Ana səhifə

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra biologie


Yüklə 8.77 Mb.
səhifə1/17
tarix25.06.2016
ölçüsü8.77 Mb.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   17


Masarykova univerzita

Pedagogická fakulta

Katedra biologie

Floristické poměry území severovýchodně od města Čáslav

Diplomová práce


Brno 2008


Vedoucí diplomové práce: Vypracovala:

RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Ivana Múčková

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu obsaženou v seznamu literatury, který je v práci uveden.

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.


V Brně 10. dubna 2008
………………………

Ivana Múčková


Na tomto místě děkuji vedoucí mé diplomové práce, paní RNDr. Zdeňce Lososové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady, náměty, připomínky a především za to, že mi byla vždy ochotna věnovat svůj čas.

Také děkuji pracovníkům Městského muzea v Čáslavi, Městského úřadu v Čáslavi a Obecního úřadu ve Vrdech za poskytnuté informace a materiály.



OBSAH

1. Úvod 5

2. Metodika práce 6

3. Všeobecná charakteristika zájmového území 10

3. 1 Topografické vymezení 10

3. 2 Geologické poměry 12

3. 3 Geomorfologické poměry 14

3. 4 Klimatické poměry 16

3. 5 Hydrologické poměry 19

3. 6 Pedologické poměry 21

23


3. 7 Osídlení a vývoj krajiny 24

3. 8 Historie ochrany přírody na Čáslavsku 26

3. 9 Zoologická charakteristika 30

4. Botanická část 32

4. 1 Historie botanického výzkumu v zájmovém území 32

4. 2 Fytogeografické zařazení zájmového území 35

4. 3 Potenciální přirozená vegetace zájmového území 36

4. 4 Charakteristika rostlinných formací 39

4. 4. 1 Lesní formace 42

4. 4. 2 Formace trvalých travních porostů 47

4. 4. 3 Příbřežní vegetace, formace dna bývalého lomu a den bývalých rybníků 52

4. 4. 4 Antropogenní formace 54

4. 4. 5 Chráněné stromy - solitéry 56

4. 5 Abecední seznam zjištěných cévnatých rostlin v zájmovém území 57

6. Diskuze 147

7. Využití v pedagogické praxi 150

7. 1 Vyšší rostliny v Rámcovém vzdělávacím programu a ve výuce 151

7. 2 Organizace botanického cvičení a botanické vycházky 153

7. 3 Botanické cvičení 155

7. 4 Botanická vycházka 164

8. Závěr 170

Seznam použité literatury 171

Resumé 176



1. Úvod


Diplomová práce Floristické poměry území severovýchodně od města Čáslav mi byla zadána na jaře roku 2006 na katedře biologie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, projekt diplomové práce byl schválen 25. 6. 2006. Vedoucí práce je RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.

Téma diplomové práce jsem si vybrala, protože mě zajímaly floristické poměry v okolí bydliště a protože výzkum květeny na daném území doposud nebyl proveden. Dalším důvodem bylo, že bych získané poznatky chtěla využít ve své další praxi.

V souladu se zadáním práce jsem se zabývala pouze zástupci cévnatých druhů rostlin.

Cílem mé práce bylo co nejúplněji zmapovat, poznat a zdokumentovat veškeré cévnaté rostliny na vybraném území a vytvořit herbář méně obvyklých, determinačně obtížných a pro dané území z mého pohledu významných druhů. Zaznamenané údaje jsem konzultovala s dostupnou odbornou literaturou. Na základě srovnání jsem se pokusila zdokumentovat změny květeny zvoleného území v nejbližší minulosti a odvodit příčiny těchto změn.

Dále bylo mým cílem nabídnout učitelům v regionu návrhy práce se žáky v terénu a pracovní listy k hlubšímu seznámení se s problematikou floristických poměrů v závislosti na přírodním prostředí sledovaného území.

V práci je zahrnuta všeobecná charakteristika daného území, botanická část týkající se floristického výzkumu a část didaktická, která zahrnuje možnosti využití získaných poznatků v pedagogické praxi.


2. Metodika práce


Diplomová práce Floristické poměry území severovýchodně od města Čáslav byla vytvořena pomocí různých metod, které v této kapitole zmíním.

Teoretická část – Obecná charakteristika zájmového území a její jednotlivé subkapitoly - je zpracována na základě rešerše odborné literatury vztahující se k vybranému území. Využila jsem dostupnou literaturu, ve které bylo vybrané území zpracováno a charakterizováno podle určitých schémat. Získané poznatky a informace jsem utřídila, analyzovala a následně syntetizovala, abych získala ucelenou charakteristiku odpovídající požadavkům mé diplomové práce.

Tvůrčí část práce je založena na praktickém terénním výzkumu vybraného území, při kterém byly cévnaté rostliny pozorovány, determinovány a dokumentovány. Nepostradatelnou součástí práce je mnou vytvořený herbář cévnatých rostlin nalezených a zaznamenaných v zájmovém území.

Terénní výzkum byl prováděn na vymezeném území během celého vegetačního období, tj. od začátku dubna do konce září, v intervalech 14 dnů, v letech 2006 a 2007. Cílem výzkumu bylo vytvoření floristické studie, která by měla zahrnovat zjištění druhového zastoupení vyšších rostlin na studovaném území, charakteristiku území a zde zjištěných rostlinných formací.

Pozorování cévnatých rostlin se uskutečňovalo během pravidelných pochůzek po zájmovém území. Trasu pochůzek jsem uzpůsobila vždy dle potřeby, aktuálního stavu terénu a podle momentální vegetace. Zjištěné druhy rostlin byly během pochůzek zaznamenávány do zápisníku nebo na diktafon s uvedením místa jejich výskytu a informací o četnosti. Neznámé druhy byly většinou již na místě determinovány nebo odebrány k pozdějšímu určení.

K determinaci druhů byl používán především Klíč ke květeně České republiky (KUBÁT et al., 2002) a Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin (KREJČA et al., 2004). Dále jsem používala obrazové publikace Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě (AICHELE & GOLTEOVÁ-BECHTLEOVÁ, 1996), Keře (BOLLIGER et al., 1998), Trávy (GRAU et al., 1998), Stromy (KREMER, 1995), Plané rostliny střední Evropy (MÜNKER, 1998), Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty (KREMER & MUHLE, 1997), Pole a louky (REICHHOLF, 1989) a Naší přírodou krok za krokem – Rostliny (TOMAN & HÍSEK, 1994). Při použití obrazových publikací bylo nutné ověřit správnost určení podle klíče Klíč ke květeně České republiky (KUBÁT et al., 2002) a Klíč k úplné květeně ČSR (DOSTÁL, 1954), Klíč k určování rostlin v naší květeně nejčastěji se vyskytujících (POLÍVKA, 1992) a přiřadit správný odborný název druhu. K této činnosti mi sloužila i sedmisvazková encyklopedická publikace Květena České republiky (HEJNÝ & SLAVÍK, 1988 - 1992; SLAVÍK, 1995 – 2000; SLAVÍK & ŠTĚPÁNKOVÁ, 2004).

Z determinovaných druhů cévnatých rostlin je vytvořen abecedně řazený seznam druhů cévnatých rostlin vyskytujících se a zaznamenaných na vybraném území. U každého druhu je popsáno místo výskytu, četnost a přibližné množství výskytu.

Obtížně determinovatelné taxony jsou určovány pouze do rodů. Jedná se o tzv. konglomerátní druhy, které jsou v nomenklatuře hodnoceny jako samostatné druhy. Pro determinaci těchto taxonů jsem tedy použila určení pouze do rodů. Jedná se o taxony: Alchemilla sp., Taraxacum sect. Ruderalia, Rubus sp., v jejichž rámci jsem odlišila pouze lépe rozpoznatelné druhy.

Pro vyjádření četnosti výskytu jsem použila následující stupnici:

Nezjištěn – výskyt druhu jsem při svém sledování nezjistila, druh je zaznamenán pouze v literatuře.

Vzácně – druh se vyskytuje jen ojediněle, na jedné nebo několika málo lokalitách a pouze v malém počtu jedinců.

Roztroušeně – druh byl zaznamenán na více lokalitách a je zastoupen větším počtem jedinců.

Místy hojně – druh se vyskytuje jen na některých lokalitách, ale v hojném počtu.

Hojně – druh se vyskytuje na většině lokalit ve sledovaném území a ve velkém počtu.

Pro druhy pěstované na polích jsem při klasifikaci četnosti brala v úvahu četnost mimo lokalitu, na které byly vysety.

Klasifikace ohroženosti taxonu je převzata z Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR; stav k roku 2000 (HOLUB & PROCHÁZKA, 2000):

(C4). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . druh vyžadující pozornost

(C3). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ohrožený druh

(C2). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . silně ohrožený druh

(C1). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . kriticky ohrožený druh

(A3) ………………. nejasné případy vyhynulých a nezvěstných druhů

(A2) ……………… nezvěstný druh

(A1)………………. . vyhynulý druh

Označení chráněných druhů rostlin podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. :

§ I ……. kriticky ohrožený druh

§ II ……silně ohrožený druh

§ III …… ohrožený druh

Přiložený botanický herbář je vytvořen z druhů cévnatých rostlin, nasbíraných ve vegetačních obdobích v letech 2006 a 2007, které jsou buď méně obvyklé, nebo pro mě zajímavé či obtížně determinovatelné. Herbářové položky jsou uloženy na papíře formátu A3 a označeny štítkem. Na štítku je uveden především odborný název rostliny, místo nálezu, datum sběru, jméno sběratele a determinátora. Data jsou uložena v databázi formátu Microsoft Office Access a vztahují se k nim čísla IM0001 – IM0218.

Během terénního výzkumu byl také pořízen soubor fotografií zájmového území a některých druhů rostlin. Snažila jsem se zdokumentovat zajímavosti na významnějších lokalitách a také charakteristické nebo se opakující jevy v krajině. Fotografie jsou přiloženy v příloze.

Souběžně s terénním výzkumem byla prováděna rešerše odborné botanické literatury a botanické literatury vztahující se k danému území.

V didaktické části jsem využila poznatků získaných při práci v terénu. Použila jsem nejen údaje o vyskytujících se druzích rostlin a celkových floristických poměrech, ale i jevy charakteristické pro dané lokality a poznatky o poměrech ochrany přírody v zájmovém území. Návrh tras terénního cvičení a botanické vycházky je sestaven v návaznosti na Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (JEŘÁBEK, 2005), ze kterého jsem vycházela při stanovení cílů a kompetencí, které by si měli žáci v průběhu pobytu v terénu osvojit.

Práce je rozdělena na tři celky: část všeobecná, část speciální a část didaktická.

Část všeobecná popisuje sledovanou lokalitu z hlediska základních geografických charakteristik, popsány jsou geomorfologické, geologické, klimatické, hydrologické, pedologické a zoologické poměry území z hlediska začlenění do větších geografických celků, osídlení a vývoj krajiny zájmového území. Dále jsem do této části zařadila kapitolu o ochraně přírody v regionu, neboť se domnívám, že tato problematika úzce souvisí se současným stavem vegetačních poměrů krajiny a rázem zájmového území.

Část speciální je zaměřena na historii botanického výzkumu dané lokality, obecnou fytogeografickou charakteristiku, obecnou charakteristiku potenciální přirozené vegetace a popis aktuálních vegetačních typů vyskytujících se v území a rozčleněných do rostlinných formací, k tomu jsem využila Katalog biotopů České republiky (CHYTRÝ et al., 2001). Následuje přehled rostlinných druhů zaznamenaných a zjištěných na sledovaném území. Tento seznam je doplněn o druhy, jejichž výskyt na sledovaném území je zaznamenán v literatuře.

Následuje diskuze dosažených výsledků a porovnání s literaturou.

Didaktická část obsahuje návrh botanické vycházky a botanického cvičení se zaměřením na mezipředmětové vazby. Je zde zařazen i návrh pracovního listu, který lze využít pro práci v terénu. Doplněny jsou i informace a organizační pokyny pro učitele, zde jsem čerpala z knihy Školní didaktika (KALHOUS & OBST, 2002). Tato část zahrnuje i informace o zařazení vyšších rostlin do výuky na základní škole. Stručně popisuje jeho rozsah v rámci Rámcového vzdělávacího programu.

V závěrečné části práce je diskuze, která obsahuje srovnání výsledků mé floristické studie s údaji uvedenými v literatuře. Výsledky jsou shrnuty v závěru.

Použité informační zdroje a literatura jsou uvedeny v seznamu literatury.

Součástí práce jsou i přílohy: mapy a fotografie. Samostatnou přílohou je herbář čítající 217 položek.

  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   17


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət