Ana səhifə

Masarykova univerzita Filozofická fakulta


Yüklə 0.9 Mb.
səhifə1/9
tarix27.06.2016
ölçüsü0.9 Mb.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9


Masarykova univerzita

Filozofická fakulta


Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky

Bakalářská diplomová práce

2012 Tomáš Stříbný

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta
Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky
Skandinávská studia

Tomáš Stříbný




Výpůjčky z předměstské švédštiny

Případová studie slov keff a jalla

Bakalářská diplomová práce


Vedoucí práce: PhDr. Vendula Vlková Hingarová, Ph.D.


2012

Prohlášení

Tímto prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci

vypracoval samostatně a použil v ní pouze uvedenou literaturu.

V Brně dne 30.4.2012 ………………………………………..

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval své rodině

za podporu při studiu a zvláště pak

vedoucí této práce, Vendule V. Hingarové,

za odborné vedení a cenné připomínky.



Obsah

1. Úvod..………………………………………………………………………………………6



NILSSON, J. Slang på villovägar: Slangbruk hos ungdomar på mindre orter och i större städer. C-uppsats. Uppsala: Uppsala universitet, 2006. [online] [cit. 10.2.2012]. Dostupné z: 9

Keff = Dålig/skit (2008) (I.A29) (překlad: keff = špatný/výkal) 34

Jag är helt keff i magen, mår verkligen dåligt. (II.A5) 34

(překlad: „Bolí mě břicho (doslovně: „Je mi špatně v břichu“, pozn. autora), mám (se) opravdu špatně.“) 34

NILSSON, J. Slang på villovägar: Slangbruk hos ungdomar på mindre orter och i större städer. C-uppsats. Uppsala: Uppsala universitet, 2006. [online] [cit. 10.2.2012]. Dostupné z: 55

11) Snabbguide till förortssvenskan (...) Keff – dålig (2004) 58

14) Inte bara Rinkeby (…) Guzz betyder flicka och keff betyder dåligt. Hinta betyder ungefär antyda. (2005) 58

29) "Aldrig fucka upp"-parlören (…) Keff = Dålig/skit (2008) 59

35) "Babben" förklarar hiphoptermer 60

54) ”Baren”, ”Fröken Sverige” och hittills ”Slussen: 22.00” - TV 3 är keffare än nånsin. Och Erfors är programchef. (2002) 61

14) Mera keff att dissa kaffe än att nobba nubbe (2005) 62

10) Kille #1: Ååh, har du nya skor!?


Kille #2: Jaa, kefft!
Kille #1: Vaddå keff, betyder inte det tjej?
Kille #2: Nej det är ju guss!
Kille #3: Men vad betyder keff då?
Kille #2: Det betyder ju snyggt! 65

1) Yoggi Jalla drickyoghurt (2009) 72

18) Yalla drickyoghurt Kärlek (2006) 76

19) Hon tappar paketet med kroppkakor i golvet och ger ifrån sig ett tjut: "Yalla jag går hem nu"! (2006) 76




1. Úvod

Ve slovní zásobě švédštiny se začínají v rostoucí míře objevovat výrazy, které pocházejí z oblastí dlouhodobě obývaných velkým procentem imigrantů. Fenomén tzv. rinkebyjské švédštiny (rinkebysvenska), tedy zvláštní jazykové varianty v oblastech s větším počtem přistěhovalců, nabývá v posledních deseti letech stále na významu tím, jak se stává předmětem zájmu lingvistů, tak i samotných mluvčích.

Pojem „rinkebyjská švédština“ označuje takovou variantu, kterou se hovoří ve čtvrti Rinkeby ve Stockholmu (další obdobná pojmenování pro tyto varianty pak nacházíme analogicky v přistěhovaleckých čtvrtích v Göteborgu (gårdstenská švédština, gårdstenska) a Malmö (rosengårdská švédština, rosengårdska). Z těchto pojmů budu nadále používat neutrální výraz předměstská švédština (förortssvenska), který se mi jeví jako nejvhodnější.1 Pojem předměstský slang (förortslang) či právě předměstská švédština (förortssvenska) totiž obsahují vhodněji formulovaný výraz předměstí (förort-), který tak zahrnuje všechny dotčené oblasti.2

Z těchto čtvrtí jsou přejímány do různých sociálních i geografických variant švédštiny, včetně spisovného jazyka, mnohá slova, která nemají švédský původ. Právě tomuto aspektu se věnuje tato práce. Zaměří se na osvětlení dvou výpůjček, keff a jalla. Výběr není náhodný – výpůjčka keff byla jako jedna ze dvou výpůjček z předměstské švédštiny zařazena do oficiálního slovníku SAOL (Svenska Akademiens Ordlista = Seznam slov švédské Akademie), výpůjčka jalla byla před dvanácti lety dostatečně medializována zásluhou filmu „Jalla! Jalla!“ (2000) režiséra Josefa Farese a dostala se tak do obecného povědomí Švédů. Imigrační tematice obecně se dostává ve Švédsku stále více pozornosti. S tím souvisí jak čím dál větší medializace této problematiky, tak i čím dál silnější tendence informovat švédskou společnost o přistěhovalcích. To se děje jednak prostřednictvím médií, které se tomuto tématu věnují ve zvýšené míře např. ve filmové tvorbě, ale rovněž pomocí jazyka.

Cílem práce je na základě lexikálního výzkumu zjistit, do jaké míry se tyto výpůjčky staly součástí slovní zásoby – jak jsou používané v každodenním tisku (a tím ve sféře spisovného jazyka). Práce zjišťuje, v jakých významech jsou slova v tisku používána a klade si následující otázky:


  • Jsou zastoupeny tyto výpůjčky v denním tisku?

  • V jakých významech se výpůjčky používají?

  • Vyskytují se zkoumané výpůjčky i v dalších slovních formách?

Teoretickou oporu pro tuto část práce představuje teorie kontaktové lingvistiky a teorie jazykového managementu. První z nich pomůže osvětlit genezi a formování výpůjček, druhá pak objasňuje jejich začleňování a etablování do slovní zásoby.


Výzkum o předměstské švédštině podává nejpřesněji Ulla-Britt Kotsinas v několika svých dílech, předně v knize Ungdomsspråk.3 Zde nastiňuje na základě vlastních rozhovorů s imigranty z předměstských čtvrtí Rinkeby, Gårdsten a Rosengård tendence v řeči mladých: zkracování slov a zvýšené používání cizojazyčných výrazů z arabštiny, turečtiny a jiných přistěhovaleckých jazyků. V knize se zaměřuje i na srovnávání řeči mladých se standardním jazykem a hodnocení slangu v této řečové skupině.

Svými šetřeními s nejrůznějšími skupinami přistěhovalců pak Kotsinas v dalších pracích a několika článcích4 informuje o formování nového jazyka.5 Ve svých výzkumech se zabývá i otázkou, jak mluvčí hodnotí cizí výpůjčky v mluvené řeči. Roku 2004 Kotsinas ve spolupráci s rapperem Doggem Doggelitem vyšla popularizační příručka „Förortsslang“, což je slovník výrazů předměstské švédštiny a jejich významu ve spisovné švédštině. Další práce o rinkebyjské švédštině nebyly zatím publikovány v rozsáhlejších studiích a proto je třeba se v tomto ohledu spokojit s několika rozsahově menšími pracemi, jako jsou bakalářské či jiné závěrečné práce.6

Mezi lety 2002 a 2006 proběhl doposud nejpodrobnější výzkum zabývající se předměstskou švédštinou.7 Vyšel z popudu univerzity v Göteborgu za podpory a spoluúčasti významných švédských jazykovědců. Sonda byla z velké části prováděna doktorskými studenty švédských univerzit a proběhla na několika gymnáziích ve Stockholmu, Göteborgu a Malmö. Jedním z cílů bylo získat i co nejvíce respondentů pro zkoumání švédštiny jako druhého jazyka. Projekt se zaměřil jak na zkoumání jednotlivých aspektů jazyka ve třech přistěhovaleckých předměstích, tak na popsání, analyzování a srovnání mluvené řeči mezi mladými v těchto oblastech. Výzkum se zaměřil i na sociolingvistické otázky (např. jak funguje přepínání („code switching“) mezi různými variantami řeči, zda jsou výrazy multietnické mluvy používány i rodilými mluvčími švédštiny apod.). Šetření na středních školách ve stockholmské části Rinkeby prováděla i Ellen Bijvoet, která shromáždila slangová slova používaná mezi mládeží. Spolu s kolegy ve své závěrečné zprávě došli k závěru, že varianta tohoto jazyka se používá především v neformálních rozhovorech mezi stejně starými mluvčími, kteří jsou z velké části přistěhovaleckého původu.8

Aspekty používání jednotlivých slov předměstské švédštiny v jejich kontextu však nebyly soustavně zpracovány. Dílčí studie (několik málo závěrečných a jiných univerzitních prací) se v tomto směru věnují posuzování nadávek a slangových slov z předměstské švédštiny u jejich mluvčích. Tyto práce se opírají o vlastní výzkumy jejich autorů, kteří pracují především s druhou generací přistěhovalců a generací do 20 let.9 Na slangové výrazy v mluvě mladistvých v těchto pracích čtenář naráží velmi často. Konkrétně v práci J. Nilsson „Slang på villovägar“10 se nachází i vlastní hodnocení výpůjček z hlediska jejich používání, totiž zda je význam jednotlivých slov vybranými mluvčími posuzován jen v ustáleném významu (nejrozšířenějším, tedy jako ve slovníku) a zda dochází k dalšímu rozšíření či zúžení významu těchto výpůjček. Různé polohy významu, jak ustálené tak i neustálené jsou i tématem této práce.


Tato práce má celkem 5 kapitol. Po úvodní kapitole následuje teoretická část podávající v 5 podkapitolách rozšiřující informace o rinkebyjské švédštině a multietnické mluvě mládeže jakožto výchozím prostředí pro převzetí výpůjček do švédštiny, o kontaktové lingvistice a jazykových výpůjčkách jako o teoretické opoře ve způsobu zakomponování výpůjček do jazyka. Ve třetí části pak nastíním možné propojení teorie jazykového managementu jako široce uplatnitelné teorie na hypotetickém modelu pro rozvoj inovací a přebírání výpůjček od Kotsinas. V další části pojednám o švédských slovnících SAOB a SAOL11 a jejich preskriptivně-normativním postavení, a to z toho důvodu, že výpůjčka keff už byla zařazena do jednoho z nich. V poslední části pak popíši výpůjčky keff a jalla, které hodlám v praktické části zanalyzovat. Třetí kapitolou je metodická část, ve které představím korpus pro posuzování výpůjček a nastavení kritérií pro jeho výběr. Korpusem v této práci budou online vyhledávací archivy několika švédských deníků, jakož i švédský jazykový korpus Språkbanken KORP. Pro výzkum nebylo možné, abych odjel do Švédska, proto bylo nutno vynechat původně zamýšlenou sociolingvistickou část, ve které jsem hodlal dotazníkovou formou zjistit vnímání a postoj mluvčích k vybraným slovům z předměstské švédštiny. Tím se výzkum dostal do roviny bádání psaného slova, které bylo díky dostupným technologiím mnohem přístupnější variantou.

Začátek časového úseku pro výběr z těchto zdrojů představuje rok 2000, kdy se zkoumané výpůjčky začínají v tisku objevovat a jeho konec představuje současnost (leden 2012). Na základě korpusu pak v další, praktické kapitole, tyto výpůjčky analyzuji z hlediska slovního a významového. Budu tedy zjišťovat, zda se výpůjčky objevují v denním tisku i v korpusu, zda se objevují jen v jednom, slovníkovém významu, či jsou mluvčími chápány i významy další a nakonec zda se objevují i v jiných slovních formách (např. jalla v préteritu, keff v superlativu). V předposlední kapitole se budu věnovat výsledkům analýz výpůjček spolu s diskuzí problematiky a poslední kapitola je závěrem této práce.


2. TEORETICKÁ ČÁST
2.1. Rinkebyjská švédština, předměstská švédština a multietnická mluva mládeže
Jazyk rinkebyjské švédštiny (rinkebysvenska) je jen jednou z částí jazykové situace, která vládne především v předměstích Stockholmu, Göteborgu a Malmö. S nejistotou odborníků při pojmenovávání tohoto fenoménu jsem se setkal u většiny materiálů zabývajících se tímto tématem, ke kterým jsem měl přístup.

Pojem multietnická mluva mládeže (multietniskt ungdomsspråk), který se v odborných textech a závěrečných pracích (viz např. Kotsinas: 2007, Gomér: 2008) nejčastěji vyskytuje, není náhodný. Označuje tu varietu jazyka, která vznikla a rozvíjí se mezi mládeží v mnohojazyčných prostředích v předměstích velkých měst, ať už mezi jednojazyčnými či vícejazyčnými mluvčími s rozdílným etnickým pozadím. Platí zde většinou to, že se jedná o mládež, která se ve Švédsku již narodila. Multietnická mluva mládeže pak zastřešuje množinu jazyků, které se začaly objevovat v polovině 80.let 20.století. V té době se poprvé začíná mluvit právě o rinkebyjské švédštině (rinkebysvenska), která byla v rychlém sledu následována lokálními pojmenováváními místních forem multietnické mluvy jazyka mládeže, jako již zmíněná gårdstenská švédština (v předměstí Gårdsten v Göteborgu) anebo rosengårdská švédština (v předměstí Rosengård v Malmö).12

Když švédská lingvistka Ulla-Britt Kotsinas na přelomu 80. a 90. let zkoumala mluvu mladých v několika čtvrtích Stockholmu, kterou později zaznamenala ve své knize Ungdomsspråk13, vypozorovala, že v některých oblastech mládež používá slangová slova z nejrůznějších cizích jazyků, právě od přistěhovalců. Jednalo se o jednu z prvních zpráv o nově formované multietnické mluvě mládeže. Typickým rysem tohoto jazyka je obecné používání zvláštní větné prosodie (melodie a rytmu), která se ovšem, na rozdíl od přízvuku, nemůže odvozovat od jednoho konkrétního jazyka. Slovní zásoba je totiž přebírána jak z angličtiny, tak i z rozdílných přistěhovaleckých jazyků, včetně původních švédských slov doplněných o nové významy. Tímto se odlišuje multietnická mluva mladých od přistěhovalecké švédštiny (andraspråkssvenska)14, kterou si přistěhovalci osvojí jako druhý (případně třetí a další) jazyk a jejich mluva je poznamenána jak typickým přízvukem mateřského jazyka, tak odlišnou výslovností, odlišným uspořádáním slovosledu ve švédské větě, nejistotou u rodu podstatných jmen apod. Odtud tedy název této odlišné formy andraspråkssvenska – švédština jako druhý jazyk.15

Multietnická mluva mládeže je v podstatě odborný lingvistický termín, který ale dostává v médiích a při praktické mluvě nejasný nádech a proto se nahrazuje dalšími pojmenováními. Zastaralý pojem přistěhovalecká švédština (invandrarsvenska) obsahuje stigmatizující slovo „přistěhovalec“ stejně jako novější pojem blattesvenska se stejným významem. Rinkebyjská švédština (rinkebysvenska), švédština ghetta (ghettosvenska), miljonsvenska a další lokální označení jsou úzce svázány se samotnými mluvčími a proto nemohou odkazovat k jazyku jako celku. Cizí označení za použití výrazů z tohoto jazyka (shobre-svenska) zase narážejí na odtažitost. Naproti tomu Ellen Bijvoet ve svých textech definuje předměstskou švédštinu pojmem švédština mnohých (mångssvenska).16

Za vhodnější označení pro multietnickou mluvu mládeže považuji sice obecnější, zato však pro skupinu mluvčích lépe konkretizující pojem předměstský slang (förortsslang) anebo předměstská švédština (förortssvenska).17 Pojmy obsahují slovo předměstí (förort), které přesně signalizuje oblasti, ve kterých se multietnický jazyk vyskytuje. A tak právě s druhým pojmem budu, stejně jako v úvodní části, operovat nejčastěji.

Kotsinas chápe slang takto:


„Gemensamt för de ord som vi betecknar som slang är att de så gott som alltid på ett eller annat sätt avviker från standardspråket eller från det språk som vore att förvänta i sammanhanget och att användningen då har ett expressivt syfte.“18
Chápe jej tedy jako skupinu slov, jejichž použití se vždy nějakým způsobem odchyluje od standardního jazyka nebo jazyka, který je v dané souvislosti očekáván a že tato slova mají vždy expresivní užití.19 Naproti tomu je slang podle SAOB „každodenní, občas vulgární, jazyk užívaný v jistém kruhu osob (např. mládeže, spolupracovníků)“. Obecněji jej pak SAOB vnímá jako vulgární jazyk, který má menší obecné rozšíření a není na něj nahlíženo jako na spisovný jazyk.“20

V česko-slovenské provenienci je chápán slang podobně, tedy jako „soubor lexikálních prostředků používaných v komunikaci jako exkluzivní jazyk jistých společenských vrstev a rozličných zájmových skupin“21 a dále jako soubor nespisovných slov a výrazů, který je tematicky různorodý, nekoordinovaný a neintegrovaný a to jak z pohledu různých sociálních vrstev, tak i z hlediska slovotvorného.22 Všechny tyto předpoklady se odrážejí i v multietnické mluvě mládeže.

V případě předměstské švédštiny se tedy jedná o sociolekt švédštiny, který si vypůjčil výrazy turecké, arabské, španělské a ještě i výrazy z jiných jazyků. Sociolektem pak označujeme takovou varietu národního jazyka, která je vymezená sociálně, k sociální či profesní skupině.23 Charakterizují ji speciální lexikální, zřídka i morfologické a syntaktické odchylky od spisovného jazyka.24

Vznik této jazykové variety se datuje do osmdesátých let, kdy se výrazy s jistotou užívaly v již zmíněných oblastech. Zajímavé je, že takto vzniklá varieta začala postupně přesahovat hranice přistěhovaleckých čtvrtí a zájem o předměstskou švédštinu brzy projevila i švédská („etnická“) mládež a jistá slova tak postupně doznala značnějšího rozšíření i v jiných oblastech země, kde není přímý kontakt s obyvateli těchto čtvrtí. Jedná se kromě slov keff, jalla, guss (ve významu dívka) i např. o slovo habibi (z arabštiny, s významem miláček) či sloveso dissa (s významem jednat bez respektu).25 Slova z předměstské švédštiny jsou tedy jazykovými výpůjčkami.



2.2. Jazyková výpůjčka a kontaktová lingvistika
Aby mohly tyto jazykové výpůjčky proniknout do jazyka, je vždy potřeba, aby prošly procesem, který popisuje kontaktová lingvistika. Ta osvětluje genezi a formování výpůjčky v novém jazyce.

Kontaktová lingvistika vychází ze základní společenské, sdělné funkce jazyka, tj. být prostředkem či nástrojem styku a dorozumívání se mezi lidmi. Každá jazyková komunikace má vždy svého mluvčího (potažmo pisatele) a svého posluchače (resp. adresáta). Při každé této komunikaci dochází k jazykovému kontaktu jejich účastníků, tedy i ke kontaktu cizích jazyků.26 Úkoly kontaktové lingvistiky vymezuje následující definice:


„Kontaktová lingvistika zkoumá okolnosti, povahu a následky vzájemného kontaktu mezi dvěma a více jazykovými systémy, studuje všechny jazykové kontakty, bez ohledu na funkční platnost zúčastněných jazykových systémů, a poznává tak jazyk (jazykový systém) v jeho vývoji.“27
Samotný termín jazykový kontakt označuje střetnutí dvou nebo více jazykových systémů v lidském vědomí. Podnětem k realizaci jazykového kontaktu je pak jazyková komunikace s nositelem dalšího jazykového systému, podmínkou je většinou alespoň minimální bilingvismus nebo diglosie a alespoň pasivní znalost dalšího systému nebo jazyka - zprostředkovatele kontaktu. Následkem vzniklý jazykový konflikt a vzájemné působení zúčastněných jazykových systémů pak potencionálně může mít následky další. K jazykovému kontaktu je třeba kromě hlediska přísně lingvistického přistupovat také často teritoriálně: otázkou je, zda nositelé stýkajících se jazykových systémů spolu teritoriálně existují, teritoriálně sousedí či jsou od sebe teritoriálně odděleni.28

Jazyková výpůjčka ve významu přebírání prvku z jiného jazyka je jednou ze základních možností při rozvíjení lexikální zásoby a jejího růstového potenciálu. Je projevem jisté imanentní povahy jazyka, jak dokazují výpůjčky v mnoha jazycích už od nejstarších dob jejich vývoje. Součástí konstituování jazykového systému jsou vždy akomodačně-asimilační procesy. Akomodace umožňuje systému proniknout do něj novými prvky z okolí, které se poté dostávají do pole působnosti asimilace, kde si na druhé straně upraví prvek okolí 29 (např. arabské adjektivum کف prošlo ortografickou adaptací při včleňování do přebírajícího jazyka – švédštiny – tím, že změnilo psanou podobu do latinky keff na základě fonetického přepisu slova).

Základními otázkami přebírání výpůjček jsou:


  • podmínky přebírání (co a jak se přebírá)

  • stav rozvinutosti lexikální zásoby přebírajícího jazyka

  • aktualizace potenciálního jazykového materiálu z jazyka, ze kterého se přebírá

  • postoj jazykového společenství k výpůjčkám30

Aktualizace je navíc svázaná s různými mimojazykovými okolnostmi, jako např. ekonomickým vlivem dané země, expanzí kultury daného etnika, národa, se spojením oficiální komunikace jisté komunity s jistým jazykem apod.31

Stejně tak se mohou výpůjčky z etnicky smíšených oblastí při přejímce z jazyka cizí provenience přes slangovou vrstvu dostat až na úroveň oficiálního jazyka. S přejímkami a konkrétními jazykovými situacemi pracuje blíže i teorie jazykového managementu.

2.3. Teorie jazykového managementu a předměstská švédština
Teorie jazykového managementu (TJM), vycházející ze starší teorie jazykového plánování, je široce založená obecná teorie, která na jedné straně vymezuje svůj vztah k lingvistice, na straně druhé podstatně přesahuje její hranice.32 TJM se zabývá managementem promluv (komunikačních aktů) a zároveň klade velký důraz na mikroanalýzu. Manažování má probíhat v konkrétních jazykových situacích. Rozlišovat lze jednoduchý (promluvový) management a organizovaný (řízený) management. Všechny managementové procesy probíhají v těchto pěti stádiích:


  1. v interakční situaci vznikají odchylky od norem jednání (deviation)

  2. těchto odchylek si mluvčí povšimnou (noting)

  3. takové odchylky hodnotí negativně nebo pozitivně (evaluation)

  4. za účelem úpravy hodnocených odchylek vybírají akční plán (adjustment design)

  5. a ten realizují (implementation)33

Přes svou obecnou založenost je TJM orientována na konkrétní promluvové akty, tedy především na mluvenou řeč. Pokud vezmeme v úvahu, že se TJM zabývá nejprve jednoduchým managementem (etablováním), který se pak může rozvinout na rovinu organizovaného managementu, který pracuje s etablovaným lingvistickým prvkem, je tak teorie dobře prostupná i s jinými modely.

Už konkrétní schematický a hypotetický obecný model normování inovací v jazyce v celkem šesti krocích načrtla i Ulla-Britt Kotsinas. Model popisuje organizovaný management, tak jak jej chápe TJM a je sociolingvisticky zaměřen. Kotsinas zde podává několik rovin, přes které může jak inovace, tak i převzaté slovo projít, než se dostane do spisovné vrstvy jazyka. Podle Kotsinas je tento model dobře použitelný i pro výpůjčky, protože i výpůjčka převzatá cestou jazykového kontaktu může být považována za jistý druh inovace.34

Pokud se v prvním kroku inovace či výpůjčka v rámci skupiny ujme, může si na jejím základě skupina postupně také vytvářet svou identitu (krok 2). V dalším kroku může být tato výpůjčka (ale i identita) postupně rozšiřována na další skupiny, spojené jak lokálně (např. stejná čtvrť), tak sociálně (mládež). Tím se rozšiřuje i okruh skupin, ve kterých se nová inovace ujme (v kroku 4 už je to jazyk mladých obecně). V předposledním kroku dochází k vnímání množiny těchto výpůjček buď jako sociolektu skupiny nebo slangu u dospělých. Slovo se tím dostává do vrstvy hovorového jazyka (vardagligt; krok 5) a posledním možným krokem je zařazení výrazu jako spisovného do oficiálních slovníků jazyka, kam se často dostane po zbavení se stylistických příznaků. Výraz nemusí projít celou tuto cestu, neboť v každém z jednotlivých kroků se může stát, že výraz neprojde do další fáze (např. bude nahrazen jiným, novějším výrazem), popř. z jazyka zcela vymizí.35




2.4. SAOB a SAOL: deskriptivní a preskriptivní švédské slovníky
Ve Švédsku vycházejí z popudu Švédské akademie (Svenska akademien) dva slovníky švédštiny. Prvním z nich je Slovník Švédské akademie (Svenska akademiens ordbok, dále jen SAOB), druhým pak Seznam slov Švédské akademie (Svenska akademiens ordlista, dále jen SAOL). O jejich funkci jako preskriptivního či deskriptivního slovníku se vedou již delší dobu debaty, jak ukázal např. příspěvek L. Larssona na 11. konferenci o lexikografii ve Skandinávii36, i když, jak uvádí, je jejich dnešní funkce z pohledu lingvistů jasná. Ale nebylo tomu tak vždy – od prvního vydání se forma slovníku SAOB pozměnila ze slovníku převážně normativního na v podstatě deskriptivní, kdy aktuálně popisuje vývoj jazyka až do současnosti.

