vznik „nové komedie“ : mizí z ní fantastické prvky, ze životů obyčejných lidí, shovívavý

pohled na svět

- Menandros: Šakorhlíd

- Theokritos: tvůrce idyl, v nichž poukazuje na krásnou přírodu a život pastýřů
- Římská literatura:

- latinsky, méně rozmanitá než řecká, vychází z ní

- archaické období: 3. – 1. st. Př. n. l.

- Plautus: komedie z denního života, používá fraškovitost, hudební

doprovod, velice populární, z jeho komedií vycházel např. Moliére (Lakomec), Chlubný

voják, Komedie o hrnci

- Terentius: hry z vyšší společnosti
- klasické období (zlatý věk): 1.st. př. n. l. – počátek n. l .

- řečnictví:

- Cicéro: řečník, politik, jeho řeči vzorem dokonalé latiny (Cicerovská)

- historická próza:

- Gaius Julius Caesar: vojevůdce, spisovatel, Zápisky o válce galské, Zápisky o válce

občanské

- Titus Livius: rozsáhlé dílo o úplně nejstarších dějinách Říma( po jeho založení)

- poezie:

- Publius Ovidius Naso: ve vyhnanství » stesk po domově, milostná poezie » zvážnění, Ars

amatoria(jak získat a uchovat lásku),

- Proměny: soubor 250 básní s tématem proměny(Filemon a Baukcis, Narcis, …)

- Žalozpěvy: vzpomínky na Řím

- Publius Vergilius Maro: básník,

- Aeneis umělý epos vytvořený autorem , hl.hrdina prchá z Tróje a podřizuje se osudu

- Zpěvy pastýřské (Bukolika): idyly ze života pastýřů

- Zpěvy rolnické(Georgika): také idyly, ale objevuje se zde i tvrdá práce

- Horatius: eposy se společenskou tématikou, často s kritickým zaměřením, ódy, prosazoval

zlatou střední cestu

- Catullus: milostná poezie o lásce, která se blíží k nenávisti( „Ode at amo“ = Nenávidím a

miluji)
- postklasické období(stříbrný věk): 1. – 5. st. n. l.

- s úpadkem se začíná pomalu objevovat i úpadek literatury

-

- Martialis: autor epigramů (krátký, satirický, s pointou, veršovaný)



- Tacitus: hotorická próza, Dějiny, Germanium, Letopisy( Tiberius –Nero)

- Iuvenalis: satira na Řím a jeho morální úpadek

- Petronius: Satiricon satira na rozmařilou římskou společnost

- Lucius Annaneus Seneca: filozof, básník, dramatik,…, vychovatel Nerona, používal

vášnivé postavy, vzývání mrtvých, popisy sebevražd, trilogie Šílící Herkules, Trójanky,

Faidra

Epos: rozsáhlé veršované vyprávění, do děje mohou zasahovat bohové a mytologické postavy

- hrdinský, rytířský a zvířecí epos, zasahuje i do moderní doby



Bohemika: česká slova v latinském textu

Glosy: české poznámky doplňující latinský text, často psány na okraji
Informatika:

[LI] [01] Základy starověké kultury a vzdělanosti

/





Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət