Ana səhifə

Historie Lidé žili na tomto území již od pravěku. Historické záznamy svědčí o tom, že obchod tu vzkvétal již kolem roku 50 př. n l., kdy se odtud vyvážel jantar


Yüklə 16.71 Kb.
tarix24.06.2016
ölçüsü16.71 Kb.
Litva - 3.4 mil. obyvatel, 65 200 km², je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí. Hraničí s Lotyšskem , Běloruskem, s Polskem a ruskou Kaliningradskou oblastí, na jihozápadě. Litva má 91 km písečného pobřeží.

Od roku 2004 členskou zemí NATO a Evropské unie.


Historie

Lidé žili na tomto území již od pravěku. Historické záznamy svědčí o tom, že obchod tu vzkvétal již kolem roku 50 př.n.l., kdy se odtud vyvážel jantar až do římské říše.

První litevské státní útvary vznikly v 10. až 13. století. V roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské. V roce 1569 uzavřelo Velkoknížectví litevské smlouvu s Polskem, tzv. Lublinskou unii. Díky ní vytvořila Litva s Polskem stát dvou uznaných národů. Ve státě měli větší vliv Poláci.

Počátkem 18. st. byla Litva okupována Švédy. S Polskem byla spojena až do roku 1795, kdy stát zanikl v rámci třetího dělení Polska. Většina území Litvy připadla Rusku, menší část připojilo Prusko. V roce 1812 bylo území Litvy obsazeno francouzskými vojáky.

Za první světové války bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. Německá generalita prosazovala anexi území Litvy, v březnu 1918 podepsala sovětská delegace mír v Brestu s Německem a v něm se vzdala velkého území, do něhož patřila i Litva.

V roce 1940 byla Litva okupována SSSR. Po napadení SSSR v roce 1941 bylo území Litvy okupováno Němci v letech 1941 až 1944.

Novodobý samostatný litevský stát vznikl 11. března 1990, kdy Nejvyšší Rada tehdejší Litevské Republiky vyhlásila Zákon o obnovení nezávislosti Litevské Republiky. Hospodářská situace však byla svízelná; okamžitě vystartovala inflace a musel být zaveden přídělový systém na potraviny.

SSSR nezávislost, byť v ústavě zakotvenou neuznal a 13. ledna 1991 došlo k potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti a sovětskými vojáky rozmístěnými v zemi. Zahynulo celkem 14 lidí a další stovky byly zraněny. Cestu Litvy k uznání nezávislosti ze strany Ruska urychlila snaha dalších svazových republik vystoupit ze svazku ke konci roku 1991.


Povrch

Povrch státu je vesměs rovinatý a nížinný, průměrná nadmořská výška činí 99 m. Střed země vyplňuje Litevská nížina, která nepřesahuje nadmořskou výšku 100 m. Morénové valy na severu země se vytvořily při ústupu ledovce.Nejvyšším místem je vrch Aukštojas s výškou 294 m.

Kdysi byla Litva velmi zalesněná, dnes tvoří pouze 30 % celkové rozlohy. V lese nejčastěji roste borovice, smrk a bříza, velmi zřídka i jasan a dub. Lesy jsou bohaté na houby, bobule a mnoho dalších rostlin. Pole a louky zaujímají 57 %, vnitrozemské vody 4 %, mokřady a bažiny 3 % a 6 % ostatní plochy.

Po poslední velké době ledové se v nížinách opět vyvinula hustá říční síť a množství drobných jezer, bažin, močálů a rašelinišť.

Litva má 90 km písečného mořského pobřeží, značnou část z toho představuje Kuronský záliv, oddělený od moře úzkým písečným poloostrovem, označovaným jako Kuronská kosa. Poloostrov je rozdělen mezi Litvu a ruskou Kaliningradskou oblast (k pevnině je připojen na ruské straně) a od roku 2000 zapsán na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.

Nejvýznamnější litevskou řekou je Němen (litevsky Nemunas), který sem přitéká z Běloruska a ústí do Kuronského zálivu.

V Litvě se nachází více než 3000 jezer, která jsou – podobně jako jinde v Pobaltí – ledovcového původu.

Ekonomika

Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou. Chov prasat, skotu, koní a drůbeže. Produkce masa, mléka a rybích výrobků. Pěstuje se ječmen, pšenice, žito, len, brambory, cukrová řepa a zelenina. Hlavní průmyslová odvětví zde jsou strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl.

Díky slabé surovinové základně ložiska rašeliny je produkce elektrické energie téměř výhradně závislá na jaderné energetice. Atomová elektrárna Ignalina funguje od osmdesátých let 20. st. Přestože nemá původně plánovanou kapacitu (po černobylské havárii roku 1986 zastavili výstavbu dalších bloků), někteří ochránci tvrdí, že blízké jezero je pro potřeby elektrárny malé a voda, která se do něj vrací z chladicí soustavy, způsobuje jeho oteplování, což má negativní důsledky na ekosystém. Elektrárna, produkovala až 85 % elektrické energie státu; Litva tím zaujímala 1.místo na světě ve výrobě jaderné energie v přepočtu na obyvatelstvo. Od 1.1.2010 je v souladu s přístupovou dohodou k EU odstavena. Připravuje se její nahrazení moderní elektrárnou v tomtéž areálu.

Průmysl je soustředěn zejména do větších měst jako jsou Vilnius (hlavní město), Kaunas, Klaipėda (významný přístav).


Světoznámá je produkce jantaru – tato ztvrdlá pryskyřice třetihorních jehličnanů se dá najít po celém Pobaltí. Stává se často suvenýrem turistů. Zájemci mohou sehnat i kousky obsahující nedobrovolné vězně, v podobě hmyzu. Ti původní, třetihorní, jsou k vidění pouze v muzejích, přesto je možné je nalézt i na tržištích. Jedná se většinou o ty, kteří byli do jantaru zasazeni teprve nedávno, aby nalákali turisty. Poznají se tak, že jsou hezky v minerálu narovnání, ti původní o svůj život bojovali a bývají různě pokrouceni.
Obyvatelstvo

Litevská populace klesá. Potvrzuje to i sčítání lidu v předchozích letech, např. v roce 1989 se počet obyvatel odhadoval na 3 674 800. Litevský statistický úřad, v prvním čtvrtletí roku 2007, zaznamenal velký pokles přirozeného obyvatelstva především v důsledku snížení počtu narozených dětí od roku 1991.

Z celkového počtu obyvatel tvořili Litevci 83,5 % (2001) obyvatelstva, významná je polská (6,74 %) a ruská (6,31 %) menšina. Poláci jsou největší menšinou, žijí v jihovýchodní oblasti Litvy (v oblasti Vilniusu). Rusové jsou druhou největší menšinou, žijí většinou ve třech městech - ve Vilniusu tvoří 14 %, v Klaipėdě 28 % a ve městě Visaginas až 52 % obyvatelstva.

Litevština, která je úředním jazykem, patří spolu s lotyštinou do skupiny baltských jazyků. Ruská menšina požaduje, aby úředním jazykem byla i ruština. Podle sčítání lidu v roce 2001, je litevština asi pro 84 % obyvatelstva Litvy mateřským jazykem, asi pro 8,2 % obyvatelstva ruština a asi pro 5,8 % obyvatelstva polština. Více než 60 % může plynule mluvit rusky, zatímco anglicky pouze 16 %.

Vztahy s ruskou menšinou jsou částečně komplikované. Menšina požaduje texty nejen v latince, kterou Litevci znova zavedli, ale i v cyrilici. Vznikla jako pozůstatek okupace SSSR a osidlování. Litevci považují ruskou menšinu za přítěž a neakceptují jejich existenci.

Demografický obraz Litvy výrazně poznamenaly turbulence 20. století. Během sovětské okupace v letech 1940 a 1941 bylo asi 5000 lidí popravených a 45 000 deportovaných na Sibiř. Během německé okupace v letech 1941 a 1945 zahynulo okolo 370 000 lidí. Po opětovném připojení Litvy k SSSR roku 1945 emigrovalo asi 80 000 lidí a okolo 205 000 lidí deportovali na Sibiř. Nejkrutější osud postihl Židy. Před druhou světovou válkou se cca 7,5 % obyvatelstva hlásilo k židovské národnosti (zejména městské obyvatelstvo, řemeslníci a obchodníci). Vilniusu, kde Židé tvořili až 30 % populace, bylo někdy přezdíváno severní Jeruzalém. Takřka všichni litevští Židé zahynuli za nacistické okupace nebo emigrovali po válce do USA a Izraele, takže dnes jich je tu jen okolo 4000. Významným faktorem, který ovlivnil národnostní strukturu obyvatelstva, bylo po připojení Litvy k SSSR masivní přistěhovalectví Rusů (přesto však menší než v Lotyšsku a Estonsku).

V posledních letech Litva zaznamenala dramatický nárůst sebevražd, 38,6 lidí na 100 000 ob., zaujímá první místo v počtu sebevražd na obyvatele na světě. Také počet vražd je nejvyšší v Evropské unii.


Náboženství

Z evropských zemí byla Litva christianizována až jako poslední – roku 1386. Dnes se drtivá většina (79 %) obyvatel hlásí k katolické církvi, která má ve společnosti velký vliv, k čemuž výrazně přispělo i to, že v průběhu padesáti let komunistické a ruské nadvlády představovala katolická víra významný sebeidentifikační prvek litevského národa. Litva je jediným státem na území bývalého SSSR, kde má katolická církev dominantní postavení.


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət