Ana səhifə

Katalog propagačNÍch a edukačNÍch materiáLŮ Ústavu archeologie a muzeologie masarykovy univerzity V brně


Yüklə 0.88 Mb.
səhifə1/13
tarix25.06.2016
ölçüsü0.88 Mb.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   13


Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Ústav archeologie a muzeologie studijní rok 2009/2010

Jana Foltýnová

posluchačka 5. ročníku

kombinovaného studia muzeologie

KATALOG PROPAGAČNÍCH A EDUKAČNÍCH MATERIÁLŮ ÚSTAVU ARCHEOLOGIE

A MUZEOLOGIE MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ

Magisterská diplomová práce


Vedoucí práce: Mgr. Lucie Jagošová, DiS.

Brno 2010

Prohlašuji tímto, že jsem diplomovou práci na téma Katalog propagačních a edukačních materiálů ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně zpracovala sama, pouze s využitím pramenů a literatury v práci uvedených.

V Brně 26. dubna 2010 .......................

OBSAH:
1. ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.5

2. PROPAGAČNÍ A EDUKAČNÍ MATERIÁLY V KULTURNÍCH

INSTITUCÍCH. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.8

2.1. Propagační materiály. . . . . . . . . . . . . . . s.8

2.2. Oddělení vnější komunikace v Moravské galerii

v Brně. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.10

2.2.1. Propagační materiály týkající se celé

organizace. . . . . . . . . . . . . . . . . . s.11

2.2.2. Propagační materiály týkající se jednotlivých

výstav. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.12

2.2.3. Reklamní předměty . . . . . . . . . . . . . . s.14

2.3. Edukační materiály. . . . . . . . . . . . . . . . s.14

2.4. Oddělení práce s veřejností v Moravské galerii

v Brně. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . S.15


3. POSTUP ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA KATALOGU PROPAGAČNÍCH

MATERIÁLŮ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.17

3.1. Postup zpracování katalogu propagačních materiálů s.17

3.2. Vstupenky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .s.19

3.3. Základní propagační materiály. . . . . . . . . . .s.22

3.4. Propagační materiály k jednotlivým expozicím, výstavám a akcím. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.27

3.5. Programy organizací. . . . . . . .. . . . . . . . s.32

3.6. Materiály informačních center a dalších firem zmiňující organizaci, památku, akci. . . . . . . . . . . . . . . s.36

3.7. Propagační předměty . . . . . . . . . . . . . . . s.39 3.8. Doplňkové propagační materiály a tiskoviny. . . . s.41

3.9. Informační materiály k edukační činnosti

organizace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.45
4. POSTUP ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA KATALOGU EDUKAČNÍCH

MATERIÁLŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.49

4.1. Postup zpracování katalogu edukačních materiálů. s.49

4.2. Pracovní listy. . . . . . . . . . . . . . . . . .s.51

4.3. Pracovní sešity . . . . . . . . . . . . . . . . .s.54

4.4. Metodické materiály pro pedagogy. . . . . . . . .s.59

4.5. Tištěný průvodce. . . . . . . . . . . . . . . . .s.62

4.6. Katalogy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .s.66

4.7. Komplexní doprovodné materiály. . . . . . . . . .s.69

4.8. Další vzdělávací materiály. . . . . . . . . . . .s.71


5. KATALOG PROPAGAČNÍCH A EDUKAČNÍCH MATERIÁLŮ. . . . . .s.75

5.1. Katalog propagačních materiálů. . . . . . . . . .s.75

5.2. Katalog edukačních materiálů. . . . . . . . . . .s.257
6. ZÁVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.292

REUMÉ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s.294

POUŽITÁ LITERATURA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .s.295

1. ÚVOD
Vždy jsem si přála, aby závěrečná práce, která je předpokladem pro ukončení vysokoškolského studia, byla určitým způsobem přínosná pro její praktické využití. Když mi Mgr. Lucie Jagošová DiS. navrhla jako téma diplomové práce zpracování katalogu propagačních a edukačních materiálů (dále jen katalog PEM), které nashromáždili pedagogové ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně, věděla jsem, že vytvoření katalogu a jeho zpracování bude mít praktické využití zejména jako pomůcka při výuce souvisejících předmětů na ústavu archeologie a muzeologie.

Konkrétním cílem diplomové práce bylo roztřídění nashromážděných materiálů, vymezení jednotlivých skupin propagačních a edukačních materiálů a vytvoření katalogizačních záznamů ke každému materiálu. Dalším krokem byla podrobná analýza a deskripce těchto materiálů.

V úvodu diplomové práce se věnuji stručné a obecné charakteristice propagačních a edukačních materiálů. Jako ukázku toho, jak fungují oddělení, která mají na starosti realizaci výše zmíněných materiálů, jsem do této části diplomové práce zařadila podkapitoly popisující oddělení pro práci s veřejností a oddělení vnější komunikace Moravské galerie v Brně.

Navazující kapitoly jsou věnovány podrobné analýze a deskripci jednotlivých skupin propagačních a edukačních materiálů. Všechny skupiny katalogu PEM jsem analyzovala po funkční, informační a designové stránce. Při psaní jednotlivých kapitol bylo mojí snahou propojit teorii s praxí použitím konkrétních příkladů vybraných materiálů z katalogu PEM. Každá kapitola je navíc doplněna o statistiku s ohledem na cizojazyčné složení (materiály ve slovenské jazyce jsem řadila k českým materiálům). Připojuji i mé konkrétní poznámky a připomínky ke zpracovávání katalogu dané skupiny materiálů.

Dalším možným krokem v práci s katalogem PEM by mohlo být vzájemné porovnání materiálů různých muzeí a galerií v  rovině časové, designové či obsahové. Toto porovnání by ale bylo relevantní pouze za takových podmínek, že by katalog obsahoval kompletní produkci daných institucí. Navíc by bylo nutné porovnávat instituce vzájemně porovnatelné, tedy takové, které mají podobné podmínky pro své fungování. Katalog PEM obsahuje sice širokou škálu různých propagačních a edukačních materiálů, ovšem mým cílem bylo definování a deskripce jednotlivých skupin propagačních a edukačních materiálů s použitím konkrétních příkladů z katalogu PEM. Pokud tedy uvádím v jednotlivých kapitolách příklady různých materiálů, není mým cílem jejich vzájemné porovnávání, ale pouze ukázka možností, jaké může mít daný materiál charakteristiky po stránce obsahové, designové nebo funkční.

Na úplný závěr diplomové práce jsem zařadila kompletní katalog PEM s veškerými katalogizačními záznamy.

Výzkumnou metodou, kterou jsem při psaní diplomové práce použila, byla podrobná analýza katalogu propagačních a edukačních materiálů. Z této analýzy jsem čerpala při psaní jednotlivých kapitol popisujících propagační a edukační materiály. Při stanovování skupin edukačních materiálů jsem vycházela z taxonomie Vladimíra Jůvy, který se jí věnuje ve své knize Dětské muzeum: edukační fenomén pro 21. století. Při taxonomii propagačních materiálů jsem jako kritéria zvolila funkční a obsahovou stránku materiálu.

Literatury věnující se propagaci v muzejním prostředí jsem měla k dispozici dostatečné množství. Článků a publikací pojednávající o edukaci v kulturních institucích je v současné době také velké množství. Musím ale podotknout, že při psaní diplomové práce jsem v maximální možné míře vycházela z analýzy katalogu PEM a uvedená použitá literatura mi sloužila spíše k doplnění teoretických poznatků.



2. PROPAGAČNÍ A EDUKAČNÍ MATERIÁLY V KULTURNÍCH

INSTITUCÍCH
V následující kapitole se věnuji problematice propagačních a edukačních materiálů ve specifickém prostředí kulturních institucí. Jedná se pouze o úvodní a všeobecné seznámení s těmito materiály, přičemž konkrétnímu a podrobnému popisu jednotlivých typů propagačních a edukačních materiálů se věnuji v následných kapitolách.
2.1. Propagační materiály
Tak jak uvádí Waidacher ve své publikaci Príručka všeobecnej muzeológie, jsou propagační materiály prostředkem práce s veřejností. Hlavní náplní práce s veřejností je poskytování informací o cílech, výkonech a nabídce1. Právě toto je posláním oněch propagačních materiálů, kterými se moje diplomová práce zaobírá. Mezi prostředky práce s veřejností řadí Waidacher i vstupenky nebo vstupenkové kupony. I tyto materiály zahrnuje katalog PEM.

Pro efektivní a systematickou práci s veřejností je nutné jmenovat v muzeu jednu osobu, která bude mít na starosti veškeré činnosti týkající se práce s veřejností. Tyto činnosti se týkají nejen přípravy a realizace propagačních materiálů ale také zahrnují kontakt s médii, vypracování dotazníků a jejich vyhodnocování, plánování a organizaci různých akcí pro veřejnost (dny otevřených dveří, konference apod.).

Další významný autor publikací týkajících se marketingu v neziskových organizacích, Ladislav Kesner, se vyjadřuje ve své knize Marketing a management muzeí a památek k problematice a poslání propagačních materiálů. Podle něj slouží propagační materiály k:


  • lepší informovanosti potenciálních návštěvníků o existenci instituce a její nabídce

  • informovanosti o aktuální nabídce (nová expozice, výstava)

  • uchování stálého povědomí o instituci

  • spoluvytváření a posílení image instituce

  • připomínání vlivným osobám cíle a poslání muzea (např. politickým a veřejným činitelům, sponzorům a médiím)2

V rámci přípravy magisterské práce jsem navštívila i některé brněnské muzejní instituce, abych získala lepší představu o fungování oddělení, která mají na starosti přípravu a realizaci propagačních materiálů. Jako ukázkový příklad správně fungujícího oddělení bych ráda představila oddělení vnější komunikace Moravské galerie v Brně. Vedoucí tohoto oddělení, paní Simona Juračková, mi vyšla vstříc a seznámila mě s celým procesem tvorby propagačních materiálů v rámci jejich organizace. Na tomto místě bych ráda poukázala, že terminologie v muzeologii je často velmi roztříštěná. Právě výše zmiňovaná publikace Príručka všeobecnej muzeológie od autora Waidachera zahrnuje pod pojem „práce s veřejností“ soubor činností a komunikace směrem k návštěvníkovi i uvnitř instituce. Přitom v Moravské galerii oddělení práce s veřejností zastává organizaci, přípravu a realizací doprovodných a lektorovaných programů, tedy edukační činnost.


2.2. Oddělení vnější komunikace v Moravské galerii v Brně
Produkci propagačních materiálů zajišťuje samostatné oddělení vnější komunikace s pěti zaměstnanci: vedoucí oddělení, manažerka pro média, koordinátorka projektů, asistentka oddělení vnější komunikace a redaktorka.

Materiály produkované výše uvedeným oddělením je možné rozdělit do dvou kategorií.

a, propagační materiály týkající se celé instituce

b, propagační materiály týkající se jednotlivých výstav


Vzhledem k tomu, že Moravská galerie v Brně je organizátorem Mezinárodního bienále grafického designu, které upevňuje mezinárodní pozici Moravské galerie v Brně a zároveň přitahuje pozornost zvětšujícího se okruhu diváků3, je bezpodmínečně nutné využívat k tvorbě propagačních materiálů, nejen k této významné akci, ale i ke všem ostatním materiálům, profesionální grafiky té nejvyšší úrovně. Finanční prostředky k trvalému zaměstnání grafiků takové úrovně galerie nemá, proto si je na každou „akci“ najímá.

Moravská galerie v Brně je moderní institucí a řídí se nejnovějšími poznatky marketingu a propagace. Agenturou Side2 byl proto vytvořen jednotný vizuální styl, který využívá i oddělení vnější komunikace k tvorbě propagačních materiálů.

Jednotný vizuální styl Moravské galerie v Brně je významnou součástí její identity. Vizuální podoba instituce viditelně vyjadřuje její filozofii i náplň, vychází z jejího poslání a záměrů a spoluvytváří její image. Jednotný vizuální styl představuje soubor pravidel pro vnější a vnitřní komunikaci galerie. V rámci vnější komunikace jednotný vizuální styl napomáhá posilovat vědomí o aktivitách, charakteru, fungování a jednotě působnosti instituce. Je účinným nástrojem k posílení důvěryhodnosti galerie u veřejnosti i smluvních partnerů a stává se proto účinným nástrojem efektivní komunikace s návštěvníky. Základními prvky jednotného vizuálního stylu jsou název galerie, značka, písmo a barevnost. Jejich podoba a všechny způsoby jejich užití jsou povinně jednotné.4 Pro správné používání značky (ochranná zóna značky, pozitivní a negativní provedení značky v závislosti na sytosti podkladových ploch, rozměr značky dle formátu tištěného materiálů), písma a barevnosti vznikl desetistránkový minimanuál, který je závazný pro všechna oddělení Moravské galerie v Brně.
2.2.1. Propagační materiály týkající se celé instituce
Výše zmiňovaná agentura Side2 vytvořila nejen jednotný vizuální styl, ale spolupracuje s Moravskou galerií na tvorbě dalších propagačních materiálech jako jsou:


  • hlavičkový papír

  • vizitky zaměstnanců

  • volné vstupenky a vstupenky

  • informační skládačka o službách galerie

  • tašky

  • poutače na budovách

  • pozvánky

  • portfolio výstav

  • propagační materiály Společnosti přátel Moravské galerie v Brně

  • novoroční přání

Před samotným začátkem práce na jakékoliv propagační tiskovině si pracovníci agentury a galerie ujasní ideu daného materiálu, tedy k čemu a komu bude materiál sloužit, co chtějí materiálem publiku sdělit, kolik bude mít materiál stran, jaké bude uspořádání a které texty se budou překládat. Následně jsou agentuře zaslány podklady – obrázky, texty.

Distribuce propagačních materiálů závisí na účelu a mimo jiné i na výrobních nákladech tiskovin. Některé materiály jsou ryze účelové např. vstupenky, portfolia jsou zasílány sponzorům a médiím. Čtvrtletník, který je vydáván v nákladu 2.500 ks je distribuován pouze v budovách galerie. Letáčky k výstavám nebo akcím se objevují v informačních centrech, restauracích, kavárnách a samozřejmě i všech budovách galerie.

Moravská galerie vlastní billboard na jedné z hlavních komunikačních tepen Brna – na ulici Joštova naproti Ústavnímu soudu ČR. V Domu pánů Z Lipé využívá reklamní plochu o velikosti 7 x 3 m a na hlavním nádraží plochu A0 + plochu o rozměrech 3 x 4 m.

Veškerá inzerce v novinách, časopisech a dalších médiích je neplacená, jelikož se jedná o mediální partnery.
2.2.2. Propagační materiály týkající se jednotlivých výstav
Každá výstava má svého grafika. Ten musí dodržovat logo, umístění a barevnost loga, volba typu a velikosti písma je ponechána na grafikovi samotném. Pevně jsou stanoveny formáty:


  • pozvánka na hlavní výstavu – A5

  • pozvánka na vedlejší výstavu – A6

  • skládačka vychází z formátu A4

  • další propagační materiály pracují s formáty A4 a A5

Texty v cizím jazyce jsou na propagačních materiálech ke všem výstavám – dodržují dvojjazyčnost v českém a anglickém jazyce. K hlavním výstavám je dokonce vydávána i tisková zpráva v anglickém jazyce. Doprovodné akce, které je možné absolvovat s anglickým překladem jsou v propagačních materiálech také překládány do anglického jazyka.

K propagačním materiálům týkajících se výstav patří i katalog5, který je vytištěn již v den zahájení výstavy. Vedoucí oddělení pro vnější komunikaci rozhoduje o vzhledu titulního listu, tiráži, jaký bude mít katalog formát, kolik bude mít stránek a jak finančně náročný bude jeho náklad. Ve spolupráci s kurátorem výstavy vybere promo fotografii. Oddělení produkce výstav zašle veškeré podklady pro tvorbu katalogu grafikovi. Grafik vytvoří návrh, k němuž se může vyjádřit vedoucí oddělení pro vnější komunikaci, kurátor, ředitel, zástupkyně ředitele, tisková mluvčí a oddělení pro práci s veřejností. Rozhodnutí o konečné podobě katalogu je na vedoucí oddělení pro vnější komunikaci a kurátorovi.

Dalším výstupem oddělení pro vnější komunikaci je tisková zpráva. Na internetových stránkách www.moravska-galerie.cz je možné dohledat veškeré tiskové zprávy, fotografie a obrázky k jednotlivým výstavám a akcím od roku 2000 do současnosti.

Speciální propagační materiály jsou vydávány k prestižní akci – Mezinárodní bienále grafického designu. Pro letošní 24. ročník byl grafikem navrhnut jeden propagační materiál, který v sobě zahrnuje: přihlášku, pozvánku, výsledky soutěže a plakát. Postupně je natištěn z jedné strany pokaždé jiný text (přihláška, pozvánka, výsledky soutěže, plakát) a z druhé strany vždy nová grafika na závěr tedy vznikne plakát.

Periodikem s dlouholetou tradicí na jehož tvorbě se také podílí oddělení pro vnější komunikaci je Bulletin Moravské galerie. Snaží se přinášet příspěvky čerpající nejen z oblasti výstavní či sbírkotvorné činnosti, ale klade si za cíl i řešení mnohem širších a obecnějších problémů uměnovědných či muzeologických6. Vychází vždy na závěr daného roku, pro který je bulletin vydáván.


2.2.3. Reklamní předměty
V galerijní prodejně je možno zakoupit několik předmětů s logem Společnosti přátel Moravské galerie (pastelky, bloky atd.) a pohlednice.
2.3. Edukační materiály v kulturních institucích
Zvláště ve větších muzeích a galeriích se setkáváme s celou řadou tištěných doprovodných materiálů. Připravují se k expozicím a výstavám, aby muzejnímu publiku umožnily podle vlastních zájmů a svým tempem individuálně komunikovat s vystavenými exponáty. Z muzejně didaktického pohledu můžeme doprovodné materiálů považovat za formu didaktického neučebnicového textu, jenž vedle estetické, organizační a zábavné funkce plní především funkci informační. Obsahuje didaktické informace verbální i neverbální povahy a podporuje učení muzejního publika ve specifickém procesu muzejně didaktické komunikace.7 Takto definuje doprovodné nebo-li edukační materiály Vladimír Jůva ve své publikaci věnované obsáhlému tématu dětských muzeí.

Edukační materiály plní specifickou funkci vůči muzejnímu publiku. Existuje několik metod a přístupů, které lze při jejich tvorbě využít. Vzhledem k tomu, že cílem této práce není jejich odborná analýza a podání uceleného přehledu těchto metod a přístupů, bude řeč pouze o některých z nich v jednotlivých kapitolách věnovaným pracovním listům a pracovním sešitům.


2.4. Oddělení práce s veřejností v Moravské galerii v Brně
Z důvodu hlubšího proniknutí do problematiky přípravy a tvorby edukačních materiálů jsem navštívila Moravskou galerii v Brně, kde tvorbu edukačních materiálů má na starosti oddělení pro práci s veřejností. Paní Eva Strouhalová, zástupkyně vedoucí, mě seznámila s chodem oddělení práce s veřejností a ochotně mi poskytla potřebné informace.

Pod toto oddělení spadá 5 zaměstnanců: vedoucí oddělení, dvě lektorky, programová pracovnice a dramaturgyně programu. Oddělení pro práci s veřejností organizuje a uskutečňuje tyto akce a pořady:



  • odborné přednášky

  • odborné výklady

  • výtvarné dílny

  • filmové projekce

  • koncerty

Veškerá tisková produkce je závislá na financích, které má oddělení k dispozici. Z těchto důvodů vytváří většinu edukačních materiálů (pracovních listů) svépomocí. Tzn. v programech word a tisk provádí na vlastní tiskárně v kanceláři. Ke klasickým pracovním listům s otázkami a odpověďmi mají spíše negativní postoj. Snaží se proto vytvářet komplexnější a originálně pojaté sešity viz. katalog propagačních a edukačních materiálů katedry muzeologie Masarykovy univerzity v Brně (evidenční čísla: II. – B – 1; II.- B – 7; II – B – 16 a další). Původně byla tendence pracovní sešity nějakým způsobem zpoplatnit. Nakonec se však ukázal tento způsob neefektivní a veškeré tištěné materiály dostávají účastníci lektorovaných pořadů zdarma.

Práce zaměstnanců oddělení pro práci s veřejností spočívá i v získávání grantů. Díky tomu, že jsou pracovnice v tomto ohledu velmi úspěšné, je možné příležitostně vytvořit výše zmíněné pracovní sešity.

Ke každé výstavě je připravován doprovodný program a 80% výstav má lektorovaný program. Kvůli finanční a časové náročnosti jsou vydávány pracovní sešity opravdu jen příležitostně.

Informovanost o připravovaných akcích a pořadech je zajištěna pravidelným půlročním zasíláním tištěných pozvánek do škol v okrese Brno-město a Brno-venkov.

Tvorba a vydávání průvodců k výstavám či expozicím, zatím realizována nebyla. Nicméně je tato aktivita v plánu, stejně jako příprava metodických materiálů pro učitele či vychovatele.

Třídění a archivaci edukačních i propagačních materiálů má na starosti Archiv Moravské galerie v Brně. Veškeré tyto materiály jsou archivu předávány ve dvou vyhotoveních.



3. POSTUP ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA KATALOGU

PROPAGAČNÍCH MATERIÁLŮ
Kapitola je věnována popisu mého postupu při zpracování propagačních materiálů katalogu PEM. Dále následuje deskripce jednotlivých skupin po jejich funkční, obsahové a designové stránce.
3.1. Postup zpracování katalogu propagačních

materiálů
Základním stavebním kamenem pro zpracování katalogu bylo nutné určit a stanovit jednotlivé skupiny propagačních materiálů. Některé materiály byly již zpracované a byla stanovena i určitá základní struktura jednotlivých skupin. Vycházela jsem z rozdělení materiálů, které stanovila Mgr. Lucie Jagošová společně s kolegy na ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.

Výsledná struktura propagačních materiálů použitá v této diplomové práci je následující:

A - Vstupenky

B - Základní propagační materiály organizace

C - Propagační materiály k jednotlivým expozicím, výstavám a akcím konaných organizací

D - Programy organizací

E - Materiály infocenter nebo jiných firem zmiňující organizaci, památku, akci

F - Propagační předměty

G - Doplňkové propagační materiály a tiskoviny

H - Informační materiály k edukační činnosti organizace


Každé skupině materiálů je věnována samostatná kapitola, která podrobně popisuje jejich funkci, design a informace v nich uvedené.
Označení, nebo-li katalogizační číslo se skládá z:

  • římské číslice I., která označuje skupinu propagačních materiálů

  • příslušného písmene dané skupiny propagačních materiálů

  • arabské číslice, která určuje pořadí daného materiálu

  • popřípadě písmene a,b,c… (pokud existuje v katalogu PEM více exemplářů konkrétního materiálu)

Samotné katalogizační záznamy zahrnují tyto údaje:



  • Název instituce

  • Jméno autora

  • Název materiálu

  • Datum

  • Místo

  • Počet stran

  • Poznámka

  • Popis

Zpočátku zpracovávání materiálů jsem zahrnovala do katalogizačního záznamu i údaj „popis“. Vzhledem k množství zpracovávaných materiálů jsem se během práce na katalogu PEM rozhodla nevyplňovat údaj „popis“. Jednotlivé evidenční záznamy jsou natolik komplexní, že nemůže dojít k záměně materiálů.

Chtěla bych upozornit na skutečnost, že ne všechny materiály, které katalog PEM zahrnuje, jsou výlučně z produkce kulturních institucí a už vůbec ne pouze muzeí či galerií. Objevují se zde materiály jako např. Genografický test8, nabídka ubytovacích služeb Křesťanského domova mládeže9 apod. Je otázkou zda-li tyto materiály v katalogu ponechat.

Každopádně lze mnoho materiálů tohoto katalogu použít jako názornou učební pomůcku při výuce předmětu práce s veřejností na ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.


3.2. Vstupenky
Funkce a použití
Vstupenky tvoří tu část propagačních materiálů, která je ryze účelová. Dostanou se do ruky každému návštěvníkovi instituce a jsou jednou z vizitek úrovně dané instituce. Vstupenky plní ještě jednu funkci, kterou nemá žádný další propagační materiál a tou je funkce účetní. Přesto si myslím, že má mezi propagačními materiály své místo a určitě stojí za to se zabývat jejím designem a obsahovou náplní.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   13


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət