Ana səhifə

Vlastimil Peška babička V trenkách aneb aprílová komedie bláznivý vaudeville pro 8 mužů 7 žen a malý dámský kompars


Yüklə 466.5 Kb.
səhifə5/5
tarix27.06.2016
ölçüsü466.5 Kb.
1   2   3   4   5

Obraz 11. FINÁLE
(S koncem písně zůstane na jevišti pouze Stela, která opět komentuje.

Principem následující hry je, že jsou komentáře Stely inscenovány. Děj

může být i zastavován v tzv. štronzech.)
Stela: O tom, co jste shlédli před chvíli, jsem se dozvěděla pouze z vyprávění,

ale o tom, co nastalo po desáté hodině v našem domě mohu referovat

podrobně. Tím dostane náš děj kýžený spád. Jdeme na to. Bylo deset

hodin a sedm minut, když do krámu vběhl papínek s panem Cholerkou.

Dámské šaty jim očividně nepasovaly.
Cholerka: (při vstupu na jeviště) Jak v tom mohou ženský chodit?
Danda: Máte pravdu, omezuje to veškerý pohyb. Rychle do mého pokoje.
Artur + Dodánek: (se vztyčí za pultem. Artur má flintu, Dodánek deštník.

Artur má ovázanou hlavu.) Ruce vzhůru!

Danda: Co blázníte? Okamžitě odložte zbraně! Arture!


Artur: Otočit a ke zdi! Dneska už mě nikdo nepodvede! Roubíky!


(Dodánek nacpe Dandovi a Cholerikovi do úst rohlíky a sváže jim ruce.)
Stela: (pružně) Zatím, co Artur a Dodánek drželi papínka a pana Cholerku v šachu,

vběhl do krámu inspektor Burda a strážmistr Kladivo.


Burda: Policie! Inspektor Burda! Kde je mrtvola?
Dodánek: (zahlásí se) Domobrana v počtu dvou mužů!
Artur: Hlásím, že jsme zatkli dvě podezřelá individua a mrtvola se tu nenachází!
Burda: (si prohlíží zatknutou dvojici.) A podívejme se na ptáčky!
Artur: (ho opraví) Ptákyně!
Burda: Jaké ptákyně?
Artur: Z dovolením … jsou to ženy, tedy ptákyně!
Policista: (přitaká) Tak, tak!

Stela: A již vbíhá do krámu mamá, teta Berta, paní Mourková a babička. Tedy pan

Mourek. (Berta a paní Dandová v župáncích a lázeňských pantoflích.)
Všichni: (co právě přiběhli vytřeští oči na Artura.) Ha!
Dandová: Artur je živý? Co jste nám to, babi, nakukala?
Mourek: Já jsem nic nekukala! Zloděj tu opravdu byl a střílel.
Stela: Dále babička Mourek, barvitě vysvětlovala celou situaci, kterou již důvěrně

znáte. Artur se po té přiznal, že se pouze strašlivě lekl, když vyšla rána

ze zlodějova revolveru a při pádu se uhodil do hlavy. V té chvíli se vložila

do případu naše spravedlnost.


Burda: Měl jsem podezření na jistou osobu (dívá se významně na Mourka),

která nám od rána utíká pod prsty, ale k mému překvapení vstoupila

na scénu tahle individua! (Prudce se otočí k Dandovi a Cholerkovi.)
Policajt: Tak, tak!
Artur: Dvě ptákyně! (Otočí s Dodánkem Dandu a Cholerku obličeji k ostatním.)
Ženy: Ha! To jsou dámy z lázní!
Dandová: Ha! To jsou moje šaty!
Burda: A nejsou to žádné ptákyně, nýbrž ptáčci (sundá Dandovi a Cholerkovi

z hlavy šátky a odhodí copy, vyndá z úst roubíky), kteří teď budou zpívat.
Danda: (se rozparádí) Nemám co zpívat, ty policejní blbe!
Cholerka: Výborně, pane Dando!
Burda: To je napadení veřejného činitele! Půjdete za katr!
Policajt: Tak, tak!
Dandová: (k Dandovi) Tatínku, co se to s tebou děje?
Stela: A nastalo další vysvětlování, během kterého náš papínek několikrát

osočil inspektora Burdu z naprostého blbství. Ten si to nenechal líbit

a trval na uvěznění živitele naší rodiny. Dokonce tatínka obvinil z

dopolední krádeže kabelky paní Neomalené!

Danda: Když mám jít za katr, tak ať to stojí za to! To co teď uslyšíš, to si

za rámeček nedáš, ty poklade!


Cholerka: (napoví) Potrate!
Danda: (se opraví) To si za rámeček nedáš, ty potrate!
Dandová: Tatínku, kde se to v tobě bere?
Danda: (si stoupne na židli.) Ptáš se, kdo je blb? Ptáš se, kdo je čurda?

Vylízaná makovice? Hle, inspektor Burda!

Cholerka: Pane Dando, lepšího žáka jsem si nemohl přát.
Berta: Slyšela jsem dobře? Burda? S tím jsem chodila do školy, ale to vám

byl vůl jako vrata.


Burda: (se ohradí) To jsem nebyl já, to byl můj otec!
Dandová: (bokem) Je to vůl.
Policajt: Tak, tak!
Burda: (dopsal poznámky ve svém zápisníčku) Mám vše zapsáno. To vás přijde

draho. Odchod!


Dodánek: Ač kriminálník, přec můj otec! Tati! Jsi jednička! Slibuji, že půjdu

ve tvých šlépějích.


Stela: Nastalo dojemné loučení s živitelem rodiny, když se do krámu vřítila

všem již známá dvojice Neomalených.


Míla: Žádné zatýkání! (Mourek vytahuje ze složek fotografie.)
Miluše: Zde předkládáme důkazy!
Míla: Račte nahlédnout. Foto číslo jedna. Dopolední krádež peněženky

mé ženy.Všimněte si muže menšího vzrůstu …


Mourková: (vysvětluje Mourkovi – babičce) To je Mourek … můj muž.
Mourek: Neznám.
Neomalená: Vidíte. Flašinetář strká panu Mourkovi do rukou vykradenou peněženku.

Neomalená: Snímek číslo dvě. Detail na proužkované kalhoty a boty s psími

dečkami.Ty měl na sobě, jinak otrhaný, flašinetář. Divné, že?
Burda: A co to dokazuje? (Nikdo však na Burdu nereaguje.)
Neomalený: Foto číslo tři. To je fotografie z mého úkrytu v dámských lázních.

Dodánek: Konečně něco pro mě.


Dandová: (se pustí do fotografa) Snad nám nechcete, vy nemravo tvrdit, že jste

nás fotil v lázních … jen tak!


Burda: To je záměrné ohrožení veřejné mravnosti a za to vás zatýkám.
Policajt: Tak, tak.
Miluše: (se zastane Neomaleného.) Zatýkání bude! Ale až za chvíli!

Míla fotil na mém přání mě, a to není trestné!


Burda: Ale je to nemravné!
Miluše: (na něho křikne) Cože? Mé tělo, že je nemravné?! Ty si mě nepřej!

K noze! (Burda kupodivu poslechne.) Vidíš co je na té fotce?


Burda: (pípne) Ano prosím.
Míla: Inspektor Burda sbírá ze země peníze a malého medvídka!
Danda: To je medvídek, kterého máme v pokladně pro štěstí.
Dandová: (se běžela podívat do pokladny.) Není tu!
Miluše: (vítězoslavně) A konečně detail na boty pana inšpektóra!
Všichni: (se zadívají na foto a pak na Burdu.) Psí dečky!
Míla: (vytáhne Burdovi z kapes medvídka a peníze) Medvídek a peníze!
Stela: V tu chvíli zařval papínek hromským hlasem.
Danda: (vítězně zakleje) Okamžitě zatkněte tu hnusnou krysu, hovada!

Stela: A ještě si uplivnul! (vidíme)


Cholerka: Výborně, pane Dando, ale ta hovada bych pro příště vynechal.
Stela: Celá rodina stála v němém úžasu a uznale hleděla na hlavu rodiny. Bylo

to naposledy, kdy náš papínek zaklel. Od té doby to nikdy nepotřeboval,

protože si svým hromským zakletím vybudoval v rodině věčný respekt.

Policajt: Tak, tak! (se zarazí) No jo, ale kdo mi bude dělat inspektora? Komu

budu přitakávat?

Cholerka: Já to beru. Stejně se na důchodě nudím! Pane strážmistře, odveďte občana

Burdu na strážnici! Jen co seženu důstojný šat, hned jsem za vámi.

Policajt: Tak, tak! (Odchází – odvádí Burdu, kterému nasadil pouta.)


Stela: Nastalo všeobecné veselí a radost z překvapivého odhalení zloděje. Přiběhly

i dámy z lázní, které přinesly šaty pana Cholerky a papínka. V tu chvíli

se zdálo, že bláznivý den končí. Bohužel jenom zdálo.
Artur: (zaťuká na skleničku a sjedná si klid.) Dámy a pánové, jsem opravdu

dojat, že vše skončilo šťastně. Však dovolte, abych se o své štěstí podělil

i já. Rozhodl jsem se, že se ožením a odejdu do domova Šťastného stáří.

Stela: Všem spadla brada.


Všichni: He?
Artur: A zde je prosím moje vyvolená! Moje milovaná Julie.
Všichni: Babička?
Mourek: (neví kudy kam, a tak nadhodí sukně.) Ale já nosím trenky!
Dandová + Lázeňské: (nadhodí sukně – mají trenky) Ty teď frčí!
Mourek: Dobrá! Musím s pravdou ven! Já nejsem babička, já jsem … (sundá paruku)
Všichni: Mourek!
Stela: A opět následovalo dlouhé vysvětlování … podezírání … odpouštění …

a nakonec objímání.


Mourková: Mourku, ty mé zlatíčko!
Mourek: Pusu! (Objetí a pusa.)
Stela: Tu se rozsvítilo v hlavě naší mámě.
Dandová: No jo, ale co pravá babička?
Danda: Zlomila si na golfu nohu a zůstala v Londýně. Přijede za dva měsíce.
Dandová: A kdo byl Jack?
Stela: Promiň, mami, ale byla jsem to já. (Nasadí si knírek a čepici.)

Hello, family, I am your darling Jack. Překlad: Ahoj rodino, já jsem váš milovaný Jack!


Dandová: (a ostatní jí zatleskají) Výborně, Steluško, ty bys mohla být herečkou!
Stela: To ani omylem. Chci se dostat na práva a chci mít konečně klid na učení.

Proto jsem hrála Jacka.


Cholerka: Ovšem na jedničku! (Všichni Stele zatleskají.)
Stela: Děkuji, ale už by to chtělo jít na kutě. Konec komedie. Dobrou noc.
Artur: Ještě moment. Chybí nám happy end.
Všichni: Sem s ním.
Artur: Berta mi sdělila sladké tajemství …
Berta: Artur a já se vezmeme a odejdeme do domova Šťastného stáří.
Dandová: (začne radostí objímat Bertu) Větší štěstí mě nemohlo potkat!
Artur: Bertuško, ty má oporo ve stáří!
Berta: Arture! (Berta otevře svoji náruč a omylem políbí pana Cholerku.)

Stela: Dovolte, ač to nebývá zvykem, abych poslední slovo předala nejmladšímu.

Všichni: Dovolíme.
Dodánek: Mně bylo od začátku všecko úplně jasné. Byl to přece …

Všichni: Apríl!


(Vaudeville končí závěrečnou písní všech herců.)
Všichni: (zpívají) Příběhy přímo k popukání,

z ulice, úřadu, kavárny,

mlékárny, kovárny, lékárny,

lázní i rozličných úřadů,

dokáže vykouzlit jen a jen,

múzou vždy políben,

miláček všech skvělých autorů,

bude je a vždycky tu byl,

dámy a pánové,

končí náš vaudeville!



K  O N E C

Vlastimil Peška 21.ledna 2008

1   2   3   4   5


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət