Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Keff = Dålig/skit (2008) (I.A29) (překlad: keff = špatný/výkal)

Jag är helt keff i magen, mår verkligen dåligt. (II.A5)

(překlad: „Bolí mě břicho (doslovně: „Je mi špatně v břichu“, pozn. autora), mám (se) opravdu špatně.“)

Huvfvudstadsbladet uppmärksammade hur flera " rinkebysvenska ord " hittat vägen till Svenska Akademiens ordlista, såsom " guss " ( flicka ) och " keff " ( dålig, felaktig ). (II.C18) (felaktig = chybný)

4. 
   vlastní jméno/přezdívka
   

(Překlad: „Keff: Kdo ví nejvíce o hokeji ve Švédsku?“)

3. 
   komparativ keffare
   

”Baren”, ”Fröken Sverige” och hittills ”Slussen: 22.00” - TV 3 är keffare än nånsin. Och Erfors är programchef. (2002) (I.A54)

(překlad: „TV3 je horší než kdy jindy. A Erfors je programový šéf.“)
Sedan dess har So Solidmedlemmar åkt in och ut ur finkan och de som har hållit sig inom lagens gränser har släppt det ena keffare soloalbumet än det andra. (2003) (I.B4) (překlad: „(…) ti, kteří se drželi v hranicích zákona, vydávali jedno horší sólové album než druzí.“)
d) superlativ keffast
I en annan galax - långt, långt borta - hittar vi raphistoriens fem keffaste rappare någonsin (enligt Puls). (2003) (I.A55)

(překlad: „V jiné galaxii – daleko, daleko odtud – najdeme rapovou historii pěti nejhorších raperů všech dob (podle Pulsu).“)

Världens främsta stad har världens keffaste frisörer. (2003) (I.A56)

(překlad: „Nejpřednější město na světě má světově nejhorší holiče.“)

6. 
   příslovce kefft
   

Men de som fruktar eller hoppas på att de ska bli riktigt många tänker kefft. (I.C8)

(Překlad: „Ale ti, kteří se obávají nebo doufají, že jich bude opravdu mnoho, myslí špatně.“)

6. 
   složeniny s keff
   

Jag har en tjej men vårt förhållande är lite halvkeff, hon orkar inte längre lyssna på mig när jag vill prata om hunden, och om jag ska vara ärlig så skulle jag byta bort alla timmarna med henne för ännu en promenad med min hund, om jag bara fick. (2003) (I.B3) (překlad: „Mám dívku, ale náš vztah je tak napůl špatný, už mě nedokáže poslouchat, když chci mluvit o psovi (…)“)

6. 
   podstatné jméno
   

Ey habib. Ska vi cruiza? Keffo! Whatever. Fuck.

(Keffo zde ve významu „blbec“)

Hey, alla vet ju att underground bara är ett annat ord för keff. Det här är top-of-the-line-high-quality-natural-bond-shit! (2001) (I.A4) (překlad: „Hej, všichni přece vědí, že underground je jen jiné slovo pro ??? (snad špatnost?).“)

Det är vi som bestämmer om "kefft" är korrekt svenska eller inte. Alain Finkielkraut hade rätt som - också i DN - himlade sig åt vårt mångkulturår och påpekade att det finns en (1) kultur som bestämmer över de andra. (2006) (I.B17)

(překlad: „To my rozhodujeme o tom, jestli je „kefft“ správně švédsky nebo ne. Alain Finkielkraut (…) poukázal na to, že existuje jedna kultura, která určuje ostatní.“)

Zanyar Adami: tidskriften berättar om förorten på förortens språk, med ord som guzz, parra eller flos och keff. (…) En dag accepteras kanske keff som synonym till dålig. Guzz kan gå samma väg som tjej och bli vardagsspråk för flicka.

(2006) (I.E15)

(překlad: „Zanyar Adami: časopis popisuje předměstí předměstskou švédštinou, slovy jako guzz, parra nebo flos a keff. (…) Jednoho dne se možná bude akceptováno keff jako synonymum pro „špatný“. Guzz se může stejnou cestou jako „holka“ stát v hovorovém jazyce výrazem pro dívku.“)
U příkladu I.E15 pracuje Zanyar Adami s informací, že se keff možná stane synonymem k spisovnému „dålig“. Odchylky od normy sice nehodnotí ani negativně, ani pozitivně, ale navrhuje plán na možné řešení (tj. zrovnocenění obou slov). Plán byl ovšem realizován komisí SAOL, a to když byla výpůjčka ve stejném roce, kdy korpusový záznam vychází (2006), zařazena do slovníku SAOL.
(II.A10)

Kille #1 : Ååh, har du nya skor!?
Kille #2 : Jaa, kefft!
Kille #1: Vaddå keff, betyder inte det tjej?
Kille #2: Nej det är ju guss!
Kille #3: Men vad betyder keff då?
Kille #2: Det betyder ju snyggt!
Překlad:

Chlapec 1: Máš nové boty?!

Chlapec 2: Ano, kefft!

Chlapec 1: Jak to keff, neznamená to dívka?

Chlapec 2: Ne, to je přece guss!

Chlapec 3: Ale co pak znamená keff?

Chlapec 2: To přece znamená „pěkný“.

U příkladu II.A10 dochází ke špatnému porozumění výpůjčkám. Tato situace nastává při nepochopení neznámého slova. U slova keff je podle J. Nilsson⁶⁹ typické, že je při neznalosti jeho významu zaměňován za podobné „käft“ (expr. „huba“). V jejím výzkumu z celkem 299 informantů ze 3 oblastí (Småland, Uppsala a Malmö) použilo 31 respondentů slovo jako ekvivalent k „dålig“, pouze 2 špatně (informanti udali keff jako synonymum ke „cool“), 196 slovo nepoužívá, 60 slovo nepoužívá, ale znají je.

4.2. výpůjčka jalla

Z celkem 249 nalezených záznamů v korpusu byly zjištěny následující morfologické formy výpůjčky jalla/yalla:

• 
  infinitivní slovesný tvar „(att) jalla“
  
• 
  imperativní slovesný tvar „jalla!“
  
• 
  préteritum „jallade“
  
• 
  příslovce „jalla“ (s významem rychle)
  
• 
  podstatné jméno „Jalla“ (vlastní jméno, název jogurtového nápoje, přezdívka, restaurace)
  

V novinovém korpusu se jalla objevovalo skoro výhradně jen v souvislosti se švédským filmem „Jalla! Jalla!“ (2000) a to v mnoho desítkách případů, proto bylo toto spojení z korpusu vypuštěno a zaměřil jsem se na významy zbývající.

Vad väntar du på? Jalla! (I.B5)

Sedan säger han till sina spelare att det är dags att förbereda sig för dagens träning. - Jalla, grabbar. (I.B15)

Jalla, jalla! ropar torgförsäljarna. (I.C1)

Jamen jalla jalla då! (I.C4)

”Yalla shabab, kom igen grabbar, tillbaka, tillbaka!” (I.C13)

Karin, jalla, nu du måste sova. (I.D1)

1. 
   název jogurtového nápoje
   

2. 
   přezdívka (nick) na chatu:
   

3. 
   název filmu natočeného Josefem Faresem v roce 2000, správně „Jalla! Jalla!“
   

4. 
   osobní jméno
   

5. 
   název sdružení v Malmö
   

6. 
   název restaurace
   

7. 
   sportovní klub
   

8. 
   další názvy
   

“Jalla! Nu klär vi granen“ (I.A4a) = název učebnice švédštiny pro přistěhovalce

(Překlad: „Jalla je arabské slovo s významem „pospěš“, ale ve vojenském prostředí znamená yalla … průjem, řídké výkaly. (…)“)

(Překlad: „…a zde je několik lidí s naší starým známým – turistickým průjem. Jalla jalla – arabský svět“)

(Překlad: „Pak uvidíte, že to bude víc jalla jalla.“ = snad míněno, že bude podobné více filmu Jalla! Jalla!)

(Překlad: „Divadelní hra je druhem Jösseho dívek nového milénia a revoltující drama pro děvčata z předměstí – Jalla děvčata.“ = Jalla gussar (zde) = označení pro děvčata z přistěhovaleckých rodin)

(Překlad: … rozvinout volnočasové centra pro mládež na podnikatelská centra podle hesla „čas na trochu „jalla jalla“ v předměstích, nenechají vyhrát Moderatorna (politická strana, pozn. autora) volby v roce 2010.“) (jalla jalla zde zřejmě míněno jako „pozdvih“)

Sen blir de av att dra mig mot skolan, walla jalla ! (II.A14) (Překlad: „Potom už mě nebudou tahat do školy!“)

Han: ooh jalla du är fin, vad heter du!? (II.B27) (Překlad: „Ooh, jalla, jsi pěkná, jak se jmenuješ?“)

Srovnání zastoupení zjištěných gramatických tvarů slova jalla v novinovém korpusu ukazuje následující graf:

(jalla = skynda på arabiska) (I.A8)

Amo jalla – chuck chuck!” (Kusin, skynda dig, jag är hungrig!) (I.A20)

(Překlad: „Bratranče, pospěš, mám hlad!“)

Att mamma skyndar sig för jag har ganska bråttom…(…) Jalla jalla! (II.A20) (Překlad: „Že si máma pospíší, protože mám docela naspěch… (…) Jalla jalla!)

„Snabba dig, jalla jalla, annars skjuter jag.“ (I.B6) (Překlad: „Zrychli nebo střelím.“)
b) zdvojení výrazu „jalla“ na „jalla, jalla“
Pro výraz „jalla, jalla“ jsou příznačné opakované rýmované pokřiky pocházející z demonstrací. Mají povětšinou stejnou strukturu: první člen tvoří dvojice „jalla, jalla“ která se rýmuje s druhý členem končícím na „alla“, resp. „falla“.
„Jalla, Jalla, Sverige åt alla“ (I.A14, II.A1) („… Švédsko všem.“)

Jalla Jalla – tillstånd åt alla. (I.A18) („… povolení všem.“)

„jalla, jalla, muren ska falla“ (I.B11, I.E4, II.C3) („… zeď má spadnout!“)

„Jalla! Jalla! Arbete åt alla!“ (I.D3) („… práci všem!“)

„Yalla, yalla, jobb åt alla!“ (I.D7) („…práci všem!“)

„jalla, jalla – bostad åt alla“ (I.E2, I.E8) („… bydlení všem!“)

„Jalla, Jalla, när ska muren falla?“ (I.E6) („… kdy spadne zeď?“)

„Jalla jalla, allt åt alla! (I.E9, II.C11) („… všechno všem!“)

„Jalla, jalla, Kaddafi ska falla“ (I.E16) („…Kaddafi padne.“)

”Jalla jalla , Göteborg åt alla! ” (II.B11) („…Göteborg všem!“)

Amnesti åt alla – jalla, jalla, jalla! (II.B6) („Amnestii všem, rychle, rychle, rychle!“)

Sen blir de av att dra mig mot skolan, walla jalla ! (II.A14)

(Překlad: „Potom už mě nebudou tahat do školy!“)
c) náhrada za příslovce „rychle“:
Nu ska jag jalla jalla till bussen som jag alltid måste springa till! (II.A44)

(Překlad: „A teď půjdu rychle na autobus, na který musím vždycky dobíhat!“)

Hur får jag dom att jalla lite? (II.A45) (Překlad: Jak je přinutím, aby si trochu pospíšili?“)

(Překlad: „A spěchal domů nakrmit mého Hunka a sdělit Elli (…)“)

(Překlad: „Tep se zvyšoval a s panikou v pohledu pak ze všech sil spěchal k autu.“)

(Překlad: Napíše-li obyvatel z Göteborgu, že něco je „dobré“ nebo „jde dobře“, pak je to zcela v pořádku. Pokud napíšu „jalla“ nebo „jao“, pak rozumím jazyku.“

Opilá, asi 40letá žena, se pokouší mluvit s asi 50letým taxikářem vepředu ve frontě.

Žena: Poslyš, co znamená „jalla“?

Taxikář odvrací pohled.

Žena: No tak! Co znamená „jalla“? Všichni na mě pořád říkají „jalla“!

Taxikář: Nejsem učitel švédštiny!

Žena (rozzlobená): Znamená to nadržený, že? Přiznej, že to znamená nadržený, všichni jsou na mě nadržení!
Z pohledu TJM může být zajímavá i předešlá jednoduchá promluva. Žena nechápe, proč kolem sebe často slyší neznámé slovo a manažuje jej. Jedná se o první krok TJM, tedy povšimnutí odchylky od normy, kdy dotyčná zjišťuje význam výrazu.

5. 
   Výsledky analýz a diskuze problematiky
   

V novinovém korpuse bylo nalezeno celkem 115 záznamů výskytu výpůjčky keff a jejích tvarů a 116 záznamů o výpůjčce jalla a jejích dalších tvarů.

Z korpusu dále vyplynulo, že výpůjčka keff měla největší počet záznamů v letech 2005 a 2006 (21 a 23 záznamů), kdežto ještě v roce 2000 nebyl nalezen záznam u žádného z periodik. Výskyt přejímky keff měl s postupem doby sestupný charakter – v roce 2008 už bylo nalezeno pouze 7 záznamů, o rok později 4 a v období 2011-1/2012 jen 3 záznamy. Co se týče rozložení, výrazně větší výskyt byl zaznamenán v bulvárním tisku (84) oproti serióznímu a regionálnímu (31). Pokud se podíváme na rozložení mezi regionálními deníky, nejvyšší míru použití výpůjčky keff měl Göteborgsposten (11), v Sydsvenskan to bylo 8 záznamů a v Uppsala NT byly zaznamenány pouze 2 výskyty. Malé zastoupení měla výpůjčka i v seriózním deníku Svenska Dagbladet - pouze 10 výskytů.

Výpůjčka jalla se ve sledovaném korpuse objevila poprvé rovněž v roce 2001. Největší roční výskyt ve sledovaných periodicích byl vypozorován mezi lety 2008-2011 (resp. do 1/2012), kdy měl s výjimkou roku 2009 vzestupný charakter. V roce 2008 činil 17 záznamů, v roce 2009 12, o rok později 16 a v roce 2011 (resp. do 1/2012) to bylo 24 výskytů. Co se týče rozložení, není zde již vyšší výskyt v bulvárním oproti ostatnímu tisku zcela jasný (54 záznamů ve dvou bulvátech oproti 62 ve 4 seriózních novinách). V regionálních denících měl největší podíl deník Sydsvenskan (22 výskytů, a to i přesto, že nebyl nalezen ani jeden výskyt v letech 2000-5), v Göteborgsposten 16 a Uppsala NT bylo jen 9 nálezů. Ve Svenska Dagbladet, jakožto seriózním celostátním deníku, bylo nalezeno 13 výskytů.

Výpůjčka keff byla v korpusu v drtivé většině chápána jako synonymum ke švédskému „dålig“ (špatný) či „dum“ (hloupý). Dále bylo keff použito jako přezdívka na chatu (nick). V jednom případě (II.A45) nebyl význam zjištěn.

Zkoumanou výpůjčku jalla korpus z naprosté většiny vykazoval pouze jako film Jalla! Jalla!, který zde ovšem nepřinášel žádný výsledek co se týče nového významu. Největší zastoupení pak měl význam „no tak“, „rychle“ udávaný Kotsinas, dále se jalla objevila v mnoha případech jako vlastní jméno (název jogurtového nápoje – Yalla, přezdívka (nick) na chatu – jalla, osobní jméno – Yalla, jako název restaurace, sportovního klubu – Jalla Jalla). Nalezená forma jalla ve významu „průjem“ (z vojenského slangu) také souvisí s původním arabským slovem yalla („rychle“, „no tak“). U některých záznamů nebyl význam zcela jasný (např. I.C5). V několika případech se výpůjčka objevila jako sloveso v infinitivu či reflexivní sloveso s významem ekvivalentním slovesu „skynda“ = spěchat (např. att yalla II.C10, jalla mig II.A9). Zvláštního významu slovo dosáhlo jako výplňkové slovo bez rozlišitelného významu (např. I.A24, II. A33).

Zatímco se ve Švédském slovníku slangu kromě výrazu keff uvádějí i další tvary se stejným významem (keffig, keffad). Tyto formy ale v korpusu vůbec nebyly nalezeny. To stejné se týče i tvarů jallas a jallajalla (česky: přistěhovalec), které nebyly až na jednu výjimku a to ještě v jiném tvaru (ett Jalla gussar – I.C10) ve svém udávaném významu nalezeny. Lze zde snad hovořit o jisté nekoherentnosti mezi slangovým slovníkem a analyzovaným korpusem, tedy že korpus neprokázal výskyt slovníkem uváděných výpůjček. Kotsinas svůj slovník slangu vytvářela za pomoci anket mířených na velké množství žáků a studentů všech typů škol, také se obracela na dospělé různého věku, takže prokázala výskyt vzorků na mnohem větším korpusu než tato práce.⁷⁰

U výpůjčky jalla, která ani ve Švédském slovníku slangu není uvedena slovním druhem, je stanovení jejího slovního druhu poněkud oříškem. Ačkoli její vnější forma a většinové použití poukazují na imperativ slovesa první třídy (inf. (att) jalla – přít. č. jallar* - imp. jalla!), popř. příslovce, korpus ukázal, že její použití je všestrannější, neboť jako název může být i podstatným jménem. Skutečnost, že jalla je spíše chápat opravdu jako slovesný imperativ a nikoli jako jinou formu slovesné třídy, prokázaly i dva doklady o préteritní formě jallade (I.A112, I.A113), která by se hypoteticky, pokud by se jednalo o sloveso, vyskytnout mohla. Tomuto faktu nasvědčují i infinitivní forma att jalla/yalla (II.A45, II.C10) a tvar reflexivního slovesa jalla sig/mig (II.A8, II.A9). Na druhé straně chybí v korpusu jakýkoli doklad o nejběžnější slovesné formě – prézentu. Zároveň kromě třech výše uvedených forem se další vůbec neobjevují. Častý byl výskyt ustálené dvojice jalla jalla jakožto součást rýmovaného pokřiku (např. I.A14, I.E2). Výjimkou nebyly ani trojice výrazů s jalla (např. II.B30).

U obou výpůjček dochází v určité míře k rozrůzněnosti a nejasnostem při vytváření správných gramatických tvarů mluvčími, u výpůjčky jalla pak mnohem více než u keff. Tento jev poukazuje na to, že slova ve švédštině jsou na jedné straně ustálena do té míry, že mluvčí povětšinou chápou jejich význam, ale zároveň nemají zcela jasno v jejich flexi. To ostatně poukazuje na skutečnost, že slova jsou ve slovní zásobě švédštiny velmi nová.

Tato práce měla za úkol zanalyzovat na základě novinového korpusu dvě výpůjčky z předměstské švédštiny, keff a jalla, a zjistit, zda se vyskytují v denním tisku. Dále byly předmětem zkoumání významy odlišné od těch, které udává Švédský slovník slangu od Ully-Britt Kotsinas a případný výskyt výpůjček v dalších slovních formách. Protože výpůjčka keff byla roku 2006 zapsána do slovníku SAOL, zajímalo mě také, jaká kritéria jsou nutná k přijetí nového slova do tohoto slovníku. Z výzkumu vyšlo najevo, že ačkoli je slovník oficiálně normativní příručkou a je za takový považován i veřejností, je ve skutečnosti deklarován pouze jako soubor doporučení a není jako takový pro švédskou veřejnost závazný.

Analýza prokázala, že nehledě na zapsání slov do slovníku SAOL, se výpůjčky objevují jak v seriózním, tak i bulvárním tisku. Dále vyšlo z analýzy najevo, že obě výpůjčky jsou významově ustálené (keff ve významu „špatný“, jalla ve významu „spěchej“, „rychle“, „no tak“), neboť odlišné významy se v korpusu objevily jen výjimečně (např. jalla jako označení pro předměstí – I.C10). Ačkoli je výpůjčka keff ve slovníku SAOL udávána jako přídavné jméno, v korpuse se objevila i jako příslovce či vlastní jméno. U výpůjčky jalla, která svůj slovní druh nemá v žádném z nalezených slovníků stanoven, bylo v korpusu zjištěno, že jde buďto o příslovce či slovesný imperativ ekvivalentní k švédskému „skynda på“ (ve významu „rychle, pospěš“) či „kom igen“ (ve významu „no tak“). Zároveň byly vypozorovány další slovesné tvary od jalla a to préteritum jallade a infinitivní forma att jalla, čímž je možné vyjádřit přesvědčení, že výpůjčku jalla je možné zařadit do třídy sloves. Korpus osvětlil otázky spojené s touto prací, na druhé straně je ale omezující zkoumat význam výpůjček pouze na úrovni psaného textu, protože mnoho lze zachytit i na úrovni mluveného slova, kam by se další výzkum mohl případně orientovat. V tomto kontextu lze také vhodněji použít teorii jazykového managementu, která lépe osvětlí používání výpůjček.

Význam výpůjček z předměstské švédštiny postupně pronikajících do jiných vrstev jazyka bude možno sledovat i nadále, protože jak migrantská tematika, tak i zájem o jazykové proměny v tomto směru, mají tendence pokračovat. Ke zkoumání se nabízí i porovnání frekvencí, chápání významu a výskyt další výpůjčky z předměstské švédštiny rovněž nedávno zapsané do slovníku SAOL, podstatného jména guss/guzz (dívka). Dá se rovněž počítat se zvýšenou relevantností této části lexika i v budoucnosti.

[online] [cit. 12.3.2012]. Dostupné z: