Ana səhifə

Pokračování knihy Všechno bylo jinak


Yüklə 1.07 Mb.
səhifə10/19
tarix26.06.2016
ölçüsü1.07 Mb.
1   ...   6   7   8   9   10   11   12   13   ...   19

stanovit třeba na sedm let, podle mírového programu se totiž stejně nikdo už necvičil.
***

A teď si představme, že jsme si společně založili farmu na chov kohoutů anebo kdovíjaké jiné drůbeže. Produktivita naší umělé líhně je řkněme 150 000 kohoutů za rok (vétšinou i víc). Produkujeme je jeden rok, druhý třetí… Nebudeme filozofovat nad tím, jestli to je mnoho nebo málo, stejně je všechno relativní. Položíme si však čistě praktickou otázku: Co s nimi potom budeme dělat? Budeme tedy uvažovat o uplatnění hotového produktu, o jeho odbytu. Jinak nás zahltí. A bude z toho skutečná nadvýrobd, jakou mají kapitalisté. Ale my přece nejsme kapitalisté. Máme plánované hospodářství a odbyt plánujeme už dopředu. Žerty stranou. Jestliže byla 7. prosince 1g40 letecká líheň spuštěna naplno, pak to znamená, že se Stalin rozhodl zahájit válku v roce 1941. Jestliže by Stalin válku nezačal, pak by už na podzim 1941 nikdo nevěděl, kam s nedoučenými piloty To kdysi dávno bylo snem 150 000 pilotů. Avšak v roce 1940 byly uvedeny do chodu takové kapacity že JEDNOROČNÍ produkce převyšovala 150 000. Všichni komunističtí historikové jsou nuceni přiznat, že Stalin připravoval agresi. Jenže, jak říkají, až na rok 1942. Pokud by to byla pravda, pak ovšem měly být zpomaleny běžící pásy výroby a nedoučeným pilotům měla být prodloužena doba přípravy Množství bude v každém případě dostačovat a kvalita stoupne. Stalin však počítal s jinými lhůtami. On potřeboval letecké absolventy už v roce 1941. A v obrovském množství. A není možné, namítnou nesměle něktoří historikové, že se Stalin připravoval na odražení agrese? Není možné, že všichni ti piloti byli vycvičeni pro obrannou válku, tak říkajíc pro “Velkou vlasteneckou”? Povšimněte si, prosím, dat. Přepadnout Stalina se Hitler definitivně rozhodl 18. prosince 1940. Ale německý průmysl nepřešel na válečný režim a letce v Německu připravovali podle zcela běžného programu. Stalin se pro přepadení Německa rozhodl dříve. Převedení letecké líhně na vojenský režim dne 7. prosince 1940 je toho důkazem. A jestli se na to podíváme z větší perspektivy pak vytvoření Stalinovy letecké líhně bylo zahájeno ještě deset let před jednačtyřicátým rokem. Bylo to v roce 1931, když bylo vyhlášeno heslo “Komsomolci – do letadel!” V tu chvíli nebyl v Německu Hitler ještě u moci a ani se k nţ 0 18 6. P Ě Š Í D I V I Z I nemusel vůbec dostat. Stalin však už tehdy připravoval smrtící úder proti Německu, bez ohledu na to, zda bude u moci Hitler, nebo někdo jiný

Tato válka vyvolá, jak jsme o tom přesvědčeni, světovou revoluci. Troclnj – “ (Bjulleteň oppozicii” – srpen – záţí 1939
Během občanské války Rudá armáda rostla. Některé divize hynuly, jiné vznikaly, celkové množství se zvětšovalo. Vrcholu své síly Rudá armáda dosáhla na začátku roku 1920: 64 pěších a 14 jezdeckých divizíl. Po skončení občanské války byla Rudá armáda silně zredukována, počet pěších divizí se však nesnížil, ale stoupl. Tomu není třeba se divit, vojáky prostě pustili domů a divize se přměnily na teritoriální: zůstaly štáby a velitelé, ale bez vojáků. Teritoriální divize jsou svého druhu prázdnými konstrukcemi, které se při cvičeních, při živelních pohromách anebo v případě války musí naplnit vojáky tak, že jsou záložníci povoláni do zbraně. Vytvoření nových divizí nevyžadovalo velké náklady a neodtrhovalo rolníky od půdy V roce 1923 byla zformována pěší divize s číslem 100. V té době bylo skutečně okolo jednoho sta pěších divizí (bez vojáků), ale přece jen to nebyla celá stovka. Udělení takového vysokého čísla půsoóilo trapně, jako bychom se vychloubali – podívejte se, kolik nás je… Stá pěší divize jako by svým číslem vyjadřovala jakousi horní hranici. Pro mírovou i pro válečnou dobu (jak ukázala zkušenost občanské války) bylo 100 pěších divizí dostatečným počtem. Kromě pěších divizí měla Rudá armáda ještě divize jezdecké, které měly vlastní číslování. 100. pěší divize byla podobně jako 1. proletářská pěší divize udržována v nejlepším stavu. Tato čísla jako by vymezovala celou Rudou armádu. Dala se v tom postřehnout jasná snaha nejvyššího velení ukázat, že v Rudé armádě panuje všude – od 1. až po 100. divizi – revoluční pořádek. A jestli se i udržování bezvadného pořádku úplně všude nedařilo, pak v l. i ve 100. divizi skutečně panoval. Vůbec není náhoda, že 100. pěší divizi bylo během války jako první uděleno označení “gardová” a že dostala název 1. gardová pěší divize. A 1. proletářská
1J maršál Sovětského sva2u V D. Sokolovskiţ, Vojennaja strategsţa, s.163

byla na začátku války přejmenována z pěší na motorizovanou a během války dostala název l. gardová motorizovaná divize. Ve 20. a 30. letech se počet pěších divizí střídavě mírně zmenšoval a mírně zvětšoval. V soustavě pořadových čísel se střídavě objevovala a zaplňovala prázdná místa. Avšak 100. pěší divize stále zůstávala, jako by byla horní mezí Rudé armády V Rudé armádě neexistovala divize s vyšším pořadovým číslem. Od počátku 30. let začala Rudá armáda, nejprve nepozorovaně, ale pak stále rychleji nabývat na mohutnosti. Teritoriální divize bez vojáků se postupně měnily v kádrové divize s vojáky Tento proces se neustále zrychloval. Na konci roku 1937 už byla dobrá polovina pěších divizí ‚ převedena z teritoriálních na kádrové a na konci roku 1938 byly už všechny divize kádrové. A tak se stalo, že na konci roku 1939 měla Rudá armáda 96 pěších a jednu motorizovanou divizi. Všechny už i byly kádrové a ne teritoriální. 96 kádrových pěších divizí, to byl větší! počet než v období vrcholící občanské války kdy režim bojoval o svoje bytí.


***

1. září 1939 německá armáda napadla Polsko a toto datum se pokládá za oficiální začátek druhé světové války Tato událost byla natolik tragická a děsivá, že všechno ostatní, co se toho dne událo, zůstává ve stínu. A zatím v tentýž den v Moskvě byl na 4. mimořádném zasedání Nejvyššího sovětu SSSR přijat zákon o všeobecné vojenské povinnosti. Bez prodlení bylo zahájeno formování nových pěších divizí. Mezery v pořadí mezi čísly 1 až 100 byly zaplněny a hned se také objevily pěší divize s čísly 101,102,103.. , a potom i 110,111… 120… 130… Abychom nemuseli chodit daleko pro příklady ukážeme si postup formování na příkladu znamenité 1. proletářské pěší divize (v Moskvě). V září roku 1939 byl štáb divize přeměněn na štáb pěšího sboru. Dva pluky této divize byly přeměněny na 115. a 126. pěší divizi. Nový pěší sbor byl okamžitě přesunut na západní hranice a 17. září už se zúčastnil “osvoboditelského” tažení na Polsko. A ještě byl z l. proletářské divize jeden pluk ponechán v hlavním městě a na jeho základě vyrostla nová l. proletářská pěší divize. A tak z jedné divize byly tři a ještě vedení pěšího sboru. Stejným způsobem se postupovalo i jinde. Pluky se měnily v divize a divize ve sbory


114
Když se podíváme do historických aktů našich slavných divizí, překvapí nás, že mnohé z nich vznikaly zároveň. Nemusíme si přitom všímat vysokých čísel. Postačí hned 2. gardová tamaňská. Označení gardová a odpovídající číslo získala ve válce. Původně byla zformována jako 127. pěší divize v září 1939, kdy čísla divizí vyskakovala stále výš a výš. Podívejme se namátkou: 112., 123.,128.,136.,144., 159., 163., 169., 170., 186. – a nemýlíme se. Ty všechny vznikly během jednoho měsíce. Sovětské oficiální prameny o tom skromně uvádějí toto: “Od podzimu 1939 začalo rozšiřování všech druhů pozemních vojsk. Byly zformovány desítky nových divizí”Z.


***

Proces vytváření nových divizí nezačal postupným rozšiřováním, ale skokem. Jenom v záři roku 1939 se pořadová čísla pěších divizí vyhoupla ze 100 na 186. Zde je nutné upřesnění. Řada čísel od 100 do 186 ještě nebyla plynulá, měla mezery Ale v červnu 1940 začal Hitler tažení proti Francii a bezstarostně se ke Stalinovi obrátil zády A Stalin vydal rozkaz o formování nové vlny pěších divizí. Tehdy byly zaplněny všechny mezery v pořadových číslech. V období od února do března 1941 se prevalila ještě jedna vlna rozmachu pěších divizí. Tehdy se pořadová čísla přehoupla přes 200 a pokračovala stále výš. Podívejme se, jak vznikla 200. pěší divize. Začněme od velitele. Říkali mu Ivan Iljič Ljudnikov Narodil se v roce 1902. Absolvoval pěchotní školu, velel četě, potom rotě, byl náčelníkem štábu pluku. Vyšvihl se v době velkých čistek. V roce 1938 absolvoval Frunzeho akademii a byl odvelen do generálního štábu. Dne 19. srpna 1939 byl vydán rozkaz o vytvorení četných nových vojenských učilišť, mezi nimi i pěchotního učiliště v Žitomiru, jehož náčelníkem byl jmenován Ljudnikov Lidový komisař obrany vydává 22. února 1941 tajný rozkaz o předčasném ukončení studia pro frekventanty vojenských učilišť. Ukončení studia proběhne bez náčelníků, protože náčelníci učilišť jsou jmenováni veliteli nově vzniklých divizí. Náčelník Žitomirského pěchotního učiliště plukovník Ljudnikov obdržel 10. března 1941 rozkaz, aby se dostavil do štábu Kyjevského vojenského okruhu, a náčelník štábu okruhu generálporučík M. A. Pukarev mu čte rozkaz o jmenování velitelem 200. pěší divize, kterou má podle

2) Sovetskije vooružennyje sily, s. 242
rozkazu zformovat. “Pochopil jsem, že na velké události už nebudeme dlouho čekat, a spěchal jsem na organizačně mobilizační oddělení,~ píše Ljudnikov3. “V mobilizačním oddělení štábu okruhu mně řekli: ‚Vaše divize je támhle v koutě. Převezměte ji.‘ – Z podlahy jsem zvedl zapečetěný pytel s visačkou “200. pěší divize. Poštovní schránka 1508”. Obsah pytle nebyl velký Někdo dokonce zažertoval – ‚Monomachova čapka to zrovna není…‘ Termín pro zformování divize byl tvrdý”4. Plukovníkem byl v osmatřiceti letech a za čtyři roky se stane generálplukovníkem. Zadaný úkol beze zbytku splnil v roce 1941 a podobně zvládal všechny úkoly i během války Začal od nuly od poloprázdného pytle a vytvořil divizi, v bojích stmelil jednotky útvary štáby i týlové orgány a na začátku června už měla 200. pěší divize “kompletní mužstvo v souladu s požadavky válečné doby a byla vybavena veškerou výzbrojí”5. To znamená, že ve 200. pěší divizi bylo 14438 vojáků a důstojníků, stovky děl a minometů, 558 automobilů, tanky obrněná auta atd. atd. Historie mobilizace udivuje každého, kdo ji studoval, presností a koordinovaností přípravy Rudé armády k útoku. Na začátku srpna 1939 jsou shromážděny základní síly pro přípravu důstojnických kádrů, které urychleně absolvují, formují se druhý a třetí sled záložních divizí, realizuje se přesun vojsk z Dálného východu, ze Zabajkalska, ze Sibiře, ze Střední Asie a Kavkazu a ze Zakavkazska. V této záplavě byl i 31. pěší sbor, přemístěný z Dálného východu, do něhož měla být zařazena 200. pěší. A do toho hřmí oznámení TASSu z 8. května 1941, že žádná vojska z Dálného východu nepřemísYujeme. Vojska však přicházejí. Mezi nimi je i 31. pěší sbor. Do něho je vřazena i 200. pěší divize plukovníka Ljudnikova, která absolvuje poslední fáze přípravy Nato přichází oznámení TASSu ze 13. června. V divizi je vyhlášen poplach. Dostává rozkaz přesunout se několika nočními pochody za pečlivého maskování v lesích během dne, k pohraničnímu městu Kovel‘… Veškeré obyvatelstvo městečka přišlo vyprovodit divizi. Ani nejpresvědčivější ujišťování, že jdeme na cvičení, nemohlo uklidnit naše matky a ženy Předtucha nadcházejícího neštěstí je neopustila.
3) Skvoz, grozy, s. 23

4) 1. I. Ljudnikov, Doroga dlinoju v žizň, s. 3

5) Vojenno-istoričeskij žurnal 1966, č. 9, s. 66-67
Objímal jsem ženu a synky a byl jsem si téměř jist, že odcházím do války”6. A pak přišel nenadálý vpád… Vždycky mě udivovalo to, že si nikdo neporovnal fakta. Miliony lidí věděly že jdou do války Věděly to jejich ženy i matky věděli to i otcové a děti... Německý vpád však nikdo neočekával. Pro všechny byl nenadálý Generálplukovník Ljudnikov byl schopný velitel. V roce 1945 předvede vrcholné mistrovství při rozdrcení japonských divizí, které neočekávaly přepadení. Ale jak si tedy vysvětlit skutečnost, že v březnu 1941 je Ljudnikov povolán do mobilizačni’ho oddělení štábu pohraničního okruhu a dávají mu rozkaz zformovat divizi s pořadovým číslem, které dvojnásobně prevyšuje to, které bylo dosud nejvyšší. Formuje tedy divizi “v souladu s požadavky válečné doby” a chápe, že se “na velké události už nebude dlouho čekat”. Když se 200. divize vydala na hranice, chápal Ljudnikov i všichni kolem něho, že jdou do války A pres to prese všechno nikdo německý vpád neočekával, pro všechny byl nenadálý… Všechno je to prosté. Všichni věděli, že válka bude, všichni válku čekali, ale… bez německého vpádu. Bude dobré ještě se vrátit k té záhadné pţredtuše války kterou pociťovaly desetimiliony sovětských lidí. Ale teďzpět k našim divizím. Přesněji k divizím, sborům, armádám a frontům. Když jsou vytvořeny desítky (a stovky) divizí, musí jim někdo velet. Některé divize si zachovaly samostatnost, tj. byly přímo podřízeny štábům armád nebo vojenských okruhů, ve většině případů však dvě, tři divize utvářely pěší sbor. A proto také zároveň s počtem divizí vzrůstal i počet pěších sborů. V létě 1939 bylo v Rudé armádě 25 pěších sborů, ale na podzim už jich byl dvojnásobek. Počty pěších sborů se vyšplhaly vzhůru a rychle přesáhly číslo 50 a potom i 60. Ale i sborům je třeba velet. A proto v září 1939 byla bohatá úroda nových armád.
***

V celé této historii mě upoutala jiná, na první pohled docela drobná věc. Sovětské divize a sbory byly v masovém měřítku rozvinuty v září 1939. Za den zrození pluku, divize nebo sboru se v Rudé armádě pokládá den, kdy mu byla předána bojová zástava. Avšak zástavu

6) tamtéž, s. 4
dat někomu, kdo na daném místě není. Je to jako ţ není možné pře je zaznamenán den, kdy byla poprvé na válečné loďi. V její historii ní bojová vlajka. Aby však vlajka mohla být vyvěšena, vyvěšena námoř na loď. A stavba loďi se začíná zahájením musí být napřed Postave
árne-li být docela duslední, pak začíná projektem. Tak je konstrukce, a m řív než jí bude předána bojová zástava, musí ji někdo to také u divize. Začatkem toho formování je jmenování velitele. Proto mě zformovat a za Žik předání bojové zástavy zajímal mě moment, kdy nezajímal okam 1 ţbec první člověk – velitel, který obdržel rozkaz se v divizi objeţ udělat dívizi z ničeho.
Divizí v té době přibývalo jak hub po dešti, rostly nezadržitelně a rychle jako bambusové výhonky po tropickém lijáku. Ze všech divizí,
námo, že vznikly v září 1939, jsem vybral jednu – tu o nichž bylo 2 , stoosmdesátoušestou, a začal jsem řadovým číslem s nejvyšším po je o ní prvni zmínka v dokumentech, den, kdy hledat den, kdy ještě neexistovala, avţsdaú koulť 1 61 SD ‚ (yl strelko ája divi ĺţa hubpéš
zapečetěný pytel s ce

Z k jejímu zformování.

divize) a rozka e byl plukovník (od 4. června 1940 gene –

Velitelem 186ţ Pěší diviz


rálmajor) N. I. Birjukovţţţ ďata ţmit zabralo 3a roky kTy doba nepřišl velitelem. Hledání toh a 1 jsem sice jednu věc, ale našel jsem přitom mnoho nazmar, hleda jiných. Bylo to nesmírně zajímavé.

m našel i to, co jsem hledal. Rozkaz ke zformování

Nakonec jse

186. pěší divi2e a jmenování velitele byl podepsán 19. srpna 1939. ‚I1i noc jsetn až do rána neusnul. Zpíval jsem si, pozoroval nebe,


staré verše. Byla to radost osamělého horolezce, jenž ţe přeříkával si j ‚ţrcholek, na kterém ještě nikdo nebyl. Možná že mu vyškrábal na , možná že nebudu ochopen, avšak pro mne objev nikdo nepotřebuje P
osobně to bylo sice malé, přece jen významné odhalení.

A ráno jsem se musel pustit do nové práce – buďto potvrdit, nebo dohady Mohlo to být tak, že se Stalin 19. srpna 1939 vyvrátit svoje rozhodl a vydal rozkaz vytvořit jenom jednu divizi a z čísla 100 skočil rovnou na 186. než prověřovat mnoho dalších divizí a služební seznamy

Nezbývalo generálů, kteří v srpnu 1939 ještě maršály a generály nebyli, maršálu a generalu, ale byli pouze perspektivními plukovníky A vůbec v roce 1939 v Rudé armádě generály ještě neměli; měli tam jenom velitele brigád, divizí a sborů. Prověřit vzorec je přece jen lehčí než ho sestavit. Taky že jsem ho prověřil. A potvrdilo se to. V září roku 1939 byly vytvořeny desítky nových divizí a sborů a rozhodnutí o jejich vzniku a o jmenování velitelů bylo učiněno 19. srpna 1939. Tady je několik příkladů. Podle přání jich každý muže nasbírat desítky.
Brigádní velitel P S. Pšennikov (propříště generálporučík) se 19. srpna 1939 stal velitelem 142. pěší divize. Divize sice zatím neexistovala, ale velitel byl jmenován a zahájil formování.
Plukovník J. G. Krejzer (propříště armádní generál) se týž den stal velitelem 172. pěší divize. Brigádní velitel J. E Dašičev (dále už generálmajor) se stal velitelem 47. pěšího sboru.
Sborový velitel F. J. Golikov (později maršál Sovětského svazu) obdržel v srpnu 1939 rozkaz zformovat 6. armádu a postavit se do jejího čela. Nebyly to tedy jen divize a sbory které vznikaly ale i armády
Plukovník S. S. Birjuzov (později také maršál Sovětského svazu) se 19. srpna 1939 stal velitelem prozatím neexistující 132. pěší divize.
Brigádní velitel A. D. Berezin (od 5. června 1940 generálmajor) byl toho dne jmenován velitelem 119. pěší divize. Datum je možno 7i přečíst zcela veřejně, například v časopise Vojenno-istoričeskij žurnal. To datum je 19. srpen 1939. Ve výčtu bychom mohli pokračovat až do vyčerpání. Myslím však, že i tyto příklady postačují, abychom pochopili, že 19. srpna 1939 Stalin rozkázal zdvojnásobit počet pěších divizí. I bez toho jich bylo víc než ve kterékoli světové armádě. Zdvojnásobit je, to znamenalo, že byla ukončena předmobilizační fáze a že začala mobilizace.
Jak tehdy tak i nyní po 50 letech se datum zahájení mobilizace tajilo, protože to byla tajná mobilizace. Kvuli zamaskování byla 2. září vyhlášena “částečná mobilizace”. Jestliže byla částečná, pak bylo nutno
7) 1986, †. 2, s. 86

vyhlásit jednoho dne její ukončení a demobilizovat, ale tuto “částečnou” mobilizaci nikdo nezastavil a demobilizaci nikdo nevyhlásil. A tak pokračovala se stále větší rychlostí a intenzitou. Tajná mobilizace se prováděla pod vedením náčelníka generálního štábu maršála Sovětského svazu B. M. Šapošnikova, téhož, který věděl a přesvědčil o tom i Stalina, že částečná mobilizace není možná, že existuje jenom všeobecná a že mobilizace není pouhým vykročením k válce, že už je to samotná válka. Devatenáctého srpna 1939 žila ještě Evropa mírovým životem, ale Stalin už učinil rozhodnutí a uvedl stroj mobilizace do NEZVRATNÉHO pohybu, který v každém případě a při jakémkoli mezinárodním nedorozumění činil druhou světovou válku naprosto nevyhnutelnou. Mnoho historiků si myslí, že se Stalin zpočátku rozhodl podepsat mír s Hitlerem a teprve potom připravovat náhlý vpád do Německa. Přede mnou však náhle vyvstala jistota, že nikdy nebyla učiněna dvě různá rozhodnutí. Podepsat mír s Německem a definitivně se rozhodnout pro vpád do Německa – to je jedno jediné rozhodnutí, dvě součásti jednotného záměru.


***

Dne 1. září 1939 přepadl Hitler Polsko a toto datum se pokládá za začátek druhé světové války Nechť tedy zůstane tento tragický den oficiálním datem počátku druhé světové války Hitler je zlosyn a netvor. Nezapomeňme však přitom, že na světě byl v té době ještě chytřejší netvor jménem Stalin. Nevím, kdy měl Hitler v úmysiu začít druhou světovou válku. Ale Německo v září 1939 přepadnout Polsko nemělo. Nemělo to dělat proto, že to mohlo mít za následek válku a námořní blokádu ze strany Británie a Francie. A to se také stalo. Hitler měl předvídat důsledky svých činů a připravit se na ně. Pro námořní válku mělo mít Německo silné loďstvo. V devětatřicátém roce ho Německo nemělo. Německý program budování loďstva počítal s tím, že do stavu námořního loďstva bude zařazeno 6 bitevních lodí do roku 1944, 4 těžké křižníky do roku 1943 a další 4 do roku 1945; 4 lehké křižníky do roku 1944 a dalších 13 do roku 1948; 2 letadlové lodě do roku 1941 a další 2 do roku 1947. Podobné termíny platily i pro výstavbu podmořského loďstva. Znamenalo to, že Hitler měl v každém případě přepadení Polska odložit na léta 1944-45. I beze mne bylo dokázáno, že v roce 1939 neměl Hitler v úmyslu zahájit ani evropskou, natož světovou válku. I beze mne bylo dokázáno, že německý průmysl v roce 1939 pracoval podle mírového režimu a že nebylo v plánu převádět ho na režim válečný Je dokázáno i to, že 3. září 1939 byl Hitler ohromen, když se dozvěděl, že mu Británie a Francie vyhlásily válku. Takový vývoj událostí nepředpokládal… Naproti tomu Stalin učinil 19. srpna 1939 taková rozhodnutí, která už nebylo možno vzít zpět a která neponechávala Sovětskému svazu žádnou jinou možnost než válku. Proto pokládám den 19. srpna 1939 za takový mezník v přípravě války, po kterém musela druhá světová válka vypuknout za všech okolností. A pokud by ji byl Hitler nezačal 1. září 1939, pak by byl Stalin nucen hledat jinou možnost nebo dokonce jiného vykonavatele, který by Evropu a celý svět k válce postrčil. A to je podstata mého malého odhalení.


***

23. srpna 1939 byl v Kremlu podepsán pakt Molotova a Ribbentropa. Byla to senzační, vzrušující událost a její účastníci nemohli předpokládat, že nezaujatá filmová kamera zachytí víc, než chtěli organizátoři této věci ukázat. A kamera zachytila moment, kdy Molotov a Ribbentrop podepisují smlouvu a za jejich zády si Stalin se Šapošnikovem o čemsi šeptají jako dva spiklenci. Však měli o čem. Sovětský svaz už měl za sebou tajnou předmobilizační fázi a zahájil tajnou mobilizaci, která už sama o sobě je válkou. Stalin a Šapošnikov vědí, že vytvořili takovou situaci, kdy podle slov samotného Šapošnikova “návrat k mírovým poměrům není možný”. V Sovětském svazu už jsou formovány pěší divize s pořadovými čísly překračujícími sto. V Sovětském svazu už probíhá výcvik desetitisíců pilotů pro letadla “Ivanov”. Konstrukce tohoto letadla už je ukončena a je připravena jeho skutečně hromadná výroba. V Sovětském svazu vznikají desítky nových vojenských učilišť pro přípravu důstojníků po statisících. V Sovětském svazu se rozproudila výstavba továren na střelný prach a střelivo v takovém měřítku, že už jen kvůli jejich produkci musí válka vypuknout v nejbližších letech. Stalin si šeptá se Šapošnikovem za Ribbentropovými zády protože oba vědí, že Sovětský svaz už ve válečném stavu je, i když děla zatím ještě nezahřměla.


KDY BYLA ZFORMOVÁNA

112. Z’ANKOVÁ DIVIZE?


V předvečer yálky byl A. L. Getman jmenován velitelem 112. tankové divize. ţádní generál J. J. Gusakovskij – Vojenno-istoäčeskij žurnal 1973, 10, s. 117

Poslední ministr obrany SSSR a poslední maršál Sovětského svazu D. T Jazov mluvil ve svých knihách, článcích a veřejných vystoupeních o tom, že za necelé dva předválečné roky bylo v Sovětském svazu zformováno 125 nových divizí. Zmínku o 125 divizích najdeme nap’r. v jeho kníze Věrni otčině 1. Porovneţme: Když vrcholila studená válka, měla armáda USA 16 divizí a Velká Británie 4. Než se podaří zformovat jednu novou divizi v demokfatické zemi – to jenom v parlamentních debatách zabere rok. A Stalin podle slov maršála Jazova zformoval za necelé dva roky 125 divizí navíc k těm, které už měl dřív Dá se tomu věřit?
Nedá.

Každý kdo si sám shromáždil údaje o sovětských divizích, dobře ví, že maršál Jazov mírně řečeno, chytračí. A proto jsem napsal dopis hlavnímu historikovi sovětské armády generálplukovníku Dmitriji Volkogonovoţţ Statečnost vojáka totiž tkví v tom, že dokáže pochodovat i proti nePřátelským bodákům. Statečnost vojenského historika pak spočívá v tom, že dokáže veřejně oponovat i nadřízenému veliteli, jestliže se uchýlí od historické pravdy Nevím, zdali generál Volkogonov můj dopis dostal. Mohl by koneckonců protestovat i bez něho. Ale neprotestoval. JazovovS‘ v˜’roky slyšeli všichni sovětští vojenští historikové. Žádný z nich však v sobě nenašel dostatek statečnosti k tomu, aby oponoval. A tehdy jsem já napsal dopis samotnému Jazovovi: soudruhu maršále Sovětskélzo svazu, buďneříkáte všechno, anebo… všechno nevíte.


Vyslechněme jiné názory na počet nových divizí.

1J Verny Otčizne, s. 178


Maršál Sovětského svazu K. S. Moskalenko: “Od září 1939 do června 1941 bylo vybudováno 125 nových pěších divizí”z. Maršál Sovětského svazu I. Ch. Bagramjan: “Formovalo se 125 nových pěších divizí a množství uskupení a útvarů jiných druhů vojsk”3 Cítíte ten rozdíl? Jazov mluví o 125 nových divízích a Moskalenko a Bagramjan o 125 nových pěších divizích. Maršál Jazov vědomě či nevědomě vynechal slovo “pěší”. Ale vynechání jednoho slova mění smysl, protože kromě 125 pěších divizí zformoval Stalin i jiné divize, například motorizované. Od září 1939 do června 1941 bylo zformováno 30 nových motorizovaných divizí. Pěší a motorizované divize měly společné číslování, a proto už v březnu 1941 se objevila pořadová čísla 250, 251 a 252 atd. A všechna vynechaná čísla byla doplněna. Kromě toho se formovaly tankové divize. Za pouhý rok, od června 1940 do června 1941, bylo zformováno 61 nových tankových divizí. Tankové divize měly své číslování od čísla 1 do 69. Některá vynechaná čísla svědčila o tom, že proces formování ještě pokračoval. Za necelý rok od července 1940 do června 1941 bylo zformováno 79 nových leteckých divizí. Ale to pro Stalina nebyla horní mez. Pořadová čísla stoupala stále výš. V oblasti Smolenska byla už v dubnu 1941 formována 81. letecká divize pro dálkové bombardování.. Možná však, že sovětské divize měly nepatrnou početnost? Vůbec ne. Německé tankové divize měly v červnu 1941 různou organizační strukturu a různé počty tanků – od 147 ve 13. divizi až po 299 v 7. tankové divizi. Tanky to byly střední a lehké. Těžké tanky tehdy v Německu nebyly vůbec. Sovětská tanková divize z roku 1941 měla 375 lehkých, středních a těžkých tanků. Divize někdy nebyly zcela kompletní. Například l. tanková divize vstoupila do války s 370 tanky a s 53 obrněnými auty4. Německé motorizované divize v roce 1941 tanky vůbec neměly Sovětská motorizovaná divize v roce 1941 měla 275 tanků. Jediná německá jezdecká divize tanky neměla, sovětské jezdecké divize měly každá po 64 tancích. Německé pěší divize tanky neměly standardní sovětské pěší divize měly po 16 tancích. Některé sovětské pěší divize měly 60-70 tanků.
1   ...   6   7   8   9   10   11   12   13   ...   19


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət