Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Hana Zálešáková Masopust v Kořenci – historie a současnost
|
|  Yüklə 6.09 Mb.
|
|
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Etnologie Hana Zálešáková Masopust v Kořenci – historie a současnost Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Roman Doušek, Ph.D. 2012 Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. -------------------------------------------------Hana ZálešákováNa tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce, PhDr. Romanu Douškovi, Ph.D. za odborné vedení a podnětné připomínky ke zpracovávanému tématu. Obsah------------------------------------------------- 2 Hana Zálešáková 2 Obsah 4 1Úvod 6
2Výzkumná strategie a výzkumné metody 8 2.1 Místo sběru dat 8 2.2 Výzkumná strategie 8 2.3 Techniky zjišťování 8 3Přehled dosavadního bádání o masopustu 11 3.1 Literatura pojednávající o masopustu v Kořenci a okolí 15 4Charakteristika regionu Boskovicko 16 5Historie, obyvatelstvo a kulturní život v Kořenci 18 5.1 Historie Kořence 18 5.2 Složení obyvatel 19 5.3 Kultura a společenský život v Kořenci 21 6Charakteristika masopustu 23 7Historie masopustu v Kořenci 27 7.1 Průběh masopustu v minulosti 28 7.2 Tradiční masky z počátku 20. století 29 7.3 Masopustní tance z počátku 20. století 30 8Současný průběh masopustu v Kořenci 32 8.1 Obnovení masopustní obchůzky 32 8.2 Časový průběh masopustu 33 8.3 Členění masek v roce 2012 36 8.4 Skladování a pořizování masek 39 8.5 Význam masopustu mezi ostatními událostmi vesnice 40 9Masopustní oslavy v Okrouhlé 41 9.1 Časový průběh v minulosti 41 9.2 Obnovení pochovávání basy 41 9.3 Časový průběh v současnosti 42 10 Závěr 44 11 Seznam literatury 47 12 Seznam pramenů 50 13 Internetové zdroje 50 14 Seznam hlavních respondentů 50 15 Seznam zkratek 50 16 Soupis příloh 51
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na zachycení současného průběhu masopustu v Kořenci, zejména na masopustní obchůzku a pochovávání basy. Téma bylo zvoleno s ohledem na to, že masopust zde byl, a stále je živým obyčejem a jeho oslavy se konají pravidelně každý rok. Oproti jiným regionům zde byla masopustu věnovaná dostatečná pozornost. Díky publikaci Boženy Veselé, která popsala průběh masopustu v Kořenci v první polovině 20. století, můžeme dnes srovnávat, jak se tento obyčej vyvíjel. Cílem této bakalářské práce je také porovnat, jak se slavil svátek v historii a jak se slaví dnes, v čem spočívají inovace, jaké obsahové a funkční proměny prodělala masopustní obchůzka. Dalším přínosem práce by mohlo být zjištění, jaký vliv má fenomén masopustu a jeho oslav na obyvatele Kořence. V návaznosti na to bych chtěla popsat, jakou plní funkci v rámci vesnice, a to jak pro zúčastněné, tak i pro ty, kteří tento obyčej nedrží. Také jsem si kladla otázku, jakou roli pro udržení oslav masopustu hraje místní folklorní soubor Kořeňák. Vzhledem k vyhlášené tradici masopustu v sousední vesnici Okrouhlá, jsem považovala za dobré zmínit se alespoň ve stručnosti o průběhu masopustu v této obci a porovnat jeho průběh s průběhem v Kořenci. Na tradici masopustu v Okrouhlé mě upozornil současný starosta obce Kořenec, pan Miroslav Zemánek. Na základě tohoto zjištění jsem provedla terénní výzkum také v této obci. Jak se později ukázalo, masopustní oslavy v Okrouhlé byly inspirací pro organizátory masopustních obyčejů v Kořenci. Z provedených rozhovorů vyplynulo, že na základě jejich iniciativy, se některé masopustní zvyky v upravené podobě v Kořenci znovu obnovily. Práce je rozčleněna do jednotlivých kapitol a podkapitol. Po úvodu následuje popis výzkumné strategie a metod. Třetí kapitola nastiňuje přehled dosavadního bádání a literatury vztahující se k masopustu. Ve čtvrté kapitole nalezneme charakteristiku regionu Boskovicko, ve které obec Kořenec a Okrouhlá leží. Navazuje související kapitola o historii a kulturním životě v Kořenci. Po uvedení do problematiky masopustu, následuje kapitola o historii masopustu v Kořenci od první poloviny 20. století. V části, která popisuje současný průběh masopustu v Kořenci, jsou také prezentovány výsledky terénního výzkumu z roku 2011 a 2012. Zvláštní kapitola se věnuje průběhu masopustních oslav v Okrouhlé. V závěru jsou uvedeny konfrontace cílů s výsledky terénního výzkumu v Kořenci a porovnání průběhu masopustních oslav v Kořenci a Okrouhlé.
2.1 Místo sběru datHlavní zkoumanou lokalitou byla obec Kořenec. Terénní výzkum zde probíhal v období od září 2011 do května 2012. V únoru a v dubnu 2012 jsem také provedla několik rozhovorů v nedaleké obci Okrouhlá. Respondenti byli většinou z řad obyvatel, kteří mají nebo měli trvalý pobyt v těchto obcích, jen v několika případech se jednalo o chalupáře. 2.2 Výzkumná strategieVzhledem ke zvolenému tématu, jsem považovala za důležité zaměřit se na osobní zkušenosti respondentů, a proto jsem zvolila pro výzkum kvalitativní design. Jak uvádí Disman, oproti kvantitativnímu výzkumu přináší tato metoda hodně cenných informací o malém počtu respondentů, ale generalizace na populaci je problematická.1 Podle Reichela nelze kvalitativní výzkum chápat jako jednolitý, homogenní celek, nýbrž se jedná o paletu rozdílných postupů, které vycházejí z jednoho základního principu – zkoumat určitý prvek, proces nebo fenomén v přirozených podmínkách, snažit se mu porozumět a vytvořit pokud možno jeho komplexní obraz.2
|