Slovník SAOB si již od počátku kladl za prvořadý cíl systematicky sledovat a popisovat historický vývoj jednotlivých slov švédské slovní zásoby od časů Gustava Vasy, tedy od první poloviny 16. století, až do aktuální současnosti.37 Do roku 2012 vyšlo postupně celkem 35 svazků, které obsahují abecedně řazená slova A-T (poslední svazek vydaný v roce 2009 zahrnoval slova Tok-Tyna) popisující vývoj a původ jednotlivých slov (svazky obsahující písmena U-Ö dosud nebyly vydány), přičemž první svazek z této řady (A-Anlöpning) vyšel již v roce 1893.38 Nevýhoda tohoto slovníku spočívá v nemožnosti reflektovat aktuální vývoj slovní zásoby, tedy jak vypouštění zastaralých slov (např. namísto automobil je dnes bil, namísto bicykel je dnes cykel), tak i přijímání nových (např. aids, anorektisk)39. Současnou slovní zásobu nejlépe zachycuje slovník SAOL mající ale odlišný charakter.

SAOL je ve své podstatě slovník doporučujícího rázu, přestože má oficiálně normativní charakter.40 Je příručkou, která znázorňuje, jak se píší a skloňují slova, někdy také udává jejich výslovnost a význam. Jinými slovy je to pravopisný seznam slov současného švédského jazyka.41 První vydání SAOL vyšlo v roce 1874 a několik let po publikování šestého vydání (1889) švédský král Oskar II. ustanovil slovník SAOL vodítkem pro školy v otázkách pravopisu a skloňování.42

V předmluvě se samotní autoři slovníku vyjadřují takto:43


„Slovník Švédské Akademie je už dlouhou dobu obecně přijímanou normou pro pravopis a skloňování švédských slov. (…) Mezi jednotlivými vydáními proudí mnoho návrhů na nová hesla ve slovníku, ale stává se také, že lidé píší do redakce (…) s požadavkem, aby určitá slova byla ze slovníku jako pohoršlivá vyškrtnuta (…) Takovou moc tato příručka nemá a není to ani jejím záměrem. Tím je soubor doporučení, který se ve velkém rozsahu zakládá na etablovaném zvyku a o kterém se nadto rozhoduje při snaze přizpůsobit nové příspěvky v jazyce k současným švédským normám pro ohýbání, tvoření a výběr slov. Představa o tom, že slovo, které není zapsáno v SAOL nepatří do švédského jazyka není neobvyklé, ale je samozřejmě zcela chybné. Musíme jasně říci, že tento seznam je pouze výběr, bez problémů by mohl být mnohem větší (…).“ (překlad: autor)
Z toho vyplývá, že i když je slovník formován strukturními vlastnostmi jazyka, jeho gramatickými pravidly apod., tak na druhé straně významným způsobem rozhoduje i aktuální používání jazyka jeho mluvčími. Slovník SAOL tedy nemůže v žádném případě zastávat striktně normativní hledisko.

Je třeba říci, že každé nové vydání vzbuzuje pozornost v široké veřejnosti. Je skoro povinností mít ho na všech pracovištích a všude tam, kde se pravidelně píše švédsky. „Autorita“ slovníku je dokonce tak velká, že na veřejnosti panuje přesvědčení, že jen slova, která jsou zapsaná ve slovníku, jsou opravdu dobrá švédská slova a tak je slovník paradoxně vnímán jako určující jazyková norma. 44

První vydání SAOL tedy vyšlo v roce 1874 a až do pátého vydání se počet jeho hesel měnil jen pozvolna, celkový počet byl cca 35 000. Až šestým vydáním (1889) začal jejich počet narůstat a dnešním dnem se pohybuje okolo 125 000 hesel (podle nejnovějšího, 13. vydání z roku 2006). V nejnovějším vydání se pak také připojují různá doporučení pro ohýbání anglických slov, mimo jiné také doporučené použití švédského výrazu před anglickým či vhodnější tvoření plurálu.45 Poslední tři vydání již byla digitalizována a jsou k dispozici na internetovém portálu Švédské Akademie.46 47 48

Odpověď na otázku, jaká slova budou nově zařazena či vyřazena ze SAOL, je určována především redakcí SAOL a jazykovou komisí Švédské Akademie a to na základě jak starších vydání seznamu a užívaných jazykových norem, tak na rozličných zdrojích, na kterých komise slova zhodnocuje. K těm patří především texty z databází Jazykové banky (Språkbanken = korpus KORP), PressText a Mediearkivet (první zmíněná databáze je, jak již bylo zmíněno v úvodu, součástí korpusu této práce). Kromě toho se při zpracování používá i fulltextového vyhledávání Googlu, kde se podle předmluvy SAOL49 shromažďuje většina psaného švédského textu. Zjednodušeně řečeno pro zařazení na seznam SAOL stačí, aby se slovo či jeho formy objevily v určitém počtu v několika různých písemných textech v daném období, určeném pro výběr slov do nového vydání.

S odhlédnutím od komise Švédské Akademie má také široká veřejnost možnost přímo na webových stránkách SAOL navrhnout slovo, které by se mělo při příštím vydání zařadit či vyloučit ze seznamu.50 Stejným procesem musela projít i výpůjčka keff, které se podrobněji věnují následující stránky.

2.5. Výpůjčky keff a jalla

2.5.1. keff
Výraz keff je adjektivem pocházejícím z arabštiny (keff, arab. کف, ve významu dobrý, příjemný, zábavný). Švédský slovník slangu (1998), kde se termín vůbec poprvé ve švédském slovníku objevuje, výraz popisuje takto:
kef, keff (inv.51) 1 dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig

(hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný)

2 trevlig, bra, snäll52 (příjemný, dobrý, milý)
Slovník tedy definuje výraz dvěma různými způsoby, dokonce přesněji řečeno antonymy (nepříjemný x příjemný). Až na druhém místě uvádí jeho původní význam v arabštině, který se ovšem ve švédštině dnešním dnem již nevyskytuje a původní význam tak byl při přejímce zcela překryt jeho negativním protikladem.

Slovník uvádí i další složeniny, ve kterých je použito slovo keff. Práce Kotsinas shodně udává první význam výrazu keff (tedy hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný a nudný). Další ve slovníku uvedené výrazy se společným základem keff (tedy keffad a keffig) jsou přebírajícímu jazyku bližší, jelikož jsou rozšířeny o švédské sufixy používané u švédských adjektiv:


keffad = dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig

(hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný)

Výraz vypadá ve švédštině zdánlivě jako příčestí minulé neexistujícího slovesa keffa při predikativním postavení:

Jag är keffad., keffa > keffad, analogicky k: Stolen är målad., måla > målad


keffig = dum, korkad, otrevlig, konstig, tråkig

(hloupý, zabedněný, nepříjemný, divný, nudný)

Výraz je tvořen základem keff rozšířeném o adjektivní sufix -ig > keffig.
Evidentně cizí výraz do švédštiny pronikl nejprve do její slangové vrstvy jazyka (v tomto případě užívaného mladistvými v předměstích velkých měst) a vůbec poprvé byl zachycen a popsán v roce 1998 právě ve slovníku švédského slangu (v předešlém slovníku slangu z roku 196953 se neobjevuje). V roce 2006 byla výpůjčka zařazena do 13. vydání deskriptivního švédského seznamu slov SAOL. Spolu s výrazem keff bylo do slovníku zařazeno i substantivum guss (vyskytuje se i ve formě guzz, z turečtiny a kurdštiny ve významu dívka, holka). Informace o přijetí konkrétně těchto dvou slov se objevila koncem roku 2005 v mnoha švédských denících, mimo jiné i v celostátním seriózním deníku Svenska Dagbladet54, protože se jednalo o vůbec první dvě výpůjčky z předměstské švédštiny, které se do slovníku dostaly (pomineme-li některé arabské a turecké výrazy, které ale s předměstskou švédštinou přímo nesouvisejí). S ohledem na cizí původ u výrazu keff neproběhla fonetická adaptace do švédštiny, vyslovuje se s „k“ na začátku slova, i když se správně švédsky hlásková dvojice ke- vyslovuje jako [še-].
Slovo je ve 13. vydání SAOL definováno jako slovo z hovorového jazyka (vardaglig) s významem „špatný“:

keff [k-] adj. -t -a (vard.) = dålig55


Bez ohledu na zapsání do SAOL je slovo keff plnohodnotným adjektivem, které je možno používat ve všech jeho gramatických formách. Keff je pravidelným přídavným jménem.
Atributivní postavení en keff flicka

Predikativní postavení Det är ju helt kefft.







Atributivní postavení

Predikativní postavení




Neurčitý tvar

Určitý tvar

Neurčitý tvar

Určitý tvar




Jednotné číslo

Jednotné číslo

utrum

en keff man

den keffa mannen

En man…

Mannen…


är keff.


neutrum

ett kefft hus

det keffa huset

Ett hus…

Huset…


är kefft.




Množné číslo

Množné číslo

utrum

två keffa män

de keffa männen

Två män…

Männen…


är keffa.

neutrum

två keffa hus

de keffa husen

Två hus…

Husen…


är keffa.


Stupňování

Základní tvar

Komparativ

Superlativ

keff

keffare

keffast


Tvary superlativu

Atributivní postavení

Predikativní postavení

Určitý tvar

Neurčitý tvar

(den, det, de) keffaste

keffast



2.5.2. jalla

Výraz jalla je imperativní forma syrského či arabského výrazu (arab. zápis يا الله), který původně znamená „spěchej!, pospěš si!, no tak!“ Jak v arabštině, tak i v jiných jazycích, kde slovo se stejným významem doznalo rozšíření (např. v příbuzné norštině), je používáno v expresivním významu.

Ortografická podoba převedená do latinky je psaná nejčastěji jako yalla (při anglickém přepisu). Další psanou formou je yallah. Jiný, podobný výraz, Ya Allah, jehož přepis sice respektuje původní dvouslovný arabský výraz, znamená ale v arabštině a dále i v jiných jazycích „proč já?, to jsem si přece nezasloužil?“56

S adaptací slovesa do švédštiny proběhlo jak ortografické přizpůsobení, tak postupem času i jeho morfologická adaptace. Co se týče fonetické stránky slova, adaptace neproběhla. Ve spisovné švédštině by se skupina dvou stejných souhlásek v tomto slově ve výslovnosti promítla jako dlouhý konsonant /jal:a/, ale slovo se oproti pravidlům vyslovuje v původní podobě krátce /jala/.

Pravopisná podoba výrazu, pokud přihlédneme k přepisu do latinky v anglické formě يا الله > yalla, doznala změn u ve švédštině nepříliš častého začátečního y-, které bylo nahrazeno za j-: يا الله (yalla) > jalla. Morfologicky se jalla ve švédštině chová jako citoslovce, či z citoslovce a podstatného jména tvořený výraz, ale zároveň při potřebě ohýbat toto slovo se z původního výrazu stává (jinak ustrnulá) imperativní slovesná forma. Tuto je však dále možno rozvíjet na základě poznatku, že infinitivní slovesná koncovka ve švédštině zní –a. Pokud zároveň vezmeme v úvahu, že se slovo neobjevuje pouze v této své ustrnulé imperativní formě, vznikne nám zcela pravidelné sloveso 1. slovesné třídy:


Infinitiv

att jalla

Rozkazovací způsob

jalla!

Přítomný čas

jag/du/han/hon/det/vi/ni/de jallar

Souminulý čas

har jallat

Minulý čas

jallade

Předminulý čas

hade jallat

Budoucí čas

kommer att + jalla; ska (skall) + jalla

Podmiňovací způsob

skulle + jalla

Příčestí přítomné

jallande

Příčestí minulé

en jallad man, ett jallat hus, den jallade man,

det jallade hus, de jallade kvinnorna



Trpný rod

jallas

Přítomný čas t.r.

jallas

Souminulý čas t.r.

har jallats

Minulý čas t.r.

jallades

Předminulý čas t.r.

hade jallats

Sloveso jalla samotné bylo nicméně ve Švédsku známé již dříve jako původní dialektální výraz ve švédské oblasti Helsingland a Delsbo socken, jak uvádí švédský nářeční lexikon. 57


jalla (verbum neutrum)

1 jollra (žvatlat) 2 dagdrifva (povalovat se, nic nedělat)


Sloveso mělo tehdy v nářeční formě opět shodně po dvou rozličných významech. Nutno dodat, že tento termín nemá nic společného s výše uvedeným výrazem, a to ani teritoriálně, ani lingvisticky. Fonetická forma tohoto slova zní /jal:a/, tedy je pravidelná, protože se v ní objevuje dlouhý konsonant.
Naproti tomu ve Švédském slovníku slangu (1998), který již neoperuje s nářečním výrazem, nýbrž s cizojazyčným pojmem, se uvádí následující:
jalla! (även yalla, inv.; ass./syr., arab.)

1 gå din väg!, stick!, kom igen då!, skynda dig!

(jdi si po svých!, vypadni!, no tak!, pospěš si!)

2 det gör det samma, det spelar ingen roll58

(to je jedno, to nehraje roli)
Stejně jako u slova keff má podle Ully-Britt Kotsinas i výpůjčka jalla (ve slovníku bez udání slovního druhu) ve slangové řeči dva různé významy. První z nich zachovává původní arabský, popř. syrský význam slova, tedy „pospěš“ a je doplněn o významy „vypadni!; no tak!“. Samotné postavení dvou odlišných významů („pospěš!“ x „jdi si po svých!“) v jedné odrážce je ale poněkud zarážející. Druhý význam podle slovníku znamená „to nevadí, to nehraje roli“, tím došlo k posunu původního významu. V prvním významu se objevil i ve švédské filmové komedii „Jalla! Jalla!“ (2000) pojednávajícím o tří generační přistěhovalecké rodině, která soudě podle množství dat v korpusu, významně přispěla k rozšíření povědomí o tomto slovu převzatém z předměstské švédštiny. Zda je mluvčími či pisateli jeho význam chápán stejně, jak jej chápe Švédský slovník slangu, je už ale jinou otázkou.
Ve švédštině získalo slovo ve slangové vrstvě jazyka podle Švédského slovníku slangu dalšího užití jako zpodstatnělá složenina imperativních tvarů:
jallajalla (inv.) invandrare (ve významu přistěhovalec)
Přidáním pro švédštinu nepříliš časté koncovky -s bylo vytvořeno další substantivum označující přistěhovalce:
jallas invandrare59

Závěrem je třeba říci, že přestože má tato výpůjčka rovněž původ ve slangu předměstské švédštiny, dosud zatím nebyla zařazena do slovníku SAOL.


3. METODICKÁ ČÁST
3.1. Materiál a korpus. Výběr materiálu, kritéria a postup jeho posuzování

Materiál
Na začátku výzkumu bylo nutno roztřídit písemný materiál a to pro jeho rozsáhlou povahu. Pro otázky, které jsem si v úvodu práce položil, bylo nejvhodnější vybrat švédský denní tisk, ve kterém by bylo možno zjistit, jak četně jsou keff, jalla a jejich varianty zastoupeny v krajích Švédska. Zároveň bylo záměrem zařadit i periodika celostátní, ať už seriózního či bulvárního charakteru.

Bulvárem zde rozumím neseriózní, neověřený, laciný a pokleslý typ novin. Informace i obrazový materiál v bulvárním tisku jsou často získány nelegálním či neetickým způsobem.60 Naproti tomu seriózní tisk (někdy také prestižní či standardní) se vyznačuje objektivitou, analýzou a kontextem. Přiměřeným zjednodušením popisuje významná témata a pracuje vždy s ověřenými informacemi.

Regionální a seriózní tisk byl vybrán z toho důvodu, aby bylo možno zjistit, zda se zkoumané výpůjčky jako slangové výrazy vůbec ve spisovném jazyce objevují. Dva největší švédské večerní deníky byly vybrány záměrně, lexikum bulváru je totiž uvolněnější, vzdálenější od spisovného jazyka a objevují se zde v mnohem větší míře výrazy slangového a nespisovného charakteru.

Pro excerpci písemného materiálu, na kterém se objasní otázky položené na začátku této práce, tak bylo vybráno takových 6 novinových periodik, u nichž je možno vyhledávat v jejich on-line archivu a to včetně informace o datu vydání článku. Ve dvou případech se jedná o bulvární švédské deníky, v jednom o seriózní deník a třikrát jde o regionální deníky.




Aftonbladet

Aftonbladet je celostátní bulvární deník, jinak řečeno večerník (kvällstidning), vycházející od roku 1830. Náklad je 312 900 výtisků (v 1.čtvrtletí 2010).61

Digitální archiv je zpřístupněn na stránce http://sok.aftonbladet.se/?q=&x=22&y=13 (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku 2000.
Expressen

Expressen je celostátní deník (večerník) bulvární povahy a vychází od roku 1944. Denní náklad v září 2010 činil 286 500 výtisků.62

Digitální archiv je zpřístupněn na stránce http://www.expressen.se/sok/?q= (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku 2003.
Göteborgsposten

Göteborgsposten (zkracován na GP) je regionální deník vycházející od roku 1813 v Göteborgu a okolí. Po novinách Dagens Nyheter je deníkem s největším nákladem ve Švédsku (216 300 výtisků denně).63

Vyhledávání neproběhlo v archivu novin, nýbrž prostřednictvím on-line jazykového korpusu KORP na stránce <http://spraakbanken.gu.se/korp/>, jehož je archiv deníku součástí.
Svenska Dagbladet

Svenska Dagbladet (neoficiálně nazývaný i Svenskan) je 3. největší celostátní seriózní deník, který poprvé vyšel v roce 1884. Denní náklad v roce 2011 činil 185 600 výtisků.64

Digitální archiv je zpřístupněn na stránce http://www.svd.se/search.do?q=&submit= (on-line) a obsahuje novinové články publikované od roku 2000.
Sydsvenska Dagbladet

Sydsvenska Dagbladet Snällposten, nebo-li Sydsvenskan (zkráceně SDS), je deník vydávaný v Malmö a vycházející v jižním Švédsku. Vznikl roku 1848 a jeho denní náklad činil v roce 2011 119 200 výtisků denně.65

Digitální archiv je zpřístupněn na stránce http://www.sydsvenskan.se/ (on-line) a obsahuje články publikované od roku 2002.
Uppsala Nya Tidning

Uppsala Nya Tidning je seriozní regionální deník vycházející ve 4. největším městě Švédska, Uppsale, od roku 1890. Denní náklad v roce 2009 činil 52 300 kusů.66

Digitální archiv je k dispozici na stránce http://www.unt.se/sok/?querystring=S%f6k...&s= (on-line) a obsahuje články publikované od roku 2002.
Kromě novinových zdrojů byl pro komparaci a získání dalších dat vybrán švédský jazykový korpus KORP. Ten slouží ostatně jako jeden ze zdrojů pro přijímání slov a je posuzován i komisí vytvářející slovník SAOL. Jazykový korpus KORP zahrnuje texty různého zaměření (mimo jiné vybrané noviny, dětské knihy, švédskou verzi Wikipedie, programy a manifesty švédských politických stran apod.). Tyto texty ale nemají zvláštní relevanci pro tuto práci vzhledem k jejich časovému zařazení (před rokem 2000). Z korpusu KORP jsem vybral předně korpus na internetových blozích. Právě na nich jako na novodobém prostředku vyjadřování názorů autora na jedné a spoluúčastí formou komentářů čtenáři na druhé straně se v různých obměnách také výpůjčky ponejvíce objevily. Vybrané blogy jsou součástí tohoto korpusu, konkrétně se jedná o výběr z blogů v lednu 2012. Dále je zde zahrnuta databáze SweWaC (Swedish Web as Corpus) a součástí korpusu jsou i noviny Göteborgsposten (viz výše).67
Jazykový korpus této práce tedy tvoří:


  • on-line vyhledávací archivy deníků Aftonbladet, Expressen, Svenska Dagbladet, Sydsvenska Dagbladet a Uppsala Nya Tidning

  • jazykový korpus KORP (respektive jeho verze z března 201268), konkrétně pak jeho část sestávající ze švédských blogů, novin Göteborgsposten a korpusu SweWaC.



Časová kritéria
Dobu, ve které se výpůjčky poprvé objevily ve veřejném psaném médiu, dobře ukazují právě archivy novinových serverů (tedy mezi lety 2000[2002,2003]-2012). V tomto korpusu budu sledovat významy, formy a frekvence výpůjček.

Jazykový korpus KORP pracuje s materiály různé datace (i před rokem 2000), proto vybírám přednostně jeho korpus vybraných internetových blogů z ledna 2012. Tento je pravidelně aktualizován a zachycuje pouze materiál nasbíraný v tomto období, zároveň pak není možné zjistit starší data a z tohoto důvodu pak nemůže sloužit komparativně k novinovým archivům. Lze z něj ale vyzískat nové významy a formy výpůjček.


Postup vyhledávání
Do vyhledávačů v archivech jednotlivých novin a jazykovém korpusu KORP byla zadány jak základní tvary zkoumaných výpůjček (keff a jalla), tak i ostatní hypotetické morfologické formy uvedené v kapitole 2.5.

Celkem bylo vyexcerpováno 204 výrazů s morfologickým základem keff (s dalšími nalezenými odvozenými formami: kefft, keffa, keffare, keffast). Z toho 104 jich bylo nalezeno v novinových archivech a 100 v korpusu KORP.

K výpůjčce jalla (s dalšími nalezenými odvozenými formami: jalla, jallade) a její ve švédštině nepříliš užívané psané formě yalla bylo nalezeno 249 příkladů, z toho 100 v novinových archivech a 149 v korpusu KORP.

Všechna tato čísla jsou již redukcí původního počtu, neboť některé věty (i celé pasáže textu) se v korpusu několikrát opakovaly a proto byly z pozorování vyřazeny. Tato situace se netýká krátkých promluv obsahujících pouze sledovaný výraz, např. (věta před) Jalla jalla! (věta za), protože záměrem bylo z okolního kontextu zjistit význam výpůjčky, který autor zamýšlel. Naproti tomu z opakujících se vět by byl získáván stále stejný význam. Taktéž z korpusu vypadly ojedinělé překlepy pisatele (např. ze Språkbanken: „eftersom jalla var sjuk“ = „eftersom alla var sjuk“ – „protože všichni byli nemocní“).



4. Praktická část

Dělení korpusu:

I. Vybraný švédský denní tisk

A) Aftonbladet

B) Expressen

C) Svenska Dagbladet

D) Uppsala Nya Tidning

E) Sydsvenska Dagbladet

II. Språkbanken (Jazykový korpus KORP)



    1. Bloggmix (januari 2012)

    2. Göteborgsposten (2001-2010)

    3. SweWaC – Swedish Web as Corpus

Věty a části vět uvedené v následujících podkapitolách pocházejí z korpusu, který je jako celek v příloze součástí této práce. Každá věta má své označení, např. (I.A10): I. = Vybraný švédský tisk, A = Aftonbladet, 10 = věta/část věty 10).

Celý korpus je za seznamem bibliografie součástí této práce (od s. 59)

4.1. výpůjčka keff
Z celkových 203 nalezených záznamů v korpusu byly zjištěny tyto morfologické formy výpůjčky keff:


  • přídavné jméno keff (utrum), kefft (neutrum), keffa (určitá forma příd. jména, plurál)

  • tvary stupňování příd. jména keff – komparativ keffare a superlativ keffast

  • příslovce kefft

  • podstatné jméno Keffo a přezdívka (nick) keff

Pokud odhlédneme od přezdívky Keff, která se v korpuse objevila třikrát (I.B22, I.B26, I.B27) byly až na několik málo příkladů (II.A45, I.E7) v korpuse zjištěny pouze významy odpovídající záznamu v Norstedsts slang ordbok a SAOL 13, tedy „špatný“, „hloupý“ (expres.).


U novinových zdrojů (104 záznamů, s novinami Göteborgsposten z korpusu KORP celkem 115 záznamů) byla v jednotlivých letech nalezena takováto frekvence výskytu výpůjčky keff a jejích forem:





2000

2001

2002

2003

2004

2005

Aftonbladet

-

6

8

3

4

9

Expressen

-

-

-

4

2

5

SvD

-

-

1

1

-

4

Uppsala NT

-

-

-

1

-

-

Sydsvenskan

-

-

2

-

1

2

Göteborgsp.

-

1

-

3

1

1

Celkem: 0 7 11 12 8 21






2006

2007

2008

2009

2010

2011-2

Aftonbladet

10

6

4

1

2

3

Expressen

8

4

2

2

1

-

SvD

1

3

-

-

-

-

Uppsala NT

-

-

1

-

-

-

Sydsvenskan

3

-

-

-

-

-

Göteborgsp.

1

1

-

1

2

-

Celkem: 23 14 7 4 5 3

VÝZNAMOVÉ HLEDISKO


  1. keff jako ekvivalent ke švédskému „špatný“, „hloupý“ („dålig“, „dum“)


Keff - dum i huvudet (I.B1) (překlad: hloupý)

Upprepar i övrigt att du är keff om du slutar blogga. (I.C2)

(překlad: „Ostatně opakuji, že jsi hloupý, pokud přestaneš psát na blog.“)

*jag kan fixa min dator som mår keff (I.A27)

(překlad: „Umím si opravit svůj počítač, který je na tom špatně“).

Inte över att hon inte vill ha mig, utan för att jag känner mig keff .

(překlad: „Ne z toho, že mně nechce, ale protože se cítím špatně.“) (I.A22)

maten va riktig keff asså. (I.A27) (překlad: „Jídlo bylo opravdu špatné.“)




  1. odlišné významy

Význam nezjištěn:

keff på dig själv snorunge altt jag gör, gör jag för dig! (II.A45)

(překlad: „Tak ??? sám na sebe, smrade, všechno co dělám, dělám pro tebe!“)




  1. s následným vysvětlením významu


Kefft: "Det betyder att något är dåligt, att det stinker." (2001) (I.A35)

(překlad: kefft (sic!): „To znamená něco jako „špatný“, že to smrdí.“)


  1   2   3   4   5   6   7   8   9


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət