Ana səhifə

Světová literatura poloviny 20. století


Yüklə 176 Kb.
səhifə1/3
tarix25.06.2016
ölçüsü176 Kb.
  1   2   3

Světová literatura 1. poloviny 20. století


(septima – 66. – 24.5.2004 – oktáva – 9.11.2004)
- velmi mnoho směrů ve světě:

  1. pragmatismus (u nás Čapek)

  2. unanimismus – dle una anima = jedna duše (položit, obětovat duši za kolektiv, který je jednou duší)

3. marxismus-leninismus

  1. hlubinný realismus (snaha spisovatelů o osvětlení psychologických aspektů)

5. experimentální literatura
5. experimentální literatura

- 2 Angličané, 1 Němec

- zásadně subjektivní (ich forma)

- málo dějová

- hodně zamlčuje, nechává čtenáře domýšlet, pouhé náznaky, rozbíjí časovou a dějovou linii

- proud vědomí – zachycovány plynoucí myšlenky


A. Virginie Woolfová (1882-1941)

- atraktivní žena, zachováno jen málo fotografií, bohatá dědička statku, kam otčím přivedl své dva syny, ve 13 letech ji znásilnil 1. nevlastní bratr – následkem toho se zhroutila, o 5 let později znásilněna i 2. nevlastním bratrem, chodil za ní i otčím, proto se pokouší o sebevraždu, z toho má trauma, pobývá v různých sanatoriích, zajímali se o ni 2 židovští obchodníci – 1. = Leonard Woolf, odjíždí však na tři roky na Cejlon, stále má o Virginii zájem, proto pošle svého přítele Litna, aby vyřídil, sám Litn ji žádá o ruku, Virginie odmítá, bere si Woolfa, který trpí malárií, na vlastní oči se viděli zprvu jen několikrát, později žijí na statku jako bratr a sestra (Ø­­­­­­­­­­­­­­­­­ sexuální život), Leonard chránil její díla, zasloužil se o jejich vydání, přestože s ním Virginie škaredě zacházela, Virginie byla bláznivá, ve společnosti však vtipná, chytrá, do r. 1941 jí Leonard zatajoval 2. sv. v., nakonec se ve 4 hodiny ráno „vycpala“ kameny, šla se utopit do moře, v čemž jí Leonard nebránil, tak Virginie umírá

dílo:


  1. Orlando – stejnojmenný film; hlavní hrdina prochází čtyřmi stoletími, 1x jako muž, 1x jako žena (byla Woolfová homosexuálně orientována?), jde o průřez historií Anglie

  2. Paní Dallowayová

  3. K majáku – 3 části:

A/ Okno (Ráno) – rodina pana Ramseye (remzi) tráví dovolenou u moře, syn chce k majáku, otec nikoli, nejedou tedy

B/ Čas uplývá (Poledne) – téměř stejní lidé na témže místě o 10 let později (po válce), mnozí známí zahynuli (i paní Ramsayová), vzpomínají na ni, chlapec navrhuje, aby jeli k majáku, kam ona vždy chtěla, pan Ramsey ovšem nechce

C/ Maják (K večeru) – opět stejné místo o 10 let později, zůstala jen jedna žena, otec a 27letý syn, otec říká, že si matka vždy přála jet k majáku, synovi se nechce, ale dá se přemluvit, jedou, mlha (neuzavřeno – dojeli či ne?)

maják: symbol smyslu života, symbol touhy mládí, která dále nepokračuje



B. James Joyce (1882-1941)

- anglicky píšící Ir z Dublinu, z 15 dětí, silně nábožensky založení, matka z něho chtěla mít kněze, ale on nesnášel církevní záležitosti, tajně tedy studuje na filozofii, psal povídky, doučoval (ovládal 16 jazyků), čímž si přivydělával, z Irska odjel do Paříže, kde se živil podobně, obětavá žena Nora (obtíže s duševně postiženou dcerou), Joyce pomalu slepne, diktuje (některé sekretářky kvůli erotickému nádechu díla odešly), později mu díla vycházela v NY časopisech, ale pro ohrožení mravní výchovy mládeže ukončena spolupráce, vrací se do Paříže, kde mu vydáváno nadále, zemřela mu choť, on později na operačním stole

dílo:


  1. Portrét umělce v jinošských dětech – román; hlavní hrdina Štěpán Dedalos, autobiografické, citlivé přiblížení vzpoury mladého člověka proti autoritám, Štěpán zasvěcuje svůj život umění, v němž nalézá dostatek prostoru pro vyjádření vlastní individuality

  2. Dubliňané – soubor povídek

  3. Odysseus (Ulysses = latinsky) – vychází ze symbolismu, lárt-pur-lártismus (umění pro umění, čisté umění), označováno jako román suma (suma = souhrn všeho) – román + drama, občas dokonce účetnictví, hudební vložky (Joyceovi se se ztrátou zraku zlepšil sluch), užil mýtu o ithackém králi Odysseovi a jeho 10letém putování (zde Odysseus = 40letý pokřtěný irský žid Leopold Bloom, novinář, který shání inzeráty, prochází Dublinem a zažívá moderní příhody – obdobu Odysseových), 10 let zde dáno do jednoho dne = 16.6.1904, 18 kapitol – dle počtu příhod Odyssea (Odysseova věrná žena Penelopa je protiklad Bloomovy nevěrné ženy Molly, která mu zahýbá s pokoutným hercem, děj začíná snídání 16.6., kdy si Bloom dává ledvinky na rožni /tento den je v Irsku od té doby nazýván Bloom´s Day, snídají se právě ledvinky na rožni/, různé kapitoly:

A/ Sirény (jde okolo veřejného domu, „pracovnice“ /Sirény/ se ho snaží vlákat dovnitř) B/ Kyklopové (jde do pivnice, kde sedí muž s páskou přes oko /Kyklopové = jednoocí obři/, onen muž antisemitou, nacionalistou, při rvačce Blooma zachrání Štěpán Dedalos, Bloom hledal náhradního syna za mrtvého Ruddyho /Odysseův ztracený syn Telemachos/)

C/ Heliův skot – v porodnici, neologismy, biblické obraty

D/ Kyrké (/původně proměňovala muže ve vepře/, muži chodí do veřejného domu, kde se stávají zvířaty)

E/ Penelopa (psáno bez interpunkce, na což u nás navázal Bohumil Hrabal, žena tam odpovídá na vše ano – erotické sny),

nakonec se Bloom vrací domů, Molly se ho vyptává na zážitky, Štěpán Dedalos odmítá být jeho synem), někdy bývá Bloom přirovnáván ke Švejkovi (sprostá mluva, netragický), střídání ich-formy a er-formy

Německo:

C. Franz Kafka (1883-1924)

- narodil se i zemřel v Praze, stejně jako u Wolkra byl jeho vztah k otci ambivalentní (uznání i nenávist), otec – žid, bohatl, proto se stále stěhovali do středu města (čím bylo postavení člověka ve společnosti vyšší, tím blíže bydlel ke středu Prahy), často střídal ženy, měl dokonce syna, o kt. nevěděl, s 1 přítelkyní se 2x rozešel, poté zadaná žena (Milena Jesenská, což byl potomek Jana Jesenia, byla tvrdě vychovávána, později „řádila“, zemřela v koncentračním táboře), Kafku miloval i Max Brod, který zachránil jeho i Haškovo dílo, židovsky Amšel, studoval na německých školách, něm. Gymnáziu, práva ve Vídni, poté práce v advokátní kanceláři, dále Dělnická úrazová pojišťovna, úředničinu však nesnášel, nakonec trpěl tuberkulózou, léčil se mnohde, zemřel a je pochován v Praze

- ze vztahu k Mileně Jesenské Dopisy Mileně

rysy: 1/ - jeho svět fantaskní, absurdní, proti logice všedního života

2/ - zdůrazňuje pocity osamění, odcizení, pesimismus

3/ - všichni hrdinové anonymní, nic nevíme o zálibách, minulosti, charakteru

4/ - projevují se přízraky, které hrdinu přivedou ke zhoubě

5/ - popisuje do nejmenších podrobností



povídky:

  1. Proměna – jediná povídka s celým jménem hrdiny = Řehoř Samsa, úředník (obchodní cestující) nesnášel svou práci, ráno se probudil a zjistil, že je brouk, rodiče se ho štítí, zavírají ho, poté se něj nabodne shnilé jablko, on umírá

  2. Dopis otci – skutečný dopis, později vydaný jako povídka, nikdy však neodeslán, vyčítá otci, že mu nedovolí vzít si Julii, což je dcera sluhy v synagoze, protože by to byla mesaliance (společenský pokles, kdy je jeden z manželů z vysoké, druhý z nízké společenské vrstvy)

romány:

  1. Nezvěstný – zfilmováno pod názvem Amerika (Martin Dejdar na filmu ale prodělal), nedokončeno, 16letý Karel sveden služkou, rodiče si neví rady, pošlou ho k příbuzným do USA, kde plahočí a je vyvržen ze společnosti

  2. Proces – i film (autory Hopkins, režie Wells), hlavní hrdina Josef K., 30 let = prokurista velké banky, nemá rád své povolání, jednoho dne se objeví dva muži a sdělí mu, že bude stíhán, on ale neví proč, navíc potíže v zaměstnání => propuštěn, stálé výslechy, v den 31. narozenin rezignuje, přijme ortel smrti, ač stále neví z jakého důvodu má být souzen, 2 dny před procesem ho 2 muži vytáhnou z bytu a u lomu ho zabijí, poníží, nedošlo ani k oficiální popravě, ponížení tedy úplné, předposlední kapitola i samostatná povídka = Před zákonem – neznámý muž z venkova jede do města, přijde ke dveřím, kt. znamenají vpuštění do zákona, poté nakonec odejde, dveře se zavřou

  3. Zámek – nedokončený román; zeměměřič K., dostane obsílku, že může jít měřit do zámku, ubytuje se v hostinci, 2.-7. den na zámku, kam ho nechtějí vpustit, po 7 dnech umírá (dovětek dopsal Max Brod: K. došlo povolení ke vstupu do zámku)


4. hlubinný realismus

Anglie:

A. Robert Louis Stevenson (1850-1894)

- anglicky píšící Skot, otec stavitelem majáků, vystudoval práva, ale neprovozoval, svou výstředností připomínal Oscara Wilda, vzal si o 15 let starší Němku Fanny se dvěma dětmi, odsuzován za to, oni pak odjeli na ostrov Samoa v Tichomoří, kde Stevenson onemocněl a kde se o něj Fanny skvěle starala, domorodci byl nazýván Tusitala (jak se někdy i podepisoval), pohřbili ho na vrcholu hory, zajímala ho psychologie, rozdvojení osobnosti (člověk není vždy úplně dobrý a ne úplně zlý – směs, kdy se někdy více projeví 1., jindy 2.)

dílo:


  1. Markheim – povídka; na ostrově Stevenson hodně nemocen, doufal, že se tam osvobodí od drog, ale napsal zřejmě pod jejich vlivem, inspirován právě buď drogami, nebo odborným časopisem (do zastavárny přichází na Štědrý den muž, zastavárník ho nechce vpustit, muž však prohlásí, že jde něco koupit, zastavárník se sehne, je zabit, myšlenky vraha nad činem, přichází osoba (bůh, ďábel, svědomí?), ta nabízí Markheimovi radu, který ji ovšem odmítá, osoba zmizí, přijde služka, které Markheim otevře a sděluje, že zabil pána (uklidňující přiznání?))

  2. Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda – viktoriánská novela s motivem dvojnictví, odehrává se na konci 19. st.; dr. Jekyll: dobrý, pan Hyde: zlý (advokát pan Utterson jde na procházku, potká vyděšeného muže /Entfield/, který viděl muže, jenž stoupl na ulici na holčičku a zaplatil šekem odškodné – jde z konta váženého dr. Jekylla, Utterson zjišťuje, co mají Hyde a Jekyll společného, stále se objevují nové zrůdné činy pana Hyda, dr. Jekyll umírá, v závěti vše odkazuje Hydovi (nesmí být otevřeno, dříve než Jekyll zemře či zmizí – toto podivné), Utterson a další jdou do pokoje, kde leží umírající Hyde v šatech dr. Jekylla, kterého chtějí najít, vše objasněno dopisem k závěti (Jekyll přestal zvládat dávkování látky, která ho byla schopna přeměnit v Hyda, zlá složka pomalu vítězí – až vyhrává, proto lepší smrt, když ještě možné Hyda zlikvidovat)

B. Herbert George Wells (1866-1946)

- propagátor „volné lásky“, ač ženat; pocházel z Londýna, otec vlastnil krámek se smíšeným zbožím, navíc se živil jako profesionální hráč kriketu, Wells miloval biologii, pocházel však z nemajetné rodiny, jeho učitel mu „vydupal“ stipendium, učil ho Darwinův žák, dostal místo pomocného učitele, napsal i vynikající učebnici biologie, založil sci-fi na vědeckém podkladě

dílo:


  1. Válka světů – román; zpracoval režisér Orson Welles (kupř. Občan Kayne), odehrává se r. 1894 z pohledu autora jako válečného zpravodaje (výstřely na marsu, poté u NY přistávají kapsle – co to je?, vystupují Marťané, sestrojí 3nohé tanky a ničí okolí, NY, nakonec Marťané zemřou dík bakteriální nákaze od lidí

  2. Neviditelný – film Muž bez stínu; do městečka přijíždí muž s aparaturami, zabední se, začnou se hýbat věci – muž je neviditelný = Griffin (jen tělo), potká pana Marvela, který mu dělá poskoka, Griffin si myslí, že ovládne celý svět, bojí se ho i pan Marvel, Griffin má 2 deníky, receptura šla provést jen na albínech, dům shoří, Griffin je pronásledován, skrývá se, na útěku zabije muže, skrývá se u svého bývalého spolužáka (Camp), který se domlouvá s lidmi z města, aby Griffina zabili, nezdaří se, dopis od Griffina, že on vládcem (tituluje se jako Neviditelný I.), píše, aby byl Camp popraven, nakonec je Griffin zastřelen, Marvel se stane hostinským, studuje deníky, zjeví se zkrvavený Griffin a promění se zpět v běžného člověka

  3. Lidé jako bozi – román; hlavní hrdina pan Barnstaple, ten jede na týden z Londýna do přírody, na dálnici je však auto zasaženo společně se dvěma dalšími (politici, šlechtici) bleskem, dostanou se někam, kde žijí lidé stejně, ale o 3000 let napřed, svět se jim líbí, nazvou ho Utopia – Utopijci, tam vymýceny všechny nemoci i všechen nebezpečný hmyz, čímž oslabena imunita obyvatel, „nováčci“ přinesli nemoci, vypuká epidemie, je nutná evakuace, čehož nováčci využijí, mezi nimi je i britský ministr války, který chce všechny ovládnout, plán však pan Barnstaple vyzradí, díky čemuž se mohou Utopijci vrátit, pan Barnstaple se dostane zpět

  4. Ostrov doktora Moreaua – povídka až román, téma pokusů na zvířatech; Charles Prendick pluje na lodi (+ větší loď s Montgomerym), vysazeni na ostrově, kde žije jistý dr. Moreau, kdo to je? – vzpomíná: byl vyhoštěn z Británie za pokusy na zvířatech, Prendick chce utéct, zvířata na ostrově se řídí kodexem (polidštěná), nesmí však ochutnat lidskou krev, k čemuž ale dochází, zvířata se tedy vzbouří a stanou se opět pravými zvířaty, zabijí dr. Moreaua, alkoholika Montgomeryho, Prendick se skrývá, uniká na voru, je nalezen okolo plující lodí a zachráněn

C. David Herbert Lawrence (1885-1937)

- Skot z hornického prostředí (otec téměř neuměl číst, zemřel, když bylo Davidovi 5 let, matka ze střední vrstvy, k ní měl vřelý vztah), malíř, skandalista, erotika prostupovala celý jeho život, byl dokonce obžalován, ovšem zproštěn obžaloby, osvobozen, později se seznámil s Němkou Friedou, která žila v Anglii s profesorem, Lawrence s ní utekl a měl s ní 3 děti, hodně cestoval – Austrálie, Nový Zéland, zemřel na tuberkulózu

dílo:


    1. Milenec lady Chatterleyové – Constance (26 let) byla vychovávána v Paříži, nyní žije ve střední Anglii s Cliffordem Chatterleyem (32 let), který ve válce ochrnul na dolní polovinu těla, nemohou spolu mít děti, Clifford si vodí přátele, filozofují spolu, to Constance unavuje, touží po dětech, hubne, onemocní, proto si najmou hospodyni paní Boltonovou, která v Cliffordovi vzbudí touhu po životě, Clifford se stane správcem dolů, Constance se prochází po lese, potká nerudného hajného Mellowse, se kterým si zprvu nepadnou do oka, později se však do sebe zamilují, Constance otěhotní, což její sestra oznámí Cliffordovi (řekne mu ale, že dítě čeká s jakýmsi panem Forbesem), Constance odjíždí do Benátek, po určité době přijede na dva dny domů a oznámí Cliffordovi celou pravdu, rozvod je díky tomu zamítnut, přesto Constance odejde s Mellowsem na farmu, kterou si koupí, Clifford udržuje duchovní přátelství s paní Boltonovou

    2. kniha povídek Panna a cikán a jiné povídky – Yvette = panna, cikán, Yvette je dcerou rektora malém městečku, žije s babičkou („slepá a blbá“), jednou se jede projet – do tábora cikánů, Yvette se zamiluje, přijíždí za nimi pravidelně, jednou za ní přijde cikán, most, kde Yvette sedávala, i městečko (rektorství) jsou zaplaveny, ráno se Yvette probudí, cikán je pryč, což je ale v podstatě dobré (vyplyne z dopisu)

D. Joseph Conrad (1857-1924)

- pocházel z polské zemanské rodiny (jeho otec psal prózu i dramata, účastnil se bojů za nezávislost), rodiče mu brzy zemřeli, stal se plavčíkem, dále složil kapitánské zkoušky a stal se kapitánem, emigroval prvně do Francie, poté do Anglie, původně se jmenoval Korzeniowski, zpočátku neovládal angličtinu, začal se učit od 20 let, později ji zvládl dokonale a vládl jí dokonce lépe než někteří rodilí Angličané, zemřel na malárii při plavbě v Kongu, v jeho dílech téměř nevystupují ženy

dílo:


  1. Lord Jim – zfilmováno, někdy název Tuan Jim (tuan = šlechtic, pán); starý parník se potápí, posádka nechá zemřít přepravované ilegály – orientálce, sama se zachrání (dík francouzské válečné lodi), proces, jediný Jim vypovídá, soud neurčí tresty, Jima ale hryže svědomí, popisy arabských zemí, končí v Oceánii, kde Jim pomáhá domorodcům proti útlaku šerifa, proto Jima titulují tuanem, uctívají ho, milé děvče, osada napadena, padl syn náčelníka, za kt. se Jim zaručil, náčelník ho tudíž viní, tentokrát se však Jim zodpovědnosti nevzdá jako dříve, předstoupí před náčelníka, který ho zastřelí, čímž je Jim vykoupen, Jim tedy nebyl tak špatný, jak si mnozí mysleli (poprvé Jim selhal, když se nezúčastnil námořního cvičení)

  2. Nostromo (Cizinec) – také orientální tematika

  3. Vyhnanec z ostrovů

  4. Tajfun a jiné povídky

E. George Bernard Shaw (1856-1950)

- způsobem život připomínal stejně jako Stevenson O. Wilda; zemřel při prořezávání jabloně (spadl), pocházel jako Joyce z Dublinu, hrdý Ir ze šlechtické rodiny, matka se zajímala o hudbu, utekla s učitelem zpěvu do Londýna a už se nikdy nevrátila, otec alkoholik, sestra – herečka utekla, George za ní, seznámil se s hereckou společností, více malých rolích, psal hry, stal se obávaným divadelním kritikem, vegetarián, abstinent, nositel Nobelovy ceny za hry (zejm. Pygmalion), psal tzv. konverzační komedie (jako Wilde), do Irska se nikdy nevrátil (ani na pohřeb otce)

dílo:

  1   2   3


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət