Translation 2008 by Bruno Solařík Cover & layout 2008 by Jiří Pánek Czech edition 2007 by Naše vojsko, s r
|
|  Yüklə 4.04 Mb.
|
V Komunističtí ideologové, slavní maršálové a generálové, stejně jako vysoce učení mužové říkají: Vy, národy Sovětského svazu, nejste ničeho schopny. Vy jste Hitlerovi posluhové. Proto nemohl mít Stalin žádné plány. Čím dál víc se přikláněl k tomu, aby mohl prosedět válku tiše a klidně v koutku. Evropa? Tam my nebydlíme… Nuže, pánové, já s vaší odpovědí na otázku o Stalinových plánech nesouhlasím. Moje odpověď je jiná: Stalin připravoval útok proti Německu. A zásoboval Hitlera z řady důvodů. V neposlední řadě proto, aby ukolébal jeho bdělost. Stalin se připravoval otevřít druhou frontu. Podle mých výpočtů v polovině léta 1941. Přesněji – 6. července. Za tyto výpočty mi už 25 let ostře spílají, proklínají mě, vyvracejí, odsuzují mě a vysmívají se mi. Dovolte, abych se skromně obhájil. Stalin připravoval útok na Hitlera a zachraňoval tím čest našeho lidu. Na přípravu takového zvratu je třeba být hrdý. Zaútočit na Hitlera, to je svatá věc. Ano, kdyby Stalin ten útok nepřipravoval, pak by bylo správné považovat ho za Hitlerova pacholka. Tehdy bychom museli považovat naše otce a dědy za dobrovolné pomocníky nacismu, za lokaje, zrádce a zbabělce. Každý, kdo se snaží vnutit mému národu myšlenku o naší hlouposti, zbabělosti a méněcennosti, je nepřítelem lidu. Každý, kdo se snaží dokázat, že se Stalin k útoku nechystal, je ničemným zrádcem a placeným agentem zahraničních rozvědek. Je naprosto jasné, že mí hlavní kritikové nepracují proti vlastnímu národu z nějakých pohnutek svědomí, nýbrž za úplatu. Vždyť normální lidé přece nemůžou klesnout k úplné ztrátě zdravého rozumu. Všichni ze sebe dělají vlastence. Všichni prohlašují, že Rudá armáda zachránila Evropu. Všichni vyprávějí o velké osvobozenecké misi. A titíž lidé hněvivě dokazují, že Rudá armáda nikoho osvobozovat nechtěla, že nic takového neplánovala a neměla v úmyslu, že Rudá armáda představovala spolehlivý kryt Hitlerova týlu a byla věrným spojencem nacistů. Takováto pozice mých kritiků je ovšem hluboce amorální. Dokonce, i když na okamžik připustíme, že Stalin žádný útok nepřipravoval, pak by snad stálo aspoň za to vymyslet si krásnou legendu: přátelství je přátelství, ale v tomto směru měl Stalin i svůj vlastní názor. Naštěstí však není zapotřebí nic vymýšlet. Stalin totiž svůj útok připravoval! Stalin do Evropy nepřišel proto, že Hitler zaútočil jako první, a tím Stalina donutil k odvetným akcím, nýbrž proto, že rozdrcení hitlerovského Německa plánoval od samého počátku. VI Máme-li věřit oficiálním kremelským ideologům, pak naši otcové, dědové a dnes už i pradědové nebyli vůbec žádní bojovníci proti Hitlerovi, ale jeho spolehlivými spojenci a věrnými přáteli. Chtěli i nadále žít v míru a přátelství s Hitlerem, pořádat s nacisty společné přehlídky, mašírovat společně po ulicích porobených měst, vyměňovat si zkušenosti s budováním koncentračních táborů, vést společné trestné operace proti partyzánům, vyvěšovat v Moskvě prapory se svastikami a objímat se s Hitlerem, Göringem a Himmlerem. A ať hoří Evropa jasným plamenem! Jen když nám bude doma dobře! Kremelští ideologové vyprávějí, že naši otcové a dědové byli podlí a zbabělí Hitlerovi lokajové a dobrovolní zásobovací intendanti velkého Hitlerova koncentráku, který se rozšířil přes celou Evropu. A jestliže se posléze stali osvoboditeli Evropy od hitlerovského hnědého moru, rozhodně to neučinili z vlastní vůle. Nic takového neměli v úmyslu: prostě to tak nakonec dopadlo. Stali se tedy osvoboditeli, ale jejich záměrem to nebylo. Byli osvoboditeli proti své vůli. Osvoboditeli z nedorozumění. Oficiální stanovisko kremelské propagandy natolik divoce protiřečí logice a zdravému rozumu, že dokonce i někteří vedoucí ideologové si ponenáhlu začali uvědomovat hloubku ničemnosti svých vlastních vysvětlení. Proto byla v posledních letech vytvořena změkčená verze. Stalin prý plánoval válku na rok 1942. Teprve tehdy, po přezbrojení své armády, by samozřejmě do války vstoupil. Jednodušeji řečeno: dokonce i na nejvyšší oficiální úrovni se začalo uznávat, že Stalin se přece jen připravoval vystoupit proti Hitlerovi. Ale roku 1941 však prý na to prostě neměl ještě dost sil. Ovšem poté, co by je nashromáždil… Nejsem proti. Souhlasím. Ale podívejme se, co nám z toho potom vyplyne. Vyplyne nám z toho, že já sám vlastně s oficiálními ideology nejsem skoro vůbec v rozporu. Zde už panuje nepoměr postojů pouze v časové rovině. Já dokazuji, že Stalin připravoval útok roku 1941, a oni zas, že až na rok 1942. To jsou veškeré rozdíly. To už je ovšem, ve srovnání se světovou revolucí, úplná prkotina, abych tak řekl. Ve všem ostatním už se shodujeme: Stalin ten útok připravoval. Jaký je v tom rozdíl, 1941 nebo 1942? Seriózní historikové by ovšem měli vzít v úvahu možnost, že ve druhé polovině roku 1941 mohla být válka mezi Velkou Británií a Německem ukončena jakožto naprosto neperspektivní pro obě strany. Pak by Stalin zůstal proti Hitlerovi sám. A všechny výhody oddalování by se tudíž proměnily v obrovskou nevýhodu. Seriózní historikové by se měli zamyslet ještě nad další otázkou: a co by dělal Hitler, zatímco by Stalin oddaloval válku a přezbrojoval Rudou armádu? Hitler by snad v té době svou armádu nepřezbrojoval? Copak kupředu by se v tomto směru vyvíjel pouze Sovětský svaz, zatímco Německo by zůstalo na původní úrovni? Pokusme se na tyto otázky odpovědět. Pak nám rok 1942 jako optimální doba vstupu Rudé armády do války odpadne automaticky. A zůstane nám opět pouze rok 1941. VII
Nutno říci, že moje myšlenka, tak jednoduchá, byť na první pohled tak podivná, se ponenáhlu prosazuje. Proráží jako stéblo trávy skrz střelnou ránu v lebce. Ústřední vojenský list Krasnaja zvězda mě 21. června 2000 jako obvykle nazval falzifikátorem a zrovna tak tradičně prohlásil, že všechny mé teorie jsou vyvrácené a že nemají nic společného se skutečnou vědou. Ale hned vzápětí proklouzla do onoho odsuzujícího článku kratičká věta: „Kdyby zasadil Sovětský svaz preventivní úder proti Německu, to by bylo velkolepé!” V první chvíli mě napadlo, že do redakce listu Krasnaja zvězda nasadila své lidi britská rozvědka. Vždyť podle tvrzení téhož listu Krasnaja zvězda je Rus už od přírody naprosto neschopen analyzovat všeobecně známá fakta a z toho pak vyvozovat rozumné závěry. Jedině moudrá britská výzvědná služba je takových myšlenkových operací schopna. Jedině skvělý James Bond dokáže zdolat knihy vydávané nakladatelstvím Vojenizdat v ruském originálu a pochopit, co se v nich vlastně píše. Poté jsem si však tu pasáž, tolik neobvyklou pro list Krasnaja zvězda, přečetl znovu a popřemýšlel jsem nad jejím obsahem zevrubněji. A řekl jsem si: No prosím, přece jenom v nás něco je. Vždyť my na takové věci umíme přijít i sami. No není to řečeno nádherně? KDYBY ZASADIL SOVĚTSKÝ SVAZ PREVENTIVNÍ ÚDER PROTI NĚMECKU, TO BY BYLO VELKOLEPÉ! Drahá redakce listu Krasnaja zvězda, dovol mi tvou střízlivou myšlenku podpořit a podepsat se pod tvou moudrost oběma rukama.
Bristol, 23. srpna 2007 Poznámky ‚ Savickij, J.: Polvěka s něbom. Moskva 1998, s. 298. 2 Žukov, G.: Vospominanija i razmyšlenija. T. 2. 13-je izd., Moskva 2003, s. 354. 1 Astrachanskij, V.: Bibliotéka G. K. Žukova, Istorija, suďba, rekonstrukcija. Moskva 1996. 4 Karpov, V.: Maršál Žukov. Opala. Moskva 1994. – Štěměnko, S.: Geněralnyj štáb v gody vojny. Moskva 1968, s. 395. • Štěměnko, S.: Geněralnyj štáb v gody vojny. Moskva 1968, s. 402.
“Ogoňok 1988, no. 18, s. 20. “Rodina 1997, no. 7.
“Util 2005, no. 3. 12 Russkaja linija 2006, no. 12. “Vojenno-istoričeskij žurnál 50, 1988, no. 11, s. 26. 14 Ogoňok 1988, no. 18, s. 19. 15 Bobylev, I.: Vsadniki na Krasnoj ploščadi. Moskva 2000. “Krasnaja zvězda, 21-go marta 2003. 17 Muranov, A. – Zvjagincev, V.: Dosje na maršála. Moskva 1996, s. 135. “Konev, I.: Sorok pjatyj. Moskva 1966, s. 123. Žukov, G.: Vospominanija i razmyšlenija. Moskva 1969, s. 205. 211 Krasnaja zvězda, 13-go aprelja 2005. 21 Sovětskaja vojennaja enciklopědija. T. 2. Moskva 1976, s. 66. 22 Krasnaja zvězda 7-go mája 2005. 21 Knihu vydalo nakladatelství Naše vojsko pod názvem Všechno bylo jinak (pozn. red.). 24 Istorija Vělikoj Otěčestvěnnoj vojny Sovětskogo Sojuza 1941-1945 gg. T. 5. Moskva 1963, s. 91. 25 Vodopjanov, M.: Druzja v něbě. Moskva 1971, s. 147. 26 Krylja Ljuftvaffe. Bojevyje samoljoty Treťjego rejcha. 4-je izdanije, Moskva 1995, s. 20. 27 Ispanija 1918 – 1972 gg. Moskva 1975, s. 210. 28 Vojenno-istoričeskij žurnál 48, 1986, no. 7, s. 85. 29 Vojenno-istoričeskij žurnál 33, 1971, no. 7, s. 77. 50 Istorija vtoroj mirovoj vojny 1939 – 1945 gg. T. 2. Moskva 1974, s. 54. “Jaremčuk, A.: Russkije dobrovolci v Ispanii. San Francisco 1983, s. 12. 32 Istoričeskij archiv 1962, no. 2, s. 172. 33 Vojenno-istoričeskij žurnál 48, 1986, no. 7, s. 87. 14 Ibarruri. D.: Nacionalno-revoljucionnaja vojna ispanskogo národa. Voprosy istorii 1953, no. 11,8.11. “Dupuy, R. – Dupuy, T.: Vsemirnaja istorija vojn. Kn. 4. Sankt Pětěrburg – Moskva 1998, s. 41. 16 Stalin, J.: Voprosy leninizma. 11 –je izdanije, Moskva 1945, s. 570. 51 Istorija Vělikoj Otěčestvěnnoj vojny Sovětskogo Sojuza 1941-1945 gg. T. 1. Moskva 1959, s. 109. 58 Soloněvič, I.: Rossija v konclagere. Moskva 1999, s. 114. 39 Starinov, I.: Miny ždut svojego časa. Moskva 1964, s. 65. 4” Starinov, I.: Miny ždut svojego časa. Moskva 1964, s. 81. 41 Starinov, I.: Miny ždut svojego časa. Moskva 1964, s. 134. 42 Chrapačevskij, R.: Ispanskoje zoloto Kremla. Russkij fokus 2001. no. 7. 43 Imperija Stalina. Biografičeskij encyklopědičeskij slovar. Red. K. A. Zalesskij. Moskva 2000, s. 29. 44 Vbronov, N.: Na službě vojennoj. Moskva 1963, s. 80. 43 Imperija Stalina. Biografičeskij encyklopědičeskij slovar. Red. K. A. Zalesskij. Moskva 2000. 4h Lukeš, I.: Československo mezi Stalinem a Hitlerem. Praha 1999. 47 Russkaja mysl 2004, no. 4. 48 Istorija Vělikoj Otěčestvčnnoj vojny Sovětskogo Sojuza 1941-1945 gg. T. 1. Moskva 1959, s. 82. 49 Novoje Vremja 1994, no. 37, s. 43. 5,1 Bušujeva, T.: Proklinaja – poprobujtě poňať. Novyj mir 1994, no. 12. 51 Čujev, F.: Molotov. Moskva 2002, s. 458. 52 Rossija v konclagere. Moskva 1999. 53 Gogun, A.: Měždu Gitlerom i Stalinym. Sankt-Petěrburg 2004, s. 213. 54 Vojenno-istoričeskij žumal 25, 1963, no. 12, s. 25. 55 Vojenno-istoričeskij žurnál 50, 1988, no. 12, s. 59. 56 Flejšchauer, 1: Pakt. Gitler, Stalin i iniciativy germanskoj diplomatii 1938-1939 gg. Moskva 1990, s. 237-238; Rozanov, G.: Stalin – Gitler. Dokumentafnyj očerk sovětsko-germanskich otnošenij 1939-1941 gg. Moskva 1991, s. 84-86. 57 Izvěstija 27-go avgusta 1939. 58 Izvčstija 27-go avgusta 1939. 59 Žukov, G.: Vospominanija i razmyšlenija. Moskva 1969, s. 188. 60 1939 god: uroki istorii. Moskva 1990, s. 314. “Zamojski, J.: Rossija v XX věke. Istoriki mira sporjat. Moskva 1994, s. 428. 62 Isserson, G.: Novyje formy borby. Moskva 1940. s. 75. 65 Vojenno-istoričeskij žurnál 51, 1989, no. 5, s. 35. M Ribbentrop, J.: Mčždu Londonom i Moskvoj. Moskva 1996, s. 140. 65 Vojenno-istoričeskij žurnál 53, 1991, no. 6, s. 11. 66 SSSR – Germanija 1939. Dokumenty i materiály o sovětsko-germanskich otnošenijach v aprele – senťabre 1939 g. Red. J. Felštinskij. Moskva 1983, s. 81. 67 Krasnaja zvězda 22-go ijuňa 1996. 68 Ogoňok 1989, no. 30, s. 10. 1,9 Solonin, M.: Na mirno spjaščich aerodromach… Moskva 2006. 70 Jakovlev, A.: Cel žizni. Moskva 1968, s. 213. 71 Bězyměnskij, L.: Gitler i Stalin pěred schvatkoj. Moskva 2000, s. 290; Vojna i politika 1939-1941 gg. Moskva 1999, s. 38, 97. 72 Kalašnikov, K. a kol.: Krasnaja armija v ijuně 1941 g. Novosibirsk 2003, s. 147. 73 Konev, 1.: Sorok pjatyj. Moskva 1966, s. 122. 74 Encyclopedia of German tanks of World WarTwo. London 1978, pg. 238. “Chamberrain, R – Ellis, C: British and American tanks of World War II. New York 1969, pg. 27. 76 Archipov, V: Vremja tankových atak. Moskva 1981, s. 35. 77 Dubinskij, I.: Osobyj sčot. Moskva 1989, s. 19, 55. 8 Novoje russkoje slovo 26-go ijuňa 1989. 79 Běšanov, V: Tankovyj pogrom 1941 g. Moskva 2000, s. 92. 80 Mostovenko, V: Tanki. Moskva 1958, s. 147. 81 Krasnaja zvězda 5-go mája 2000. 82 Krasnaja zvězda 29-go mája 2001. Krasnaja zvězda 5-go aprelja 2000. 84 Krasnaja zvězda 25-go marta 2006. 85 Chamberrain, R – Ellis, C: British and American tanks of World War II. New York 1969, pg. 27. 86 Krasnaja zvězda 21 –go marta 2007. Solonin, M.: Na mirno spjaščich aerodromach… Moskva 2006. 88 Drogovoz, I.: Tankovyj méč strany sovětov. Moskva 2002, s. 35. 89 Rossijskij vojennyj gosudarstvěnnyj archiv Moskva, fond 4, karton 19, složka 55, list 24-27. 90 Krasnaja zvězda 29-go mája 2001. 91 Smčljev, I.: Istorija tanka. Moskva 1996, s. 77. 92 Miiller-Hillebrand. B.: Suchoputnaja armija Germaniji 1933-1945 gg. T. 3. Moskva 1976, s. 164. 93 Bojevoj i čislennyj sostav Vooružjonnych sil SSSR v period Vělikoj Otěčestvěnnoj vojny. Statističeskij sborník No. 1 –22 iuňa 1941 goda. 94 Jednalo se o 772 československých lehkých tanků LT-35 a LT-38, v německé armádě značených jako PzKpfw 35 (t) a PzKpfw 38 (t), kde „t” neznamená tuny, nýbrž „tschechisch” (pozn. překl.). 95 Krasnaja zvězda 25-go marta 2006. 96 Krasnaja zvězda 22-go ijuňa 2001. 97 Krasnaja zvězda 25-go marta 2006. 98 Encyclopedia of German tanks of World War Two. London 1978, pg. 214. 99 Encyclopedia of German tanks of World War Two, London 1978, pg. 213. 100 Zinověv, A.: Nasej junosti poljot. Lausanne 1983, s. 39. 101 Krasnaja zvězda 25-go marta 2006. 102 Soloněvič, [.: Narodnaja monarchija. Minsk 1998, s. 131. 101 Krasnaja zvězda 22-go aprelja 2006. 104 Morskoj slovar. T. 2. Moskva 1959. 105 Tanks. London 2004, pg. 69. m Krasnaja zvězda 25-go marta 2006. 107 Krasnaja zvězda 25-go marta 2006. 108 Širokorad, A.: Génij sovětskoj artilerii. Moskva 2002, s. 33-34. 109 Žukov, G.: Vospominanija i razmyšlenija. T. 1. Moskva 2003, s. 114. 110 Krasnaja zvězda 15-go mája 2003. 111 Žukov, G.: Vospominanija i razmyšlenija. T. 1. Moskva 2003, s. 114. 112 Krasnaja zvězda 29-go mája 2001. 111 Krasnaja zvězda 29-go mája 2001. “4 Krasnaja zvězda 29-go mája 2001. 115 Žukov, G.: Vospominanija i razmyšlenija. T. 1. Moskva 2003, s. 141. 116 Krasnaja zvčzda 6-go mája 2006. 117 Istorija Vělikoj Otěčestvěnnoj vojny Sovětskogo sojuza 1941-1945 gg. T.l. Moskva 1961, s. 64. 1,8 Felštinskij, J.: Voždi v zákoně. Moskva 1999, s. 290. 119 Bažanov, B.: Vospominanija byvšego sekretarja Stalina. Moskva 2000, str. 141. 120 Pravda 22-go ijuňa 1993. 121 Soldatov, S.: Tainstvo vozdajanija istorii. Frankfurt am Main 1995, s. 118-119. 122 Dokumenty vněšněj politiky. T. XXIII. Kn. 2-1. (1940-22 ijuňa 1941). Moskva 1998, s. 61-62. 123 Dokumenty vněšněj politiky. T. XXIII. Kn. 2-1. (1940-22 ijuňa 1941). Moskva 1998, s. 136-137. 124 1941 god. Dokumenty i materiály. T. 1. Moskva 1998, s. 418-423. I2Í Liddel Hart, B.: Vtoraja mirovaja vojna. Moskva 1976, s. 145. 126 Irinarchov, R.: Zapadnyj osobyj. Minsk 2002, s. 171. m Solonin, M.: Bočka i obruči. Drogobyč 2004, s. 32. 128 Krasnaja zvězda 5-go ijulja 2001. 129 Suvorov, V.: Beru svá slova zpět. Praha, Naše vojsko 2006. l30Zinověv, A.: Nasej junosti poljot. Lausanne 1983, s. 79. 131 Krasnaja zvězda 25-go marta 2000. 132 Kuzněcov, N.: Nakanuně. Moskva 1968, s. 280. 133 Věsti 5-go okťabrja 2000. 134 Krasnaja zvězda 4-go mája 2000. 135 Kommunist 1970, no. 1. 136 Vojenno-istoričeskij žumal 57, 1995, no. 3, s. 45. 131 Krasnaja zvězda 19-go senťabrja 1995. 138 Krasnaja zvězda 2-go ijuňa 1992. 139 Sovětsko-amerikanskije otnošenija 1939-1945 gg. Moskva 2004, s. 93-95. 140 Sovětsko-amerikanskije otnošenija 1939-1945 gg. Moskva 2004, s. 123. 141 Sovětsko-amerikanskije otnošenija 1939-1945 gg. Moskva 2004, s. 130. 142 Sovětsko-amerikanskije otnošenija 1939-1945 gg. Moskva 2004, s. 133. 143 Krasnaja zvězda 4-go marta 2005. 144 Goralski, R.: World War II Almanac 1931-1945. London 1981, pg. 89. 145 Impěrija Stalina. Biografičeskij encyklopědičeskij slovar. Red. K. A. Zalesskij. Moskva 2000, s. 501. 146 Krasnaja zvězda 25-go nojabrja 1998. 141 Krasnaja zvězda 21 –go marta 2007. 148 Krasnaja zvězda 21-go marta 2007. 149 Avtorchanov, A.: Proischožděnije partokratii. T. 2. Moskva, s. 361. OBSAH Kapitola první Říkám vám to jako nejpřísnější tajemství……… 9 Kapitola druhá Vraťme se k našim koním……… 29 Kapitola třetí Ještě k tomu pádu……… 45 Kapitola čtvrtá Pozor! Falzifikátoři……… 59 Kapitola pátá Od dob pádu Římské říše……… 73 Kapitola šestá K. čemu nám bude Španělsko?……… 88 Kapitola sedmá Aby byla půda v Granadě dána rolníkům……… 98 Kapitola osmá K čemu je komunistům kolektivní bezpečnost?……… 112 Kapitola devátá K čemu by byly Rudé armádě koridory přes Polsko?…… 121 Kapitola desátá Osud Evropy by byl jiný……… 131 Kapitola jedenáctá A jak si ty koridory představujete? ……… 142 Kapitola dvanáctá Získat čas!……… 155 Kapitola třináctá Proč nespěchal soudruh Stalin s otevřením druhé fronty?……… 169 Kapitola čtrnáctá O nejzastaralejším tanku……… 179 Kapitola patnáctá O stoleté zaostalosti……… 193 Kapitola šestnáctá Čím kromě podlosti?……… 207 Kapitola sedmnáctá Máme započítávat T-18?……… 214 Kapitola osmnáctá Co se vyrovná T-26?……… 222 Kapitola devatenáctá Ještě jednou o těžkých tancích……… 235 Kapitola dvacátá Proč Stalin nespěchal s výrobou tanku T-35?……… 251 Kapitola dvacátá první O nesprávné koncepci……… 266 Kapitola dvacátá druhá Tuchačevskij v poušti……… 282 Kapitola dvacátá třetí To je tedy rozlet……… 298 Kapitola dvacátá čtvrtá Proč pustil Stalin Trockého na svobodu?……… 306 Kapitola dvacátá pátá K čemu jsou Molotovovi Dardanely?……… 314 Kapitola dvacátá šestá K čemu držet tankové divize u hraničních sloupů?……… 320 Kapitola dvacátá sedmá Ale já a mí lidé……… 331 Kapitola dvacátá osmá Koho to chtěl Berija odvolat z Berlína?……… 345 Kapitola dvacátá devátá Nařizuji vrhnout se!……… 358 Kapitola třicátá O půlmiliardě……… 373 Kapitola třicátá první |