Ana səhifə

Spojenecké nálety na Brno v letech 1944-1945


Yüklə 0.88 Mb.
səhifə4/8
tarix27.06.2016
ölçüsü0.88 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8

Letecké útoky 5. letecké armády VVS na Brno v dubnu 1945

Na počátku roku 1945 začala postupně ustávat činnost amerických bojových letounů nad celým územím Moravy a Slezska. S tím jak se k sobě přibližovaly jednotky západních a východních spojenců narůstalo nebezpečí vzajemných střetů mezi jejich leteckými sila-mi. Tomuto problému měla zabránit mezispojenecká dohoda známá jako „ No Bombing Li-nie“, jež stanovovala linii leteckých operací mezi angloamerickým a sovětským letectvem. Zmiňovaná dohoda vstoupila v platnost 6. února 1945. Tato linie se táhla od Štětína přes Berlín, Ruhland, Drážďany, Brno a Vídeň až do Záhřebu. Jak je z výše uvedeného patrné, přeťala tato pomyslná čára území naší republiky na dvě části. Severovýchodní Čechy spolu se severní a jižní Moravou se ocitly ve sféře sovětského letectva, zatímco oblast ležící zá-padně od této linie patřila do sféry letectva západních spojenců. Až na několik drobných výjimek byla tato linie až do konce 2. světové války oběma stranami dodržována.

Okupační orgány začaly na jaře roku 1945 moravskou metropoli postupně přeměňo-vat v opevněné město. Vedl je k tomu postup vojsk 2. ukrajinského frontu a jednotek ru-munské královské armády, které na počátku dubna 1945 zahájily druhou fázi bratislavsko-brněnské operace. Velitel 2. ukrajinského frontu maršál Rodion Jakovlevič Malinovskij v souvislosti s připravovaným útokem na Brno shromáždil celkem 359 000 mužů, 365 tan-ků a samohybných děl, 7 860 děl, raketometů a minometů. Ze vzduchu měly krýt postup sovětských a rumunských pozemních jednotek celkem 637 letounů letouny 5. letecké armády VVS a Rumunského královského leteckého sboru.265

Na německé straně nesla hlavní tíži obranných bojů na Moravě 1. tanková armáda (gen. W. K. Nehring), která spadala pod skupinu armád Střed („Mitte“), v jejímž čele stál polní maršál F. Schörner. Němcům se podařilo v prostoru Moravy a severovýchodního Ra-kouska shromáždit celkem 250 000 vojáků, 120 tanků a samohybných děl, 2150 děl a mi-nometů a 150 letadel.266 V rámci reorganizace protiletadlové obrany na území Protektorátu Čechy a Morava byly jednotky podléhající dosud Luftgaukommandu ve Vídni převedeny pod působnost Luftgau VII (VII. letecké župy), jejíž veliteství sídlilo v dnešní Vratislavi (tehdy Breslau). Na Moravu se navíc stáhly frontové jednotky 4. a 6. letecké flotily (Luft-flotte), které podporovaly ze vzduchu vedle již zmiňované skupiny armád Střed i skupinu armád Jih („Süd“). Zároveň došlo k redukci počtu stíhacích eskader u 8. JD (stíhací divi-ze); na počátku roku 1945 zůstala v její sestavě pouze noční NJG 100. Tato noční stíhací eskadra operovala především proti spojeneckým letounům zásobujícím partyzánské hnu-tí.267 Během této činnosti zaznamenala na území Moravy dva úspěchy, když se jejím pilo-tům podařilo 26. března 1945 sestřelit sovětský zásobovací letoun americké výroby C-47 u Mokré a v noci ze 16. na 17. dubna americký zásobovací letoun B-24 Liberator, jenž se zřítil u Tišnova. Posádkám obou sestřelených spojeneckých letounů se podařilo včas opus-tit smrtelně zasažené stroje. Poté, co se sovětští a američtí letci bezpečně snesli na padácích na zem, vzaly je pod svá „ochranná křídla“ partyzánské oddíly.

První sovětské jednotky vstoupily na území Moravy v noci ze 6. na 7. dubna 1945, kdy se podařilo jednotkám 33. gardového jezdeckého pluku 8. gardové jezdecké divize přejít po troskách zničeného železničního mostu nedaleko slovenské obce Brodské na zá-padní břeh řeky Moravy. Malé předmostí se podařilo jednotkám Rudé armády rychle rozší-řit a na pravý břeh řeky byly přesunuty další sovětské posily. První moravskou obcí, osvo-bozenou jednotkami 2. ukrajinského frontu, se stal nedaleký Lanžhot, který byl dobyt až po třech dnech urputných bojů (11.4.1945). Pozemní boje doprovázela i zvýšená aktivita so-větských bojových a průzkumných letounů na území jižní Moravy.

Brno prožívalo od prosincového útoku osamělého amerického bombardéru téměř čty-ři měsíce relativního klidu. Vše se však dramatický změnilo v neděli 8. dubna 1945. Tehdy došlo k prvnímu náletu VVS na moravskou metropoli. Ze sovětského předsunutého letiště u Galanty vzlétlo 18 lehkých bombardérů Douglas DB-7/A-20G Boston (dále jen A-20G) od 218. bombardovací letecké divize 5. letecké armády, které zamířily k Brnu.268 Tyto stroje americké výroby byly v průběhu 2. světové války dodávány do SSSR v rámci „Smlouvy o půjčce a pronájmu“.

Pěkné jarní počasí vylákalo k procházkám do ulic a městských parků mnoho Brňanů. Obzvláště rušno bylo v parku na Kolišti, který zaplnily děti a ženy s kočárky. Krátce po 15.00 h se začal v dálce ozývat dunivý hřmot leteckých motorů. Jelikož nebyl vyhlášen le-tecký poplach, nikdo nevěnoval sílícímu zvuku příliš pozornosti. Skupina sovětských bom-bardérů A-20G mezitím oblétla severní předměstí Brna, stočila se na jih a zamířila přímo do centra města. V 15.08 h sovětské Bostony zasypaly park na Kolišti, přilehlé ulice a prostor hlavního nádraží malými tříštivými bombami, které byly určeny k ničení „živé síly protivníka“.269 Letecký poplach byl vyhlášen až po odletu sovětských bombardovacích strojů.270 Materiální škody způsobené prvním sovětským náletem na Brno nebyli příliš vel-kého rozsahu; 20 a 50 kg trhavé pumy poškodily většinou střechy a komíny domů, případ-ně vyrazily okení tabulky. Podle údajů Statistického úřadu města Brna byl v průběhu toho-to leteckého útoku těžce poškozen pouze jeden obytný dům, zatímco dalších 98 budov utr-pělo jen lehké škody.271 Sovětské bomby se nevyhnuly ani brněnským nemocnicím (u sv. Anny, Úrazové nemocnici), kam byly převáženy oběti náletu. Nejvíce mrtvých a zraně-ných bylo v parku na Kolišti, kde se zasahujícím záchranářům a zdravotníkům „naskytl dě-sivý obraz roztrhaných a do větví stromů vržených těl“.272 Žádný z autorů zabývajících se touto problematikou přesně neuvádí, kolik lidí při tomto prvním sovětském náletu na Brno zahynulo nebo bylo zraněno. Všichni se omezují na pouhé konstatování, že obětí bylo ně-kolik desítek. Podle již zmiňovaného dokumentu z VHÚ zahynulo v moravské metropoli 8. dubna 1945 celkem 38 osob. Dalších sedm lidí bylo zraněno těžce a 19 lehce.273

Tato čísla jasně ukazují, že ačkoliv sovětské letectvo během taktické bombardování (tj. určeného především k přímé podpoře pozemních jednotek) používalo bomby malého kalibru, jejich ničivý účinek se za příhodných podmínek plně vyrovnal velkým americkým leteckým pumám shazovaným během předchozích náletů na Brno. Pokud déšť střepin, vy-volaný výbuchem 20 nebo 50 kg sovětské tříštivé pumy, zasáhl civilisty na volném pro-stranství, mohl způsobit srovnatelné ztráty na lidských životech jako americká bomba vel-kého kalibru, která zasáhla naplno LS-Raum.

Nálet z 8. dubna navíc otřásl důvěrou Brňanů ve fungování místní protiletecké ochra-ny. Okupační úřady po prvním náletu VVS na moravskou metropoli otevřeně přiznaly, „že fronta není daleko a že za těch okolností i při největší pozornosti mohou přijít výstrahy o přiblížení se cizích letadel pozdě a že proto nelze vyloučit nenadálé útoky. Obyvatelé byli upozorněni, aby vyhledávali kryt, jakmile zaslechnou zvuk leteckých motorů anebo uvidí blížit se letadla.“274

O tom, že se skutečně nevyplácí spoléhat na fungování Luftschutz, se brněnské oby-vatelstvo přesvědčilo 12. dubna 1945. Scénář, podle něhož proběhl útok sovětských bom-bardovacích letadel, byl stejný, jako v případě prvního náletu 5. letecké armády VVS na moravskou metropoli. Letouny, které v tomto dubnovém dni zamířily k Brnu, patřily ke stejné jednotce (218. bombardovací letecké divizi), jež rozsévala smrt v centru města před čtyřmi dny.

Podle hlášení brněnského policejního prezidenta, zaslaného zemskému prezidentovi krátce po náletu, přilétla skupina lehkých bombardérů A-20G od západních předměstí v 09.00 h.275 Sovětské bombardovací stroje se zaměřily opět na centrum města, na nějž svrhly přibližně 150 až 200 lehkých tříštivých bomb.276 Oblast zasažená druhým náletem VVS se táhla od Joštovy třídy přes Husovu a Veselou ulici, náměstí Svobody, Dominikán-ské náměstí (zde byla zasažena i budova Nové radnice), Zelný trh, Cejl a Křenovou až po Komárov. Letecké bombardování poškodilo pět továrních objektů a nevyhnulo se ani hlav-nímu a tzv. Rosickému nádraží, kde byla lehce poškozena jedna z odstavených parních lo-komotiv.277

Sovětské letouny se však snažily vyřadit z provozu především „energetické srdce“ Brna: městskou plynárnu, teplárnu a elektrárnu. V případě brněnské elektrárny se jim tento záměr plně zdařil; v celém městě byly přerušeny dodávky elektrického proudu.278 Exploze tříštivých pum navíc na několika místech poškodily vodovodní a plynové potrubí. Po odle-tu sovětských letounů se nad městem zdvihaly sloupy dýmu ze šesti požárů, které se však podařilo hasičkým jednotkám brzy lokalizovat.279 Vedle průmyslových objektů bylo v mo-ravské metropoli zasaženo i mnoho obytných budov. Upřesněné hlášení Ö.L. Leitung ho-voří o nejméně 105 domech, které utpěly během druhého dubnového náletu VVS různý stupeň škod.280 Místní velitelství civilní obrany v Brně však na základě podkladů Statistic-kého úřadu města Brna uvádí menší číslo. Podle poválečných údajů měly sovětské pumy 12. dubna 1944 zcela zničit 11 brněnských domů, 21 poškodit těžce a 57 lehce.281 Z dobo-vých i poválečných statistik je však zřejmá jedna věc; druhý sovětský nálet na Brno byl mnohem ničivější než v případě prvního leteckého útoku z 8. dubna 1945.

Většímu rozsahu způsobených materiálních škod odpovídal i vyšší počet usmrcených a zraněných Brňanů. K velkému počtu obětí přispěl především fakt, že k náletu došlo opět nečekaně, bez předchozího vyhlášení leteckého poplachu. Brněnské vedení Luftschutz při-tom bylo podle všeho o blížících se sovětských letounech informováno s dostatečným ča-sovým předstihem, jak to dokládá poválečná výpověď V. Janouška, který byl v době náletu na jedné z pozorovatelen umístěné na věži Petrova. Janouškovým „úkolem bylo hlásit br-něnské výstražné centrále případný přílet spojeneckých letounů, aby tato mohla houkáním sirén včas upozornit civilní obyvatelstvo na nebezpečí náletu. Když toho rána skutečně při-letěla sovětská letadla, hlásil jsem nebezpečí. Jaké bylo však moje překvapení, když mi v centrále zprávu přijímající Němka řekla: „My už to dávno víme, ale sirény houkat nebu-dou. Zbytečně by se přerušil provoz ve zbrojovkách a továrnách!“282

Sirény ohlašující letecký nálet se tak znovu rozezněly až po odletu sovětských bom-bardovacích strojů z centra města. Důsledky tohoto opožděného vyhlášení leteckého po-plachu byly pro brněnské obyvatelstvo velmi tragické. Překvapení lidé byly stejně jako v případě prvního sovětského náletu na moravskou metropoli nečekaně zasypání deštěm tříštivých bomb malého kalibru. V brněnských ulicích se znovu opakovaly scény, které by-ly k vidění v parku na Kolišti již 8. dubna. Mnoho obětí mezi civilisty si vyžádal přímý zá-sah tramvaje na Joštově třídě a výbuch letecké pumy, která dopadla mezi skupinu mladých dělnic pracujících v jedné z továren na Cejlu.283

Pokud jde o celkový počet obětí, které si v Brně vyžádal druhý letecký útoku 5. letec-ké armády, údaje jednotlivých autorů, stejně jako dobových a poválečných dokumentů, se značně liší. Schildberger ve svém článku například píše, že v průběhu tohoto náletu zahy-nulo přes dvěstě osob.284 Peša se omezuje na konstatování, že v troskách tramvaje zasažené na Joštově třídě a vybombardovaném továrním objektu na Cejlu „zahynulo toho dne na 50 osob“.285 V jednom z mála dochovaných dobových dokumentů se uvádí, že 12.4.1944 by-lo v hlavním zemském městě dvě a půl hodiny po náletu evidováno celkem 60 mrtvých. Přesný počet zraněných lidí se do doby sepsání hlášení nepodařilo zjistit, bylo však zřejmé, že bude velmi vysoký. Pod troskami zřícených budov se navíc mělo nacházet několik zasy-paných osob.286 Zmiňovaná zpráva Místního velitelství civilní obrany v Brně konstatuje, že 12. dubna 1945 zahynulo v důsledku náletu 18 sovětských bombardérů celkem 78 Brňanů, 57 utrpělo vážná a 94 lehká zranění.287 Podle mého názoru lze údaje z tohoto dokumentu brát jako věrohodné, uvážíme-li, že se do značné míry (především v počtu usmrcených osob) shodují s předběžným hlášením brněnského vedení Luftschutz z 12. dubna 1945.

Všichni autoři, zabývající se touto problematikou, se však v souvislosti s tímto nále-tem shodují na jedné věci: po tomto leteckém útoku se v moravské metropoli definitivně zastavil veškerý hospodářský a veřejný život. Následujícího dne bylo v Brně ukončeno i školní vyučování a lidé se pomalu začali připravovat na příchod fronty.

Až do neděle 15. dubna panoval nad Brnem relativní klid. Předzvěstí blížící se změny byla noc ze 14. na 15. dubna. Tehdy se nad moravskou metropolí objevily sovětské víceú-čelové dvouplošníky Po-2, které Brňané kvůli charakteristickému zvuku jejich motorů pře-křtili na „šicí strojek nebo singrovku“.288 Tyto stroje, které upomínaly spíše na časy 1. svě-tové války, byly nad město vyslány, aby provedly průzkum před nadcházejícím útokem Rudé armády, jenž byl zahájen 15.4.1945 v 10.00 h.289 Od tohoto dne až do osvobození moravské metropole (26.4.1945) se sovětská letadla stala nedílnou součástí brněnské oblo-hy. Nad městem se střídaly průzkumné, bombardovací, bitevní a stíhací letouny. Na rozdíl od amerických bombardérů útočily sovětské stroje na Brno jak během dne, tak v noci. K denním náletům využívalo sovětské letectvo vedle lehkých bombardérů A-20G přede-vším slavné dvoumístné bitevní letouny Il-2 „Šturmovik“, které útočily na kolony němec-kých vojáků a bojové techniky Při nočním bombardování se velmi osvědčily již zmiňova-né dvouplošníky Po-2. Ačkoliv jimi shazované zápalné a tříštivé pumy nezpůsobily díky své malé hmotnosti německým jednotkám větší ztráty, monotónní zvuk motorů těchto po-malých strojů silně působil na psychiku vojáků Wehrmachtu, kteří si po celodenních bojích nemohli vychutnat chvilku klidu ani v nočních hodinách.

Akce sovětských „singrovek“ nad Brnem v noci z 15. na 16. dubna 1945 dokládá hlá-šení policejního prezidenta Dr. Hermanna, jež se dochovalo v MZA. K prvnímu útoku trojice sovětských letounů došlo 15. dubna kolem 21.15 h. Během náletu shodily osádky sovětských strojů čtyři tříštivé bomby a asi 15 zápalných pum na nádraží v Králově Poli. Exploze bomb malého kalibru poškodily kolejnice a přerušily trakční vedení. V prostoru železniční stanice vypukl malý požár, který však rychle uhasili příslušníci jednotky SS u-místěné v blízkosti nádraží. Celý incident se obešel bez ztrát na životech.290

Důkazem toho, že osádky sovětských dvouplošníků si nedělaly příliš těžkou hlavu s tím, kde se zbaví nákladu pum, je druhý útok, který se odehrál půl hodiny po půlnoci. Nad spícím městem se opět objevily osamocené stroje a klapavý zvuk jejich motorů přeru-šily občasné detonace svržených bom. Stejně jako v případě útoku na královopolské nádra-ží shazovaly malé tříštivé a zápalné pumy. Noční oblohu a ulice města navíc ozařovaly světlice, které se pomalu snášely k zemi na padáčcích. Ani osvětlení cílové oblasti neza-bránilo tomu, že většina svržených bomb skončila v obytných čtvrtích města. Na místní ve-dení Luftschutz brzy začaly přicházet hlášení o poškozených a hořících domech. V plame-nech se ocitla i ubytovna Technische Nothilfe. Útok druhé „vlny“ Po-2 se tentokrát neobe-šel bez mrtvých a zraněných. Jejich přesný počet však v hlášení policejního prezidenta není uveden.291

Poslední skupina sovětských dvouplošníků zaútočila na Brno ve 03.21 h. Na město se opět snášely světelné rakety v podobě „vánočních stromečků“ a směs tříštivých a zápal-ných fosforových pum. Jednotky F-Dienst tak měly až do rána plné ruce práce, když muse-ly hasit několik zapálených objektů. O tom, zda byl někdo při tomto leteckém útoku zabit nebo zraněn, se hlášení nezmiňuje.292

K velkému leteckému útoku bitevních a bombardovacích letadel 5. letecké armády VVS došlo v ranních hodinách 17. dubna. Bombardování se zaměřilo na slatinské letiště dosud aktivně využívané letouny I./JG 53 a Černovice, kde se podařilo sovětským pilotům zapálit sklady pohonných hmot, z nichž začal stoupat k jarní obloze ohromný mrak černé-ho dýmu. Bomby se nevyhnuly ani brněnským jatkám, kde následný požár zničil maso u-skladněné v mrazících boxech.293

Ve stejném dni došlo k reorganizaci jednotek Luftwaffe na území Moravy, které nyní spadaly pod 6. Luftflotte. Slábnoucí síly 6. letecké armády měly podporovat pozemní jed-notky skupiny armád Střed, zatímco 4. Luftflotte byla zredukována na pouhé letecké veli-telství pověřené obranou území Rakouska, které ještě zůstávalo v rukou vojáků Třetí říše. Do Rakouska rovněž přelétly zbývající německé stíhačky Bf 109G od výše zmiňované I./JG 53. Brno a okolí měly nyní chránit Messerschmitty Bf 109G a K od JG-77 a I./JG 52. Prvně jmenovaná německá stíhací eskadra měla základnu v Prostějově a letouny druhé Jagdgeschwader vzlétaly k bojovým akcím nad Moravou z Havlíčkova Brodu.294

O vzrůstající aktivitě sovětského letectva nad Brnem nejlépe vypovídá počet letec-kých poplachů vyhlášených v hlavním zemském městě mezi 15. a 17. dubnem 1945. Za-tímco 15. dubna se ve městě rozezněly sirény 10x, následujícího dne (16. dubna) byl letec-ký poplach vyhlášen již 14x a 17. dubna dokonce 21x.295 Před stupňujícími se nálety sovět-ských letounů a blížící se frontou hledala řada Brňanů dočasné útočistě na venkově. Lidé, kteří se rozhodli zůstat ve městě, se postupně přesunuli do sklepů a krytů.

18. dubna se na předměstích Brna poprvé objevily sovětské tanky. Šlo o čtyři tanky průzkumné tankové čety 41. gardové tankové brigády 7. mechanizovaného sboru, které se probily od Popůvek až k brněnskému Ústřednímu hřbitovu, kde byly následně zničeny ně-meckými protitankovými děly. Šlo o předzvěst nového útoku sovětských jednotek na Brno, který byl zahájen na úsvitu 19. dubna. K podpoře útočících pozemních jednotek byla do vzduchu vyslána bombardovací a bitevní letadla 5. letecké armády VVS. Letecké útoky se soustředily především na jižní a západní brněnská předměstí. V Pisárkách zasáhly bomby tramvajové remízy a vodárnu, následkem čehož byly přerušeny dodávky pitné vody do ce-lého města. 19. dubna 1945 zaznamemaly první úspěch i obsluhy německého flaku, jimž se podařilo vážně poškodit sovětský lehký bombardér A-20G Boston. Osádka sovětského stroje se nakonec rozhodla nouzově přistát u Vacenovic.296

Letecké útoky sovětských letounů na zjištěné nebo domnělé pozice německých jed-notek probíhaly i během následujícího dne. 20. dubna bombardovaly letouny 5. letecké ar-mády VVS v odpoledních hodinách centrum Brna a večer zaměřily svou pozornost na Ži-denice.297 Sovětské stroje se nad městem objevovaly ve stále rostoucích počtech. Jejich na-růstající aktivita úzce souvisela s připravovaným závěrečným náporem Rudé armády na Brno. Poslední letecký poplach byl v moravské metropoli vyhlášen ve večerních hodinách 22. dubna. Tento poslední Fliegeralarm již nebyl až do osvobození města jednotkami 2. u-krajinského frontu odvolán. Během noci z 22. na 23. dubna 1945 se ozýval z jihovýchod-ních předměstí Brna neustálý hřmot leteckých motorů přehlušovaný sériemi explozí svrže-ných pum. Vedle obytných čtvrtí v Židenicích, Juliánově a Černovicích bylo opět bombar-dováno slatinské letiště.298 Mnoho bombardovacích a bitevních letounů 5. letecké armády zamířilo oné noci, kdy se „nad Brnem rozevřelo pravé peklo“, k tradičním cílům, mezi kte-rými nechyběly teplárna a elektrárna na Radlase. Po zásahu posledně jmenovaného energe-tického podniku zůstalo město bez elektrického proudu.299

Ráno 23. dubna 1945 byla v 09.30 h zahájena prudká dělostřelecká příprava, která měla připravit cestu pozemním jednotkám 2. ukrajinského frontu, které se podílely na ge-nerálním útoku na město.300 Ze vzduchu je podporovalo čtyřiapadesát bombardovacích letounů A-20G, 147 bitevníků Il-2 „Šturmovik“, 188 stíhacích letounů La-7 a Jak-9. V nočních hodinách nad Brnem operovalo 43 víceúčelových dvouplošníků Po-2. Od této chvíle už nešlo prakticky rozeznat, zda škody na brněnských obytných domech způsobila sovětská dělostřelba nebo bomby shazované letouny 5. letecké armády VVS. 23. dubna se sovětské bombardovací a bitevní stroje nejprve zaměřily na brněnská jižní a jihovýchodní předměstí a později přenesly bombardování i na zbývající čtvrti města. Sovětské letouny útočily především na přesunující se německé pozemní jednotky, avšak mnoho bomb dopa-dlo i do civilní zástavby. Ani Němci toho dne nezaháleli a vyslali do vzduchu své bojové stroje. Nad městem a v jeho bezprostřením okolí se rozhořely vzdušné souboje mezi letou-ny Luftwaffe a 5. letecké armády VVS, které si vyžádaly ztráty na obou stranách. Na konci dne Sověti „odepsali“ dva bitevní Il-2 „Šturmoviky“ a jeden bombardovací Boston. Ně-mecká strana byla „chudší“ o šest stíhacích Fw 190 a dvě Bf-109.301

Sovětské bojové letouny útočily na německé pozice a kolony vojáků směřujících k frontě i v následujících dnech. Exploze leteckých pum se ozývaly ze všech čtvrtí města. Počet domů, zničených dělostřeleckou palbou a leteckým bombardováním, neustále narů-stal. Před polednem 24. dubna proběhl velký letecký útok na centrum Brna, během něhož zasáhly sovětské bomby Německý dům, kavárnu Muzeum, Čechyňskou ulici a Dornych. V odpoledních hodinách zaměřily letouny 5. letecké armády svou pozornost na západní a severní brněnská předměstí. Nepřetržité bojové nasazení si vybralo svou daň mezi sovět-skými leteckými jednotkami, které přišly o další dva bitevní letouny Il-2 „Šturmovik“.302 Ve večerních hodinách 24. dubna 1945 bylo osvobozeno první brněnské předměstí, Tuřa-ny. Současně pokračovaly noční letecké útoky, které měly připravit půdu pro další postup sovětských pozemních jednotek.

25. duben 1945 přinesl svobodu obyvatelům dalších brněnských předměstí. Sovětské jednotky osvobodily Slatinu, Líšeň, Židenice, Juliánov, Černovice, Komárov, Obřany a Maloměřice.303 Současně však v Brně proběhly dosud netvrdší boje mezi Rudou armádou a jednotami Wehrmachtu. Postup pozemních jednotek podporovaly ze vzduchu bojové letou-ny 5. letecké armády VVS, které byly po celý den nasazeny v opravdu masovém měřítku. Během náletu na centrum města a severní předměstí byla napadena skupina sovětských bombardovacích letounů A-20G od 218. bombardovací letecké divize německými stíhač-kami Bf-109 od JG-77, které vzlétly do akce nad Brnem z prostějovské letecké základny. Německým pilotům se podařilo dva ze sovětských strojů sestřelit. Třetí sovětský bombar-dér A-20G byl sestřelen přímo nad městem a jeho trosky dopadly do Plynárenské ulice. Tím však výčet ztrát, které utrpěla 5. letecká armáda během bojů o Brno, zdaleka neskon-čil. Do večera 25. dubna 1945 přišlo sovětské letectvo ještě o jeden bitevní letoun Il-2 „Šturmovik“ a dvě stíhačky La-7.304

Následujícího dne se jednotkám 2. ukrajinského frontu podařilo osvobodit prakticky celé Brno. V rukou německých vojáků zůstalo pouze několik severních přeměstí (Knínice, Medlánky, Mokré Hory, Řečkovice a Soběšice). Po šesti letech nacistické okupace se Brno konečně dočkalo svobody.
Závěr. Pokus o rekapitulaci.

Radost z osvobození moravské metropole se současně mísila s bolestí a smutkem. V Brně snad nebyla jediná čtvrť, jíž by se podstatnou měrou nedotklo letecké bombardová-ní nebo dělostřelecké ostřelování. Akce amerického a sovětského vojenského letectva v le-tech 1944 a 1945 zanechaly hlubokou stopu na tváři moravské metropole a zasáhly do ži-votů tisíců jejích obyvatel. Materiální ztráty, které městu na soutoku Svratky se Svitavou způsobilo válečné běsnění, dosáhly dosud nevídaných rozměrů.

Ani několik let po skončení 2. světové války se nedokázaly příslušné městské a státní instituce shodnout na tom, kolik domů bylo v Brně v průběhu 2. světové války zničeno a poškozeno. Podle zprávy podané na zasedání rady národního výboru v Brně 27. července 1945 bylo z celkového počtu 26 280 domů, které se nacházely na území Velkého Brna, v důsledku spojeneckých náletů a pouličních bojů zcela zničeno 1 278 budov, dalších 1 160 bylo poškozeno velmi těžce, 2 775 těžce a 8 504 lehce.305 Celková výše materiálních škod, jež Brno utrpělo v průběhu nacistické okupace, měla dosáhnout 909 557 869 Kč.306 Podle jiného pramene, který zmiňuje ve svém článku Václav Peša, mělo být v moravské metropoli v letech 1944-1945 zničeno nebo poškozeno celkem 13 725 budov (zcela zniče-no 1 871, těžce poškozeno 3 350 a lehce poškozeno 8 504 domů). Finanční odhad celkové výše škod na brněnských domech se měl vyšplhat na 1 593 799 236 Kč.307

Ke zcela jiným údajům došel několik let po válce Statistický úřad města Brna.308 Ve zprávě brněnských statistiků je navíc jasně uvedeno, zda materiální škody a lidské ztráty způsobil nálet 15. letecké armády USAAF nebo 5. letecké armády VVS. Podle brněnského statistického úřadu bylo v průběhu leteckého bombardování a dělostřeleckého ostřelování města v letech 1944-1945 zcela zničeno 717 domů, dalších 1 375 bylo poškozeno těžce 7 855 lehce. Ze zprávy je jasně patrné, že většina zničených a poškozených brněnských budov padá na vrub akcím sovětských bombardovacích letounů a dělostřeleckému ostřelo-vání v závěrečné fázi brněnské operace. V moravské metropoli padlo za oběť sovětským leteckým bombám a dělostřeleckým granátům minimálně 452 domů a dalších 987 budov bylo poškozeno těžce. Počet domů, které byly lehce poškozeny během dubnových náletů a pozemních bojů, se vyšplhal k číslu 5 890. Po čtyřech amerických leteckých útocích z dru-hé poloviny roku 1944 bylo v Brně napočítáno celkem 265 zcela zničených, 388 těžce a 1 965 lehce poškozených domů.

Jak je z výše uvedených statistik patrné, určit přesný rozsah materiálních škod, které zemskému hlavnímu městu způsobila 2. světová válka, se již asi nikdy nepodaří zjistit.

Ke stejnému závěru nutně dojdeme i v případě, když se pokusíme dopátrat celkové výše lidských ztrát způsobených leteckým bombardováním v letech 1944-1945. Přesnější počty mrtvých a zraněných Brňanů se dají určit pouze v souvislosti s nálety 15. letecké ar-mády USAAF. Peša uvádí, že během amerických náletů zahynulo v Brně celkem 578 li-dí.309 Rajlich dochází k vyššímu počtu obětí amerického bombardování: celkem 592 mrt-vých a 539 zraněných osob.310 Podle Statistického úřadu města Brna zahynulo v moravské metropoli při leteckých útocích bombardovacích a stíhacích strojů 15. letecké armády cel-kem 586 lidí. Dalších 100 Brňanů bylo zraněno těžce a 286 lehce.311 Na základě studia do-bových dokumentů z MZA jsem došel k odlišným číslům než výše zmiňovaní autoři: ex-ploze amerických trhavých bomb a dávky z 12,5 mm kulometů stíhacích Mustangů připra-vily v Brně o život minimálně 585 osob. Dalších 559 lidí utrpělo v souvislosti s americký-mi nálety různá zranění, přičemž 268 osob bylo zraněno těžce a 291 lehce.

Kolik brněnských civilistů zahynulo během sovětských náletů a dělostřeleckého ostřelování města v dubnu 1945 se asi nikdy nepodaří přesně zjistit. V této souvislosti Jiří Rajlich uvádí, že sovětské letecké útoky připravily v Brně o život 274 osob dalších 333 lidí zranily.312 Rajlichem zmiňovaná čísla jsou převzata ze zprávy Statistického úřadu města Brna, která hovoří o tom, že letecké a dělostřelecké útoky Rudé armády zabily mezi 8. a 25. dubnem 1944 celkem 274 osob a dalších 212 Brňanů zranily těžce a 120 lehce.313 Tato čísla jsou však bezpochyby značně podhodnocená, uvážíme-li, jak intenzivní bylo letecké a dělostřelecké ostřelování moravské metropole v dubnových dnech. Skutečnosti se tak nej-spíše nejvíce blíží údaj Václava Peši, podle něhož „při náletech (amerických i sovětských) a za frontových bojů přišlo o život asi 1 200 Brňanů.“314

Ačkoliv se údaje jednotlivých autorů a pramenů od sebe často zásadním způsobem li-ší, jedna věc je z nich zřejmá: letecká válka v letech 1944-1945 poznamenala město oprav-du zásadním způsobem. Stopy po americkém i sovětském bombardování jsou v Brně patr-né dodnes. I po více jak šedesáti letech, jež uplynuly od konce 2. světové války, lze v mo-ravské metropoli nalézt proluky mezi bloky budov, které jsou němými svědky tehdejších dramatických událostí.

V souvislosti s nálety 15. letecké armády USAAF a 5. letecké armády VVS na Brno v letech 1944 a 1945 vyvstává stále mnoho nejasností a otázek. Jestli se mé diplomové práci podařilo alespoň některé z nich osvětlit a zodpovědět ponechám na úsudku čtenáře.

1   2   3   4   5   6   7   8


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət