PÍsemná informace pro zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje dne 27 2006 j

Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Libereckého kraje za rok 2005

1. 
   Obecná charakteristika kraje
   

1.2 Obyvatelstvo

1.3 Nezaměstnanost

1.4 Kriminalita

2. 
   Drogová epidemiologie
   
3. 
   Koordinace protidrogové politiky
   

1. 
   Institucionální zajištění
   

3.1.2 Místní

2. 
   Finanční zajištění protidrogové politiky
   

uplynulém roce

3.4 Informace o protidrogové politice kraje

3.4.1 Prezentace protidrogové politiky na krajské úrovni

3.4.2 Prezentace protidrogové politiky na místní úrovni

3.4.3 Ostatní

4.1 Životní styl dětí a mládeže

4.2. Represivní opatření

4.2.1 Kontroly Krajského úřadu Libereckého kraje

4.2.2 Národní protidrogová centrála

4.2.3 Vězeňská služba ČR

5.1 Primární prevence

5.1.1 Úroveň krajská

5.1.2 Úroveň obecní

5.1.3 Poskytovatelé programů primární prevence

(mimo škol a školských zařízení)

5.1.4 Ostatní preventivní programy

5.2 Služby v oblasti snižování rizik

5.3 Služby v oblasti léčby a resocializace

5.4 Jiné aktivity v oblasti protidrogové politiky

7. 
   Souhrn
   
8. 
   Seznam použité literatury a dalších informačních zdrojů
   

Přílohy

2. Přehled místních protidrogových koordinátorů Libereckého kraje

Schváleno usnesením Rady Libereckého kraje č. 616/06/RK ze dne 6. června 2006.

Úvodní slovo

Opatření v oblasti protidrogové politiky jsou na krajské a místní úrovni ovlivňována stále ve větší míře protidrogovou politikou krajů a obcí v samostatné působnosti. I z tohoto důvodu Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) spolupracovala s kraji při přípravě základního koncepčního dokumentu v oblasti protidrogové politiky – Národní strategie protidrogové politiky na období 2005-2009.

Strategie, mimo jiné, definuje spolupráci a koordinaci aktivit jako jeden z klíčových prostředků pro realizaci úspěšné protidrogové politiky. Za účelem koordinace Národní strategie protidrogové politiky s politikami krajů byla sekretariátem RVKPP vypracována struktura zprávy o realizaci protidrogové politiky kraje v uplynulém roce.

Výroční zpráva je koncipována tak, aby podávala informace o krajské protidrogové politice a drogové situaci v kraji za uplynulý rok. Lze předpokládat, že tyto informace jsou důležitým nástrojem při stanovení priorit a opatření kraje na další období a pomohou k informovanosti všech zúčastněných subjektů na krajské úrovni.

Poděkování patří všem spolupracovníkům, členům Protidrogové komise Rady Libereckého kraje, organizacím, institucím a orgánům, které poskytly potřebná data a přispěly k jejich interpretaci.

1. 
   Obecná charakteristika kraje
   

Liberecký kraj je tvořen okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily a od 1.1.2003 se na jeho území nachází 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně) a v rámci nich 21 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně).

Kraj se rozprostírá na severu České republiky. Území zahrnuje sever České kotliny, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím a východní část Lužických hor. Svým severním okrajem tvoří v délce 20 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 130 km dlouhá hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému.

Liberecký kraj tvoří jen 4,0 % území celé České republiky. S výjimkou hlavního města Prahy je kraj se svými 3 163 km² nejmenším v republice.

Na území Libereckého kraje zasahuje i Euroregion Neisse-Nisa-Nysa. Ten je euroregionem tří hraničních oblastí nacházejících se na území, kde se stýkají hranice České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa je prvním euroregionem vytvořeným na české hranici.

Školství reprezentuje stabilizovaná síť základních škol. V Libereckém kraji je silné zastoupení speciálních škol (pro žáky od 3 do 19 let postižené mentálně, tělesně, s vadami sluchu, řeči, zraku, kombinovanými vadami atd). Od roku 1990 se zvýšil počet gymnázií a středních odborných škol, poklesl počet středních odborných učilišť. Pro Liberecký region je typické početně silné zastoupení středních uměleckých škol nadregionálního významu. Jedná se především o střední uměleckoprůmyslové školy sklářské a bižuterní. Vysoké školství je v Libereckém kraji zastoupeno Technickou univerzitou Liberec. Po roce 1990 vzrostl výrazně počet studentů a počet fakult. Původní dvě fakulty - strojní a textilní doplnily fakulty pedagogická, hospodářská, architektury a mechatroniky a mezioborových inženýrských studií, přičemž textilní fakulta je jedinou v České republice.

Základní zdravotnickou péči zajišťuje síť ambulantních zařízení a síť lékáren, které odpovídají počtem i strukturou potřebám území. Akutní, následná a rehabilitační péče je zabezpečena stabilizovanou sítí nemocnic (celkem 9 v kraji), dlouhodobá lůžková péče je poskytována v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením Libereckého kraje je Krajská nemocnice Liberec. Zařízením nadregionální zdravotní péče je Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou.

Sociální činnost je zaměřena z velké části na péči o staré a přestárlé občany, o ty je postaráno sítí domovů důchodců, domovů - penzionů pro důchodce a domů s pečovatelskou službou, jejichž služeb využívá i řada tělesně či duševně postižených obyvatel. Pro tyto naše spoluobčany jsou nabízeny i služby mnoha ústavů sociální péče. Významné postavení z oblasti sociální péče pro mládež v Libereckém kraji zaujímá Jedličkův ústav.

Liberecký kraj si ve srovnání s celostátním průměrem udržuje příznivější přirozený i migrační vývoj obyvatel. Věková skladba obyvatel je v jednotlivých oblastech kraje značně rozdílná. Zatímco na Českolipsku patří populace k nejmladším v republice, naopak na Semilsku a Turnovsku je jednou z nejstarších. Postupně dochází ke stárnutí populace v důsledku nízké úrovně porodnosti.

V roce 2005 byl zaznamenán pozitivní vývoj počtu obyvatel Libereckého kraje. Ke konci roku zde žilo 429 031 trvale bydlících obyvatel včetně cizinců s dlouhodobým pobytem a oproti stavu ze začátku roku se jejich počet zvýšil o 1 468 osob. Tento nárůst byl kladně ovlivněn především stěhováním (počet přistěhovalých totiž převýšil počet vystěhovalých o 1 424 osob), ale i přirozenou měnou (počet živě narozených poprvé od roku 1994 převýšil počet zemřelých o 44 osob).

V roce 2005 se v Libereckém kraji narodilo 4 284 dětí, z toho bohužel 13 mrtvě. Mezi 4 271 živě narozenými (meziroční pokles o 1,0 %) mírně z 50,7 % převažovali chlapci. Více než 62 % dětí se narodilo v manželství, v tom 25,1 % dětí přišlo na svět jako první, 27,3 % jako druhé dítě v manželství a 9,7 % dětí mělo dva a více sourozenců. Mimo manželství bylo přivedeno na svět 37,9 % dětí.

Také počet zemřelých se ve sledovaném roce ve srovnání s loňským snížil o 122 na 4 227 osob. V uvedeném roce zemřelo 2 122 mužů a 2065 žen. Z hlediska obou pohlaví byly nejčastější příčinou smrti nemoci oběhové soustavy (49,8 % z celkového počtu zemřelých) a novotvary (26,7 %). Hodnota kojenecké úmrtnosti dosáhla 5,4 ‰ (do jednoho roku života zemřelo 23 dětí), hodnota novorozenecké úmrtnosti 3,3 ‰ (do 28 dnů zemřelo 14 dětí). Úrovní těchto ukazatelů se Liberecký kraj v mezikrajském žebříčku řadí na 13. místo před Ústecký kraj.

V uplynulém roce bylo v Libereckém kraji uzavřeno 2 278 sňatků (o 24 více než v roce 2004) a rozvedeno bylo 1 394 manželství (o 74 méně). Nejvíce sňatků na 1000 obyvatel připadlo v okrese Liberec (6,0 ‰), nejvíce rozvodů v okrese Česká Lípa (3,7 ‰).

Počet potratů rok od roku klesá, přesto se Liberecký kraj v přepočtu tohoto údaje na 1 000 obyvatel řadí ke krajům s nejvyšší hodnotou. V roce 2005 bylo evidováno 2 030 potratů (o 2,9 % méně než v roce 2004), přičemž v 65,1 % případů se jednalo o umělé přerušení těhotenství.

1.3. Nezaměstnanost (z údajů MPSV)

K 31.12.2005 bylo na úřadech práce v Libereckém kraji evidováno celkem 18 923 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s rokem 2004 došlo ke snížení jejich počtu o 1 376 osob, tj. o 6,8 %, ve srovnání s koncem září roku 2005 se jedná o pokles ve výši 0,7 %, tj. o 132 osob. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání představovaly ženy 53,1 %, jejich podíl tak meziročně klesl o 0,6 procentních bodů. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla v kraji ke konci roku 2005 hodnoty 7,73 %.

Míra registrované nezaměstnanosti v České republice k 31.12.2005 dosáhla 8,88 %, Liberecký kraj se tak výše zmíněnou úrovní pohybuje pod celorepublikovým průměrem. Meziroční pokles ve výši 3,2 % zaznamenal počet uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností (tj. občané se zdravotním postižením). Klesl také počet absolventů škol registrovaných na úřadech práce, a to dokonce o 20,6 %. Pravděpodobnou příčinou tohoto relativně výrazného úbytku uchazečů z řad absolventů škol je i nadále změna zákona o zaměstnanosti, podle které nemá absolvent bez minimální roční praxe nárok na příspěvek v nezaměstnanosti. K 31.12.2005 mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti 5 678 registrovaných uchazečů o zaměstnání, tj. pouze 30,0 % všech nezaměstnaných. Počet uchazečů pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti se tak oproti roku 2004 nepatrně zvýšil o 0,3 %. Ke konci roku 2005 evidovaly úřady práce celkem 2 425 volných pracovních míst a na 1 volné pracovní místo připadalo 7,80 uchazečů. V porovnání se stejným obdobím roku 2004 se počet volných pracovních míst snížil o 4,8 %. Snížil se také počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (ze 7,97 osob na 7,80 osob).

1.4. Kriminalita

Zdroj Policejní prezidium ČR

2. 
   Drogová epidemiologie
   

Od r.2002 jsou navíc 1x ročně registrováni všichni uživatelé drog navštěvující L/K centra (evidovaná Hygienickou službou ČR). Tato prevalence zachycuje každého uživatele drog, který alespoň jedenkrát ve sledovaném období (roce) navštívil jedno nebo více L/K center pro osoby užívající drogy. Ve sledovaném období je započten pouze jednou bez ohledu na počet návštěv v jednom nebo více L/K centrech - průběžně jsou vylučovány záznamy klientů, kteří již byli v příslušném roce do prevalence započteni (duplicitní záznamy).

V kontaktních a léčebných centrech v  okresech Libereckého kraje jsou získávána data od uživatelů drog, kteří se obrátí na centrum o pomoc. Jedná se tedy o registr tzv. uživatelů drog – žadatelů o léčbu, kteří tvoří pouze zlomek všech uživatelů drog. Systém sleduje incidenci (výskyt nových případů) a nově od r. 2002 také prevalenci uživatelů drog navštěvujících L/K centra evidovaná Hygienickou službou.

Veškerá data za kraj jsou čtvrtletně odesílána na Centrální pracoviště drogové epidemiologie při Hygienické stanici hl. města Prahy.

Z  hlediska kraje, ale zejména jeho jednotlivých okresů, je důležitý fakt, že registr zahrnuje všechny uživatele, kteří se obrátili na centra, bez ohledu na místo bydliště, tj. i s bydlištěm mimo sledovaný okres. Proto čísla uváděná v této zprávě mohou být vyšší než ve zprávě Centrálního pracoviště drogové epidemiologie v Praze, kde se vyřazují duplicitní hlášení v rámci celé republiky. Přes uvedené nedostatky tento systém poskytuje poměrně kvalitní data o drogové scéně (v okrese Liberec sledujeme samostatně od r.1996, v ostatních okresech Libereckého kraje nově od r.2002), zejména o jejím vývoji a trendech.
Liberecký kraj
V roce 2005 vyhledalo v L/K místech celého Libereckého kraje (dále jen LK) pomoc celkem 226 uživatelů drog - 73% (165) mužů a 27% (61) žen. Bydliště v LK uvádělo 151 osob (66,8%).


Sociální struktura

Nejvíce uživatelů žilo s rodiči - 104 osob (46 %), 45 osob (19,9 %) žilo s partnerem, 7 osob (3,1 %) s partnerem a dětmi, 41 osob (18,1 %) samostatně, 13 osob (5,8 %) s přáteli, 1 sám s dítětem, u 15 (6,6 %) uvedena jiná možnost. S uživatelem drogy žilo 46 osob (20,4 %).

Největší skupinu tvořili nezaměstnaní nebo s příležitostnou prací (107 osob = 47,3 %), pravidelné zaměstnání mělo 55 uživatelů (24,3 %), studentů/žáků bylo 47 (20,8 %), 12 v  invalidním důchodu nebo v domácnosti (5,3 %), u 5 osob neuvedeno.

Základní dokončené a nedokončené vzdělání mělo 49,6 % osob, 31,9 % osob vzdělání střední bez maturity, 15 % s maturitou, 1 osoba (0,4 %) byla s vysokoškolským vzděláním.

Nejvíce kontaktů (36,7 %) tvořila skupina uživatelů ve věku 25-39 let, dále skupina 20-24letých (32,3 %) a mladistvých ve věku 15-19 let (27 %). Do 15 let bylo 1,3 % uživatelů (3), nad 40 let 2,7 %.

Průměrný věk uživatelů v LK byl v roce 2005 23,9 let.

Průměrný věk uživatelů marihuany byl 19,2 let (rozpětí 13-37 let). Průměrný věk uživatelů pervitinu byl 24,2 let (15-51 let) a heroinu 26,1 let (21-34 let). Průměrný věk i.v. uživatelů drogy v  r. 2005 byl 24,8 let; 25,4 let u mužů (15-51 let) a 23,3 let u žen (15-36 let).

Nejužívanější drogou je stále pervitin – 58,8 % uživatelů, dále marihuana – 21,2 % a heroin – 8 % uživatelů. Podle pohlaví bylo mezi uživateli pervitinu 65,4 % mužů a 34,6 % žen, u marihuany 85,4 % mužů a 14,6 % žen, u heroinu 88,9 % mužů a 11,1 % žen.

Injekčně si drogu aplikovalo v r. 2005 61,5% uživatelů v LK - podle pohlaví 60 % mužů a 65,6 % žen. Tímto způsobem si aplikuje drogu 84,2 % uživatelů pervitinu a 100 % uživatelů heroinu.

Průměrný věk prvního užití drogy byl 16 let (r. 2004 - 16,3 let) - 15,8 let u mužů (9-50 let), 16,6 let u žen (10–48 let). Průměrný věk první injekční aplikace drogy byl 19,3 let (19,3 let u mužů, 19,4 let u žen).

Podle frekvence užívání drogy byli nejpočetnější skupinou uživatelé, kteří drogu užívají denně - 28,3 %, na druhém místě skupina uživatelů, kteří v posledním měsíci neužili drogu - 27,4 %, dále skupina užívající drogu 2-6 dní v týdnu - 26,5 % uživatelů, 1x týdně a méně často 15 % uživatelů, zbylé procento neuvedlo.

Drogový informační systém sleduje akutní intoxikace systémem sentinelových pracovišť. Informace jsou poskytovány na formulářích „Hlášení o intoxikaci". Intoxikace jsou hlášeny pouze z okresu Liberec a Jablonec nad Nisou.