Ana səhifə

Metodika monitoringu strukturáLNÍch fondů (CÍle 1) na úrovni rámce podpory společenství


Yüklə 1.91 Mb.
səhifə3/4
tarix27.06.2016
ölçüsü1.91 Mb.
1   2   3   4

Standardy (schémata) pro smluvní vztahy mezi orgány a organizacemi

Zajištění smluvních vztahů mezi organizacemi v rámci jednotlivých OP spadají do odpovědnosti jednotlivých ŘO OP.


Z pohledu realizace celého monitoringu a jeho jednotných výstupů jsou zajištěny standardizované postupy ve smluvních vztazích a postupech.
Vztahy mezi ŘO OP a ŘO RPS jsou realizovány v platném legislativním prostředí, které upravuje spolupráci mezi správními orgány. Tyto vztahy jsou koordinovány a aktualizovány prostřednictvím zasedání Poradního výboru RPS.
Vztahy mezi ŘO RPS a vládou jsou realizovány v rámci platných zásad pro komunikaci správního orgánu s vládou.
Vláda je čtvrtletně informována ŘO RPS o průběhu realizace RPS.

    1. Společné zásady pro vzdělávání pracovníků dotčených orgánů a organizací

ŘO RPS odpovídá za metodické řízení, věcnou koordinaci a za další vývoj monitorování strukturální intervence a v tomto směru i vytváří podmínky pro vzdělávání.


Oblast vzdělávání specialistů pro monitorování strukturální intervence z veřejného, soukromého i neziskového sektoru je řešena v rámci systému vzdělávání ke strukturálním fondům, který je předmětem samostatného dokumentu, rovněž v odpovědnosti MMR.

4. UKAZATELE PRO MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ
V rámci této kapitoly je věnována pozornost ukazatelům monitorování z pohledu jejich výběru pro potřeby efektivního, hospodárného a účelného monitoringu na úrovni RPS.
4.1 Základní informace o ukazatelích
ŘO OP vymezují ukazatele s následujícími vlastnostmi:


  • odpovídají cílům, ke kterým byly přiřazeny;

  • jsou jasně definovány pro kvalitativní i kvantitativní aplikace;

  • jsou spolehlivé, aby poskytovaly stejnou informaci, i když s nimi jako s ukazateli pracují různí lidé;

  • jsou snadno získatelné, tj. aby náklady jejich získávání nepřevážily jejich užitek pro monitorování;

  • jsou dosažitelné v rozumném časovém horizontu, aby měly smysl pro monitorování a průběžné hodnocení realizace strukturální intervence.

Podrobný popis pro práci s ukazateli je uveden v manuálech ŘO OP a PO.


ŘO OP odpovídají za vytýčení a kvalitu jednotlivých ukazatelů a za práci s nimi.
ŘO RPS odpovídá za nastavený systém ukazatelů a za podporu komunikace a spolupráce při měření účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti strukturální intervence jako celku.
ŘO RPS sleduje klíčové ukazatele, které jsou pro RPS definovány jako společný průnik klíčových ukazatelů jednotlivých OP (klíčové ukazatele jsou definovány v dokumentu RPS).
Postup při stanovení monitorovacích ukazatelů je založen na partnerském přístupu a konzultacích s partnery, kteří se aktivit strukturální intervence účastní. Konzultacemi s partnery se rozumí příprava programových dokumentů dle vymezení nařízení 1260/1999, článku 8.
ŘO RPS monitoruje zda ukazatele na úrovni OP, priorit a opatření jsou v souladu s požadavky Evropské komise. Pro RPS i pro jednotlivé OP jsou důležité klíčové ukazatele. ŘO RPS provádí monitoring prostřednictvím měsíčních sestav, zpráv a kontrol vymezených touto Metodikou.

ŘO RPS odpovídá za kvalitu nastavení ukazatelů v systému intervence jako celku, ŘO OP a PO odpovídají za kvalitu jednotlivých ukazatelů a za práci s nimi.


Tabulka 3. Ukazatele a jejich vztah ke struktuře a k cílům programů


Struktura intervence

Globální cíle

Specifické cíle

Operativní cíle

RPS

Y

-

-

OP

X

X

-

Priorita

-

X

X

Opatření

-

-

X

Legenda: Y: koordinace práce s ukazateli, X: práce s ukazateli, -: k cílům irelevantní


V procesu programování jsou užívány pojmy globální cíl a specifické cíle jak na úrovni RPS, tak OP. Z tohoto důvodu byl použit pojem operativní cíle pro odlišení významu cílů na úrovni RPS, OP, priorit a opatření.

4.2 Zdroje dat a periodicita sběru ukazatelů
Pro monitoring 1. strukturální intervence jsou využity informace a zkušenosti z členských zemí EU. V EU platí zásada, že členské státy zhodnocují zkušenosti z realizace předchozích intervencí cestou vzájemných kontaktů, mezinárodních konferencí a dvoustranných i vícestranných pracovních jednání. ŘO RPS odpovídá za prohlubování mezinárodní spolupráce v oblasti monitoringu. Základními zdroji informací pro potřeby monitoringu v úrovni RPS jsou:
a) programové ukazatele:

b) ukazatele vnějšího okolí:



  • data Českého statistického úřadu,

  • data Eurostatu,

  • další případné zdroje dat.

Typy potřebných dat a jejich zdroje jsou definovány ŘO OP na úrovni OP a PO vždy na začátku intervenčního období. Výběr dat je prováděn na základě zvolených cílů strukturální politiky pro jednotlivé OP.


ŘO RPS sleduje koordinaci, srozumitelnost a relaci dat v IS ke globálním cílům intervence. ŘO RPS sleduje:


  • finanční ukazatele a souhrnnou absorpci prostředků strukturální intervence na úrovni OP,

  • výsledky – přímé výstupy z programů, realizované v přímé vazbě na řešené projekty s cílem získat vstupy pro měření dlouhodobých dopadů,

  • dopady – dlouhodobé přímé i nepřímé efekty strukturální intervence s vazbou na hospodářský rozvoj a sociální soudržnost v úrovních EU, státu, krajů a obcí.


Tabulka 4. Potřeba dat pro monitoring OP a RPS


Úkoly strukturální intervence

Ukazatele na úrovni priorit a programů

vstupy - výstupy

výsledky

dopady

monitoring

EVD, VZ

EVD, VZ

EVD, VZ

finanční řízení

EVD

EVD

-

reporting

EVD, VZ

EVD, VZ

EVD, VZ

ex-post hodnocení (evaluace a audit)

PD

PD

evaluace

Legenda:

VZ – výroční zpráva v podobě, jak ji definuje kapitola 7 této Metodiky,

EVD – elektronická výměna dat v MSSF (v IS MSSF CENTRAL a mezi ostatními IS monitoringu)

PD –přístupná data pro EK
Tabulka 5: Periodicita ukazatelů pro monitoring


Úkoly strukturální intervence

Ukazatele na úrovni priorit a programů

vstupy - zdroje

výsledky

dopady

monitoring

12

2

1

finanční řízení

12

2

-

reporting

12

12

1

ex-post hodnocení (evaluace a audit)

průběžně do 06/2008

V tabulce jsou uvedeny počty, kolikrát ročně je daný krok prováděn


4.3 Horizontální priority a globální cíle RPS
Za ukazatele pro horizontální témata odpovídají ŘO OP a ukazatele pro tato témata spadají do klíčových ukazatelů každého ŘO OP. Horizontální témata:


  • informační společnost

  • životní prostředí

  • rovné příležitosti

  • vyvážený rozvoj regionů

ŘO RPS spolupracuje s ŘO OP a s MV a s PO a podporuje celoplošné pokrytí a kvalitu komunikace k horizontálním prioritám, metodicky řídí a koordinuje přístupy k jejich naplňování.


ŘO RPS sleduje a hodnotí globální dopady, které odpovídají specifickým cílům OP, a které s vazbou na běžnou statistiku jsou vstupními veličinami pro hodnocení globálních cílů.
ŘO RPS pracuje s ukazateli, které mu pomáhají při sestavování plánů pro 2. strukturální intervenci.
4.4 Rizika spojená s ukazateli pro monitoring strukturální intervence
ŘO RPS odhaluje a sleduje rizika úspěšnosti strukturální intervence, eliminuje jejich negativní dopady v úrovni RPS a upozorňuje na rizika v úrovních OP.
ŘO RPS sleduje na podkladě zpětné vazby měsíčních sestav, zpráv a vyhodnocení především tato rizika:


  1. Špatné definování ukazatelů ve vztahu k cílům intervence (včetně toho, že nejsou definovány vůbec), jejich špatná provázanost;




  1. Případnou neochotu institucí k doladění ukazatelů pro potřeby RPS a OP, včetně změn na základě evaluací (ex-post, interim i ex-ante) na počátku období strukturální intervence;




  1. Případnou neochotu institucí k reakci na základě informací podaných monitoringem, nenaplnění ukazatelů a situace, kdy platby ex post nebudou realizovány a tyto extrémní dopady povedou až k soudním sporům;




  1. Rozstříštěnost intervenční pomoci realizované prostřednictvím grantových schémat, která se skládají z řady dílčích projektů a monitoring musí být schopen rozpoznat relevanci jednotlivých projektů, způsob jejich realizace, jejich udržitelnost, hospodárnost a efektivnost – v podrobnostech jde o záležitosti spadající do odpovědnosti ŘO, především SROP, pro RPS se tato rizika specifická mění na rizika systémová, v rozsahu i podrobnostech relevantních k podílu odpovědnosti RPS za úspěch intervence;




  1. Absorpční kapacitu, která je plně v odpovědnosti jednotlivých ŘO OP nicméně v souhrnu za riziko selhání nastaveného systému legislativního a institucionálního prostředí pro implementaci programů strukturální intervence odpovídá ŘO RPS a nese tak odpovědnost za systémové riziko spojené s velikostí (procentem) absorpce alokovaných prostředků za celé intervenční období (2004 až 2006);




  1. Přílišný nárůst hlášení o podvodných jednání do systému AFIS. ŘO RPS informuje o stavu a hlavních příčinách nárůstu podvodných jednání vládu. Stanovisko pro vládu vypracuje po konzultacích s dotčenými ŘO OP, PO a Nejvyšším státním zastupitelstvím;




  1. Další, zde nespecifikovaná, rizika.


5. TECHNICKÁ PODPORA MONITORINGU

Tato kapitola se věnuje popisu technické podpory a zabezpečení monitoringu v odpovědnosti ŘO RPS. Na tuto kapitolu má přímou návaznost Operační manuál MSSF pro IS v úrovni RPS.



5.1 Vymezení odpovědnosti v oblasti technické podpory monitoringu
ŘO RPS nese odpovědnost za technické zabezpečení a funkčnost monitoringu jako celku a to prostřednictvím technické podpory IS MSSF CENTRAL.
ŘO OP a PO odpovídají za technické zabezpečení a funkčnost monitoringu prostřednictvím svých IS, které mají vazbu na IS MSSF CENTRAL.
5.2 Základní síť IS monitoringu
V ČR je centrálním místem technické podpory monitoringu IS MSSF CENTRAL, ke kterému mají ostatní IS sítě tyto vazby:
Vazba na zdrojové IS ŘO OP:

  • IS Monit, ISOP, SAP

    Vazba na IS PO:



  • IS Viola

    Vazba na IS Evropské komise:



  • IS SFC

  • AFIS

    Vazby k ostatním IS:



  • IS Ministerstva financí: ISPROFIN, CEDR,

  • IS Ministerstva pro místní rozvoj: DIS, IRIS,

  • IS k platbám ze zdrojů ministerstev,

  • ostatní IS relevantní k IS MSSF CENTRAL

    Výše uvedené IS a jejich vazby k IS MSSF CENTRAL jsou základem sítě IS, která je technickou podporou monitoringu 1. strukturální intervence.






5.3 Technická podpora zdrojových IS
Technickou podporou zdrojových IS se rozumí nástroje pro předkládání a zpracování žádostí o účast v intervenci elektronickou formou. Nositeli odpovědnosti za technickou podporu zdrojových IS (MONIT, ISOP, SAP) jsou k IS relevantní ŘO OP.
Vazbu k síti IS monitoringu mají tyto nástroje elektronických žádostí: BENEFIT, BENEFIL, ELZA a další. Podrobnější informace jsou uvedeny v manuálech ŘO OP.

5.4 Souhrnný přehled vazeb IS monitoringu
Tabulka 6: Souhrnný přehled vazeb sítě IS monitoringu v ČR


Informační

systémy ČR



RPS

MMR


PO

MF


ŘO

ZS

KP


MPO

MŽP

MPSV

MZE

MMR

IS MSSF-CENTRAL




X

X

X

X

X

X

-

-

Zdrojové

IS





-

ISOP

IS

MONIT


IS

MONIT


SAP

IS

MONIT


Y

Y

Elektronické žádosti




-

-

X

X

-

X

X

X

Legenda:

X: relace existuje, -: relace neexistuje, Y: existuje rozšířená relace propojení funkcí, které plní IS Monit a Benefit)

Tabulka 7: Souhrnný přehled vazeb sítě IS monitoringu v ČR k IS EK


Informační

systémy EK



RPS

MMR


PO

MF


ŘO

ZS

KP


MPO

MŽP

MPSV

MZE

MMR

IS SFC

AFIS


P

N


N

N


N

P


N

P


N

P


N

P


N

P


-

-


-

-

Legenda:

P: existuje přímá relace

N: existuje nepřímá relace

-: relace neexistuje



6. INFORMAČNÍ TOKY A IS STRUKTURÁLNÍ INTERVENCE
V této kapitole jsou uvedeny definice a popisy základních funkcí monitoringu a popsány hlavní vazby mezi subjekty 1. strukturální intervence. Podrobnější informace jsou uvedeny v operačních manuálech ŘO a PO.
Následující obrázek uvádí relaci základních vazeb subjektů strukturální intervence v ČR s důrazem na rozlišení finančního a věcného monitoringu. Zároveň je naznačena vazba těchto subjektů na důležité póly monitoringu Evropské komise. Prvním pólem je čerpání finančních prostředků a druhým prevence a kontrola podvodných jednání. Oba póly jsou pro nastavení monitoringu v ČR stejně významné.
Obr. 1: Základní schéma vazeb mezi subjekty 1. strukturální intervence v ČR.

Druhý obrázek se věnuje stejnému problému z pohledu vazeb jednotlivých IS v síti MSSF. Z obrázku je patrná struktura vazeb IS MSSF CENTRAL na IS SFC BRUSEL a samostatné vazby na další kontaktní místa Evropské komise směrem od PO a ŘO OP.


ŘO RPS přijímá do IS MSSF CENTRAL vstupy (podklady) od ŘO OP a PO a na jejich základě a na základě ujištění , která sám zabezpečuje, vypracovává zprávy pro Evropskou komisi a Vládu ČR (podrobněji viz, kap. 5, 6 a 7).
PO přijímá do IS VIOLA ujištění (certifikáty) od ŘO OP a na jejich základě žádá Evropskou komisi o uvolnění finančních prostředků ve stanovaném režimu plateb (podrobněji viz kap. 2.3).
Problematika zabezpečení prevence a kontrola podvodných jednání je vázána Úřad Evropské komise OLAF a to prostřednictví IS s názvem AFIS. AFCOS je kontaktním místem pro reporting ŘO OP do AFIS o podvodných jednáních, která svými dopady vyvolala finanční ztráty (škody) v hodnotě nad 5 mil. EUR. Kontaktní místa AFCOS jsou na ministerstvech pověřených výkonem ŘO OP a jejich povinností je pro tento směr monitoringu zabezpečovat požadované vstupy.
Obr. 2: Základní schéma sitě IS a reportingu 1. strukturální intervence v ČR.



6.1 Vymezení odpovědnosti za správu a rozvoj informačních toků
Informační toky z pohledu monitoringu a reportingu 1. strukturální intervence jsou realizovány prostřednictvím sítě IS (základní popis metodiky a technické podpory je uveden v předchozích kapitolách). Data generovaná, ověřovaná, autorizovaná apod. v procesu monitoringu jsou uchovávána a spravována v IS tak, aby byla k dispozici v případě aktuální potřeby (podrobněji viz. kap. 2.4).
ŘO RPS nese odpovědnost za správu a rozvoj informačních toků prostřednictvím technické podpory IS MSSF CENTRAL. ŘO RPS nese odpovědnost za vazby na IS SFC. ŘO OP nese odpovědnost za vazby na AFIS. PO nese odpovědnost za proces certifikace (podrobněji viz. podkap. 2.3).
ŘO OP a PO nesou odpovědnost za správu a rozvoj informačních toků prostřednictvím svých IS, které mají vazbu na IS MSSF CENTRAL.
6.2 Popis informačních toků monitoringu
Základní monitorovací úroveň programu tvoří ŘO OP. Monitorování jednotlivých projektů je úkolem konečných příjemců (KP), kteří plní své povinnosti v souladu s příslušnými nařízeními ES a komunikují s odpovídajícími zprostředkujícími subjekty (ZS). Úlohou ZS je věcné a finanční monitorování projektů (včetně kontrol na místě a ověřování faktur a žádostí o platbu). ZS dále shromažďují data a poskytují je pro monitorování programů na úrovni ŘO OP. Na úrovni ŘO OP probíhá základní procedura monitorování jednotlivých OP v souladu se všemi požadavky EK i nařízeními ES. Výstupem tohoto monitorování jsou podklady pro monitorování RPS, které ŘO OP předkládají ŘO RPS. Na druhou stranu, ŘO RPS informuje ŘO OP o metodice monitorování, stanovení a unifikaci jednotlivých monitorovacích ukazatelů a stanovení a realizaci kontrolních mechanismů s cílem zajistit efektivní realizaci programů 1. strukturální intervence.
Povinností ŘO OP je pravidelně aktualizovat všechna data za OP v IS MSSF CENTRAL.
Monitorování RPS probíhá na úrovni ŘO RPS a jsou při něm využívána data poskytovaná jednotlivými ŘO OP. ŘO OP předkládají na vědomí ŘO RPS všechny zprávy, které samy zpracovávají v rámci procesu monitorování OP.
Dále ŘO OP za účelem monitorování RPS předkládají ŘO RPS následující materiály:


  1. Podklad pro měsíční sestavy (údaje, které neobsahuje IS MSSF CENTRAL) – do každého 5. dne v měsíci za uplynulý měsíc

  2. Podklady k pololetním zprávám – periodicita viz dále

  3. Podklady k výročním zprávám – periodicita viz dále

Další vstupní a výstupní podklady v procesu monitoringu a reportingu generují PO a CHJ v rámci své činnosti. ŘO OP generují výstupní a vstupní podklady s vazbou na AFIS.




6.3 Popis informačních toků mezi jednotlivými subjekty
Popis informačních toků se týká:

    1. měsíční sestavy

    2. pololetní zprávy

    3. výroční zprávy

    4. závěrečná zprávy

Jejich podrobnější popis je obsahem kapitoly 7.


6.3.1 Informační toky v souvislosti s měsíčními sestavami
ŘO OP předává vždy do 5. dne každého měsíce ŘO RPS podklady týkající se monitorování příslušného OP. Jejich obsahem je:

  • Postup realizace jednotlivých OP (konkrétní obsah viz. kapitola 7)

  • Zjištěné odchylky

  • Přijatá opatření k nápravě

  • Přijaté změny a úpravy v realizaci OP

  • Kopie zpráv zpracovaných v režimu AFCOS a zpráv zaslaných AFIS

Dále ŘO OP průběžně aktualizuje údaje, obsažené v IS MSSF CENTRAL.


PO průběžně zasílá ŘO RPS vyplněné a podepsané formuláře typu A pro informaci.

Zpracované měsíční sestavy bude ŘO RPS rozesílat jednotlivým ŘO OP a Poradnímu výboru RPS.

6.3.2 Informační toky v souvislosti s pololetními zprávami
Rozhodující podklady pro vypracování pololetní zprávy RPS jsou předkládány ŘO OP vždy za příslušný OP. Z jejich obsahu ŘO RPS využije:


  • Popis realizace jednotlivých OP (podrobné rozčlenění viz kapitola 7)

  • Plnění cílů programu a klíčových ukazatelů (sledovaných na úrovni RPS)

  • Plnění Komunikačního akčního plánu

  • Plnění horizontálních cílů

  • Realizace technické pomoci

Dalším zdrojem dat jsou podklady, které zpracovává PO. PO je poskytuje ŘO OP, jenž je zakomponuje do pololetní zprávy RPS. Z jejich obsahu bude ŘO RPS využito:

  • Finanční realizace pomoci

  • Průběh plateb

  • Přijatá opatření

ŘO RPS předkládá zpracovanou pololetní zprávu MV RPS pro informaci.


6.3.3 Informační toky v souvislosti s výročními zprávami
Základním zdrojem pro vypracování výročních zpráv jsou výroční podklady/zprávy za jednotlivé OP, zpracovávané ŘO OP a předkládané ŘO RPS. Z jejich obsahu ŘO RPS využije:

  • Popis pokroku v realizaci pomoci

  • Plnění přijatých a realizovaných kroků a opatření pro zajištění kvality a efektivnosti realizace pomoci

  • Popis opatření pro zajištění slučitelnosti s politikami Společenství

  • Popis pokroku v realizaci velkých projektů a globálních grantů (kde je relevantní)

Zpráva PO bude zaslána ŘO RPS, z jehož pohledu bude kladen důraz na následující obsah:



  • Finanční hledisko realizace pomoci

  • Uskutečněné platby

  • Finanční ukazatele

Dalším zdrojem bude externí studie (zpracovaná na základě kontraktu) a zdrojová data ČSÚ s následujícím obsahem:



  • Změny v celkových podmínkách, ovlivňující realizaci pomoci

  • Společensko-hospodářské trendy

  • Ma kroekonomické prostředí

Podklady, zpracované sekretariátem MV RPS a předávané ŘO RPS, budou obsahovat:



  • Kroky a opatření, přijaté a realizované MV RPS za účelem zajištění kvality a efektivnosti realizace pomoci

Pravidelné měsíční sestavy jsou základní prvotní podkladovou dokumentací pro sestavení výroční zprávy ŘO RPS.

Zpracovanou výroční zprávu ŘO RPS předkládá MV RPS a po jejím schválení Evropské komisi.


6.3.4 Informační toky v souvislosti se závěrečnými zprávami


Informační toky u závěrečných zpráv jsou obdobné jako toky v souvislosti se zprávami výročními. Podrobnější popis informačních toků souvisejících s uzavřením financování bude uveden po získání zkušeností a po dokončení metodického pokynu MF k této problematice.
6.3.5 Další toky informací na úrovni RPS


  • Předávání monitorovacích informací mezi konečnými příjemci, zprostředkujícími subjekty a ŘO OP – probíhá uvnitř procedury monitorování OP a je upraveno operačními manuály jednotlivých OP

  • Podávání informací Parlamentu ČR a vládě ČR v souladu s usnesením č. vlády 40/1999


7. MONITOROVACÍ ZPRÁVY
Vypracování a zhodnocení monitorovacích zpráv (reporting) je jedním ze základních výstupů monitoringu. Tato kapitola se zabývá strukturou a četností monitorovacích zpráv a jejich archivací.

1   2   3   4


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət