Embryo převážně se dvěma dělohami Dřeviny až byliny
|
|  Yüklə 127.5 Kb.
|
Třída: DVOUDĚLOŽNÉ (Magnoliopsida)
„MAGNOLIOPSIDA“ – NIŽŠÍ DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY - tvoří je jen asi 3% krytosemenných rostlin, skupina bazálních řádů, značně nesourodá - rod Amborella (pouze na Nové Kaledonii), lekníny (řád Nymphaeales), převážně tropický řád Austrobaileyales, Magnoliales, Laurales, Cannelales, Piperales (včetně Aristolochiales)
- bazální čeleď nižších dvouděložných - vývojově významná, málo početná skupina vodních a bahenních rostlin - vytrvalé byliny přizpůsobeny výhradně životu ve vodním prostředí - nápadně velké květy, pravidelné, různoobalné s velkým počtem A a G - nepřítomnost cév (trachejí) svědčí o starobylosti čeledi (pouze tracheidy-cévice) - plod: měchýřek Zástupci: všechny naše druhy leknínů a stulíků jsou chráněny zákonem LEKNÍN (Nymphaea): bílé květy vyrůstají jednotlivě na dlouhých stvolech z tlustých v bahně kořenících plazivých oddenků spolu s dlouze řapíkatými listy, které jsou také rozloženy na hladině (průduchy na svrchní straně listu) STULÍK ŽLUTÝ (Nuphar lutea): žluté květy, menší, obsahuje medníky Cizí zástupci: LOTOS (Nelumbium): indická rostlina, růžové květy VIKTORIE KRÁLOVSKÁ (AMAZONSKÁ) (Victoria regia): jihoamerická, poblíž Amazonky a Orinoka, bílé květy, obrovské ploché listy (unese i dítě, objevena v r. 1801 v močálech říčky Rio Majore Čechem Tadeášem Haenkem)
- opadavé, stále zelené stromy, dřeviny - jednoduché, velké a střídavé listy - plodem je nažka, popřípadě plodenství dřevnatých měchýřků
LILIOVNÍK TULIPÁNOKVĚTÝ a ŠÁCHOLAN: východní a JV Asie, okrasné dřeviny s léčebnými účinky (zastavují růst tumorů =nádorů, léčba respirační onemocnění)
- tropické až subtropické stále zelené rostliny - listy jsou jednoduché, celokrajné, aromatické po rozemnutí - plodem je peckovice
SKOŘICOVNÍK PRAVÝ: hospodářsky využívaná, Austrálie, Asie a Ameriky VAVŘÍN: roste ve středomoří a na kanárských a azovských ostrovech, bobkový list HRUŠKOVEC PŘELAHODNÝ: ovocný, tropický strom, plodem jsou hruškovité peckovice (avokádo), původem je ze Střední Ameriky a Mexika ROSOPSIDA – VYŠŠÍ DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY
Ranunculidae Proteidae Caryophyllidae Rosidae Asteridae RANUNCULIDAE
- převážně byliny - květy oboupohlavné, pravidelné (vzácně souměrné- ostrožka), s velkým počtem A a G, vytvářejí P (sasanky) i C a K (pryskyřníky) - většina zástupců obsahuje v pletivech ostře chutnající látky, různé alkaloidy (jedovaté), glykosidy, saponiny, které se často využívají ve farmaceutickém průmyslu (oměj, hlaváček, čemeřice) - u některých bylo zjištěno klíčení jednou dělohou - plod: souplodí nažek (pryskyřník), souplodí měchýřků (blatouch)
PLAMÉNEK (Clematis): dřevnaté, popínavé, rostou planě v křovinách kamenitých strání či okrasně v zahradách, ochmýřené měchýřky SASANKA (Anemone): S. HAJNÍ: bíle kvetoucí, trvalka, S. PRYSKYŘNÍKOVITÁ: žluté květy, nažky KONIKLEC (Pulsatilla): fialové, bílé květy, mají lodyžní lístky na spodině navzájem srostlé a posunuté vysoko pod květ, chráněný druh JATERNÍK PODLÉŠKA (Hepatica nobilis): fialové květy (v nich antokyany- starší květy jsou narůžovělé, což je způsobeno reakcí antokyanů na chemické složení buněčné šťávy), léčivý PRYSKYŘNÍK (Ranunculus): vytvořený K + C, na spodině vnitřní strany korunních lístků je šupinou překrytý medník (vylučuje medovinu), nažky ORSEJ JARNÍ (Ficaria verna): ve vlhkých, stinných křovinách, žluté květy ČEMEŘICE (Helleborus): patří mezi první jarní byliny, často se pěstuje v zahrádkách, trvalka, měchýřek BLATOUCH BAHENNÍ (Caltha palustris): lemuje vodní příkopy, vlhké oblasti, žluté květy UPOLÍN NEJVYŠŠÍ (Trollius europaeus): vlhkobytný, žluté květy HLAVÁČEK JARNÍ (Adonanthe vernalis): výslunné travnaté stráně, chráněný (pozn. Větrníky) OMĚJ (Aconitum): souměrné květy, vytváří hroznovitá květenství, jedovatá rostlina (obsahuje alkaloid akonitin- jed, který paralyzuje CNS i PNS, jeden z nejprudších a nejrychleji působících rostlinných jedů, nejvíce v listech a hlízách) OSTROŽKA STRAČKA (Consolida regalis): souměrné květy s dlouhou ostruhou, plevel obilných polí
- hmyzosnubné byliny mírného až studeného pásu severní polokoule - obsahují v základních pletivech článkované mléčnice, je pro ně typická produkce alkaloidů - plod: tobolka, šešule, šešulka
MÁK VLČÍ (Papaver rhoeas): červený, jednoletá bylina, lodyha porostlá chlupy, plodem je tobolka (makovice), při poranění rostliny vytéká z rány bílé mléko M. SETÝ (P. somniferum): důležitá užitková rostlina, pěstovaná pro olejnatá semena, jako léčivka, nařezáváním nedozrálých makovic se získává opium (obsahuje asi 25 alkaloidů), Afghánistán, Barma, zadní Indie VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ (Chelidonium majus): léčivá trvalka, na rumištích a v křovinách, při poranění pletiv roní oranžové mléko (jedovaté), semena rozšiřována mravenci (myrmekochorie), používá se na bradavice
- poměrně nová čeleď Zástupci: ZEMĚDÝM LÉKAŘSKÝ: fialově kvetoucí rostlina s pyskatými květy s ostruhou, květy jsou uspořádány v hroznech, vyskytuje se jako plevel na polích a zahradách, je rozšířen v celé Evropě, plodem je bobule DYMNIVKA DUTÁ: má dutou hlízu a listy jsou dvakrát až třikrát dělené- dvou až trojčetné, květy jsou modravě fialové, jsou uspořádány v hroznech, typická rostlina lužních lesů (kolem Labe)
- hmyzosnubné byliny, vrcholičnatá květenství - plod: tobolka Zástupci: ROŽEC ROLNÍ (Cerastium arvense) KOHOUTEK LUČNÍ (Lychnis flos-cuculi) HVOZDÍK (Dianthus)- karafiát PTAČINEC VELKOKVĚTÝ (Stellaria holostem) SILENKA NICÍ (Silene nutans): převislé květy večer intenzivně voní a lákají noční motýli, vyduté kalichy KOUKOL POLNÍ (Agrostemma githago): dříve běžný polní plevel, dnes kriticky ohrožený, jedovatá semena
- byliny s jednoduchými listy - květy drobné s redukovaným okvětím, tvoří vrcholičnatá květenství (klubíčka) - plod: nažka - spousta druhů, které osídlují stanoviště s vyšším obsahem dusičnanů, solí, atd. (rostliny slanobytné- halofyty) - rumištní plevely (rumiště- opuštěná pole s vysokým obsahem dusíku)
MERLÍK BÍLÝ (Chenopodium album): na polích a rumištích, velký počet klíčivých semen a často zapleveluje LEBEDA LESKLÁ (Triplex sagittata): na rumištích a skládkách ŠPENÁT SETÝ (Spinacia oleracea): pěstuje se jako zelenina bohatá na vitaminy ŘEPA OBECNÁ (Beta vulgaris): dvouletá bylina, pěstovaná v několika kulturních odrůdách pro bulvy jako řepa cukrová (zdroj sacharózy), krmná, červená (zelenina)
konopovité - využítí zejména v textilním průmyslu jílmovité - jilm horský- jedna polovina listu je zkrácená a je výrazně menší kopřivovité – výskyt žahavých trichomů ořešákovité – ořešák královský morušovníkovité – moruš bílý a černý tykvovité - např. tykev, okurka – plodem je bobule pryšcovité – produkují latex, pryšec chvojka, produkují latex, u nás malého vzrůstu, jinde dosahuje až vzrůstu stromů routovité – třemdava bílá (produkuje látky, které na slunci mohou způsobit popáleniny) javorovité – javor mleč, klen, babyka (má nejmenší listy, na stonku jsou korkové listy)
- dvoudomé dřeviny s jednopohlavními bezobalnými květy tvořícími jehnědovitá květenství, hmyzosnubné vrby (květy s medníky), větrosnubné topoly - semena rozšiřována větrem - plod: tobolka
VRBA BÍLÁ (Salix alba): vázaná na stanoviště dobře zásobené vodou, vrby mají vzpřímené jehnědy, opylované hmyzem V. KŘEHKÁ (S. fragilis) VRBA JÍVA (S. caprea): v křovinách podél cest a na lesních okrajích, významná včelařská rostlina (na jaře poskytuje první pastvu včelám), velké jehnědy („kočičky“) TOPOL BÍLÝ (Populus alba): topoly mají převislé jehnědy, opylované větrem a semena s bílým chmýrem, listy na rubu běloplstnaté T. ČERNÝ (P. nigra) T. OSIKA (P. tremula): řapíky listů zmáčklé, chvějí se při sebemenším vánku
- opadavé větrosnubné dřeviny s jednoduchými listy a jednopohlavními květy - plod: nažka zčásti či zcela uzavřená v číšce (miskovitě rozšířené květní lůžko, bukvice, žalud) - hojné v mírných oblastech
BUK LESNÍ (Fagus sylvatica): v podhorských a horských oblastech, trojboké nažky- bukvice- uzavřeny ve čtyřcípé ostnité číšce, poskytuje výborné dřevo vhodné zejména na truhlářské práce DUB LETNÍ (Quercus robur): listy krátce řapíkaté, nažky- žaludy- umístěny jednotlivě v miskovité číšce, vlhčí stanoviště, borka drsná a zvrásněná DUB ZIMNÍ (Quercus petraea): listy dlouze řapíkaté, sušší stanoviště, borka drsná a zvrásněná DUB ČERVENÝ (Quercus rubra): severoamerická dřevina, hojně vysazovaná v parcích a lesích, červené listy s ostrými výběžky DUB KORKOVÝ: hospodářské využití KAŠTANOVNÍK JEDLÝ (Castanea sativa): ze Středomoří, plody jsou pochoutkou
- také vikvovité, třetí nejpočetnější čeleď, hmyzosnubné byliny i dřeviny - složené listy opatřené palisty a zakončené úponkou - květy souměrné uspořádané v hroznu (vikev,fazol) či hlávce (jetel), je pro ně charakteristické tvarové rozlišení korunních lístků v horní pavézu, dvě postranní křídla a dole umístěný člunek (vzniká srůstem dvou korunních lístků a uzavírá tyčinky a pestík), tyčinky dvoubratré – A (9) + 1 - plod: lusk - významná je symbióza s hlízkovými bakteriemi (nitrogenními), které mají schopnost vázat vzdušný dusík - téměř celosvětově rozšířená, hospodářsky velmi významná čeleď (luštěniny, olejniny, pícniny, léčivky, medonosné a okrasné rostliny) Zástupci: TRNOVNÍK AKÁT (Robinina pseudoacacia): dřevina, severoamerická, často vysazovaná, lichozpeřené listy, palisty přeměněny v trny, intenzivním šířením však ničí původní vegetaci (v ČR invazní druh) ŠTĚDŘENEC ZLATÝ DÉŠŤ (Laburnum anagyroides) Luštěniny- HRÁCH SETÝ (Pisum sativum), FAZOL OBECNÝ (Phaseolus vulgarit), ČOČKA KUCHYŇSKÁ (Lens culinaris), SÓJA LUŠTINATÁ (Glycine soja) PODZEMNICE OLEJNÁ (Arachis hypogaea): prastará kulturní plodina z J.Ameriky, nepukavé plody dozrávají pod zemí, pražená semena jsou známa jako burské oříšky (arašídy) Pícniny- JETEL LUČNÍ (Triforium pretense), TOLICE VOJTĚŠKA (Medicago sativa), VIKEV SETÁ (Vicia sativa) Plané druhy- VIKEV PTAČÍ (Vicia cracca), HRACHOR LUČNÍ (Lathyrus versus), ČIČORKA PESTRÁ (Coronilla varia), HRACHOR JARNÍ (Lathyrus vernus), VLČÍ BOB(LUPINA) MNOHOLISTÝ (Lupinus polyphyllus), ŠTÍROVNÍK RŮŽKATÝ
- větrosnubné dřeviny - drobné jednopohlavné květy se silně redukovaným okvětím uspořádány v jehnědovitých květenstvích - plod: okřídlená nažka - kořeny žijí v symbióze s houbovitými vlákny (mykorrhiza) Zástupci: BŘÍZA BĚLOKORÁ (Betula pendula): světlomilná dřevina sušších půd, osídluje i extrémní stanoviště (skály, zbořeniště,…), bílá, v tenkých úzkých pásech se odlupující borka OLŠE LEPKAVÁ (Aldus glutinosa): ve vlhkých lesích a podél vodních toků, lepkavé listy, samičí květy uspořádány v nerozpadavých šišticích, které při dozrávání dřevnatějí, druhým rokem z nich vypadávají nažky
- blízce příbuzná čeleď s břízovitými (dříve jejich součástí), liší se od nich nahými květy a plodem: oříšek Zástupci: LÍSKA OBECNÁ (Corylus avellana): keř či nízký strom, oříšky oblíbenou potravou HABR OBECNÝ (Caprinus belulus): stínobytná dřevina s hladkou, šedou borkou
- početná skupina rostlin, hlavně v mimotropických oblastech, lodyhy i listy porostlé chlupy - převážně hmyzosnubné rostliny s hroznovitými květenstvími - tyčinky ve dvou kruzích- ve vnějším dvě s kratšími nitkami, ve vnitřním čtyři s delšími nitkami (čtyřmocné tyčinky), na spodině nitek vyvinuty medníky - plod: šešule, šešulka - přítomny idioblasty- buňky obsahující enzym myrosinázu, který štěpí při rozdrcení pletiv obsah sousedních buněk za uvolnění hořčičných silicí ostře pálivé chuti (zejména u křenu) - hospodářsky významná čeleď Zástupci: BRUKEV ZELNÁ (Brassica oleracea): dvouletá bylina, pěstuje se v mnoha kulturních odrůdách (kultivarech): KEDLUBEN, KVĚTÁK, BROKOLICE, HLÁVKOVÉ ZELÍ, KAPUSTA,… ŘEDKEV SETÁ (Raphanus sativus): oblíbená jarní zelenina HOŘČICE BÍLÁ (Sinapis alba): olejnatá semena k výrobě hořčice BRUKEV ŘEPKA OLEJKA (Brassica napus): olejnina, směs do biopaliv KŘEN SELSKÝ (Armoracia rusticana): pěstuje se pro ztlustlý kořen, ostrá štiplavá chuť Plané druhy- ČESNÁČEK LÉKAŘSKÝ (Alliaria petiolata): ve vlhkých křovinách, lesích, rumištích KYČELNICE CIBULKONOSNÁ (Dentaria bulbifera) TAŘICE SKALNÍ (Aurinia saxatilis) HOŘČICE ROLNÍ (Sinapis arvensis), PENÍZEK ROLNÍ (Thlaspi arvese), KOKOŠKA PASTUŠÍ TOBOLKA (Capella bursa- pastoris)
- dřeviny i byliny s párovitými palisty na spodinách listů - květy zpravidla oboupohlavné, pětičetné, s kalichem a korunou výrazně převažující opylování hmyzem - plod: měchýřek (tavolník), nažka (mochna, jahodník), peckovice (slivoň), malvice (jabloň) - pletiva často obsahují silice (éterické oleje) podmiňující vůni květů - hospodářsky velmi významná čeleď (ovoce, léčivky, okrasné rostliny)
JAHODNÍK (Fragaria): plodem je souplodí nažek, vegetativní množení pomocí šlahounů OSTRUŽINÍK MALINÍK (Rubus iIdaeus) tvoří souplodí peckoviček RŮŽE (Rosa): chlupaté nažky uzavřené v dužnaté červené češuli (lidově „šípek“), pěstuje se v mnoha odrůdách, pro svou krásu, barvu i vůni označována jako královna květin Ovocné dřeviny- TŘEŠEŇ PTAČÍ (Cerasus avium), T. VIŠEŇ (C. vulgaris), ŠVESTKA (SLIVOŇ) DOMÁCÍ (Primus domestica), MERUŇKA OBECNÁ (Armeniaca vulgaris), BROSKVOŇ OBECNÁ (Persica vulgaris), JABLOŇ DOMÁCÍ (Malus domestica), HRUŠEŇ OBECNÁ (Pyrus communis) Plané druhy- KRVAVEC TOTEN (Sanquisorba officinalis), KONTRYHEL (Alchemilla), ŘEPÍK LÉKAŘSKÝ (Agrimonia eupatoria): důležitá léčivka MOCHNA (Potentilla): byliny, např. M. HUSÍ (P. anserina), M.STŘÍBRNÁ (P. argentea), M. CHLUPATÁ (P. hirta), KUKLÍK MĚSTSKÝ
- byliny i dřeviny, byliny s listy a palisty, květy oboupohlavnými - u mnohých přítomny žahavé chlupy (buněčné stěny obsahují SiO2, proto jsou křehké a i slabý náraz odlomí špičku žahavého chlupu a dojde k uvolnění tekutiny bílkovinné povahy, která způsobuje bolest a vznik drobných puchýřků - plod: nažka - hlavně v tropech, v mírném pásu málo druhů - kopřivová nať se používá v lékařství
KOPŘIVA DVOUDOMÁ (Urtica dioica): tvoří vysoké husté porosty v rumištích, příkopech, na pasekách,atd. (půdy bohaté na dusík), vytrvalá dvoudomá rostlina, rychle se rozrůstá z oddenku, čtyřhranné lodyhy (obsahují dlouhá lýková vlákna), drobná zelenavá květenství K. ŽAHAVÁ: nižší vzrůst, drobnější listy
- jednoleté až vytrvalé byliny s přímou či ovíjivou lodyhou, dvoudomé - listy vstřícné (často palisty) - květy drobné, jednopohlavné ve vrcholičnatých květenstvích - původně pěstovány v mírném pásmu Eurasie, ale pěstování a zplanění je rozšířilo téměř po celém světě - plod: nažka Zástupci: pouze dva roky (6 druhů) CHMEL OTÁČIVÝ (Humulus lupulus): využití v pivovarnictví, vytrvalá (20-25 let) dvoudomá liána, mladé výhonky se používají i jako zelenina, hlávky samičích květů (chmelové šištice) nebo extrakt z nich se používají v pivovarnictví při výrobě piva obsahují totiž hořčiny (lupulin), které mu dodávají chuť a aroma. Protože květy ztrácejí po opylení na kvalitě, je třeba dbát na to, aby se ve chmelnici nevyskytovaly samčí rostliny. (První historická zmínka o užití chmele pro dochucení piva pochází z listiny franského krále Pipina III. Krátkého z r. 768. KONOPÍ SETÉ (Cannabis sativa): teplomilná jednoletá dvoudomá rostlina, využíváno jako olejnina (semena) a rostlina přadná (vlákna ze stonku), díky obsahu THC se konopná pryskyřice využívá k produkci drog (hašiš- vlastní pryskyřice, která se kouří či se z ní připravují poživatiny, marihuana- sušené listy a samičí květenství používané ke kouření), halucinogenní droga, využití v lékařství (anestetikum, podpora trávení)
- nejsou u nás zastoupeny původními druhy, rostou hlavně v tropech (jen tři rody v mírném pásu) - většinou jednodomé popínavé letničky s dvojbočnými cévními svazky - vytvořeny úponky stonkového původu ve spodní části, v horní listového původu - plod: mnohosemenná bobule - obsahují alkaloidy, specifické hořčiny, pryskyřičné látky a silice Zástupci: TYKEV OBECNÁ ( Cucurbita pepo): ze S.Ameriky, poléhavá letnička, dva až tři metry dlouhá hranatá štětinatá lodyha, pěstuje se pro okrasu, pro plody (pojídají se jako zelenina, zavařují se do cukru), semena obsahují až 25% oleje- dříve se používal ke svícení a při léčení OKURKA SETÁ (Cucumis sativus): poskytuje podlouhlé, válcovité plody, které obsahují až 97% vody, oblíbená zelenina (ale není vůbec výživná a je těžce stravitelná) MELOUN CUKROVÝ (Cucumis melo) čeleď: Pryšcovité (Euphorbiaceae) - většinou tropické dřeviny i byliny, v pletivech trubicovité mléčnice s hořkým a jedovatým mlékem - semena obsahují např. jedovaté bílkoviny, glykosidy, oleje, barviva a třísloviny - vytvořeno cythium- květenství vzniklé druhotně ze silně redukovaných jednopohlavních květů a napodobující dokonale oboupohlavný hmyzosnubný květ (představuje silně redukovaný pestíkový květ, kolem něj jsou v pěti skupinách rozestaveny tyčinky) Zástupci: PRYŠEC CHVOJKA(Euphorbia cyparissias), P. KOLOVRATEC (E. helioscopia), P. BAŽANKA (Mercurialis): dvoudomá bylina bez mléčnic, nenápadné okvětí Tropický druh- KAUČUKOVNÍK BRAZILSKÝ (Hevea brasiliensis): kaučukodárný strom, nařezáváním kůry se získává mléčná šťáva poskytující po vysušení surový kaučuk čeleď: Ořešákovité (Juglandaceae) Zástupci: OŘEŠÁK KRÁLOVSKÝ (Juglans regia): u nás pěstovaný jednodomý vysokokmenný strom, listy při rozemnutí příjemně voní, květy v jehnědách, opylení větrem, plodem je nažka s tvrdým, sklerenchymatickým oplodím, obalená zprvu dužnatou, zelenou, později černající, zasychající a nepravidelně se roztrhávající hořkou číškou; olejnatá semena, poskytuje i kvalitní nábytkářské dřevo O. ČERNÝ (J. nigra)
DŘÍN JARNÍ (SVÍDA DŘÍN): plodem je peckovice, mají hodně vitamínu C, kvete žlutě hned na jaře SVÍDA KRVAVÁ:- plodem je peckovice (červené bobulky), kvete bíle, plody se používají při průjmech čeleď : Vřesovité (Erisoceae) VŘES: na našich rašeliništích
- vytrvalé byliny tvořící oddenky (prvosenka) či hlízy (brambořík), rozšířené především v mírném pásu - plod: tobolka - pletiva obsahují často sekreční buňky či mezibuněčné sekreční nádržky, některé obsahují saponiny
PRVOSENKA VYŠŠÍ (Primula elatior): roste ve vyšších polohách, vytvořený stvol, listy v přízemní růžici, květy jsou různočnělečné (nestejné prostorové uspořádání tyčinek a blizen)- někteří jedinci mají v květech dlouhé čnělky, tyčinky hlouběji či krátké čnělky a tyčinky v ústí koruny; léčivý oddenek; podzemní části obou rostlin jsou chráněny zákonem P. JARNÍ (P. versi): nafouklý kalich, roste v nižších polohách BRAMBOŘÍK NACHOVÝ (Cyclamen purpurascens: korunní lístky jsou nazpět obrácené VRBINA PENÍZKOVÁ (Lysimachia nummularia): žluté květy, vázaná na vlhké prostředí
- tropické dřeviny, v našich krajích jen jednoleté či vytrvalé byliny - vstřícné, křižmostojné listy s palisty - plod: tobolka (chinovník), peckovice (kávovník), dvojnažka (mařinka) - bohaté na alkaloidy, glykosidy, saponiny, … Zástupci: MAŘINKÁ VONNÁ (SVÍZEL VONNÝ)(Asperula odorata): přeslenité listy (listy ve skutečnosti vstřícné, ostatní jsou palisty jím podobné), pro vonný alkaloid kumarin se její nať používá v lékařství, voňavkářství, při výrobě likérů, jako náhražka čaje atd. požití větších dávek však může vyvolat zvracení, bolesti hlavy a závratě SVÍZEL PŘÍTULA (Galium aparine): na polích, rumištích, v křovinách, drsná od nazpět ohnutých chlupů S. SYŘIŠŤOVÝ (G. Verum) KÁVOVNÍK ARABSKÝ (Coffea arabica): vždyzelený strom, v kultuře keř, v tropech, podlouhle oválné kožovité listy, v jejich paždí jsou květy, plody jsou podlouhlé či kulovité peckovice se dvěma chrupavčitými, na hřbetní straně vypouklými, na vnitřní plochými peckami, v době zralosti jsou až fialově černé, kvete po celý rok, rostlina je domovem v Súdánu a Habeši, zdomácněl však v Arábii, v čele světové produkce je Jižní Amerika, semena obsahují alkaloid kofein, který zvyšuje činnost srdce a nervů, ve větších dávkách je však škodlivý, pití kávy se v Evropě rozšířilo v 17. století CHINOVNÍK ČERVENÝ (Cinchona succirubra): tropický, dorůstá v mohutný strom s červenou kůrou, plodem je tobolka s velkým počtem křídlatých semen, z jeho kůry se vyrábí chinin, lék důležitý proti horečkám, zejména při léčbě malárie čeleď: Olivovníkovité (Oleaceae) OLIVOVNÍK EVROPSKÝ (Olea europaea): roste v Portugalsku, Řecku, Itálii, plodem je dužnatá peckovice kulovitého až válcovitého tvaru, která obsahuje značné množství oleje. Plody se nazývají olivy.
- vedle autotrofních druhů (divizna) sem patří i poloparazité (černýš) a úplní parazité (podbílek šupinatý) - květy souměrné se srostlým kalichem a korunou - plod: tobolka - některé druhy, které poskytují glykosidy, se používají v lékařství Zástupci: DIVIZNA VELKOKVĚTÁ (Verbascum thapsiforme): na výslunných stráních, statná dvouletá rostlina (první rok vytváří přízemní růživi oválných listů), celá je žlutavě plstnatá, žluté květy se sbírají k přípravě léčivých čajů KRTIČNÍK HLÍZNATÝ (Scrophularia nodosa): ve stinných lesích ROZRAZIL REZEKVÍTEK (Veronica chamaedrys): nejznámější druh z tohoto početného rodu LNICE KVĚTEL (Linaria vulgaris): korunní trubka protažená v ostruhu
JITROCEL KOPINATÝ: léčivý, kopinaté listy, J.PROSTŘEDNÍ, J. VĚTŠÍ: – květenství je klas NÁPRSTNÍK VELKOKVĚTÝ (Digitalis grandiflora): ve světlých lesích, obsahuje látky, které se v čisté formě užívají k výrobě léku upravující srdeční činnost. Smrtelnou dávkou pro člověka mohou být pouhé dva listy, pro jejich odporně hořkou chuť je velmi obtížné je pozřít.
BEZ ČERNÝ: plodem je peckovice BEZ HROZNATÝ: oranžové peckovice, jedovatý, bezová duše skořicově zbarvená
ZVONEK KOPŘIVOLISTÝ, Z. ŘEPKOLISTÝ: plodem je bobule, produkuje latex
- hlavně byliny s dvoubočnými cévními svazky - plod: bobule, tobolka - obsahují jedovaté alkaloidy (např. nikotin, solanin) - řada hospodářsky důležitých rostlin Zástupci: LILEK BRAMBOR (Solanum tuberosum): z jihoamerických Kordiller, do Evropy dovezen v 16. století, množí se oddenkovými hlízami, pěstuje se pro škrobnaté oddenkové hlízy, důležitá plodina a surovina ve škrobárenství a lihovarnictví, plodem je bobule, všechny části obsahují jedovatý alkaloid solanin (u jedlých a dobře uchovaných hlíz není nebezpečný, protože ho obsahují jen málo), hlízy obsahují také vitamin C, B RAJČE JEDLÉ (Lycopersicon esculentum): jihoamerická rostlina, oblíbená zelenina, jedovatý solanin ve zralých plodech (bobulích) chybí PAPRIKA ROČNÍ (Capsicum annuum): se střední Ameriky, plody jsou polodužnaté, nafouklé bobule, oplodí obsahuje palčivý kapsicin TABÁK VIRŽINSKÝ (Nicotiana tabacum): z listů se připravují jemnější druhy tabáku RULÍK ZLOMOCNÝ (Atropa bella-donna): černé bobule obsahují jedovatý alkaloid atropin LILEK ČERNÝ (Solanum nigrum) Pěstované okrasné druhy- MOCHYNĚ ŽIDOVSKÁ (TŘEŠEŇ) (Physalis alkekengi), PETÚNIE (Petunia)
- hlavně byliny, lodyhy pokryty tuhými trichomy (rostliny drsné až štětinatě chlupaté) - květy zpravidla v dvouvijanech, přístup k medníkům květu je umožněn jen hmyzu s dlouhým sosákem (čmelák) - plod: 4 tvrdky
PLICNÍK LÉKAŘSKÝ (Pulmonaria officinalis): jarní hájová bylina, z listí se vařil čaj proti plicním nemocem, koruny zprvu červené, později fialové až modré (antokyany přítomné v buněčné šťávě korunních lístků mění barvu podle reakce buněčné šťávy) KOSTIVAL LÉKAŘSKÝ (Symphytum officinale): na mokrých stanovištích, léčivý- masti na klouby POMNĚNKA BAHENNÍ (Myosotis palustris) HADINEC OBECNÝ (Echium vulgare): modré květy, na výslunných kamenitých stráních, při okrajích cest, v lomech
- v teplých a suchých oblastech - byliny se čtyřhrannými stonky a vstřícnými listy v křižmostojném postavení - květy uspořádány v lichopřeslenech (zkrácená vrcholičnatá květenství), souměrné květy s dvoupyskatou korunou (horní pysk vznikl srůstem dvou korunních cípů, dolní tří) lze považovat za výrazné přizpůsobení této skupiny k opylování hmyzem, čtyři dvoumocné tyčinky (různá délka) - dvoumocné tyčinky (jedna delší, jedna kratší) - plod: 4 tvrdky - pro obsah éterických olejů se mnohé sbírají jako léčivky (šalvěj, máta,…), často využívané v aromaterapii Zástupci: HLUCHAVKA BÍLÁ (Lamium alba): v křovinách a na rumištích H. NACHOVÁ (L. purpureum): hojný plevel v zahradách POPENEC BŘEČŤANOLISTÝ (Glechoma hederacea): na vlhčích loukách a v lesích běžný ZBĚHOVEC PLAZIVÝ (Ajuga reptans) Léčivky- ŠALVĚJ LUČNÍ (Salvia pratensis): v teplejších oblastech, na suchých loukách a výslunných stráních MÁTA PEPRNÁ (Mentha piperita): silně aromatická bylina, v listech obsahuje mentol, MEDUŇKA, MATEŘÍDOUŠKA (Thymus) Koření- MAJORÁNKA ZAHRADNÍ (Majorana hortensis), DOBROMYSL OBECNÁ (Origanum vulgare): využívá se její nať (koření oregano) Voňavkářství- ROZMARÝNA LÉKAŘSKÁ (Rormarinus officinalis): zdroj vonných silic LEVANDULE LÉKAŘSKÁ (Lavandula officinalis)
- také mrkvovité, okoličnaté; převážně byliny s dutými článkovanými lodyhami, složenými listy s nápadnými pochvami, silnými vytrvalými kořeny či bulvami - drobné květy opylované hmyzem jsou uspořádány do složeného okolíku ( má obaly a obalíčky z listenů) - plod: dvounažka poltivá (rozpadá se) - přítomny siličné kanálky (kopr, anýz) v oplodí i jiných částech rostliny - hlavně v mírném pásu severní polokoule
Zelenina- MRKEV OBECNÁ SETÁ (Daucus carota): dužnatý sladký kořen, který obsahuje velké množství provitaminu A PETRŽEL ZAHRADNÍ (Petroselinum crispum), MIŘÍK CELER (Opium graveolens), KOPR VONNÝ (Anethum graveolens) Koření- KMÍN KOŘENNÝ (Carum carvi), BEDRNÍK ANÝZ (Pimpinella anisum), FENYKL OBECNÝ (Foeniculum vulgare) Plané druhy- BEDRNÍK OBECNÝ (Pimpinella saxifraga) MÁČKA LADNÍ (Eryngium campestre): na kamenitých stráních a mezích, statná bylina s tuhými a pichlavými listy, vzhledem připomíná bodlák, stepní běžec BRŠLICE KOZÍ NOHA (Aegopodium podagraria): hojná ve vlhčích lesích a křovinách, plevel zahrad KERBLÍK LESNÍ (Anthriscus silvestris) BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (Heracleum mantegazzianum): podél vodních toků, květenství až 1m, původem ze stř. Asie, invazní druh, produkuje silice, které reagují na sluneční záření a vytvářejí puchýře, které se špatně hojí BOLEHLAV PLAMATÝ (Conium maculatum): prudce jedovatý, asi otrava Sokrata
- také složnokvěté, jsou druhově nejpočetnější čeledí dvouděložných rostlin (asi 25 000 druhů), rozšířené celosvětově, rozmanitý vzhled, obsahují mléčnice v pletivech - drobné květy skládají charakteristické úbory podepřené zákrovem z listenů, květy oboupohlavné i jednopohlavné buď pravidelné- trubkovité květy (uprostřed), nebo souměrné- jazykovité květy (na obvodu) - plod: nažka (často s chmýrem což je přeměněný kalich) - zásobní látkou je inulin (polysacharid, nahrazuje zde obvyklý škrob), u mnohých zástupců se v pletivech vyskytují článkované mléčnice Zástupci: SLUNEČNICE ROČNÍ (Helianthus annuus): hospodářsky významný druh, olejodárná rostlina, pro siláž či jako zelená píce LOCIKA SALÁTOVÁ (Lactuca sativa): poskytuje hlávkový salát HEŘMÁNEK PRAVÝ (Matricaria chamomilla): léčivka RMEN ROLNÍ (Anthemis arvensis) Okrasné- HVĚZDNICE (Aster), KOPRETINA (Leucanthemum), LISTOPADKA INDICKÁ (Dendrantehmum indicum)= chryzantéma Plevele- PCHÁČ OSET (Cirsium arvense), CHRPA LUČNÍ (Cyanus jacea), ŘEBŘÍČEK OBECNÝ(Achillea millefolium) Rumištní druhy- LOPUCH (Arctium), PELYNĚK ČERNOBÝL (Artemisia vulgaris), VRATIČ OBECNÝ (Tanacetum vulgare) Luční druhy- PAMPELIŠKA LÉKAŘSKÁ (Taraxacum officinale), SEDMIKRÁSKA OBECNÁ (Bellis perennis), JESTŘÁBNÍK (Hieracium), ČEKANKA OBECNÁ(Cichorium intybus) |