Ana səhifə

Metodika monitoringu strukturáLNÍch fondů (CÍle 1) na úrovni rámce podpory společenství


Yüklə 295.56 Kb.
səhifə1/4
tarix27.06.2016
ölçüsü295.56 Kb.
  1   2   3   4

Metodika monitoringu strukturálních fondů (Cíle 1) na úrovni Rámce podpory Společenství

Zpracoval Odbor Rámce podpory Společenství, MMR




METODIKA MONITORINGU STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ

(CÍLE 1) NA ÚROVNI RÁMCE PODPORY SPOLEČENSTVÍ

Osnova:
1. Vstupní informace

2. Definice monitoringu strukturální intervence

3. Odpovědnost a úkoly dotčených orgánů a organizací

4. Ukazatele pro monitorování a hodnocení

5. Technická podpora monitoringu


6. Informační toky v a informační systémy strukturální intervence
7. Monitorovací zprávy
8. Monitorovací výbory
Příloha: Popis činností oddělení monitoringu

1. VSTUPNÍ INFORMACE

Cílem Metodiky monitoringu je nastavit, spravovat a rozvíjet logické uspořádání monitorovacích aktivit z úrovně Řídicího orgánu Rámce podpory Společenství (ŘO RPS) směrem k řídicím orgánům jednotlivých operačních programů (ŘO OP).


Metodika je zpracována pro úroveň RPS, a proto neuvádí detaily vztahů od úrovně ŘO jednotlivých OP směrem ke zprostředkujícím subjektům (ZS) a konečným příjemcům/uživatelům (KP) pomoci a jejich projektům. Toto je uvedeno v metodikách jednotlivých ŘO OP.
Monitoring je ve veřejném sektoru ČR novou profesní disciplinou, která je v síti správních orgánů a orgánů samosprávy zaváděna v intencích zvyklostí členských států EU regulovaných příslušnými nařízeními Evropské komise (EK).
Příručka je pilotní aplikací metodické podpory monitoringu první strukturální intervence EU v ČR (období 2004 – 2006).
Metodika definuje základní přístupy k monitoringu podle příslušných nařízení a doporučení EK, vytváří metodickou základnu pro přenos nejlepší praxe monitoringu z ostatních členských zemí EU do ČR a podporuje vyzrávání informačního a komunikačního rozhraní mezi ŘO RPS a ŘO OP (další informace viz. kapitola 2).
Zkušenosti z praktických aplikací pravděpodobně vyvolají potřebu její následné revize, což potvrzují zkušenosti z předchozího intervenčního období 1994 až 1999 a současného intervenčního období 2000  až 2006 v členských státech EU.

1.1 Organizační zázemí ŘO RPS a základní funkce monitoringu
Metodiku vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které ji z pozice ŘO RPS naplňuje prostřednictvím těchto odborů:


  • Odbor Rámce podpory Společenství (ORPS)

  • Odbor monitorování programů (OMP)

  • Odbor informatiky (OI)

ŘO RPS prostřednictvím těchto odborů zajišťuje metodickou podporu a věcnou komunikaci vztahů mezi ČR a Evropskou komisí. Jde o:




  • Přípravu a soulad aplikací informačních a komunikačních technologií (ICT) v procesech implementace první strukturální intervence v ČR pro období 2004 až 2006.

  • Inovaci základních komponent procesu monitorování a pro jejich začlenění do národních intervenčních programů realizovaných z úrovní státu i územní samosprávy.

  • Přípravu druhé strukturální intervence v ČR (pro období 2007 – 2013).

Základní funkce monitoringu pokrývá ŘO RPS následovně:




  1. Funkce metodická: za obsah a aktualizaci metodiky monitoringu odpovídá ORPS MMR.

  2. Funkce implementační: je pokryta Operačním manuálem RPS, který vypracoval ORPS MMR a v návaznosti dalšími manuály, které vypracovaly jednotlivé ŘO OP a PO.

  3. Funkce informační a komunikační: je pokryta Operačním manuálem MSSF pro informační systém (IS) v úrovni RPS, který vypracoval OMP v součinnosti s OI MMR a návazné manuály dalších IS v úrovních ŘO OP a PO.



1.2 Subjekty, které se budou zásadami uvedenými v Metodice řídit
Zásadami této Metodiky pro věcný a finanční monitoring se bude řídit: 



  • ŘO RPS – Ministerstvo pro místní rozvoj

  • ŘO OP – odvětvová ministerstva (MPO, MŽP, MPSV, MZe a MMR jako Řídicí orgán SROP)

  • Zprostředkující subjekty (ZS)

  • Koneční příjemci (KP)

  • Koneční uživatelé (KU, platí pouze pro grantová schémata)

  • PO - Platební orgán (Ministerstvo financí)

Definice a popis úkolů ZS a KP jsou uvedeny v operačních manuálech ŘO OP.



Zásady této Metodiky pro monitoring 1. strukturální intervence ve svých metodických podkladech zohlední Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu (CHJ) - Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní úřad a Nejvyšší státní zastupitelství.
1.3 Platnost Metodiky
Metodika je platná pro období 1. strukturální intervence EU v ČR.
Její časová působnost je stanovena základním pravidlem intervence N + 2 (tj. finanční prostředky kontrahované v roce N musí být vyúčtovány v roce N+2, například prostředky kontrahované v posledním  roce 2006 lze zúčtovat v roce 2008, který je rokem uzavření 1. strukturální intervence).
Během této doby se počítá s aktualizacemi Metodiky s vazbou na získávání zkušeností v průběhu této intervence a aktualizacemi souvisejícími s přípravou 2. strukturální intervence.

1.4 Vymahatelnost plnění
Základní nařízení Evropské komise (především 1260/99 a 438/01) nepředepisují žádné specifické podmínky pro konkrétní stavbu a funkčnost monitoringu strukturální intervence, vyžadují však plnění úkolů, které tato nařízení specifikují.
Proto je i vymahatelnost plnění této Metodiky vázána na dosahované výsledky, tedy na plnění stanovených úkolů.
Pokud subjekty zapojené do monitoringu podle této Metodiky neprokáží prostřednictvím svých výstupů (zpráv) tato plnění a bude prokázáno, že problémy v monitorování a případně problémy ve výstupech plnění úkolů jsou způsobené nedostatky v systému monitorování, bude vymahatelnost nápravy uplatněna u příslušných ŘO OP a tato skutečnost bude současně sdělena řídicímu orgánu OP.


2. DEFINICE MONITORINGU STRUKTURÁLNÍ INTERVENCE
2.1 Monitorování a monitorovací systém
Monitorování: obecně jde o činnost, která metodicky upravuje a systematicky se zabývá sběrem, tříděním, agregováním a ukládáním relevantních informací pro potřeby kontroly (zpětné vazby) řízených procesů. Monitorování strukturální intervence se týká všech subjektů, které čerpají finanční prostředky ze strukturálních fondů.
Systém pro zajištění monitorování: obecně jde o proces zahrnující metodiku a informační systém pro monitorování a pravidla, zásady a postupy, jak monitorování provádět. Monitorovací systém je významnou složkou řídících a kontrolních procesů užívaných kompetentními orgány a jejich organizacemi k řízení úkolů stanovaných cíli intervence.
Informační systém pro monitorování strukturálních fondů: jde o nástroj zpětné vazby k řízení strukturální intervence Evropského společenství v ČR, který podporuje monitoring a jeho procesy pro měření výstupů, výsledků a dopadů programů a projektů spolufinancovaných z fondů Evropské komise.
Metodika monitoringu se zabývá intervencemi v rámci Cíle 1 a týká se těchto strukturálních fondů:


  • Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)

  • Evropský sociální fond (ESF)

  • Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF)

  • Finanční nástroj pro  usměrňování rybolovu (FIFG)

Monitorování strukturálních fondů se řídí nařízeními Evropské komise (podrobněji viz. tabulka č. 2 v kap. 3), která upravují využívání výše uvedených fondů.


Monitoring poskytuje podklady pro procesy měření účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti čerpání finančních prostředků z výše uvedených fondů.

Co Evropská komise očekává od monitorovacího systému: důsledné a pravidelné monitorování realizace s využitím ukazatelů (podrobněji viz. kap. 4), kvalitní vstupy pro vypracování výročních zpráv a pro závěrečnou zprávu (podrobněji viz. kap. 7), podporu průběhu intervence, především podporu plné absorpci alokovaných zdrojů a podporu procesů s prokazatelnými výsledky a kvalitní podklady pro rozhodování monitorovacích výborů (podrobněji viz. kap. 8).
2.2 Vazba monitoringu a evaluace
Monitorování je v této metodice chápáno jako pravidelné a systematické sledování pokroku vzhledem k Rámci podpory Společenství (RPS), který plní charakter smlouvy mezi Evropskou komisí a vládou ČR.

Monitoring zajišťuje sběr dat a předkládá souhrnné informace o aktuálním stavu procesu implementace. Výstupy monitoringu v podobě souhrnu zpráv (podrobněji viz. 7) využívá evaluace pro analytickou činnost.


Definice evaluace vyplývá z článků 40 - 43 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 a lze ji charakterizovat jako proces, který

a) systematicky zkoumá přínos z realizace programů a jejich soulad s cíli stanovenými OP a RPS;

b) analyzuje účinnost realizačních procesů a vhodnost nastavení jednotlivých programů a opatření. Připravuje doporučení ke zvýšení jejich efektivnosti.

Evaluace slouží jako hlavní podklad pro rozhodování o zaměření činnosti pro další plánovací období.


Předmětem evaluace ve vztahu k monitoringu je:

● hodnocení nastaveného systému monitorování

● hodnocení vlastního monitorování

● hodnocení kvality a vypovídací schopnosti monitorovacích zpráv


Mezi monitoringem a evaluací je nutná intenzivní spolupráce a komunikace. Subjekty plnící monitorovací a evaluační funkci jsou povinny se vzájemně informovat o výsledcích své činnosti a využívat vzájemné výstupy. Podrobnosti jsou uvedeny v operačních manuálech RPS, OP a PO.
Výměna informací bude zajištěna prostřednictvím účasti člena evaluační jednotky na pravidelných měsíčních monitorovacích schůzích ŘO OP a RPS.

2.3 Základní definice finančního a věcného monitoringu a certifikace výdajů
Finanční monitoring: finanční monitoring je mimo jiné postaven na systému certifikace plateb a odpovědnost za jeho realizaci směrem od PO k ŘO OP mají ŘO OP, RPS a Ministerstvo financí (MF), kteří odpovídají za výkon sítě platebních jednotek (PJ) a plynulost a bezpečnost plateb směrem od Evropské komise až k příjemcům podpory.
Odpovědnost za finanční monitoring směrem od PO a RPS k Evropské komisi je sdílená.
Evropská komise využívá a prověřuje finanční monitoring v ČR těmito směry:



  1. prostřednictvím výročních zpráv a závěrečné zprávy ŘO RPS,

  2. prostřednictvím pravidelné certifikace výdajů a potvrzením žádosti o průběžnou platbu a platbu konečného zůstatku, kterou vystavuje PO,

  3. prostřednictvím výročních zpráv a závěrečné zprávy ŘO OP,

  4. prostřednictvím hlášení ŘO OP o všech podvodných jednáních, které vyvolaly škody větší než 5 tisíc Euro.


Věcný monitoring: účelnost, efektivnost a hospodárnost výsledků a dopadů intervence je v odpovědnosti ŘO OP. Odpovědnost ŘO RPS spočívá v zabezpečení koordinace prací na realizaci RPS (toto upravuje metodický dokument Evropské komise platný pro období 2000 až 2006, Working Paper 1).
Věcný monitoring dále rozlišuje:

  • Technický monitoring (sledování odchylek v technických předpokladech pro implementaci akce, projektu, programu).

  • Fyzický monitoring (sledování shody skutečnosti s předloženým plánem akce, projektem, programem).

  • Analytický monitoring (sledování vývoje systémových vazeb v životním cyklu programu a jeho projektů, podporuje například sjednocování a zjednodušování terminologie, klasifikace procesů, vazby v režimu kaskád apod.).

Certifikace výdajů
Cílem certifikace je ujištění o tom, že nastavené řídící a kontrolní systémy na jednotlivých stupních řízení fungují a v procesech intervence jsou dodržovány nařízení EK a legislativa ČR.
Certifikace se bude provádět 3 x ročně v předem stanovených termínech. Certifikace výdajů se provádí prostřednictvím formulářů A, B1, B2, C, které PO zasílají ŘO OP (podrobněji viz. dokumentace PO).

PO bude zasílat ŘO RPS vyplněné a podepsané formuláře typu A pro informaci.


Podvodná jednání
Zabezpečení této problematiky je ostře sledováno Evropskou komisí. V ČR spadá do kompetence Nejvyššího státního zastupitelství, které na základě a v souladu s Nařízeními ES vypracovalo Národní strategii proti podvodným jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy ES. Společně s Ministerstvem financí a Ministerstvem spravedlnosti vytváří tato strategie základ pro řešení této problematiky i ČR. Vláda ČR tuto strategii schválila a ministerstva pověřená výkonem ŘO OP promítnou strategii do svých metodika manuálů a zásady stanovené touto strategií budou naplňovat.
2.4 Kontrolní mechanismy monitoringu na úrovni RPS
K zabezpečení efektivního a hladkého průběhu procesu monitorování RPS budou zavedeny následující kontrolní mechanismy:

Vnitřní manažerská kontrola (mechanismy uvnitř ŘO RPS)

Vnitřní manažerská kontrola ŘO RPS tvoří úroveň vnitřní kontroly v souladu se zákonem 320/2000 o finanční kontrole ve veřejné správě.


Ředitel ORPS bude v rámci své manažerské pravomoci odpovědný za pravidelnou kontrolu plánovaných úkolů. K té bude docházet na pravidelných týdenních poradách Odboru RPS.

Ujištění o správnosti systémů (kontrola ŘO RPS zaměřená na další subjekty)


Vzhledem k tomu, že ŘO RPS je odpovědný za realizaci RPS jako celku, a v souladu se zákonem 320/2000 o finanční kontrole ve veřejné správě, je ŘO RPS ve smyslu veřejnosprávní kontroly oprávněn ujišťovat se u jednotlivých ŘO OP, zda v rámci realizace OP dochází k řádné realizaci RPS, naplňování jeho cílů, a zda nedochází k odchylkám.


ŘO RPS jako subjekt odpovědný za monitorování celého RPS bude konzultovat průběh monitorování s jednotlivými ŘO a bude ověřovat správnost vstupů, výstupů a výsledků monitorovacího procesu.
Konzultace budou zaměřeny na následující oblasti:


  • Sledování monitorovacích ukazatelů, majících vazbu na ukazatele RPS

  • Aktualizace dat v MSSF

  • Zajištění požadavků na poskytnutí dalších informací ze strany RPS

  • Realizace nápravných opatření

  • Náměty na zlepšení

  • Metodická a technická pomoc


2.5 Využití nastavené sítě IS pro monitoring intervence
Pro období 1. strukturální intervence jsou k dispozici IS MSSF CENTRAL, IS MONIT, ISOP a SAP, Viola a další IS (podrobněji viz. kap. 5). Následující přehled uvádí strukturu kontrolních operací, pro které nastavená síť IS bude sloužit.

Kromě základního využití sítě IS :




  • pro zprávy vyžadované Evropskou komisí,

  • pro certifikaci výdajů,

budou data sítě IS využita pro evaluaci:




  • procesu předběžného, průběžného a následného vyhodnocení programů a projektů (vstupní data)

  • hodnotících zpráv o bezprostředních dopadech programů intervence

  • hodnotících zpráv o dlouhodobých dopadech programů intervence

  • zprávy, určené pro nejvyšší orgány státní správy a regionální samosprávy

a dále lze data sítě IS využívat pro audit:




  • pro zprávy interního auditu,

  • pro zprávy z kontrol na místě (check),

  • pro naplnění funkce audit trail,

  • pro zprávy externího auditu,

a pro další účely:




  • pro ostatní zprávy a jiné využití (např. pro statistiku, pro zajištění informovanosti prostřednictvím médií)


2.6 Zdroje pro data, která nebudou v síti databází monitorovacích systémů
Data a informace, které bude potřeba získat pro vypracování pololetních a výročních zpráv včetně zprávy závěrečné, a která nebudou v databázi IS MSSF CENTRAL, ani v databázích zdrojových informačních systémů MONIT, ISOP, SAP budou získávána z různých zdrojů, například:


  • podklady od ŘO OP, PO a CHJ,

  • informace ze strategických dokumentů orgánů státní správy a samosprávy,

  • informace z dokumentů Nejvyššího státního úřadu a Nejvyššího státního zastupitelství,

  • informace z dalších relevantních podkladů tuzemských i zahraničních (statistické přehledy, studie, rozbory, politické analýzy apod).



2.7 Význam práce monitorovacích výborů a kvalita reportingu
ŘO RPS zajišťuje, že monitoring strukturální intervence je funkční a plní úkoly ve smyslu smlouvy mezi ČR a EK, kterou je dokument RPS, a že toto ujištění je doloženo stanoviskem MV RPS. Podkladovými dokumenty pro práci MV RPS a MV OP jsou zprávy (podrobněji viz. kap. 7 a 8), které dokladují výsledky monitoringu.
Práce MV je součástí strategie RPS, kterou implementuje ŘO RPS. Pro splnění cílů strategie a pro kontrolu plnění cílů OP využívá ŘO RPS technické asistence (TA).
Jedním z hlavním úkolů TA v oblasti monitoringu je pomoc ŘO RPS zajistit efektivní monitoring strukturální intervence, včetně funkčnosti IS MSSF CENTRAL. ŘO RPS s podporou TA bude zabezpečovat:


  1. Systematický přístup k analýzám rizik (soustavné prověřování a vyhodnocování průběhu intervence z pozice RPS).




  1. Sledování jiných, s hlavními úkoly RPS souvisejících podkladů (například prověrky mimo úroveň RPS s důrazem na prověření funkčnosti vybraného vzorku operací probíhajících v úrovni OP; výběr vzorku bude doložen analýzou rizik podle bodu 1).

Doporučení k bodu 2.


Pro TA se doporučuje dále realizovat:


  1. Spolupráci se všemi ŘO a PO zaměřenou na další rozvoj monitoringu, především na přenosu získaných zkušeností do systému veřejných financí v ČR (včetně podpory spolupráce s ZS a KP působících v odpovědnosti jednotlivých ŘO OP a PO).

  2. Spolupráci ŘO RPS s CHJ na přípravě jednotného monitorovacího systému veřejných výdajů v ČR plně kompatibilního s potřebami 2. strukturální intervence.

3. ODPOVĚDNOST A ÚKOLY DOTČENÝCH ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ

Tato kapitola je věnována rozdělení rolí subjektů zapojených v procesu monitorování 1. strukturální intervence. Povinnosti jednotlivých subjektů jsou popsány jak v jednotlivých nařízeních ES, tak i v dokumentu Metodika finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.




  1   2   3   4


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət