Kontaktinformasjon

Justiisadepartemeantta/Kriminálafuola guovddášhálddahus háliidii Sd.dieđ.nr. 37 (2007–2008) vuođul geahčadišgoahtit čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaid gednendili. Danne nammaduvvui "bargojoavku mii galgá kártet resursa- ja erenoamáš doaibmabijuid dárbbu earret iežas giela geavaheami láhčin. Galgá maiddái árvvoštallat galgá go kriminálafuola organisašuvdnastruktuvrii ásahit sierra gealboguovddáža mas lea erenoamáš gealbu sámi gielas ja kultuvrras."

Vuosttažettiin háliida joavku giitit buohkaid geat leat veahkehan joavkku barggus. Mii leat duššefal vásihan davvinorgga gussolasvuođa ja buorredáhtolašvuođa ja stuorra gierdavašvuođa min agálaš gažaldagaid ja olu smiehttamušaid ektui. Joavkku barggu kvalitehta livččii sakka hedjonan almmá sin haga geat leat veahkehan min barggus.

Erenoamážit háliidit mii namuhit čoahkkimiid mat mis leat leamaš Romssa ja Čáhcesullo ja sámi hálddašanguovlluid Friddjafuollaovttadagaid fáŋggaiguin ja bargiiguin. Mii leat galledan Deanu diggegotti ("Sámeduopmostuolu"), Sámedikki, SÁNAG (Sámi našuvnnalaš gealboguovddáš – psykalaš dearvvašvuođasuddjen) ja Sámi Allaskuvlla. Romssa universitehta Sámi dutkamiid guovddáža Ánde Somby lea logaldallan jovkui lágaid ja kultuvrra birra ja sámerievtti ja norgga rievtti deaivvademiid birra. Magne Ove Varsi, Gáldu Álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáža jođiheaddji, logaldalai jovkui das maid mielddisbuktá dat go sápmelaččat leat dohkkehuvvon álgoálbmogin. Háliidat maiddái giitit Anne-Lise Varsi gii juogadii iežas máhtu, viisodaga ja musihka joavkkuin go leimmet Álttás, ja Jan-Ole Buljo guhte bovdii min iežas máinnalmas biđđosii lávvui Guovdageidnui.

Bargojoavkku jođihii regiovdnadirektevra Asbjørn Roald gitta miessemánu 1.b. 2011 rádjái. Čakčamánu 26.b. rájes jođihišgođii gaskaboddosaš regiovdnadirektevra Unni Gunnes joavkku. Professora Ida Hydle lea Sámediggi nammadan jovkui, ja Čáhcesullo giddagasa fáŋgavuosttašbálvvá Nils A. Gaupa ja Romssa giddagasa fáŋgabálvvá Ellen Marita Buljo fas lea Justiisadepartemeanta nammadan. Ellen C. Bjercke lea leamaš joavkku čálli.

Gednendiliid geahčadeapmi ja gealboguovddáža árvvoštallan leat maiddái mielde Bargo- ja searvadahttindepartemeantta Sámegielaid doaibmaplána 46. ja 47. doaibmabidjun.

Bargojoavkku barggu guovddášláidesteamit leat:

• 
  Geassemánu 12.b. 1987' láhka Sámedikki ja eará sámi riektediliid birra (sámeláhka) oktan maŋit rievdademiiguin ja láhkaásahusaiguin
  
• 
  2001' ráŋggáštusčađahanláhka
  
• 
  ILO-konvenšuvnna nr. 169 10. artihkal
  
• 
  Sd.dieđ. nr. 37 (2007–2008) – kriminálafuolladieđáhus
  
• 
  Sámegielaid doaibmaplána
  

Bargojoavku galgá:

1. Árvvoštallat mo kriminálafuolla čađaha iešguđet ráŋggáštusreakšuvnnaid nugo giddagasduomu, rájusgiddagasa, servodatráŋggáštusa jna. dubmehallan sápmelaččaid ektui.

2. Ovddidit konkrehta evttohusaid mo kriminálafuolla buoremusat sáhtášii áimmahuššat čohkkátdubmejuvvon/dubmehallan sámegielagiid ja mat sihkkarasttášedje ráŋggáštusčađaheami ulbmila, dákko bokte galgá árvvoštallat berrešii go ráhkadit sierra giehtagirjji jovkui.

3. Čielggadit sámi "gealboguovddáža" gealbo- ja kapasitehtadárbbu Romssas dahje Finnmárkkus, dákko bokte konkrehta evttohusat bargiid bestemii ("bestet ja doalahit") geain lea sámegielmáhttu ja geat dovdet sámi kultuvrra. Joavku galgá čielggadit váikkuhusaid ásahit "gealboguovddáža" mii livččii Romssa dahje Finnmárkku kriminálafuola integrerejuvvon oassin.

4. Viežžat máhtu mo hálddašanguovllu eará etáhtat geavatlaččat áimmahuššet iežaset geatnegasvuođaid sámi álbmoga ektui. Berrešii maiddái iskat leat go Ruoŧa ja Suoma kriminálafuolain erenoamáš doaibmabijut.

5. Dahkat ekonomalaš ja hálddahuslaš meroštallamiid buot ovddiduvvon evttohusain.

Joavkku bargu – galle čoahkkima jna.

Joavkkus leat leamaš 5 čoahkkima, main okta čoahkkin čađahuvvui loahppačoahkkimin oahppomátkkis.

Dasto lea joavku galledan iešguđet sámi ásahusaid ja doaimmaid ja ožžon veahki ovttaskasolbmuin.

Čoahkkáigeassu

Stáhtas lea earet eará Vuođđolága § 100a ja ILO-konvenšuvnna nr. 169 vuođul geatnegasvuohta láhčit dili ja positiivvalaččat sihkkarastit ja ovdánahttit sámi giela ja kultuvrra.

Ii leat, ii goit joavkku dieđu mielde, dovddus norgga dutkan mii muitala midjiide ahte leat go erenoamáš dárbbut čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaid gednendili ektui Norggas. Ii oro leamen dakkár skandinávalaš dutkan ge. Leat máŋga siva dasa ahte mis váilu dakkár máhttu, dakko bokte ahte leat sierra áddejumit sámevuohta-sátnái ja dasa mii lea sámevuohta. Kriminálafullii mielddisbuktá dát ahte dálá fálaldaga lassin mis fertejit leat erenoamážit sámi doaibmabijut maid ovttaskasfáŋga sáhttá geavahit, beroškeahttá dárbbus.

Jáhkkimis leat gaskal 0 ja 5 sápmelačča álelassii háldogiddagasas dahje čađaheamen duomu sámi hálddašanguovlluin ja Romssa giddagasas.

Joavku lea iešguđet dieđuid čohkkedettiin gávnnahan ahte kriminálafuolas eai leat plánat dahje leat mange láhkai álggahan systemáhtalaš, erenoamáš doaibmabijuid go čađahit iešguđet ráŋggáštusreakšuvnnaid nugo giddagasduomu, rájusgiddagasa, servodatráŋggáštusa jna. dubmehallan sápmelaččaid ektui.

Joavku oaivvilda kriminálafuola fertet vuosttažettiin vuoruhit doaibmabijuid mat sáhttet ollašuhttit sámi fáŋggaid gielalaš vuoigatvuođaid vai buoremus láhkai áimmahušašii čohkkátdubmejuvvon/dubmehallan sámegielagiid ja sihkkarasttášii ráŋggáštusčađaheami ulbmila. Giella ja gulahallan hábme kriminálafuola visot doaimma, dákko bokte sihkkarastit čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan olbmuide riektesihkkarvuođa ja áimmahuššat sin máhcahaga servodahkii.

Bargojoavku evttoha geavahit ođđaáigásaš teknihkalaš veahkkeneavvuid ráhkadit čovdosiid mat sáhttet váikkuhit buori oppalaš dieđuide siskkáldasat ja olgguldasat dan ektui maid kriminálafuolla ovddasvástida ja fállá. Vejolaš giehtagirji mo buoremusat sáhttá heivehit systemáhtalaš doaibmabijuid mat veahkehit áimmahuššat čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaid, berrešii ráhkaduvvot elektrovnnalaš vuđđui ja galggašii earet eará leat olámuttos kriminálafuola ruovttusiidduin.

Maŋimuš jagiin leat ásahuvvon iešguđet sámi gealboguovddážat Romsii ja Finnmárkui. Kriminálafuolla ávžžuhuvvo formaliseregoahtit ovttasbarggu iešguđet sámi hálddašanovttasbargoguimmiiguin, dákko bokte Deanu sámi giellaguovddážiin, Romssa universitehta Sámi dutkamiid guovddážiin, Sámi Allaskuvllain, SÁNAG:in ja Sis-Finnmárkku diggegottiin. Joavkku mielas lea, oppalaš árvvoštallama maŋŋá, ulbmilleamos kriminálafullii geavahit dálá gealbobirrasiid dan sadjái go ásahit sierra gealboguovddáža.

Kriminálafullii lea čielga ulbmil bestet ja doalahit bargiid geain lea sámegielmáhttu ja geat dovdet sámi kultuvrra. Dán oktavuođas lea KRUS besten studeanttaid Romssas ja Finnmárkkus geat máhttet sámegiela, seahkálasbohtosiiguin. Dán barggu berrešii árvvoštallat ja vejolaččat rievdadit sihkkarastin dihtii eanet sámegielat mielbargiid bestema.

Deháleamos doaibmabidju man kriminálafuolla sáhttá álggahit doalahit sámegielat mielbargiid, lea nannet barggu oppalaš stáhtusa áimmahušadettiin čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaid vuoigatvuođaid. Dákkár stáhtusnannen mielddisbuktá earet eará ahte bálvváide geain lea erenoamáš sámi giella- ja kulturmáhttu, addo gealbolokten maiddái dáid fágasurggiin dábálaš kriminálafuollafágalaš gealboloktema ja bagadallama lassin.

Dasa lassin ávžžuha joavku ahte kriminálafuolla, ovttas Sámi Allaskuvllain, ráhkada sierra kurssa mii leat geatnegahtton sámi hálddašanguovlluid ja Romssa giddagasa bargiide.

Berrešii jeavddalaččat lágidit oktasaš konferánssaid eará ráŋggáštusriekteetáhtaiguin ja hálddašanovttasbargoguimmiiguin main earet eará sápmelaččaid gednendilli lea fáddán.

Eará etáhtat Romssas ja sámi hálddašanguovllus leat, kriminálafuola ektui, earet eará galben guovtti gillii ja álggahan eará diehtojuohkindoaibmabijuid áimmahuššat iežaset geatnegasvuođaid sámi álbmoga ektui.

Joavkku mielas berrešii bidjat álggahanruđa formaliseret ovttasbarggu iešguđet hálddašanbeliiguin, fuolahit máŋggagielat galbema, jorgalemiid, elektrovnnalaš diehtojuohkinmateriálaid jna. Dasa lassin berrešii ráhkadit doaibmabidjoplána mii áimmahušašii čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaid gednendili buot beliid kriminálafuola jahkásaš stivrendialogas.

Cand. polit. Torunn Pettersen jearrá retorihkalaččat iežas artihkkala álggahettiin mii ovdanbuktui Vaartoe – samisk forskning inför framtiden-konferánssas borgemánu 21.–23.b. 2006:s Johkamohkis Ruoŧas ahte lea go duohta ahte Oslo lea Norgga stuorámus sámegielda. Dasto jearrá son galle sápmelačča leat Norggas. Orrot go sápmelaččat eanaš smávvabáikkiin davvin, vai dáhpáhuvvá go urbaniseren? Makkár barggut leat sápmelaččain geat eai bargga boazodoaluin dahje eará vuođđoealáhusaiguin? (...) Lea go sápmelaččaid ja ii-sápmelaččaid birgejumis erohus?

Son loahppaárvvoštallá ahte ii leat vejolaš vástidit dákkár ja sullasaš gažaldagaide go earet eará váilu beassan registrerejuvvon vuođđodieđuide. Dasa lassin ii leat definerejuvvon eaktu dasa gii gullá sámi demosii ja ethnosii, ii geográfalaččat ii ge individuálalaččat. Dasa lassin leat, váldonjuolggadussan maŋŋá 2. máilmmisoađi, hárve geavahuvvon čearddalaš kategoriijat almmolaš álbmotstatistihkas.

Statistihkalaš guovddášdoaimmahaga mielde lea Sámi Instituhtta bargan prošeavttain sámi statistihka birra hukset sámi diehtovuođu. Statistihkalaš guovddášdoaimmahagas lea dasa lassin sierra fáddásiidu Norgga sápmelaččaid birra (www.ssb.no). Dattetge ii sáhte Statistihkalaš guovddášdoaimmahat ii ge Sámi Instituhtta veahkehit das ahte mii duođaid boahtit diehtit galle olbmo gullet joavkku mandáhtii.

Sundi Finn Arne Schanche Selfors muitalii logaldallamis kriminálafuola oahpahusguovddážis 22.08.08 ahte árvvoštallojit leat su. 20 000 sámegielat ássi Norggas. Statistihkalaš guovddášdoaimmahaga mielde. Ná unna populašuvnnaš dagaha ahte statistihkalaččat jáhkkimis eai leat máŋga sápmelačča geat álelassii gednejit ráŋggáštusa dahje leat čohkkátbiddjon kriminálafuola ásahusaide Romsii ja sámi hálddašanguovlluide.

Bargojoavku lea dattetge ávžžuhan iežas informánttaid Friddjafuolas ja giddagasain árvvoštallat dubmehallan ja čohkkátdubmejuvvon sápmelaččaid logu sámi hálddašanguovlluin álelassii. Oktiibuot lea dubmehallan ja čohkkátdubmejuvvon sápmelaččaid lohku álelassii jáhkkimis gaskal nolla dahje vihtta juhkkojuvvon guovtti giddagassii ja njeallje friddjafuollakantuvrii.

Sápmelaččat leat dohkkehuvvon álgoálbmogin Norggas. Dát dohkkeheapmi lea Vuođđolága § 110a ja sámelága mearrideami vuođđun. Dasa lassin dagaha dát ahte erenoamáš riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođalaš mearrádusat geavahuvvojit sápmelaččaid ektui (Magne Ove Varsi, Oslo skábmamánu 26.b. 2010).

Eurohpáráđi Ministarlávdegotti rávven Rec (2006) 2 miellahttostáhtaide eurohpálaš giddagasnjuolggadusaid birra (ministarlávdegoddi dohkkehan ođđajagemánu 11.b. 2006:s 952. ministaráirasiid čoahkkimis) leat čuovvovaš njuolggadusat čearddalaš ja gielalaš minoritehtaid birra:

38.1 Erenoamáš doaibmabijuid galgá álggahit duhtadit dárbbuid čohkkátdubmejuvvon olbmuide geat gullet čearddalaš dahje gielalaš minoritehtaide.

38.2 Iešguđet joavkkuid kultuvrralaš vieruid galgá beassat nu bures go vejolaš seailluhit giddagasas.

38.3 Gielalaš dárbbuid galgá gokčat geavahettiin dohkálaš dulkkaid ja fáladettiin čálalaš materiálaid daid gielaide mat geavahuvvojit dihto giddagasas.

Dát rávvemat eai leat erenoamážit váldon mielde 2001' ráŋggáštusčađahanláhkii, muhto norgga eiseválddit eai leat várašan dáid njuolggadusaid vuostá.

ILO-konvenšuvnna 1. artihkkala 2. lađas "iežasidentifiseren álgoálbmogin" dat galgá leat vuođđoeaktun mearridit makkár joavkkuide konvenšuvnna njuolggadusat gustojit (Varsi, Oslo skábmamánu 26.b. 2010).

Joavku lea válljen defineret iežas mandáhtaguovllu sámegielaid hálddašanguovlun. Dasa lassin leat mii defineren Romssa giddagasa gullat mandáhtii go sámelágas leat sierra mearrádusat sámegiela geavaheami birra Romssa ja Čáhcesullo giddagasain. Sámi hálddašanguovllut leat mearriduvvon láhkaásahusas ja dasa gullet Kárášjoga, Guovdageainnu, Unjárgga, Porsáŋggu, Deanu, Gáivuona, Loabága, Divttasvuona ja Snåase gielddat. Julevsápmelaččat ásset Divttasvuonas ja máttasápmelaččat ges Snåases. Julevsápmelaččain ja máttasápmelaččain leat goabbatge sierranas gielat mat sierranit davvisámegielas. Dasa lassin lea joavku defineren Romssa giddagasa sámegielaid hálddašanguvlui go Romssa ja Finnmárkku giddagasaid fáŋggain lea riekti sámástit gaskaneaset ja iežaset oapmahaččaiguin, vrd. sámelága § 3-4 maŋimuš lađas nr. 2.

Sámelága § 3-4 sierranjuolggadus mearrida iešheanalaš rievtti geavahit sámegiela riektevuogádagas, maiddái dilálašvuođain main geavaheami ii sáhte vuođuštit duohta giellaváttisvuođaide. Stáhta lea dasa lassin Vuođđolága § 110a ja ILO-konvenšuvnna nr. 169 mielde geatnegahtton láhčit dili ja positiivvalaččat sihkkarastit ja ovdánahttit sámi giela ja kultuvrra (Justiisa- ja politiijadepartemeanta; Prinsipputtalelse/fortolkning Sameloven § 3–4. Bruk av samisk i fengselsvesenet. 26.11.2011).

Bajábeale namuhuvvon áššit mielddisbuktet ahte Romssa ja Čáhcesullo giddagasat ja Davvi-Trøndelága (Snåase), Nordlándda (Divttasvuona), Romssa ja Finnmárkku friddjafuollakantuvrrat gullet joavkku mandáhtii. Dáid ovttadagain galgá sámi giella ja kultuvra leat ovttadássásaš dárogielain ja norgga kultuvrrain. Galget leat neutrála lágat ja hálddašangeavadat. Čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan olbmuin lea vuoigatvuohta geavahit sámegiela gaskaneaset ja iežaset oapmahaččaiguin, ja sis lea vuoigatvuohta geavahit sámegiela almmolašvuođain čálašettiin.

Sd.dieđ. nr. 37 (2007–2008) ”Ráŋggáštus mii váikkuha – unnit rihkolašvuohta – oadjebasat servodat" mielde de lea kriminálafuolla beroštupmi ovddemustá doaibmabijuide áimmahuššat vejolašvuođa geavahit ja seailluhit sámegiela. Vuođđolága § 110a ferte čilget nu ahte lea eiseválddiid duohken láhčit gednendili nu ahte, jus lea geavatlaččat vejolaš, atnit deastta sámi gielas ja servodateallimis viidát áddejumis.

Ráŋggáštusčađahanlága § 4 mielde lea dubmehallan olbmos, almmatge friddjavuođarivvema ráddjehusaiguin, seamma riekti bálvalusaide ja fálaldagaide ja seamma geatnegasvuođat ja ovddasvástádus go álbmogis muđui. Dilli ráŋggáštusčađaheami áigge galgá leat nu bures go vejolaš leat seamma go servodaga dilli muđui. Normalitehtaprinsihppa lea kriminálafuola árvovuođu dehálaš oassin ja lea kriminálafuola almmolaš bálvalusaid hálddašanovttasbargomodealla duogážin.

Magne Ove Varsi deattuhii iežas čoahkkimis joavkkuin ahte su oaivila mielde sáhttá positiivvalaččat vealahit dubmehallan dahje čohkkátdubmejuvvon sápmelaččaid sihkkarastit kultur- ja gielladoaimma olbmuide minoritehta- ja/dahje álgoálbmotkultuvrraid siskkobealde. Son čujuhii erenoamážit dasa ahte dán berrešii álggahit doppe gos lea áigeguovdil njulget ovdalis áigge boasttuvuođaid olahan dihtii duohta ovttaláganvuođa álbmotjoavkkuid gaskii.

ILO-konvenšuvnna 169' 9. ja 10. artihkkalis leat guokte mearrádusa mat erenoamážit gustojit álgoálbmogiidda ja ráŋggáštussii. 9. artihkkalis boahtá ovdan ahte galgá, jus soahpá riikka riekteortnegii ja riikkaidgaskasaš dohkkehuvvon olmmošvuoigatvuođaide, dohkkehit metodaid maid álgoálbmot árbevirolaččat geavaha go dubme iežaset olbmo vearredagu. Dasto ahte árbevieruid mat dán álbmogis leat ráŋggáštusreakšuvnnaid ektui, galgá váldit vuhtii go eiseválddit ja duopmostuolut gieđahallet dakkár áššiid. 10. artihkkalis boahtá ovdan ahte go mearriduvvo ráŋggáštus dán álbmoga olbmuide dábálaš lága vuođul, de galgá atnit deastta sin ekonomalaš, sosiálalaš ja kultuvrralaš dovddamearkkain. Eará ráŋggáštusreakšuvnnaid go giddagasa galgá válljet ovdal.

Árvvoštallan mo kriminálafuolla čađaha iešguđet ráŋggáštusreakšuvnnaid nugo giddagasduomu, rájusgiddagasa, servodatráŋggáštusa jna. dubmehallan sápmelaččaid ektui

Min ságastallamiin kriminálafuola mielbargiiguin lea boahtán ovdan ahte kriminálafuola Davvi regiovnnas lea guhkes hárjáneapmi ráŋggáštusčađahemiin ja háldogiddagasain čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaid ektui. Dattetge rievddadit čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaid diliid sierranas láhčimat, sihke ovttadagaid gaskkas ja maiddái ovttaskas ovttadagas siskkáldasat. Kriminálafuola Davvi regiovnna ii leat álggahan systemáhtalaš ja strategalaš barggu dustet gáibádusaid mat bohtet ovdan sámelágas ja ILO-konvenšuvnnas.

Bargojoavku lea fuolalaš das ahte mii galgat "kártet resursa- ja erenoamáš doaibmabijuid dárbbu earret iežas giela geavaheami láhčin". Dattetge lea gulahallan olles kriminálafuola geađgejuolgin, maiddái ovdamearkka dihtii riektasihkkarvuođa, sihkkarvuođabarggu, máhcahatbarggu, iešguđet fálaldagaid gednenáigge (ovdamearkka dihtii prográmmat) ektui ja erenoamážit iešguđet servodatráŋggáštusaid oktavuođas. Ráŋggáštusčađahanlága § 53 servodatráŋggáštusa sisdoalu mielde galget dubmejuvvon servodatráŋggáštustiimmat ráŋggáštuslága § 28 a mielde leat

1. 
   servodatávkkálaš bálvalus
   
2. 
   prográmma dahje
   
3. 
   eará doaibmabijut mat heivejit eastadit eanet rihkolašvuođa.
   

Kriminálafuolla mearrida juohke áššis servodatráŋggáštusa čielgadat sisdoalu rámmaid siskkobealde maid diggi lea mearridan duomus. Jus duopmostuollu lea bidjan eavttuid ahte dubmehallan olmmoš galgá doahttalit mearrádusaid ássanbáikki, orrunsaji, barggu, oahpahusa dahje dikšuma hárrái, de galgá kriminálafuolla mearridit mearrádusaid čielgadat sisdoalu. Kriminálafuolla galgá erenoamážit deattuhit doaibmabijuid mat sáhttet ovddidit dubmehallan olbmo návccaid vuosttaldit iežas rihkolaš láhttenminstara. Kriminálafuolla galgá maiddái deattuhit doaibmabijuid mat sáhttet ovddidit dubmehallan olbmo návccaid čađahit ráŋggáštusaid addon mearrádusaid ja dán lága mielde.

Jus čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sámegielagat eai beasa geavahit iežaset giela, masa sis rievtti mielde lea vuoigatvuohta, de ii sáhte kriminálafuolla láhčit buori gednendili čohkkátdubmejuvvon sápmelaččaide.

Joavkku dieđuidviežžamis boahtá dasto ovdan ahte giela haga šaddá buot eará mearkkašmeahttumin. Muhtun sápmelaččat áddejit mii daddjo dárogillii, muhto eai nagot dárustit bures. Muhtumat fas máhttet dárogiela dahje sámegiela njálmmálaččat, muhto dan guovtti giela lohkan- ja čállindáiddut rievddadit. Dasa lassin leat sápmelaččat geat dušše hállet ja čállet dárogillii. Stuorra variašuvdna vádduda gulahallama bargiiguin, geat soitet navdit ahte čohkkátdubmejuvvon olmmoš máhttá dáro- ja/dahje sámegiela buoret go maid duođas dahká. Min sagastallamiin ovddiduvvojedje čuoččuhusat ahte maiddái nuorra olbmuin dávjá lea heajos dárogielmáhttu. Danne ii leat, dan ektui maid olmmoš dávjá navdá, ahki mii lea oppalaš indikáhtor dasa gii jáhkkimis vásiha giellaváttisvuođaid.

Kriminálafuolla lea, politihkalaš áigumušaid mielde, vuoruhan bestet sámegielat studeanttaid etáhta bálvalussii. Dattetge lea mearkkašahtti ahte Sámi Allaskuvllas vižžon dieđuid mielde leat dušše 60 oahppi jahkásaččat geain lea sámegiella oahpahusgiellan joatkkaskuvllas geain lea lohkangelbbolašvuohta. Ráđđehusa sámegielaid doaibmaplána mielde orru almmolaš hálddahusa bargiin oppalaččat váilumin sámegielmáhttu, mii maiddái duođaštuvvui min čoahkkimis Sámi Allaskuvlla rektoriin.

Bestenvuođđu álbmogis go lea sáhka olbmuin geain lea fágaoahppu ja sámegielmáhttu lea namuhuvvon plána mielde váilevaš.

Eai leat sierranas njuolggadusat dahje rutiinnat earret daid mat bohtet ovdan sámelágas dustet sápmelaččaid vejolaš sierranas dárbbuid friddjafuolas ja Davvi regiovnna ásahusain. Dasto eai ge leat ráhkaduvvon oppalaš diehtomateriálat, dása gullá galben, sámegillii.

Čáhcesullo giddagasas leat bargit jorgalan oasi ásahusa siskkáldas njuolggadusain sámegillii. Dasa lassin leat oasit ruovttusiidduin jorgaluvvon ja leat dál kvalitehtasihkkarastimis ovdal go biddjojit nehttii.

Romssa giddagasas eai leat njuolggadusat ja diehtomateriálat jorgaluvvon sámegillii.

Čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan olbmot sámi hálddašanguovlluin ja Romssa giddagasas eai oaččo gohččumiid gednemii, formálalaš mearrádusaid eai ge dieđuid gednemis ja/dahje čohkkámis sámegillii. Dieđut sámegillii eai lea biddjon kriminálafuola ruovttusiidduide.

Sihke Čáhcesullo ja Romssa giddagasain leat 2011:s etáhtiiskuvlejuvvon bargit geat máhttet sihke sámegiela ja dárogiela. Friddjafuolas eai leat virgáiduvvon bargit geat máhttet man ge sámegiela.

Ásahusa skuvllat galget fállat oahpu fáŋggaide geain lea dárbu dahje vuoigatvuohta dasa, dákko bokte fálaldat sámegillii jus dáhtošit. Joavkku áddejumi mielde ii leat oahpahus sámegillii ohppiide Čáhcesullo ja Romssa giddagasaid skuvllain. Maiddái dearvvašvuođasuorggis ja girkus vásihit čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sámegielagat hástalusaid. Muhto dát hástalusat leat seammat maid sámi hálddašanguovlluid sámegielat ássit vásihit, mii maiddái boahtá ovdan ráđđehusa sámegielaid doaibmaplánas.

Gaska- ja Davvi-Norgga friddjafuolla lea muitalan jovkui ahte sii eai vásit erenoamáš váttisvuođaid ráŋggáštusčađaheamis das ahte láhčit dili sápmelaččaide. EK-prošeavtta (gednen elektrovnnalaš dárkkistemiin, nu gohčoduvvon ruovttugednen juolgerieggáin) oktavuođas Romssas lea almmatge leamaš dárbu álggahit prinsihppamearrádusáššiid iešguđet dárkkistandoaibmabijuid oktavuođas boazosápmelaččaid várás, seamma láhkai go lea leamaš dárbbašlaš heivehit ortnega ráŋggáštusdubmejuvvon olbmuide geat ovdamearkka dihtii barget guolástusfatnasiin Barentsábis, barget boandan jna. Oppalaččat aŋkke lea dábálaččat dárbu iešguđet individuála heivehemiide, muhto dáid dábálaččat eai vuođuš gielalaš ja kultuvrralaš deasttaide.

Romssa universitehta amanueansa Ánde Somby deattuhii jovkui ahte kriminálafuolla ferte áimmahuššat kultuvrralaš integritehta norpma, mii mielddisbuktá ahte ii galgga ráŋggáštuvvot garrasat sivas go lea sápmelaš, ii ge galgga oažžut láivvit duomu go lea sápmelaš. Almmatge lea sápmelaččain ja norgalaččain sierralágan ráŋggáštusáddejupmi, ja dasa lassin stuorra variašuvnnat iešguđet joavkkuin. Ii gávdno ge oktasaš definišuvdna ja áddejupmi dasa mii lea sámevuohta, ja leat mearkkašahtti kultuvrralaš erohusat iešguđet sámi birrasiid gaskkas. Deháleamos lea ahte vuoigatvuođadeasta adnojuvvo nu ahte buot osolaččaid mielas lea ráŋggáštus rievttálaš.

Sis-Finnmárkku diggegotti sundi Finn Arne Schanche Selfors čuovvolii Somby jurdagiid deattuhemiin jovkui ahte ráŋggáštusmihtideapmi ja ráŋggáštusvuohki dat lea su mielas sámi gednendili árvvoštallama deháleamos čuokkisin. Sámi servodagas gávdnojit árbevirolaš riidočoavdinmodeallat maid áinnas sáhttá geavahit nu gohčoduvvon "dássádallanriektin" (Restorative Justice) rámmaid siskkobealde áššiin main lea vuođuštus ráŋggáštuslágas. Dás lea riidočoavdinráđis guovddáš rolla láhčit dili eaktodáhtolaš čoahkkimiidda gaskal áššáskuhtton dahje ráŋggáštusdubmejuvvon olbmo ja sin geat gullet ráŋggáštusáššái. Sáhttet leat gillájeaddji ja sin oapmahaččat ja fierpmádat vearredahkki ja su oapmahaččaid ja/dahje fierpmádaga lassin. Maiddái eiseváldeolbmot nugo leansmánni, doavttir jna. sáhttet oassálastit čoahkkimii. Dákkár čoahkkimiid sáhttá prinsihpas lágidit buohtalagaid ráŋggáštusáššiin.

Almmá erenoamáš fokusa sápmelaččaid gednendillái, de leat dál iešguđet geahččaleamit sihke Oslo/Akershusa, Østfolda ja Mátta-Trøndelága riidočoavdinráđiin dákkár čoahkkimiid birra go lea veahkaválddálašvuohta lagaš oktavuođain. Miellagiddevaš lea ahte orrot geavaheamen riidočoavdinráđi beroškeahttá ráŋggáštusášši muttu jus lea lotnolas eaktodáhtolašvuohta ja vearredahkki lea dovddastan dagu. Dasa lassin adno veahkaválddálašvuohta lagaš oktavuođain oktan dain váddáseamos áššiin gieđahallat dákkár riidoáššemetodain. Sápmelaččaid dárbbu ektui sáhttet muhtumat dáin vásáhusain ja geahččalemiin leat relevánttat go olu sápmelaččain lea lagaš oktavuohta bearrašii, fulkkiide ja fierpmádahkii. Danne gáibiduvvo eará jurddašanvuohki ja eará metodat veajuiduhttinbarggus gednenáigge ja dan maŋŋá go dat mii dán rádjai lea dahkkon.

Dákkár vuogádat gáibida maiddái lagat ovttasbarggu gaskal áššáskuhttineiseválddi, riidočoavdinráđi, duopmostuolu ja kriminálafuola, nu go dál oaidnit Nuoraidstuorračoahkkimis riidočoavdinráđis mii lea ođđa metoda gieđahallat nuoraidrihkolašvuođa. Dát metoda lea vižžon maori-álbmoga riidoáššegieđahallamis gos dat sirdojuvvon dábálaš Ođđa Zealándda juridihkalaš geavadii.

Kriminálafuolla friddjavuođa bealis sáhttet ovdamearkka dihtii gáibidit personiskkademiid gávdnan dihtii heive go ášši soabaheapmái dahje stuorračoahkkimii riidoáššeráđđái. Selfors almmatge atná váttisin háhkat buriid personiskkademiid Kriminálafuolla friddjavuođas go váilevaš máhttu sámi giela ja kultuvrra birra dagaha dieđuid háhkama personiskkadeapmái erenoamáš hástaleaddjin.

Joavku ii leat deaivan galle čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelačča sivas go, nugo lea namuhuvvon, de jáhkkimis leat unnán čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččat. Aŋkke leat unnán olbmot geat dovddastit iežaset sámi duogáža. Ii leat ásahuvvon systemáhtalaš sámi doaibmabidjofálaldat ođđa fáŋggaide giddagasain dahje dubmehallan olbmuide Friddjafuolas. Dattetge mis lea ságastallan ovttain sámi fáŋggain ja jearahalaimet bargiid geat máhttet sámegiela, sin vejolaš hástalusaid birra maid čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan olbmot vásihit kriminálafuolas. Sámediggi ja Romssa universitehta dieđihii ja čilgii váidalemiid birra maid leat ožžon sápmelaččaid gednendili váilevaš láhčima birra.

Norgga lága mielde lea dubmehallan olbmuin seamma vuoigatvuođat go eará borgáriin. Ráŋggáštusčađaheami dilli galgá nu bures go vejolaš leat seammalágan go dilli muđui servodagas. Normalitehtaprinsihppa lea, nu go namuhuvvon, kriminálafuola árvovuođu dehálaš oassi ja lea kriminálafuola almmolaš bálvalusaid hálddašanovttasbargomodealla duogážin. Ii leat kriminálafuolla guhte virgáida oahpaheddjiid, dearvvašvuođabargiid, báhpaid dahje eará bálvalusealáhusa bargiid. Skuvla, dearvvašvuođabálvalus ja eará etáhtat dat bohtet giddagasaide fállat bálvalusaid maidda fáŋggain lea vuoigatvuohta (Sd.dieđ. nr. 37 (2007–2008), s. 22).

Buot min ságastallanguoimmit ledje eahpesihkkarat dan ektui man olu galget rahčat láhčit gednendili erenoamážit čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaide ja čujuhedje dasa ahte dát jođánit sáhttet adnojuvvot badjelmearálaš ovdun.

Máŋgasat almmatge čujuhedje oppalaš dárbui mii buot fáŋggain lea bisuhit iežaset kultuvrra kulturdoaimmaid, biebmonjuolggadusaid ja giela bokte gednenáigge. Kulturdoaimmaid maid erenoamážit čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaide sáhttá álggahit, lea duodji (eaktuduvvo ahte lea sihkarvuođa dáfus dohkálaččat), sámi álbmotbeaivvi ávvudeami ja oažžut girjjiid, musihka ja aviissaid. Dasa lassin sáhttá leat sávahahtti addit erenoamáš lobi oastit ja ráhkadit sámi biepmu seamma láhkai go fáŋggat sáhttet málestit eará go dan maid ásahusas dárjjodit.

Friddjafuolla friddjafuollajođiheaddji Erling Ivar Moberg bokte dieđihii ahte lea vejolaš láhčit gednendili elektrovnnalaš dárkkistemiin dubmehallan sápmelaččaide vaikko leat ge gaskkat, ealuin johtin ja ealu guođoheapmi jna. Dán oktavuođas gal čujuhedje ahte livččii ávkkálaš jus juolgerieggás lea GPS-sáddenrusttet mii álkidahtášii dárkkistanbarggu. Vásáhusat čájehit ahte leat unnán olbmot sámi giella- ja kulturmáhtuin geat háliidit dahje dáhttot nammaduvvot gulahallanolmmožin dahje geat háliidit leat bargoaddin servodatráŋggáštusaid oktavuođas. Dát lea vel okta hástalus servodatráŋggáštusa gednema dahje ráŋggáštusa elektrovnnalaš dárkkisteami oktavuođas.

Buot giddagasain ja friddjafuollaovttadagain, earret Friddjafuola vuollekantuvrras Kárášjogas, leat videokonferánsarusttegat mat ee. geavahuvvojit lágidit čoahkkimiid gaskal fáŋggaid ja friddjafuolain friddjavuhtii luoitima oktavuođas.

Čujuhuvvo Stuorradiggedieđáhussii nr. 28 (2007–2008) Sámepolitihka birra gos boahtá ovdan ahte buot almmolaš ásahusain berre leat strategiija sámegieldieđuid hárrái. Fágadepartemeanttain lea ovddasvástádus iežas sektoriidda. Justiisasektoris lea sihke duopmostuollohálddahus ja politiijat bargat ulbmillaččat áššiin. Muhto kriminálafuolas ii leat hábmejuvvon strategiija eai ge álggahuvvon doaibmabijut jorgalit dieđuid sámegillii.

Joavkku oainnu mielde ii leat dárbu rievdadit njuolggadusaid dusten dihtii ráŋggáštusčađaheami ulbmila dubmehallan dahje čohkkátdubmejuvvon sámegielagiidda. Dattetge háliidit mii čujuhit dasa ahte buot doaibmabijut leat ulmmeheamit nu guhká go ii fuolat čilget ja olámuddui dagahit vejolaš doaibmabijuid sámi geavaheddjiide sámegillii. Buot min ságastallanguoimmit deattuhedje ahte ovttadássásaš giellameannudeapmi lea eaktun seamma meannudeapmái ja ovttadássásašvuhtii.

Dán oktavuođas háliida joavku garrasit ávžžuhit ahte buot dieđut ja jorgaleamit šaddet olámuddui elektrovnnalaččat, maiddái dieđut Kriminálafuola ovttaskasovttadaga birra masa sámeláhka guoská. Min dieđuid mielde besset ovccis logi sápmelaččas internehttii, ja dát gaskaoapmi lea šaddan hui dábálažžan sámi álbmoga gaskkas. Vejolaš giehtagirjji berre ovttastahttit dán diehtojuohkinbargui. Mii ávžžuhit ahte dát šaddá elektrovnnalažžan.

Buot gohččumiid gednemii Romssa ja Čáhcesullo giddagasaide ja Kriminálafuola Davvi regiovnna Friddjafullii berrešii sáddet sihke dáro- ja sámegillii. Buot ođđa fáŋggaide ja dubmehallan olbmuide berrešedje gednema álggedettiin dahje giddagassii sisačálidettiin fállot sámi doaibmabijut ja sámegiella giellan. Go álggaha dákkár geavada, de čalmmustahttá fálaldaga ja sihkkarastá ahte duste dubmehallan dahje čohkkátdubmejuvvon olbmuid geat háliidit geavahit iežaset rievtti geavahit sámegiela.

Ávžžutkeahttá berrešii muitalit áigeguovdilis gielaide erenoamáš vuoigatvuođaid ja fálaldagaid ja vejolašvuođaid mat leat go gohččojuvvo gednemii. Dubmehallan olmmoš ii galgga dárbbašit bivdit dan sierranasat. Berrešii maiddái gohččumis dieđihit ahte sáhttá bivdit dulkka jus dárbbaša. Jus dárbbašuvvo dulka, de berrešii dáid gohččut sámi giellaguovddážiid bokte. Lea eanaš sáhka bidjat systemii ja kvalitehtasihkkarastit kriminálafuola deaivvadeami ovttaskas čohkkátdubmejuvvon dahje dubmehallan olbmuin.

Bargojoavku oaivvilda maiddái ahte iešguđet fálaldagat ja doaibmabijut mat erenoamážit gustojit sápmelaččaide berrešedje biddjot systemii; dákko bokte ovttasbargat iešguđet sámeservviiguin, ovttasbargat girjerádjosiiguin sihkkarastit sámi fáŋggaide vejolašvuođa luoikat sámi girjjálašvuođa ja aviissaid, ovttasbargat sihkkarastit sámi fálaldaga skuvllas, áimmahuššat vejolašvuođa ráhkadit árbevirolaš sámi biepmu, erenoamážit sámi bassebeivviid jna.

Vásáhusat leat čájehan ahte ráŋggáštusriektekonferánssat leat earet eará mielde huksemin fierpmádagaid ja kriminálafuola ja sin ovttasbargoguimmiid ovttastahttimii ja ovttasbargui. Dákkár konferánssain berrešii, go lágiduvvojit sámi hálddašanguovlluin, maiddái fokuseret čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaid gednendillái.

Kriminálafuolla lea geatnegahtton ráhkadit ovttasbargošiehtadusaid iežas hálddahusovttasbargoguimmiiguin (dearvvašvuođa-, skuvla-, girko- ja girjerájusbálvalusaiguin). Erenoamáš beroštumiid maid gustojit čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaide berre fátmmastit dáid šiehtadusaide.

Bargojoavku digaštalai berrešii go ráhkadit sierra giehtagirjji, nugo lea árvaluvvon Sd.dieđ. 37:s. Joavku lea veahá eahpesihkar das mii giehtagirjji sisdoallu galggašii leat. Almmatge oaivvilda joavku ahte lea buoret buohkaide jus ovdánahttá kriminálafuola neahttasiidduid - maiddái sámegillii.

Kriminálafuola ovttadagat sámi hálddašanguovlluin ja Romssa giddagasas berrejit nannet gelbbolašvuođa ja oažžut sierra bargun fállat bálvalusaid sámi álbmogii. Nugo lea namuhuvvon, de leat Kriminála Davvi regiovnna ovttadagain videokonferánsarusttegat, earret Friddjafuola vuollekantuvrras Kárášjogas. Kárášjoga kantuvra hárve geavahuvvo. Máŋgasat min ságastallanguimmiin, geat maiddái leat kriminálafuola lunddolaš ovttasbargoguoimmit, muitaledje ahte sii geavahit jo videokonferánsarusttegiid earet eará dulkomis, oahpaheamis ja terapevttalaš doaibmabijuin muđui álbmoga ektui. Sii háliidedje áinnas Kriminálafuola dán doaibmabiju oassálastin. Joavku ii oba eahpit ge ahte dákkár fálaldat livččii mávssolaš dustet čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaid erenoamáš dárbbuid ja áimmahuššat normalitehtaprinsihpa ja riektesihkkarvuođa.

Joavkku oaivila mielde aŋkke berrešii, nugo eaktuduvvon, ovttastahttot doaibmabidjoplána mii váldá vuhtii čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaid gednendili buot beliid jahkásaš stivrendialogas.

Joavku ii oaivvil leat ávkkálažžan ásahit sierra gealboguovddáža čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaide. Joavkku kárten čájeha ahte leat unnán (0–5) čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan olbmot geat álelassii leat dákkár gealboguovddáža ulbmiljoavkun. Leat maiddái dál jo unnán dohkálaš resursaolbmot geat sáhttet deavdit sullasaš virggiid eará etáhtain ja kriminálafuolas, seammá go eará etáhtain, leat stuorra hástalusat bestet sámi mielbargiid. Go lea ná unnán dárbu guovddáža bálvalussii ja nu heajos bestenvuođđu veagaiduhttit guovddáža, de lea ulmmeheapmi ásahit ja váttis doalahit gealboguovddáža mas lea kvalitatiivvalaš ja kvantitatiivvalaš dohkálaš fálaldat.

Mii oaivvildit baicce leat ávkkálažžan ahte dárbbu mielde viežžá dárbbašlaš gelbbolašvuođa systemáhtalaš ja ad hoc ovttasbarggu bokte dálá sámi organisašuvnnaiguin ja doaibmabijuiguin, nugo Sámi Allaskuvllain ja Álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddážiin (Gálduin) Guovdageainnus, Romssa universitehta Sámi dutkamiid guovddážiin ja dain 12 sámi giellaguovddážiin maid Sámediggi dán rádjai lea ásahan addit bálvalusaid sámi álbmogii ja almmolaš eiseválddiide nugo gielddat, fylkkagielddat jna. Mii čujuhit dán oktavuođas min evttohussii ahte buot ovttadagat sámi hálddašanguovlluin geavahit videokonferánsarusttegiid iežaset ovttasbarggus eará etáhtaiguin.

Dattetge lea sávahahtti ahte álo lea várddus mii čájeha gos sáhttá viežžat gelbbolašvuođa ja resurssaid kriminálafuolas ja dan olggobealde iežas regiovnnas. Regiovnna ja báikkálaš ruovttusiidduid berre geavahit diehtogáldun - sihke etáhtas ja máŋggagielat álbmoga ektui. Davvi regiovdna ferte mearridit man muddui dán barggu berre bidjat ovtta ovttadahkii mii ovdánahttá njunušgelbbolašvuođa ja hukse resursavuođu, dahje jus doaibmabidju geográfalaččat berre biddjot regiovdnakantuvrii. Doaibmabidju aŋkke ferte leat dábálaš doaimma oassin ja dagahit dan nu buorren go sáhttá. Dasa lassin lea maiddái dárbu earenoamáš ruhtadeapmái álggahettiin. Áiggi ja resurssaid ferte luvvet nu, ahte sáhttá hukset gelbbolašvuođa, ovdánahttit iešguđet doaibmabijuid ja kvalitehtasihkkarastinvuogádagaid.

Kriminálafuola oahpahusguovddáš (KRUS) lea besten bargiid sámi birrasiin, ja dál leat eanet bargit sámi duogážiin geat barget giddagasain. Lea jáhkehahtti ahte ii leat vejolaš bestet nu olu bargiid, geat máhttet sámegiela go sávahahtti čuovvovaš jagiin. Dál dušše gerget su. 60 oahppi geain lea lohkangelbbolašvuohta sámi joatkkaskuvllain jahkásaččat. Máŋga sámi ásahusa rapporterejit ahte leat beare unnán dohkálaš kandidáhtat iešguđet bargguide ja/dahje oahpuide main sámi giella- ja kulturmáhttu lea eaktun.

Deháleamos doaibmabidju maid sáhttá álggahit doalahit ja bestet bargiid geain lea sámi giella- ja kulturgealbu, lea nannet dán oasi stáhtusa bálvalusas. Berrešii lágidit konferánssaid, ásahit ovttasbargoforumiid ja berrešii systemáhtalaččat fállat kursemiid, bagadallama ja oahpahallama sámi hálddašanguovllu ovttadagaid ja Romssa giddagasa buot bargiide.

Bargojoavku ávžžuha ahte kriminálafuolla, aktiivvalaš bestendoaibmabijuid doalaheami lassin, álggaha ovttasbarggu Sámi Allaskuvllain. Sámi Allaskuvla lea hábmen kurssa earet eará Norgga girkui vai buohkat geat barget sámi hálddašanguovlluin, ožžot vuođđogealbbu sámi kultuvrras ja gielas. Dákkár kurssa berrešii maiddái hábmet kriminálafuola bargiide.

Bargojoavku oaivvilda maiddái ahte berrešii ráhkadit sierra bagadallanláhčosa bargiide geat erenoamážit galget bargat hástalusaiguin maid čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččat deaivvadit gednendilis. Dákkár bagadallanláhčosa sáhttá áimmahuššat earet eará SÁNAG, gii dál jo fállá bálvalusaid eará ásahusaide, dahje Romssa universitehta Sámi dutkamiid guovddáš. Geavatlaččat sáhttá bagadallan dáhpáhuvvat videokonferánssa bokte, mas leat sihke ruđalaš ja resurssalaš ovdamunit.

Sihkkarastin dihtii iešguđet doaibmabijuid čuovvoleami ja čađaheami de rávve bargojoavku ásahit referánsa- ja resursajoavkku mas leat ovttasbargoguoimmit ja oassi bargojoavkkus mii sáhttá čuovvolit viidásat barggu.

Mo eará etáhtat hálddašanguovllus geavatlaččat áimmahuššet iežaset geatnegasvuođaid sámi álbmoga ektui. Berrešii maiddái iskat leat go Ruoŧa ja Suoma kriminálafuolain sierra doaibmabijut.

Riektevuogádat

Sis-Finnmárkku diggegoddi rahppui 1.1.2004. Diggegoddi lea Deanu gielddas. Ráđđehus oaivvildii duopmostuolu ásaheami leat dehálaš sámi gillii ja kultuvrii. Ulbmilin lea ahte sámi álbmot galgá vásihit riektevuogádaga eanet olámuttos, ja ahte riektevuogádaga máhttu sámi árbevieruin ja riekteoainnus galgá nannejuvvot. Čujuhuvvo muđui Sd.dieđ. 33 (2001–2002) 3.3. kapihttalii. Deanus leat álggahan prošeavtta mii galgá ráhkadit sámi juridihkkaterminologiija. Dát bargu oažžu ruđa earet eará Justiisadepartemeanttas ja Gieldda- ja guovlodepartemeanttas. (Sd.dieđ.nr. 10 (2003–2004) Sámedikki 2002' doaibma)

Sis-Finnmárkku diggegottis gusto sámelága § 3-4 mii addá čuovvovaš viiddiduvvon rievtti geavahit sámegielas riektevuogádagas:

1. Juohkehaččas lea riekti buktit proseassačállagiid oktan mildosiiguin, čálalaš duođaštusaid dahje eará čálalaš oktavuođaváldimiid sámegillii. Jus duopmostuollu galgá gaskkustit oktavuođaváldima vuostebeallái, de fuolaha dat jorgaleami dárogillii. Ii dárbbaš jorgalit jus vuostebealli miehtá dasa.

2. Juohkehaččas lea riekti váldit oktavuođa duopmostuoluin sámegillii njálmmálaččat jus lágastanláhka addá lobi njálmmálaš oktavuođaváldimii čálalačča sadjái. Jus duopmostuollu lea geatnegahtton čállit oktavuođaváldima, de sáhttá son guhte ovddida dan, gáibidit ahte čállo sámegillii. Dákkár gáibádus ii rihko makkárge áigemeriid. 1. nummara nuppi ja goalmmát čuoggái gusto seamma.

3. Juohkehaččas lea riekti sámástit riektečoahkkimis. Jus muhtun gii ii máhte sámegiela, galgá searvat šiehtadallamiidda, de geavahuvvo dikkis nammaduvvon dahje dohkkehuvvon dulka.
4. Go osolaš gáibida dan, de sáhttá dikki ovdaolmmoš mearridit ahte hálddašangiella galgá leat sámegiella. 3. nummara nuppi čuoggái gusto seamma.
5. Jus hálddašangiella lea sámegiella, de sáhttá dikki ovdaolmmoš mearridit ahte maiddái diggegirji galgá čállot sámegillii. Duopmostuollu fuolaha jorgaleami dárogillii.
6. Duopmostuollu fuolaha ahte dárogillii čállon diggegirjjit jorgaluvvojit sámegillii go osolaš gáibida dan. Dákkár gáibádus ii rihko makkárge áigemeriid (www.domstol.no).

Dearvvašvuođaeiseválddit

NÁČ:s 1995: 6 Sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid plána Norggas boahtá ovdan čoahkkáigeasus ahte "dán plána badjeáigumuššan leat ovttadássásaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusat norgga ja sámi álbmogii. Lávdegoddi lea gávnnahan ahte leat olu hástalusat ovdánahttit dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa mii doaibmá dohkálaččat sámi álbmogii. Plána oasseulbmilis geahčaduvvo bálvalusaid ovdánahttin dearvvaš- ja sosiálasektora iešguđet oassesurggiin lagabui. Dás lea dárbu geahččaladdat iešguđet doaibmabijuid geahččalandoaimma bokte oažžut vásáhusaid ja dahkat báikkálaš heivehemiid.

Lávdegoddi lea nannen ahte Norggas ferte leat integrerejuvvon ja ovttastahtton dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalus norgga ja sámi álbmogii, mii atná doarvái deastta sámi álbmogis. Dát ferte mielddisbuktit sámi giella- ja kulturgealbbu iešguđetlágan gealbovuođuid ja fierpmádaga njuovžilis geavaheami mii huksejuvvo iešguđet oassesurggiin dearvvašvuođa- ja sosiálasektoris, nu ahte dát šaddá buorrin sápmelaččaide miehtá riikka.

Ovddavástádus buoridit sápmelaččaid iešguđet fálaldagaid lea čadnon dábálaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaide. Bálvalusaid nannen sámi álbmogii mas erenoamážit vuoruhuvvojit geahččaleamit doaibmabijuid ja prošeavttaid bokte, ja gealboloktema bokte, ferte hukset dálá bálvalusfálaldagaide gielddain, fylkkagielddain ja ásahusain. Sosiála- ja dearvvašvuođadepartemeanttas galgá leat badjeovddasvástádus vuogáidahttit dábálaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa čearddalaš-kultuvrralaš beliid ja sihkkarastit dán ovttastahttima ja ovddosmannama, eanaš vuođđuduvvon dán plána evttohusaid čađaheapmái.

Sámediggi ferte leat dehálaš láidesteaddjin dán proseassas, ja gaskkustit sámi oainnuid Sosiála- ja dearvvašvuođadepartementii. Sámediggi lea erenoamáš dehálaš eaktobiddjin geahččalan- ja ovdánahttinbarggus mii lea dehálaš oassi barggus gávdnat dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid čearddalaš, gielalaš ja kultuvrralaš beliid.” (…..)

”Buohcciviesut sámi guovlluin leat bargan ovdánahttit dulkonbálvalusvuogádaga sámi buhcciide. Dilli eanaš sajiin lea ain nu ahte buohcci ieš fertet bivdit dulkka. Buohcciviesuin eai leat rutiinnat registreret sámi buhcciid sisačálihettiin. Diehtin dulkafálaldaga birra lea leamaš ja lea ain váilevaš buhcciid gaskkas geat eai dieđe goas sii sáhttet oažžut dulkonveahki.

Hámmárfeastta ja Girkonjárgga buohcciviesut Finnmárkkus, ja Davvi-Norgga Universitehtabuohcciviessu ja Åsgård buohcciviessu Romssas leat ráhkadan listta sámegielat dearvvašvuođabargiin ja sámegielat olbmuin buohcciviesu olggobealde geat sáhttet leat olámuttos dulkan eaktodáhtolaččat dahje šiehtadusa mielde, ja bálkáhuvvojit juohke diimmu ovddas sierra máksomeriid mielde. Dulkalisttat leat buot ossodagain buohcciviesuin. Hámmárfeasta buohcciviesus lea dulka beallevirggis. Davvi-Norgga Universitehtabuohcciviesus lea fásta gulahallanolmmoš buohcciviesus dábálaš bargoáiggis. Buohcciviesut leat ráhkadan sierra njuolggadusaid sámi dulkonbálvalusa geavaheami ektui, ja leat rutiinnat ođasmahttit dulkalisttuid. Dulkka sáhttet gohččut boahtit ossodaga bargit dahje gohččojuvvo buohcci dahje oapmahaččaid dáhtu mielde. Leat maiddái sámi jorgaleamit moanain skoviin mat gusket buohccisisačáliheapmái, dárkungáibideapmái jna. Leat maiddái oinnolaš mearkkat birrasis mat leat sámi álbmoga várás, nugo čiŋaheamit ja galbbat.

Siskkáldas dulkkat leat sámi bargit buohcciviesus. Ortnet lea digaštallon (NOU 1995:6)

Bargojoavku lea galledan SÁNAG, mii lea Sámi našuvnnalaš gealboguovddáš – psykalaš dearvvašvuođasuddjen, mas lea našuvnnalaš ovddasvástádus ovdánahttit ovttadássásaš fálaldaga psykalaš dearvvašvuođasuddjemis sámi álbmogii olles Norggas.

SÁNAG lea ásahuvvon Finnmárkku Dearvvašvuođa oassin, ja lea psykalaš dearvvašvuođasuddjen ja gárrenmirkko spesialistadearvvašvuođabálvalusa integrerejuvvon oassin. Davvi Dearvvašvuohta RHF oažžu várrejuvvon ruđa stáhtabušeahta bokte SÁNAG' doibmii.

Sápmelaččat miehtá riikka sáhttet čujuhuvvot SÁNAG:i jus dáhtožit.

Dearvvašvuođadoaimmahat lea, muhtun muddui, earet eará iešguđet dutkanprošeavttaid vuođul, láhčán dili fállat sierranas heivehuvvon fálaldagaid sámi buhcciide. Čujuhuvvo dán oktavuođas dasa ahte Davvi Dearvvašvuohta lea ožžon bargun gávdnat čovdosii dulkadárbui ja kultuvrralaččat heivehuvvon diehtodárbui sámi geavaheddjiide. Sámediggi lea dieđihan ahte sii áigot čuovvolit prošeavtta ja maiddái mánáidsuodjalusa ja muđui gieldda psykososiála- ja dearvvašvuođabálvalusaid erenoamážit dainna ulbmiliin ahte heivehit fálaldaga sápmelaččaid dárbbuide.

Joavku deattuha dán oktavuođas man dehálaš buorre oktavuohta nuppilinnjábálvalusain lea erenoamážit čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan olbmuid dárbbu ektui psykalaš dearvvašvuođasuddjemis.

Skuvla/oahpahus

Oahpahusdirektoráhta mielde lea sámi ohppiin vuoigatvuohta sámegieloahpahussii beroškeahttá gos riikkas orožit. Dát mearkkaša ahte sámi oahppis lea vuoigatvuohta sámegieloahpahussii. Oahppit válljejit ieža guđe golmma sámegillii háliidit oahpahusa. Ohppiin geat orrot sámi guovlluin, lea vuoigatvuohta oahpahussii sámegillii ja sámegielas. Dát mielddisbuktá ahte ohppiin lea vuoigatvuohta oahpahussii sámegillii eará fágain. Skuvlaeaiggádis lea badjeovddasvástádus dasa ahte ohppiid vuoigatvuođat sámegieloahpahussii ollašuhttojuvvojit.

Hálddašanláhka gohčču skuvlaeaiggáda dieđihit ja bagadit ohppiid ja váhnemiid geain leat jearaldagat sámegillii ja sámegiela oahpahusa vuoigatvuođa ja geatnegasvuođa birra. Oahpahuslága 6. Kapihtal regulere oahpahusa sámegielas ja sámegillii.

Skuvlaeaiggádis geas ii leat oahpaheaddji gii sáhttá addit sámegieloahpahusa, ferte fállat iežas ohppiide sámegieloahpahusa geavahettiin molssaevttolaš oahpahusvugiid. Oahpahuslága § 7-1’ láhkaásahusas molssaevttolaš oahpahusvugiid birra lea gáiddusoahpahus okta máŋgga molssaeavttus. Dál fállo gáiddusoahpahus sámegielas sihke vuođđo- ja joatkkaskuvllas. Nordlándda fylkkamánnes lea mátta- ja julevsámegiela gáiddusoahpahusa ovttastahttinovddasvástádus, ja Finnmárkku fylkkamánnes ges lea davvisámegiela gáiddusoahpahusa ovttastahttinovddasvástádus. Leat eanet ahte eanet oahppit geat ožžot iežaset oahpahusfálaldaga sámegielas gáiddusoahpahusa bokte. Gáiddusoahpahusa oassin leat maiddái oahppit geat muhtumin čuvvot oahpahusa skuvllain sámi guovlluin. (www.utdanningsdirektoratet.no: samisk opplæring – rettigheter og plikter 2010)

Sámegieloahpahus addo stáhtalaš sámi joatkkaskuvllain Guovdageainnus ja Kárášjogas ja oahpahus addo Máhttolokten – Sámi-oahppoplána vuođul. Skuvlaeaiggát sáhttá fállat sámegiela amasgiellan.

Sámi Allaskuvla lea maiddái ásahuvvon. Allaskuvlla ruovttusiidduin leat viežžan dán: ”Sámi Allaskuvla ásahuvvui Guovdageidnui 1989:s nannet árbevirolaš ja ođđaáigásaš sámi máhtu. Sámi Allaskuvla, oktan Sámi erenoamášpedagogalaš doarjagiin, lea alit oahpahus- ja dutkanásahus mii galgá gokčat sámi servodaga dárbbu. Sámegiella lea váldogiellan sihke oahpahusas, dutkamis, hálddahusas ja maiddái bargiid ja studeanttaid gaskkas. Ásahusas lea davviriikkalaš-sámi ja riikkaidgaskasaš perspektiiva, ja das leat studeanttat ja bargit buot riikkain Sámis: Norggas, Suomas, Ruoŧas ja Ruoššas.

Oahpahuvvo ja dutkojuvvo fágasurggiin nugo journalistihkas, oahpaheaddjioahpahusas, sámegielas, boazodoalus, duojis/dáidagis, luođis, sámi muitalanárbevierus, álgoálbmotmáhtus jna. Oktasaš buot fágaide lea ahte leat vuođđuduvvon sámi kultuvrii ja árbemáhttui.

Sámi Allaskuvla ja Sámi Instituhtta oktiičaskuiga 2005’ rájes, ja das lea oktasaš strategiijaplána áigodahkii 2006–2011. (www.samiskhs.no)”.

Raportta mielde mii biddjui ovdan ON’ vuoigatvuođaráđis 12.01.11. lea ”The Sami population (is) estimated to be between 70,000 and 100,000, with about 40,000-60,000 in Norway, about 15,000-20,000 in Sweden, about 9,000 in Finland and approximately 2,000 in Russia. Sami people constitute a numerical minority in most of the Sápmi region, except in the interior of the Finnmark County in Norway and in the Utsjoki municipality in Finland”

Lea dušše Norga davviriikkain geat leat vuolláičállán ILO-konvenšuvnna nr. 169 álgoálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid iešmearrideaddji stáhtaid birra.

Ruoŧas eai leat ráhkadan sierra doaibmabijuid čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaid várás. Kriminalvårdenis dieđihit, ahte sáhttet gohččut dulkka dárbbu mielde. Eanaš sápmelaččat goitge hállet ruoŧagiela ja sin meannudit seamma láhkai go eará čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan olbmuid. Sii čállet iežaset vástádusas: ”Lean háleštan kriminalvårdhoavddain Lulejus barget go maidege erenoamážit sápmelaččaid ektui friddjafuolas dahje giddagasas. Vástádus lea ahte eai daga maidege mii njuolga gullá sápmelaččaide. Eai earut sápmelaččaid ja earáid.

Jerren ahte dárbbašit go goassige dulkka, muhto dajai ahte su áigge Kriminalvårdenis ja ovdalis Socialvårdenis leat buot sápmelaččat geaid son lea deaivan, hállan ruoŧagiela. Muhto jus dárbbašit dulkka, de ožžot dan.”

Suoma kriminálafuolas vižžon dieđuid mielde eai ge leat ráhkaduvvon erenoamáš doaibmabijut Suomas čohkkátdubmejuvvon ja dubmehallan sápmelaččaide. Iežaset vástádusas jovkui čállet ahte: “There are only few cases yearly, for example in Rovaniemi Community Sanctions Office two conditionally released prisoners in supervision and one in community service during the last year. Need for special provisions have not been identified: what might sometimes be needed is Sami language skills. So far interpreter services have never been asked for. Such services can be provided whenever such need appears.”

Danmárkkus lea guhkes árbevierru álggahit doaibmabijuid atnit deastta inuihtaid kultuvrras Ruonáeatnamis ráŋggáštusmihtideamis ja ráŋggáštanvuogis. Jo 1782:s stáhtaalbmá Ove Høegh-Guldberga gohččumis mearriduvvui ahte galggai atnit deastta inuihtaid kultuvrras, ja ahte Ruonáeatnama duppalriektevuogádaga galggai doahttalit. Dát jurddašeapmi seailluhuvvui go dánskalaččat ožžo iežaset vuođđolága 1849:s. Ruonáeana oaččui ođđa ráŋggáštuslága 1959:s, ja dan vuolggasadjin lei dološ ruonáeatnanlaš vieruin – almmatge ii digaštalakeahttá, ja ášši ja mearrádusat leat ain riidduvuložat. (www.forskning.no: Grønlands rettssystem lider under kolonitidens synder. Irene Berg Sørensena jorgalan ja gieđahallan artihkal almmuhuvvon 26.09.10 dáppe: www.videnskab.dk).

Ekonomalaš ja hálddahuslaš meroštallamat ovddiduvvon evttohusain.

Sámegielhálliid lohku geat gednejit duomu/leat háldogiddagasas rievddada nollas viđa olbmui.

Ekonomalaš váikkuhusat, háválas olggosgolut ja bistevaš olggosgolut leat árvvoštallon čuovvovaš surggiin:

1.      Galben kriminálafuola ovttadagain "bestenguovlluin" (ráddjejuvvon Davvi-Trøndeláhkii, Romsii ja Finnmárkui)

2.      Dagahit dieđuid kriminálafuolas, gednendilis ja fálaldagain olámuddui sámegillii

3.      Dulkonbálvalusa oastin

4.      Beassan bargiidresurssaide sámekulturmáhtuin (dákko bokte resursaolmmoš/-olbmot iežas suorggis (eai iežas bargit, muhto dárbbu mielde jahkebargohámis/diibmobargohámis)

5.      Kurssat, seminárat, dákko bokte álggahanseminára ovdánahttit ja dikšut sámekulturmáhtu

1. Galbenolggosgolut juohke ovttadagas meroštallojit 75 000 kruvdnii. Giddagasain galbejuvvo eanet go friddjafuollakantuvrrain. Olggosgolut meroštallojit 0,5 milj. kruvdnii.

2. Kriminálafuola neahttasiidduide bidjat dieđuid ja daid bajásdoallan eaktuduvvo oston bálvalusaid vuođul, árvvoštallon hávális olggosgollu 0,5 milj. kr ja jahkásaš bajásdoallangollu 0,2 milj. kruvnna.

3. Dulkonbálvalusa jahkásaš olggosgolut árvvoštallojit 50 000 kruvdnii.

4. Mo oažžut eanet kriminálafuollafágalaš bargiid dubmehallan ja čohkkátdubmejuvvon sámegielagiidda sáhttá čoavdit lasihettiin bargoveaga dárbbu mielde. Dán sáhttá čoavdit lasihettiin bargovuorrobargiid ja/dahje beaivebargiid dárbbu mielde. Jahkásaš olggosgolut rievddadit. Oppalaš jahkásaš olggosgolut guoskevaš ovttadagain meroštallojit leat su. okta jahkebargu, 0,65 milj. kr.

5. Olggosgolut álggahanseminárii meroštallo 0,15 milj. kruvdnii. Jahkásaš seminárat ja kurssat meroštallojit 0,2 milj. kruvdnii.

Oppalaš hávális olggosgollu árvvoštallo 1,15 milj. kruvdnii. Kriminálafuola lassánan doaibmagolut árvvoštallojit 1,1 milj. kruvdnii.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta: Sámegielaid doaibmaplána. 2009

Ođasmahttin- hálddahus- ja girkodepartemeanta: Stuorradiggedieđáhus nr. 28 (2007–2008) Sámepolitihkka

Justiisa- ja politiijadepartemeanta: Sd.dieđ. nr. 37 (2007–2008); ráŋggáštus mii váikkuha – unnit rihkolašvuohta – oadjebasat servodat.

Justiisa- ja politiijadepartemeanta, Láhkaossodat: Prinsipputtalelse/fortolkning, 26.11.2001: Sameloven § 3-4; Bruk av samisk i fengselsvesenet

Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeanta: NOU 2000:3; Samisk lærerutdanning

Gieldda- ja guovlodepartemeanta. St.meld. nr. 10 (2003-2004) Om Sametingets virksomhet i 2002

Minde, Henry: Sámi skuvlahistorjá 1. Sámiid dáruiduhttin – manin, mo ja makkár váikkuhusat? Davvi Girji 2005

Neergaard, Jens Ivar: Det skjulte Nord-Norge. Ad Notam Gyldendal 1994

NOU 1995: 6 Plan for helse- og sosialtjenester til den samiske befolkning i Norge

Pettersen, Torunn: Nåtidig samisk demografi som forskningstema – status, utfordringer og behov. Ovdanbukton Vaartoe – samisk forskning inför framtiden-konferánssas borgemánu 21.–23.b. 2006 Johkamohkis Ruoŧas

Varsi, Magne Ove: Samiske innsatte og domfeltes rettigheter; Oslo skábmamánu 26.b. 2010