Ana səhifə

Grafická úprava a text: Bc. Martin Kříž Fotografie: archivní fotografie ze školních kronik


Yüklə 151.31 Kb.
tarix25.06.2016
ölçüsü151.31 Kb.
Škola v Dolanech
Grafická úprava a text: Bc. Martin Kříž

Fotografie: archivní fotografie ze školních kronik,

archiv TJ Sokol Dolany, Bc. Martin Kříž

Korektura: Mgr. Libuše Brousková

Vydala Obec Dolany

v roce 2011

e-mail: kriz.arkada@gmail.com

Tisk: Dragon press, s.r.o.
Farní škola
Počátky školství v Dolanech

První zmínku o škole nacházíme v kronice v roce 1696, kdy byla zřízena samostatná dolanská farnost. V matrikách vedených na faře je výslovně zmíněn kantor Jan Netál, který v obci učil v polovině 18. století. Po něm toto místo zastával František Spilar. Od roku 1783 do roku 1832, kdy zemřel na choleru,

Josef Antonín Mayer. Od roku 1793 se učilo ve dvou odděleních a při výuce pomáhal Majerův pomocník neznámého jména. Majer v tomto roce zavedl vyučovaní ženských prací, které učila jeho manželka. Mayer se dále vzdělával a na své útraty navštěvoval v roce 1783 vyučování na hlavní škole v Klatovech

a r. 1788 na vzorné škole v Praze.

V roce 1790 navštěvovalo školu 90 žáků, ale už o tři roky později jich bylo zapsáno 169 (fyzicky jich však chodilo jen 108). Od 8. ledna 1821 se škola stala dvoutřídní. Ve druhé třídě pak učil učitelský

pomocník, kterým v té době byl Mayerův syn. Dále se připomíná pomocník Jiří Valečka.

Po roce 1832 do roku 1854 vyučoval na škole Mayerův syn Josef Karel. Učitelským pomocníkem byl tehdy Josef Drozda, od roku 1837 jím byl Karel Jícha z Dolan, pak Jan Císař (1845 – 1846), Jan Hlávka z Přeštic (1846 – 1848), Ondřej Mayer (1848 – 1860),

Ke škole patřilo několik políček a luk, které na školu převedli v roce 1877 Černínové z Chudenic. Ti měli nad školou patronát do roku 1864, kdy tuto funkci převzala nově založený školský výbor.

V 18. století byla služba učitele (kantora) spojena s kostelnickým místem. Za tyto služby dostával plat od obyvatel přifařených obcí v naturáliích (obilí, vejce...). Často si na živobytí přivydělával, například hraním na vesnických tancovačkách, vykuřoval bytů, musel také v době žní zvonit proti mračnům,

neboť lidé tehdy věřili, že se tímto způsoben rozeženou a nebude pršet. V roce 1819 však bylo hraní po hospodách kantorům zakázáno.


Původní školní budova

Původní školní budova stávala vedle fary na místě pozdější školní budovy čp. 115. Stará školní budova byla jednopatrová postavená z kamene a hlíny. Postupem času byla dvakrát přestavěna. Strop v obou třídách byl trámový, okna byla velmi malá.

V listopadu 1852 zakoupili rodiče žáků do školy obrazy rostlin a zvířat pro výuku přírodopisu.

3. října 1853 se do Dolan přestěhoval nový farář P. Alois Matoušovský., který byl farářem v Úboči (Ouboči). V Dolanech byl přivítán za velkého srocení lidí střelbou a hudbou. Do Úboče se pak odstěhoval dosavadní farář P. Josef Paleček.


Po polovině 19. století

V prosinci 1853 zaslal vikariát škole několik knih – například 12 ks malých katechismů, 8 Evangelií či 15 slabikářů. Dolanští občané nechali ve škole v roce 1854 instalovat nová kamna. Vyrobeny

byly v Kolovči a 20. ledna je nainstalovaly ve druhé třídě. Stará kamna, která zde byla, pak přemístili do třídy první.

24. dubna 1854 se udála v kostele slavnost na počest svatby císaře Františka Josefa I s bavorskou princeznou Alžbětou. Po bohoslužbách zasadili žáci školy Josef Cigler a Petronela Valten u kostela dva stromy. Při tom zpívali ostatní žáci hymnu.

28. září 1854 – v kostele se konala před mší svatováclavská sbírka na chudé žáky.

21. října 1854 zakoupila obec pro školu globus.

Řídící učitel v Dolanech Josef Karel Mayer zemřel 29. listopadu 1854. Ve škole působil 37 let. Na škole učil už 11 let jeho syn Ondřej, který byl zároveň kostelníkem. Obecní rada s ním byla spokojena a žádala jeho jmenování řídícím učitelem. To se však nestalo a řídícím učitelem se stal Matěj Volek.

Přiškolené obce se v roce 1856 zavázaly platit na své chudé žáky – Dolany 20 zl., Svrčovec s Andělicemi 14 zl., Balkovy 2 zl., Malechov s Výrovem 6 zl. a Řakom 4 zl.

V 19. století existovala funkce školního dohlížitele, ten se rekrutoval z řad vážených občanů obce. V roce 1853 se připomíná jako školní dozorce František Pavlík. Kolem poloviny19. století jím byli například zednický mistr František Stankovský či obecní radní Josef Ziegler.

17. května 1859 zavítal do Dolan českobudějovický biskup Jan Valerian. Za účasti velkého množství lidí pak posvětil na hřbitově nový litinový kříž. Pak následovala mše v kostele a biřmování. Nakonec si biskup prohlédl školu.

Ondřej Mayer odešel 12. dubna 1860 na nové učitelské místo ve škole ve Štěpánovicích a novým podučitelem v Dolanech byl jmenován Josef Ziegler z čp. 21 v Dolanech.

V roce 1869 byly všechny školy podřízeny Zemské školní radě a byla zrušena farní správa. Až do posledního září 1870 učitel dostával plat, který byl složen z prostředků, které se vybíraly v Dolanech a dalších přiškolených obcí od rodičů žáků. Kromě tohoto platu měl učitel k dispozici nějaké pozemky, ze

kterých odváděla dolanská obec daň. Ročně si tehdy dolanský učitel přišel na 500 zl. Vše však nemohl využít pro svoji potřebu, neboť musel dát plat podučiteli ve výši 150 zl. ročně. Zákonem ze dne 21. ledna 1870 byla škola v Dolanechzařazena do třetí platební třídy. Uvedený systém výplaty byl tím zrušen

a učiteli ji nadále vyplácel měsičně c. k. berní úřad v Klatovech. Učitel měl ročně 400 zl. a polepšil si tak v novém systému o 50 zlatých a dalších 100 zl. „funkčního přídavku“. Podučitel si polepšil na 280 zl.


Obecná škola

Sedmdesátá léta 19. století

V roce 1871 se Matěj Vollek stal na vlastní žádost učitelem ve Švihově, kde v roce 1874 zemřel. V roce 1872 dolanská škola přišla i o podučitele, který podlehl plicní tuberkulóze. Počátkem ledna 1872 byl novým učitelem v Dolanech jmenován Ondřej Mayer, který přišel ze školy ve Štěpánovicích. Mohl tak

I ten však o tři roky později, 21. února 1875 podlehl plicní tuberkulóze. Novým učitelem byl pak jmenován Josef Wagner, který do školy dojížděl ze švihovské školy už v době, kdy byl Majer nemocný a nemohl své povolání vykonávat. Od 1. ledna 1875 byla dolanská škola zařazena do druhé platební třídy.

Zdejší učitel tak začal dostávat plat ve výši 500 zl. a 200 zl. funkčního přídavku. Podučitel pak dostával 350 zl. Od 1. ledna 1878 byl plat snížen na původní sumu a naopak podučitel získal o 50 zl. více, tedy 400 zl. ročně. V sedmdesátých letech 19. století byl poučitelem Josef Sedlák a od roku 1877 Josef Suda. 14. dubna 1878 bylo vysazeno na okraji školního pole za mlýnem 30 švestek. Tehdy byla vybudována na přilehlé školní louce stoka, která byla napájena vodou z mlýnského náhonu a tak louku zavlažovat.





Školní budova čp. 34 v polovině 20. století.
24. dubna 1879 žáci školy oslavovali stříbrnou svatbu císařských manželů Josefa I. a Alžběty. „O 9. Hodině ranní přítomna byla mládež školní s ctěnou místní radou školní a s četným obecenstvem zpívané mši svaté a po ní poděkováno chvalozpěvem sv. Ambrože za šťastné panování obou veličenstev.

Po ukončení pobožnosti zapěli žáci v kostele rakouskou hymnu. Na to šli žáci s lidem k soše sv. Jana na vsi, kdež dospělejším žákem přednesen proslov. Na to přednesen byl v krátkosti obraz panovníků nynějšího století a přestávky u přednášky vyplněny byly přednesem písní vlasteneckých a deklamací.

Ku konci vsazeny byly na památku tuto dvě lípy, jenž všeobecné ochraně obecenstva byly odporučeny. Při rozchodu poděleni byli všichni žáci knížečkami ozdobenými podobiznami císaře a císařovny.“ O dva roky později, 18. května 1881, se uskutečnila další slavnost s obdobným programem, tentokrát

u příležitosti sňatku korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Stefánií. Od 16. září 1879 nastoupil na školu jako podučitel Vojtěch Piťha z čp. 19.


Stavba nové školní budovy čp. 34

V sedmdesátých letech 19. století byly okenní rámy školní budovy věkem značně sešlé a podobně na tom bylo i schodiště, dveře a další vybavení školy. Vše vyžadovalo akutní opravu. Komise c. k. okresní školní rady se usnesla, že škola se už efektivně opravit nedá a doporučila postavit novou školní budovu.

Za tímto účelem obec přikoupila nedalekou zahradu. Stavět se začalo 28. srpna 1880 a ještě téhož roku byla postavena hrubá stavba s krovem. Budova staré školy byla stržena. 2. října 1881 byla dokončená

škola vysvěcena, konala se při té příležitosti slavnostní bohoslužba v kostele za účasti několika duchovních a po jejím skončení se vypravil z kostela ke škole a vyzvánění zvonů průvod tvořený z žáků, učitelů, duchovních a starostů přiškolených obcí. V jeho čele kráčel okresní hejtman a mnoho dalších pozvaných hostů. U školy se pak byly pronášeny slavnostní projevy. Nová školní budova dostala číslo popisné 34. Jednalo se o současnou budovu školy


Konec 19. století

V době dostavby nové školy, ve školním roce 1882/1883, navštěvovalo školu už 272 dětí a jeji počet stále stoupal - ve školním roce 1886/1887 už bylo 331 žáků a ve školním roce 1890/1891 dokonce 364 žáků. V následujících letech se jejich počet dlouho držel nad třemi stovkami.

C. k. zemská školní rada povolila svým výnosem z 26. června 1883 otevření třetí třídy od 1. ledna 1884. Učitelem byl jmenován mladší učitel z Klatov Josef Houska.

Ve školním roce 1894/1895 byl stále řídícím učitelem Josef Vagner, který učil ve třetí třídě, v první třídě vyučoval definitivní učitel Jan Dolák a ve druhé třídě podučitel Kaspar Kerner. Ruční práce vyučovala Marie Wagnerová a náboženství zdejší farář P. Josef Hladík. V tomto složení zůstal učitelský sbor

beze změn až do roku 1905.

Svátost svatého biřmování přijel udílet do Dolan 23. dubna 1895 českobudějovický biskup Martin Říha. Ten zároveň žáky školy přezkoušel z náboženství. V obci se sešlo velké množství lidí z okolních vsí. Na vjezdech do Dolan byly postaveny slavnostní brány, domy byly slavnostně vyzdobeny s prapory v národních barvách. Když biskup přijížděl, vítala ho střelba z hmoždířů a vyzvánění zvonů. V průvodu mu vyšli v ústrety žáci školy. „Kolem 8. hodiny ráno blížilo se od Švihova několik kočárů a v jednom z nich přijížděl budějovický biskup... Když biskup ku vítajícím se přiblížil obrátili se tito a doprovázeli jej do fary. Tam teprve uvítán od kněžstva, starostů obecních a žačky Anežky Piťhové, která mu skvostnou kytici podala. Žactvo pak utvořilo špalír, jímž ubíral se biskup s kněžími do chrámu Páně, když pěl sbor zpěváků žalm. Mši svatou sloužil sám biskup a měl pak i kázání ku osadníkům v němž děkoval za krásné a dojemné uvítání.. Po přehlídce chrámové udílel biskup svaté biřmování, načež odebral se do školní budovy, kdež byla zkouška z náboženství.“ Biskup byl se znalostmi žáků spokojen a pochválil je i za dobrý zpěv. Na závěr své návštěvy se v pozdních odpoledních hodinách biskup vrátil na faru, kde se občerstvil a odjel do Poleně.


Stavba druhé školní budovy čp. 115

Po několika letech se ukázalo, že trojtřídní škola nedostačuje, a tak bylo rozhodnuto postavit ještě další budovu, kde byla zřízena čtvrtá třída. Byla dostavěna v roce 1903 a obdržela čp. 115. V roce 1913 byla v této budově zřízena ještě pátá třída. Po jejím zrušení kvůli výraznému úbytku žáků v ní byla za druhé

světové války mateřská škola. 13. září 1903 byla nová škola slavnostně vysvěcena. V hojném počtu se na

tuto událost sešli obyvatelé přiškolených obcí, přijeli také předseda c. k. okresní školní rady a c. k. okresní hejtman K. Pacák a c. k. okresní školní inspektor X. E. Tafl. Na nové školní budově byla umístěn reliéf J. A. Komenského.


Škola do roku 1918

Počátkem 20. století měla škola stále velký počet žáků - přes 300. Přespolní děti přicházely do školy v 7 hodin a vyučování končilo v 16 – 17 hodin. V poledne tito dostávali v zimním období teplou polévku, velmi chudé děti však na ni neměli, a tak se školní rada rozhodla na tyto žáky uspořádat sbírku, která vynesla

28 K. Za tuto částku byla pro 18 nejnuznějších koupena polévka a kousek chleba. Tyto sbírky se konaly každou zimu.

Ve školním roce 1905/1906 náhle zemřela industriální učitelka Marie Wagnerová a výuku ručních prací ve škole převzala Anna Kalivodová. K 30. září 1908 odešel řídící učitel Josef Wagner do výslužby. Vedením školy byl prozatímně pověřen učitel školy Jan Dolák a na výpomoc sem byl přidělen čerstvý absoloven učitelského ústavu Bedřich Kalivoda ze Strážova. 1. listopadu na školu nastoupil nový řídící učitel Josef Mareš, který byl dosud řídícím učitelem na české škole v Čachrově. Bedřich Kalivoda byl pak přeložen do

Čachrova.
Místní školní rada vyjednala ve školním roce 1908/1909 koupi pozemku pro zřízení školní zahrady. Pro její zřízení odprodal část svého sadu Tomáš Piťha.

16. dubna 1910 škola uspořádala stromkovou slavnost. Žáci se sešli u školy odkud se se svými učiteli přešli do kostela na slavnostní mši. Ve škole si pak vyslechli přednášky o významu stromů a jejich ochrany. Na závěr programu pak tři žáci zasadili na prostranství před školou tři lípy.

Ve školním roce 1910/1911 učil v první třídě Jan Svoboda, ve druhé Kašpar Werner, ve třetí Jan Dolák a ve čtvrté řídící učitel Josef Mareš. Náboženství vyučoval děkan Josef Hladík a ruční práce Anna Kalivodová. Místní školní rada uspořádala 2. prosince 1910 za účasti učitelů dětský den na počest jubilea císaře a krále Františka Josefa I.

16. března 1911 byl učitel Jan Dolák jmenován řídícím učitelem v Újezdě. Na uvolněné učitelské místo byl dosazen Jan Gabriel. Učitel Jan Svoboda byl 20. března 1912 přeložen do Myslíva a na jeho místo byla jmenována slečna Josefa Marková z Myslíva.

Na polévku v zimních měsících se pravidelně skládala místní školní rada, okresní školský výbor v Klatovech a hrabě Černín.

Prozatímně učil v první třídě ve školním roce1912/1913 Jan Zeman, definitivně byl jmenován učitelem v první třídě od 31. srpna 1913 Jan Melka.

1. května 1913 přijel do Dolan českobudějovický biskup Josef Antonín Hůlka, aby vykonal generální kanonickou visitaci a udílel svaté biřmování.

Učitel Jan Gabriel přešel ve školním roce 1913/1914 na Obecnou a měšťanskou školu v Klatovech a na jeho místo nastoupil Karel Valenta z Běšin, který byl však povolán do armády. V učitelském sboru pak přibyl Václav Pejsar.

Žáci školy uspořádali ve školním roce 1914/1915 na podnět řídícího učitele v Dolanech a přiškolených obcích sbírku ve prospěch sirotků po padlých vojácích. Celkem vybrali 67 K a 72 haléřů, ze kterých bylo zasláno 34 K České zemské komisi v Praze a zbytek Komisi pro ochranu a péči o mládež v Klatovech.

V roce 1915 žáci školy vyráběli pro vojáky na frontě papírové ponožky a vložky do bot z novinového papíru, které byly odvezeny Pomocné válečné kanceláři v Klatovech.

Z nařízení c. k. okresního hejtmanství provedli učitelé v obcích dle přihlašovacích archů soupis zásob obilí a mlýnských výrobků.

Uskutečnil se také sběr kovů, kdy učitelé s žáky obcházeli domy a žádaly staré kovové předměry. Celkem bylo vybráno a zasláno c. k. Komisi pro přijímání kovů v Praze 26 kg.

Ve školním roce 1915/1916 byl zatímní učitel Václav Pejsar přeložen do Zavlekova a na jeho místo přišel Jan Gabriel z Klatov. Na místo Karla Valenty, který musel narukovat do armády, byl ustanoven výpomocným učitelem Maxmil Karas z Měřenic. 17. září však byl Jan Gabriel jmenován místo odborného

učitele na chlapecké měšťanské škole v Klatovech, který také odešel do armády.

Žáci pod dohledem učitelů vykonali v září 1915 sbírku kovů a vlny a kaučuku. Opět chodili dům od domu. Úřadu pro válečnou péči ve Vídni pak bylo odvedeno 82 kg látek. Tyto sbírky se opakovaly i několikrát do roka.

U příležitosti 67 výročí vlády Františka Josefa I. se uskutečnil 2. prosince Dětský den. Žáci šli na mši a zpívali písně. Před ozdobeným obrazem císaře přednesl jeden žák slavnostní proslov a ostatní pak zapívali píseň „Velká je ta naše říše“. Pak přednesli oslavné řeči učitelé a nakonec žáci recitovali básně

a uskutečnila se sbírka, ve které bylo vybráno 9 K a 93 haléřů, k této sumě přidala školní rada 12 K a celý obnos byl zaslán České zemské komisi v Praze.

V červnu 1916 žáci trhali listy ostružiníku.

Ve školním roce 1916/1917 byl povolán Karel Valenta na samostatnou Obecnou školu v Klatovech a na jeho místo nastoupil abiturient klatovského gymnázia Antonín Valenta.

2. prosince 1917 o dětském dnu vybrali učitelé mezi žáky pro sirotky 13 K a 17 haléřů a sbírkou po obcích bylo získáno 69 K a 17 haléřů. 10. dubna 1917 se uskutečnila stromková slavnost, při níž bylo vysazeno

několik lip na Hůrce.

Od 21 září 1917 bylo do školy přijato 10 dětí válečných uprchlíků z Istrie, kteří byli pobytem přikázáni do Dolan.

Zastupující učitel Karel Valenta byl ustanoven zastupujícím učitelem při samostatné chlapecké škole v Klatovech a na jeho místo byl jmenován zastupující učitel Zdeněk Hahn.

Ve školním roce 1918/1919 působili na škole výpomocní učitelé: Maxim Karas a Antonín Valenta, náboženství vyučoval farář Jan Švec a ručním práce Anna Kalivodová. Zdeněk Hahn se vrátil z vojenské služby a od 1. ledna 1919 začal '6Fpět učit a výpomocný učitel Antonín Valenta byl přeložen do Nemilkova.



Ve škole v období první republiky

28. října 1919 se sešli žáci ve vyzdobené druhé třídě ke školní slavnosti. Učitelé dětem vysvětlili význam tohoto dne. Ve prospěch Masarykovy ligy proti tuberkulóze vybrali žáci v přiškolených obcích 502,6 K.

1920/1921 – 308 žáků. V denprohlášení československé samostatnosti 28. 10. 1920 se uskutečnil

dětský den, při kterém žáci školy vybrali 66 K 20 h, které byly poštou zaslány České zemské komisi do Prahy. 15. listopadu Slavnost Komenského.

Josefa Marková byla od 1. července 1921 přeložena do Klatov a místo ní nastoupila Josefa Zemanová místo učitelky ručních prací Kalivodové, která odešla na školu do Strážova a Klenové. Od nového školního roku nastoupila také Kamila Lukešová místo Josefa Šindeláře, který nastoupil nucenou dovolenou kvůli duševnímu onemocnění.

Ve školním roce 1922/1923 byla jmenována místo Kamily Lukešové Božena Sudová z Klenové.

3. dubna 1923 se žáci se svými učiteli zúčastnili vítání prezidenta T. G. Masaryka, který navštívil Klatovy.

Místo Jana Gabriela nastoupila Marie Jelínková z Chudenic, místo Josefy Zemanové pak Josef Bříško z Chocomyšle. Josef Šindelář byl penzionován a místo něj nastoupila Vlasta Brožová z Janovic.

Do čtvrté třídy bylo v roce 1924 zhotoveno 27 trojsedadlových lavic.

Od 31. března 1924 odešel do penze řídící učitel Josef Mareš a odstěhoval se do Klatov. Vedením školy byl pak pověřen Kašpar Werner.

Učitel Josef Bříško byl ustanoven v roce 1924 učitelem v Poleni a na jeho místi nastoupila Růžena Weinfurterová. Místo Marie Jelínkové byla jmenována Božena Weinfurterová. Definitivní učitel Josef Hahn byl přidělen jako zastupující učitel v Dolanech. Řídícího učitele nadále zastupoval Kašpar Werner.

Počet žáků začal prudce klesat (ve školním roce 1923/1924 - 247 žáků, 1925/1926 - 205 žáků).

Místní školní rada zakoupila pro první, druhou a čtvrtou třídu nová kamna „Fenom“.

1. října 1924 onemocněla Růžena Weinfurterová a na její místo nastoupila výpomocná učitelka Milada Burešová z Klatov a později František Housar z Dolní Lukavice. Počátkem roku 1925 odešla Vlasta Brožová na chlapeckou školu v Klatovech a na její místi byla jmenována Kristina Melková.



Řídící učitelé František Tichý

Žáci školy si 7. března 1925 připomněli 75 narozeniny T. G. Masaryka. Žáci školy se shromáždili ve vyzdobené druhé třídy, kam přišli i členové školní rady. Učitel Kašpar Werner pronesl slavnostní řeč a pak žáci přednášeli básně a zpívali písně. Na závěr zazněla česká a slovenská hymna. V roce 1925 byl řídícím učitelem jmenován dosavadní správce školy v Křištíně Ferdinand Bříško. V učitelském sboru dále byli Kašpar Werner, Zdeněk Hahn a zastupující učitelky Růžena Rádlová a Marie Jelínková, industriální učitelka Anna Zemanová. Římskokatolické náboženství vyučoval zdejší farář Jan Švec a náboženství československé husitské klatovský farář Linhart Hodík.

Výnosem zemské politické správy v Praze bylo v roce 1926 řídícímu učiteli povoleno si změnit své příjmení z Bříška na Bělského.

Místní školská rada zakoupila do druhé a páté třídy 30 nových lavic. O prázdninách pak nechala vybudovat ve škole nové sociální zařízení.

Ve školním roce 1926/1927 už neučila Růžena Rádlová a místo ní byla 11. října 1926 jmenována výpomocnou učitelkou Růžena Vacovská.

31. března 1927 se uskutečnila stromková slavnost za účasti členů místní školní rady a obecních zastupitelstev přiškolených obcí. Po proslovu učitele Wernera žáci recitovali a zpívali a po státní hymně zasadili 5 stromků na školní zahradě.

27. dubna 1927 hrozilo zřícením klenutí okna kabinetu. Závada byla ihned opravena.

15. a 16. května sehráli žáci divadelní hru Poklad. Z výnosu byly zakoupeny knihy do školní knihovny a část peněz byla zaslána České zemské komisi pro péči o mládež a Československému červenému kříži.

Školní slavnosti ve školním roce 1926/1927: 28. října – oslava osvobození, 7. března .- oslava narozenin prezidenta T. G. Masaryka, 28. března – slavnost J. A. Komenského, 28. června – uctění památky M. J. Husa.

Definitivní učitelka Vlasta Brožová byla v roce 1927 ustanovena zatímní učitelkou při Obecné dívčí škole v Klatovech. Za zesnulou výpomocnou učitelku Růženu Vacovskou byla na škole ustanovena Marie Šperlová, výpomocná učitelka v mateřské škole v Milešicích. Za Jarmilu Bělskou, která nastoupila dovolenou, zastupoval učitel Josef Bříško, definitivní učitel v Poleni. Ten však záhy také nastoupil zdravotní dovolenou.

Definitivní učitelka Marie Jelínková byla v roce 1928 na vlastní žádost přeložena do Chudenic. A učitelka Vlasta Brožová přešla na školu v Bezděkově. Na uprázdněné místo po Zdeňku Hahnovi byl ustanoven Stanislav Počinek. Ten však na škole pobyl jen krátce, protože byl službou přidělen do Lovosic.

Na školu tak nastoupila Marie Šperlová. Vlastu Brožovou nahradila výpomocná učitelka Marie Andruszyszynová. K zastupování Marie Jelínkové byla okresním školním výborem ustavena Miroslava Macháňová. Definitivní industriální učitelka Anna Zemanová byla v roce 1928 služebně přidělena do Obecné a měšťanské školy ve Švihohově a její místo v Dolanech zaujala výpomocná industriální učitelka v Běšinech Marie Chmelová.

V zimním období nebylo sezení ve škole zrovna příjemné, o čemž svědčí i tento zápis ze školní kroniky: „Poněvadž za krutých mrazů nebylo možno třídy vytopiti, byla zdejší škola se svolením okresního školského výboru dnem 15. února 1929 uzavřena. Uzavření bylo ministerstvem školství a národní osvěty

prodlouženo na všech školách do 28. února. Od 4. března do 8. března bylo nutno opětně pro dětské nemoci, kruté mrazy a vánice a neschůdné cesty uzavříti první, druhou a třetí třídu.“

Výpomocné učitelky Marie Šperlová a Marie Andruszyszynová byly v roce 1929 zproštěny služby. Učitel Josef Bříško byl přeložen z Poleně do Dolan. Miroslava Macháňová byla ustanovena zatimní učitelkou v Libni. Na školu nově přišla z Obecné školy v Němčicích Lidmila Emlerová. Místo Milady Mikulášové přišla Barbora Šindelářová. Jana Brožová se stala definitvní učitelkou v Dolanech. Josef Bříško byl kvůli nemoci (žaludeční vřed) prakticky celý školní rok 1929/1930 na zdravotní dovolené. Zastupovala ho Milada Mikuláčová, výpomocná učitelka v Týnci.

27. září 1929 se ve škole uskutečnila oslava svátku sv. Václava. Učitelé promlouvali o jeho životě a žáci recitovali básně. Nakonec zazpívali svatováclavský chorál. Podobně proběhla také připomínka významu 28. října. V neděli 9. března 1930 sehráli po oslavě 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka u pomníku padlých žáci školy v hostinci pana Karlíka divadelní hru Pro tatíčka prezidenta.

Řídící učitel Ferdinand Bělský odešel v roce 1930 do penze. Řízením školy byl pak pověřen Kašper Werner, který se na konci školního roku stal zatímním řídícím učitelem. Výpomocnou učitelkou byla na škole ustanovena Hildegarda Mášková ze Skočic u Písku, v Dolanech však učila jen necelých 9 měsíců.

Římskokatolické náboženství vyučoval dolanský farář Jan Švec. Československé náboženství husitské farář této církve v Klatovech František Hub a od 1.10. 1930 pak výpomocný učitel Jaroslav Vrhel.

25. dubna 1931 se uskutečnila stromková slavnost. Byly vysazeny čtyři hrušně v obecní zahradě ke Svrčovci. Žáci se vypravili od školy s ozdobenými lopatami a lopatkami na určené místo. Po vysazení zazpívali státní hymnu.

Na místo dlouhodobě nemocného učitele Josefa Bříška učil ve škole výpomocný učitel Ladislav Saska (do 1. prosince 1931).

V zimních měsících se počátkem třicátých let se chudým dětem podávalo v poledne svařené mléko a různé polévky.

Ve školním roce 1931/1932 se na škole připomíní industriální učitelka Matylda Gallátová.

Ve školním roce 1932/1933 dala místní školní rada zavést elektrické vedení do celé školní budovy. Do této doby bylo jen v první a ve druhé třídě.

Kašpar Werner byl definitivním řídícím učitelem. Josef Bříško, zástupce řídícího učitele, zemřel po operaci v klatovské nemocnici. Učitelka Lidmila Emlerová pak byla jmenována zástupkyní.

Na škole dále působili: Jana Černá – Brožová (v době nemoci ji zastupovala Jiřina Löblová), Anežka Palečková, František Pokorný, učitelský čekatel Václav Mandák (krátce) – po jeho odchodu nastoupila výpomocná učitelka Anna Luhanová a po ní do konce školního roku ještě učitelská čekatelka Marie

Poláková. Ženské práce a nauku o domácím hospodářství vyučovala Marie Votavová (učila na Měšťanské dívčí škole v Klatovech). V době nemoci ji zastupovala Marie Malkovská. Učitelem náboženství československého husitského byl farář této církve Stanislav Pelda. Římskokatolické náboženství stále

Jan Švec.

Od 1. září 1933 odešel řídící učitel Kašpar Werner do penze. Zatímní řídící učitelkou se stala Lidmila Emlerová. Od 1. července 1933 nastoupil definitivní učitel Josef Biskup a od 1. září Božena Weinfurterová, ale už od 10 dnů později ji vystřídala výpomocná učitelka Marie Havlíková. Dále na škole působili tito učitelé: Anežka Palečková, František Pokorný a Antonín Smola. Ženské ruční práce vyučovala Anna Žižková a Marie Šejnová.

Od 1. července 1934 se stal řídícím učitelem František Tichý. Jana Černá – Brožová byla do 30. června 1935 na mateřské dovolené a zastupovala ji Lidmila Scherksová. Dále na škole byli učitelé Josef Biskup a Benjamín Šoltész.

Československé náboženství husitské Marie Klečatská. Ruční práce dívčí Marie Čejnová a Marie Křesťanová (pak Marie Kubátová a Marie Homolková). Josef Biskup odešel v roce 1935 na školu do Bezděkova a Lidmila Scherksová do Mochtína. Naopak nastoupila výpomocná učitelka Františka Lencová.

Za definitivní učitelku byla v roce 1936 Lidmilu Emlerovou byla ustanovena výpomocná učitelka Julie Kubátová a za definitivního učitele Benjamína Šoltésze výpomocný učitel Josef Mašát. Dále na škole učili Barbora Matoušková, Jiří Sladkovský, ruční práce Marie Čejnová a Emílie Karasová.

Učitelský sbor v roce 1937 opustili výpomocní učitelé Josef Cihlář a Julie Kubátová. Nastoupily definitivní učitelky Barbora Matoušková a Anežka Palečková, kterou záhy vystřídala na dobu mateřské dovolené Božena Skřivanová.

Dále zde působili Jiří Sladkovský, který byl nahrazen už 10. září Miladou Pospíšilovou, a Josef Mašát.

Barbora Matoušková přešla v roce 1938 na školu v Kolči, Božena Skřivanová odešla do Chudenic. Do Dolan naopak přišly Anna Urbanová – Pehlíková a Lidmila Kreiplová – Maříková. Dočasně byl do školy přidělen zastupující řídící učuitel menšinové školy v Eisendorfu Václav Šebesta.

Neustále klesal počet žáků. Ve školním roce 1938/1939 klesl na 148.

Na škole působili krátce na sklonku třicátých let Josef Mašát, Libuše Baumgartnerová, Barbora Kulková, a Václav Šebesta. Za ně přišli:Antonín Rakovič a Josef Polívka. Dále v této době učili: řídící František Tichý, Anna Urbanová – Pehlíková (krátce ji zastupovala Lidmila Solfronková).

Ve školním roce 1940/1941 odešl řídící učitel František Tichý do penze.

Učitelský sbor dále tvořili: Anežka Palečková, Barbora Kutková, Aleš Krátký, Josef Lokaj a Marie Pscheidtová.

Novým řídícím učitelem se stal Vilém Josef Strnad, který přišel do Dolan ze školy v Ústalči.

V zimních měsících byla chudým dětem podávána polévka.

Ve školním roce 1941/1942 odešli výpomocný učitel Josef Lokaj a také Ludmila Strnadová. Nově byly ustanoveny učitelka Ludmila Strnadová a výpomocná učitelka Marie Vrzalová, dále výpomocný učitel Josef Šmíd.

„Během prázdnin byly na škole provedeny různé opravy: chlívek, který hrozil spadnutím, veranda shnilá nahrazena novou, budova čp. 34 obílena, malba v učebnách a sokly na chodbách. Celá střecha na budovách přeložena. Před hlavní budovou školy byla zřízena provizorní zahrádka na květiny a v době války i na zeleninu.“

Jako místo pro školní zahradu bylo určeno pole u dolanského mlýna.

Výnosem ze dne 13. ledna 1942 se musel začít vyučovat německý jazyk od od pvního postupného ročníku. Učitelé se museli účastnit kurzů německého jazyka v Klatovech.

Na slabé srdíčko zemřela v únoru 1942 žačka školy Marie Osvaldová. Při pohřbu ji na dolanský hřbitov vyprovodili její spolužáci.

Ve školním roce 1942/1943 školu navštěvovalo 149 dětí, v mateřské škole bylo 18 předškoláků. Na vlastní žádost byla přemístěna učitelka Anežka Palečková na hlavní školu pro chlapce do Klatov a Barbora Kutková na obecnou školu rovněž do Klatov. Místo nich přišla do Dolan učitelka Anežka Hájková a učitelský čekatel František Šlehofr.

Ve školní kronice je uvedeno, že v roce 1943: „Celá škola, učebny i chodby se záchody, byla vybílena a malována. Na návrh řídícího učitele bylo zavedeno světlo do předsíní záchodů – šaten – a na dvoře do bývalé maštale, která byla upravena na prádelnu.“

V roce 1942 byla v Dolanech založena Lidová škola zemědělská. V tomto školním roce měla jeden ročník a navštěvovalo jí 7 dívek a 18 chlapců.

Od června musel v každé třídě viset obraz Adolfa Hitlera a protektorátního prezidenta Emila Háchy.

Ze školy odešla do Chudenic výpomocná učitelka Anežka Hájková a místo ní se vrátila Ludmila Strnadová.

Žáci sbírali starý papír i léčivé byliny. Museli nosit do školy určité množství barevných kovů, kostí, gumy a hadrů měsíčně. To činilo potíže zejména rodinám s více dětmi.

Od března 1943 byl okresní péčí o mládež zřízen žňový útulek pro děti rolníků a dělníků ve věku 2 – 6 let. Celkem sem chodilo 23 dětí.

V roce 1943 odešel učitel Josef Šmíd na školu do Bolešin, Marie Vrzalová do Ježov a Křenic. Místo nich nastoupil výpomocný učitel Václav Kozák. Učitel Krátký musel nastoupit do strojírenské firmy Schifauer v Klatovech. Náhradu za něj škola nedostala.

Škola obdržela 1800 K na ošacení nejchutších žáků. Obnos byl podělen mezi 20 dětí. Pro přespolní žáky škola nechala vařit čaj a kávu v hostinci U Brožovských. Dostávaly také tvaroh a sýry. Vařilo se pro až 80 dětí.

Do školy se vrátila učitelka Anežka Hájková.

V zimě byla pro špatné uhlí ve třídách zima a dvě učebny musely být z tohoto důvodu uzavřeny.

Na válečnou výrobu byl nasazen do firmy Gráf a Kusý v Klatovech učitel Václav Kozák. Ve školním roce 1944/1945 byla nuceně nasazena i učitelka Anežka Hájková. Náhradou za nasazené získala škola učitelky Antonii Šperlovou a Marii Tichou.

9. 10. prosince a o Vánocích, 25. a 26. prosince, byly sehrány loutkové hry: Hloupý Honza a Čert a Káča.

Z totálního nasazení se vrátily učitelky Anežka Hájková a Marie Tichá.

11. února 1945 se do školy nastěhovali němečtí uprchlíci, kteří byli posléze ubytování v obcích v okolí a do školy přišli noví uprchlíci. Celkem jich bylo 221. Učilo se v jedné třídě, kde se žáci střídali. 20. dubna odvezli zdejší občané uprchlíky na hranice. Nikdo se do této činnosti dvakrát nehrnul. Pak se objevili

němečtí vojáci, projížděli obcí a nutili obyvatele, aby je vozili potahy.

Ve dnech od 14. do 20. května byla školní budova vyčištěna a vybílena. Od 25. května pak začalo opět fungovat pravidelné vyučování.

Od školního roku 1945/1946 se stal novým řídícím učitelem učitel z Týnce Václav Tušek, který rovněž začal spravovat lidovou školu zemědělskou. Zástupce ředitele Aleš Krátký se stal řídícím učitelem ve Vilémově a odborný učitel František Šlehofr byl přeložen na Měšťanskou školu v Nýrsku. Na škole zůstali

A. Hájková a V. Kozák. Žáků bylo ve škole už jen 109 a pro nízký stav žactva byla ve škole zrušena jedna třída a ta se pak stala školou trojtřídní. Z počtu žáků bylo 32 místních a 77 přespolních.

V kronice řídící učitel také zaznamenal zprávu o velkém nedostatku topiva, který v zimě zapříčinil, že se ve třídách udržovala teplota od 8 do 10 °C. Podobné zprávy zaznamenávali i jeho předchůdci v uplynulých letech.

Ve dnech 4. – 9. května se uskutečnila školní slavnost na připomenutí prvního výročí osvobození.

Učitelský sbor zůstal i ve školním roce 1946/1947 nadále tříčlenný: V. Tušek (řídící učitel), A. Hájková a V. Kozák. Počet žáků poklesl na 95. Dívčím ručním pracím vyučovala Marie Piťhová – Vrzalová a římskokatolické náboženství

František Brož, kaplan ve Švihově. Učitelský sbor obecné školy vyučoval zároveň na Lidové škole zemědělské, které byla dána k užívání třída v druhé budově obecní školy.

28. října se uskutečnila školní slavnost, při které vystoupili žáci druhé a třetí třídy. Podobná školní slavnost připomenula také druhé výročí osvobození 5. května.

Ve školním roce se uskutečnilo pět loutkových představení.

Stav žáků pokles na konci školního roku na 88.

Ve školním roce 1947/1948 se stal zastupujícím řídícím učitelem bývalý řídící školy v Křištíně Josef Kanta. Bývalý řídící učitel byl přeložen na Obecnou školu ve Strážovicích. Na škole byla nadále učitelka Anežka Hájková a učitel Václav Kozák byl přeložen do konce školního roku jako správce školy ve Věckovicích.

Od 1. února pak nastoupil učitel Jaroslav Stránský. Stálou učitelkou se stala také Marie Piťhová.

Po celý rok hráli učitelé téměř jednou týdně loutková představení pro děti i dospělé. Škola uspořádala sbírku v obcích školního obvodu na zakoupení nového rozhlasu, která vynesla 8 860 Kč. Starý rozhlas byl prodán za 3000 Kč, obec Dolany uvolnila 5 000 Kč. Další finanční prostředky byly získány z divadelních

a loutkových představení i sběru odpadu. Z peněz pak bylo zakoupeno nové rádio, gramofon a mikrofon. Instalováno bylo nové vedení v celé budově.

Josef Kanta byl ve školním roce 1948/1949 jmenován ředitelem školy. Místo Jaroslava Stránského, který měl problémy se zdravotním stavem, nastoupil Jiří Toman. Dále na škole vyučovala Anna Červená a Marie Piťhová. Anna Červená pak odešla na mateřskou dovolenou a nahradil od 9. dubna Josef

Bauer. Za Jiřího Tomana od 1. ledna 1949 nastoupila Milada Peřinová. Dětem bylo přilepšováno konzervami z Mezinárodního fondu pomoci, rybím tukem, který jistě nenávideli, mlékem z prášku, vařila se jim i káva.

Oslavy prvorepublikových výročí a jubileí T. G. Masaryka nahradily oslavy narozenin Klementa Gotwalda či výročí Velké říjnové revoluce.

Ve školním roce 1949/1950 učitelský sbor doznal opět změn. Za Jaroslava Stránského nastoupila trvale Anežka Hájková, od 1. listopadu do konce školního roku vyučovala na škole Pavla Aschenbrennerová, stálicí sboru byla Marie Piťhová. Anna Červená a Jiřina Kadlecová byly na roční školní neplacené dovolené (mateřské). Římskokatolické náboženství vyučoval švihovský kaplan

Josef Drnek.

Žáci školy sbírali odpad a s učiteli se zúčastňovali brigád – například sázení stromků v lese.

Ve školním roce 1950/1951 vyučovali: Josef Kanta, Marie Piťhová a odborná učitelka Božena Wachtlová (trvale učila v Klatovech).

Ve škole vybudoval MNV vodovod. Interiér školy byl vybílen, na školním dvoře bylo zřízeno zděné hnojiště, opravena byla kamna.

Římskokatolické náboženství začal vyučovat v roce 1952 laický učitel Radimír Vrbata a od roku 1953 opět Josef Drnek ze Švihova.

Učitelé věnovali po celý školní rok pozornost všem oslavám konajícím se buď ve školní budově a nebo na veřejnosti.“ Na ukončení roku 1952 byla uspořádána v sále sokolovny vánoční besídka. Děti společně zdobily vánoční stromek a přednášely a zpívaly Dědovi Mrázovi. 25. února si škola připomínala „Vítězný únor 1948.“

Celý rok si žáci šetřili, aby mohli jet na konci školního roku na výlet. Autokarem jeli žáci první a druhé třídy do Plzně, kde navštívili muzeum, zoologickou zahradu a divadlo. Žáci třetí třídy jeli stejnou dopravou do Tábora a na Hlubokou.

3. srpna 1954 zemřela učitelka Marie Piťhová. Za ní pak nastoupila Helena Marková. Josef Drnek vyučoval římskokatolické náboženství a Miroslav Hlavnička československé husitské.

Pod vedením učitelky Heleny Markové byl při škole založen pionýrský oddíl.

Školní rok 1954/1955 byl slavnostně zahájen 1. září za přítomnosti členů MNV, redaktorů plzeňských listů Naším Krajem, rodičů a přátel školy. Místo helen Markové nastoupila Eva Holubová.


Opakovaly se tradiční akce – vánoční besídka (děti dostali za kulturní vystoupení balíčky), školní výlety, oslava Dne horníků, Den armády, MDŽ apod. Pionýrský oddíl převzala Eva Holubová.

Na konci školního roku navštěvovalo školu 104 žáků, z nichž pouze 2 neprospěli, 22 dětí přešlo do střední školy v Klatovech, nově bylo zapsáno 17 dětí do první třídy. Protože ve druhé a třetí třídě byl bylo celkem 50 dětí, žádal ředitel školy o rozdělení těchto tříd na samostatné, což bylo povoleno a od 1. září 1955 nastoupila nová učitelka Marie Týzlová.

Československé státní kino v Dolanech v padesátých letech pravidelně jednou za měsíc pořádalo představení pro žáky. Promítány byly filmy dle požadavků školy.

Během letních prázdnin v roce 1955 bylo opraveno vnitřní zařízení všech tříd. Na chodbě byly odstraněny žulové kvádry, které pak nahradily cementové dlaždice.

Žáci školy se povinně zúčastňovali oslav Svátku práce 1. května, kdy se shromáždili na oslavu většinou před budovou MNV.

Třídní učitelé organizovali sběr léčivých bylin. Každý žák musel odevzdat předepsané množství vybrané rostliny.

Ve školním roce 1955/1956 učitelka Františka Petlanová.

O prázdninách pokračovaly práce na opravách interiéru školy.

Ke změně v učitelském sboru opětovně došlo ve školním roce 1957/1958: nově přišly Anna Klajsnerová a Marie Kubíková a odešla Františka Petlanová.

Výbor žen uspořádal pro děti 16. února dětské šibřinky. „Děti přišly v maskách a s nimi i jejich maminky. Celé půldne patřilo dětem, jimž vyhrával dětský soubor s. Klímy z Klatov.“

Ve školním roce 1958/1959 pokračoval úbytek žáků, což vedlo k uzavření čtvrté třídy, která byla umístěna v druhé budově školy čp. 115. Ve škole zaskakovala Marie Paumerová, rozená Wachtlová z Dolan. Ta pak začala na škole učit trvale.

Během školního roku byl upraven dvorek za školou, jeho ohradní zeď byla opatřena krytinou a byla obílena. Zahrada byla oplocena pletivem se železnými sloupky na zděném soklu.

6. září 1961 přijela do Dolan sovětská delegace, která navštívila zdejší JZD a školu. Mezi sovětskými návštěvníky byli i učitelé. Vítali je pionýři s učiteli u památníku padlých na návsi.

Učitelský sbor beze změn.

Omezovala se výuka náboženství tak, aby ji navštěvovalo co nejméně dětí. Ze 36 původně přihlášených v tomto školním roce nakonec zůstalo jen 16.

Členové SRPŠ se na své jarní schůzi usnesli zakoupit pro školu televizor v částce 4 500 Kčs. Ten byl zakoupen o prázdninách a instalován v přízemí.

Odrostlé děti sdružené v Československém svazu mládeže společně s učiteli hráli v zimních měsících vždy v neděli dopoledne loutková představení. Děti mohli chodit v neděli odpoledne také do zdejšího kina. Jednou měsíčně do kina chodili všichni žáci na speciální představení pro školy.

4. dubna 1962 odešla na mateřskou dovolenou Milena Paumerová a na její místo nastoupila Milena Rubášová. Opět přijeli soudruzi ze sovětského svazu. Pionýři jim zpívali a tančili.

Ve školním roce 1963/1964 se stala škola opět čtyřtřídní a učitelský sbor doplnila Marie Matějková – Drozdová. Ředitel od 7. 6. 1964 přešel do invalidníhodůchodu a odstěhoval se do Mrákova, kde krátce na to zemřel.

Ředitelkou školy byla jmenována ve školním roce 1964/1965 Marie Týzlová.

Dále zde vyučovaly učitelky Milena Paumerová a Milena Rubášová, která v tomto školním roce odešla na školu ve Švihově a místo ní nastoupil V. Staněk ze Švihova.

Ve školním roce 1965/1966 došlo ke změně školního obvodu. Žáci od 6. ročníku začali od školního roku 1965/1966 dojíždět místo do Klatov do školy do Švihova. Místo V. Staňka nastoupil Miloslav Sedlák. Na konci školního roku předala školu dosavodní ředitelka Marie Týzlová Miloslavu Sedlákovi a

odešla na vlastní žádost učit na druhou Základní devítiletou školu do Klatov. V září 1966 pak nastoupila do Dolan Marie Stixová.

V říjnu 1966 dostala škola novou fasádu.

Do školy byly v roce 1968 dány nové poličky na boty a věšáky zakoupené od švihovského výrobního družstva Tvar. O prázdninách byly do dvou tříd položeny podlahy ze soliteru.

Ze školy odešla učit do Klatov Marie Stixová a místo ní nastoupila Libuše Baumgartnerová.

V roce 1969 byly provedeny další opravy na školní budově – byla vyměněna kamna, umyvadla, obklady, místo dřevěných podlah byla položena dlažba, vznikla nová sololitová stěna v první třídě u divadla.

Do všech tříd byly v roce 1970 zakoupeny stolky a židle. Během prázdnin byla položena nová střešní krytina.

V roce 1972 byla zrekonstruovaná fasáda školy a byla vyměněna všechna okna. Na akci odpracovali rodiče 1 145 brigádnických hodin a učitelé 300.

Žáci pod vedením učitelů připravili ke všem významným výročím veřejná kulturní představení (výročí vzniku SSSR, výročí VŘSR, výročí Vítězného února, ale i k MDŽ, na výroční schůzi mysliveckého sdružení či na besídkách seniorů.

Učitelka Libuše Baumgartnerová vedla recitační kroužek, Milena Paumerová kroužek dorostu ČČK (zdravotnictví). Kroužek sportovně turistický vedl Miroslav Sedlák.

Do všech tříd bylo položeno o prázdninách lino.

Učitelka Libuše Baumgartnerová odešla ve školním roce 1973/1974 do penze a za ní nastoupila Olga Karlová, která před tím učila ve škole ve Švihově. Tato učitelka pak vedla výtvarný kroužek.

Zrušením 5. ročníku, do kterého začaly děti chodit ve Švihově, klesl počet žáků ve školním roce 1974/1975 na 39. Ve škole tak zůstaly jen dvě třídy. Na škole byly tři kroužky – dva vedli rodiče a tradiční zdravotnický.

Ve školním roce 1975/1976 byl založen střelecký kroužek, kterývedl Jaroslav Šotr, kroužek dovedných rukou pro děvčata vedly paní Zítková a paní Machová. Kroužek pěvecko-recitační vedl ve školním roce 1977/1978 Miloslav Sedlák, dále byl na škole kroužek zdravotnický. Ve školním roce 1978/1979 připravil pěvecko- recitační kroužek pro veřejnost 8 veřejných vystoupení. Zdravotnický kroužek pravidelně dosahoval pěkných úspěchů na různých soutěžích. Kromě dvou školních kroužků mohli chodit žáci do kroužků mysliveckého, tělovýchovného a požární ochrany. Ty však škola neorganizovala.

V květnu 1980 byla opravena fasáda školy. Opravu provedli rodiče pomocí tří požárních žebříků bez lešení. Akce trvala týden a rodiče odpracovali 209 brigádnických hodin.

Ve školním roce 1980/1981 byl obnoven kroužek dovedných rukou pod vedením paní Hulcové.

V době letních prázdnin v roce 1981 bylo vyměněno ve škole celé elektrické vedení a instalována byla nová akumulační kamna. Pomocné práce vykonali rodiče, kteří tak odpracovali 620 brigádnických hodin.

26. září 1981 zorganizovala škola ve spolupráci s rodičovským sdružením a školskou a kulturní komisí při MNV oslavy 100. výročí založení školy. Program se skládal s koncertu pionýrské dechovky Základní devítileté školy ve Švihově, besedy představitelů obce a okresu s bývalými učiteli, slavnostního vítání žáků, proslovů, setkání bývalých žáků a učitelů, prohlídky školy, setkání jednotlivých ročníků

a večer byla taneční zábava.

Ředitel Miloslav Sedlák se od 1. 8. 1982 stal okresním školním inspektorem a na jeho místo nastoupil František Vrzal, který do Dolan přešel ze Základní školy na Husově náměstí v Klatovech. Učitelka Marie Paumerová byla dlouhodobě nemocná a zastupovala ji absolventa Pedagogické fakulty ZČU v Plzni Eva Zámečníková.

Marie Paumerová odešla do invalidního důchodu, ke konci roku 1982 odešla Eva Zámečníková na mateřskou dovolenou a na školu nastoupila nekvalifikovaná učitelka Jana Střížová. Kvalifikaci získala dodatečně studiem při zaměstnání na Pedagogické fakultě v Brně.

Žáci školy se zúčastnili oslav 750. výročí založení Dolan, které se uskutečnily 25. září 1982. Před oslavou důkladně uklidili náves a prostor u památníku padlých. Po slavnostním zahájení vystoupili žáci se svým kulturním pásmem. V průběhu odpoledne si hosté i místní mohli prohlédnout výstavu ručních prací

Československého svazu žen v první třídě školy.

Učitelka Jana Střížková byla ve školním roce 1983/1984 přeložena na Základní školu do Nýrska a od 1. 10. na školu nastoupila Milada Čížková, která do té doby učila v Chudenicích.

Ve školním roce 1984/1985 byly na škole tři kroužky – dopravní výchovy (Vrzal), zdravotnický (Čížková) a dovedných rukou (Jana Hrudičková). O rok později přibyl ještě technický kroužek (Vrzal).

Milada Čížková odešla ve školním roce 1986/1987 – 27 žáků do penze a na její místo nastoupila Ilona Dvořáková z Klatov. Ta na škole založila kroužek tělesné výchovy. Zdravotnický kroužek převzala Jana Maršálková.

V září 1987 rodiče brigádnicky obílili zadní stěnu školy. Zdravotnický kroužek zanikl.

V srpnu 1988 byla opravena polovina chodníku před školou.

Učitelka Ilona Dvořáková byla ve školním roce 1988/1989 přeložena na školu do Mochtína a místo ní nastoupil učitel Jiří Krejčí, který si ve škole opravil služební byt a rozhodl se v obci bydlet. Na škole pak převzal kroužek tělesné výchovy.

V září 1988 byly natřeny okapové žlaby a nabíleny boční stěny a průčelí školní budovy. Brigádnicky se na této akci opět podíleli rodiče. V červnu 1989 pak byla provedena generální oprava sociálního zařízení.

V říjnu 1989 byla za pomoci rodičů provedena oprava další části chodníku před školou. Škola měla opět čtyři kroužky – byl obnoven zdravotnický, který vedla paní Cibulková, kroužek dovedných rukou vedla paní Vladařová.

V průběhu školního roku 1990/1991 byla vyměněna akumulační kamna v obou šatnách. Byl opraven plot. V jarních měsících byla škola ve spolupráci s obecním úřadem a rodiči napojena na obecní vodovod. Na škole byla natřena všechna okna.

Učitel Jiří Krejčí vyhrál ve školním roce 1992/1993 konkurz na ředitele Základní školy na Husově náměstí v Klatovech a na jeho místo nastoupila Irena Vylítová. Ta do Dolan přešla ze Základní školy v Hrádku u Sušice.

Od března do července 1993 proběhla rekonstrukce fasády školy a zdí kolem školního pozemku. Zároveň byly vyměněny všechny okapové žlaby a svody. Opraveny a natřeny byly vchodové dveře a vyměněny byly dveře v zadním vchodě.

Škola se pro nedostatek žáků stala ve školním roce 1993/1994 jednotřídní, kde nadále učil jen ředitel školy. Irena Vylítová odešla na Základní školu v Plánici. Počet žáků byl tehdy jen 10 - nejnižší počet v dějinách školy.

Opravena byla střecha školy poškozená vichřicí.

O letních prázdninách 1995 byla opravena a nabílena fasáda školní stodoly, rekonstrukcí prošla podlaha v první třídě. Ředitel školy žádal obec o výměnu střešní krytiny na škole, čemuž nebylo vyhověno.

V přízemí školy byla ve školním roce 1995/1996 instalována nová akumulační kamna. Před školou obec vybudovala nový chodník a celý prostor před budovou byl vyasfaltován.

Do oken obou tříd byly ve školním roce 1996/1997 namontovány žaluzie.

Střešní krytina byla vyspravena.

Od školního roku 1997/1998 se škola stala opět dvojtřídní a tak nastoupila další pedagogická síla - absolventka Pedagogické fakulty ZČU v Plzni Pavlína Bulínová z Dolan. Začal být vyučován německý jazyk a do výuky byl zařazen nepovinný předmět – náboženství, které učil farář Martin Marcinko. Od

následujícího školního roku pak náboženství jednu hodinu vyučovala Jarmila Koslovská.

Obec pro školu zakoupila ve školním roce 2001/2002 sedm počítačů.

V lednu 2003 nastoupila do školy Jaroslava Hodková, která byla jmenovaná ředitelkou. František Vrzal odešel do penze. Pavla Bulínová ze školy odešla.

Od školního roku 2003/2004 se po dohodě se zřizovatelem a po dohodě s rodiči se rozšířila ZŠ o 5. ročník. Nabídla žákům ucelené vzdělání 1. stupně, (1.- 5. ročník) a odstranila výjimku z malého počtu žáků. Ve škole bylo obcí zrekonstruováno sociální zařízení.

Ve školním roce 2003/2004 byl učitelský sbor je ve složení: Jaroslava Hodková, Michaela Dryjová a Zdeňka Čížková.

U mateřské školy vybudovala obec v roce 2007 dětské hřiště a zároveň nechala opravit strop, elektroinstalaci a vyměnit podlahu ve školní jídelně. Do velké investiční akce - zateplení budov základní a mateřské školy se obec pustila o rok později, v roce 2008. Zároveň byla na střeše školy vyměněna

střešní krytina. V roce 2009 pak obec nechala opravit zdi a stodoly za školou, odvodnit dvůr a opravit podlahy v šatně.

Ve školním roce 2007/2008 byl učitelský sbor byl rozšířen o Jaroslavu Sedláčkovou.

Ve školním roce 2010/2011 odešla Zdeňka Čížková.

Na škole jsou v současné době tyto kroužky: anglického jazyka – (pro žáky 1 a 2. roč.), zahrádkářský, hudební – hra na flétnu a klávesy, taneční, počítačový, sportovní a dramatický kroužek.

Výuka náboženství byla zastavena pro malý zájem.


Přehled řídícíh učitelů od roku 1750 do současnosti

Jan Netál (kolem roku 1750)

František Spilar (druhá polovina 18. století)

Josef Antonín Majer (1783 - 1832)

Josef Karel Mayer (1832 - 1854)

Matěj Volek (1854 - 1871)

Ondřej Mayer (1872 - 1875)

Josef Wagner (1875 - 1908)

Josef Mareš (1908 - 1924)

Ferdinand Bříško - Bělský (1925 - 1930)

Kašpar Werner (1931 - 1933)

František Tichý (1934 - 1940)

Vilém Strnad (1940 - 1945)

Václav Tušek (1945 - 1947)

Josef Kanta (1947 - 1964)

Marie Týzlová (1964 - 1966)

Miloslav Sedlák (1966 - 1982)

František Vrzal (1982 - 2003)

Jaroslava Hodková (2003 - dosud)

Předsedové TJ SOKOL

Jan Janeček (1921- 1951)

Václav Janeček (1951 - ?)

František Šrámek (? - 1967)

Vladislav Janeček (1967 - 1978)

Josef Walter (1978 - 1998)

Pavel Švajda (1998 - 2010)

Zdeněk Hora (2010 - dosud)



28

1790 – 90 žáků

1793 – 108 žáků

1882/1883 – 272 žáků

1883/1884 – 299 žáků.

1886/1887 – 331 žáků

1889/1890 – 357 žáků

1890/1891 – 364 žáků

1891/1892 – 358 žáků.

1892/1893 – 360 žáků

1893/1894 – 359 žáků.

1894/1895 – 337 žáků.

1896/1897 – 314 žáků.

1897/1898 – 313 žáků.

1901/1902 – 322 žáků.

1902/1903 – 336 žáků.

1903/1904 – 329 žáků

1905/1906 – 356 žáků.

1906/1907 – 352 žáků.

1908/1909 – ?

1909/1910 - 312 žáků.

1910/1911 – 318 žáků.

1912/1913 – 337 žáků

1913/1914 – 329 žáků

1914/1915 – 322 žáků.

1915/1916 – ?

1916/1917 – 319 žáků.

1917/1918 – 328 žáků.

1918/1919 – 336 žáků.

1919/1920 – 308 žáků

1921/1922 – 298 žáků

1922/1923 – 303 žáků

1923/1924 – 247 žáků

1924/1925 – 232 žáků

1925/1926 – 205 žáků

1926/1927 – 202 žáků

1927/1928 – 190 žáků

1928/1929 – 185 žáků

1929/1930 – 194 žáků

1930/1931 – 201 žáků

1931/1932 – 187 žáků

1932/1933 – 185 žáků

1933/1934 – 182 žáků

1934/1935 – 183 žáků

1935/1936 – 176 žáků

1936/1937 – 167 žáků

1937/1938 – 160 žáků

1938/1939 – 148 žáků

1939/1940 – 154 žáků

1940/1941 - 160 žáků

1941/1942 - 172 žáků

1942/1943 - 149 žáků

1943/1944 ?

1944/1945 - 148 žáků

1945/1946 - 109

1946/1947 - 95

1947/1948 - 95

1948/1949 - 94

1949/1950 - 109

1950/1951 - 96

1951/1952 - ?

1952/1953 - ?

1953/1954 – 96 žáků

1954/1955 - 104

1955/1956 – 105 žáků

1956/1957 – 100 žáků

1957/1958 – 87 žáků

1958/1959 - ?

1959/1960 – 84 žáků.

1960/1961 – 86 žáků.

1961/1962 – 81 žáků.

1962/1963 – 91 žáků

1963/1964 – 93 žáků.

1964/1965 – 82 žáků

1965/1966 – 84 žáků.

1966/1967 - 75 žáků

1967/1968 – 66 žáků

1968/1969 – 60 žáků

1969/1970 – 51 žáků

1970/1971 – 51 žáků

1971/1972 – 52 žáků

1972/1973 – 51 žáků

1973/1974 – 53 žáků

1974/1975 – 39 žáků

1975/1976 – 45 žáků

1976/1977 – 44 žáků

1977/1978 – 42 žáků

1978/1979 – 43 žáků

1979/1980 – 43 žáků

1980/1981 – 42 žáků

1981/1982 – 45 žáků

1982/1983 - 50 žáků

1983/1984 – 48 žáků

1984/1985 – 40 žáků

1985/1986 – 33 žáků

1986/1987 – 27 žáků

1987/1988 – 29 žáků

1988/1989 – 31 žáků

1989/1990 – 33 žáků

1990/1991 – 30 žáků

1991/1992 – 28 žáků

1992/1993 – 17 žáků

1993/1994 – 10 žáků

1994/1995 – 10 žáků

1995/1996 – 12 žáků

1996/1997 – 16 žáků

1997/1998 – 25 žáků

1998/1999 – 27 žáků

1999/2000 – 27 žáků

2000/2001 – 28 žáků

2001/2002 – 24 žáků

2002/2003 - 24 žáků

2003/2004 - 33 žáků

2004/2005 - 30 žáků

2005/2006 - 30 žáků

2006/2007 - 30 žáků

2007/2008 - 29 žáků

2008/2009 - 31 žáků

2009/2010 - 28 žáků

2010/2011 - 33 žáků



Vývoj počtu žáků od roku 1790 do současnosti
Seznam použitých pramenů

Škola (farní, obecná, základní)

Fond Základní školy v Dolanech uloženy v SOkA Klatovy je poměrně bohatý.

Je v něm uložen soupis žáků z let 1872 – 1942, seznam školou povinných

z let 1833 - 1871, fotoalbum s 88 fotografiemi z let 1932 – 1948, 13 fotografií

učitelů ze třicátých let 20. století. Dále zde nacházíme dvě školní kroniky z let

1783 – 1894 a z let 1894 – 1940.

Fond dále obsahuje 185 třídních výkazů z let 1811 – 1871, 78 zkušebních výkazů

z let 1808 – 1855, dvě třídní knihy z let 1854 – 1867, 36 knih seznamů

školou povinných z let 1833 – 1871, 40 knih finančních z let 1826 – 1870 a výtah

z křestní knihy z let 1843 – 1859

Farní škola Dolany 1808 – 1869 (1871)

Farní kronika je až do roku 1851 psaná v němčině. Od následujícího roku pak

v českém jazyce, což souvisí se vznikem obecního zřízení v roce 1850.

Další dvě kroniky z let 1940 – 1999 a 1999 – 2002 jsou uloženy v Základní

škole v Dolanech (rok 2011).

Škole se věnují také některé kapitoly obecní kroniky uložené na Obecním úřadě

v Dolanech (rok 2011).

Lidová škola zemědělská

Lidová škola zemědělská byla při škole v Dolanech v letech 1942 – 1949. Ve

Státním okresním archivu v Klatovech se dochovala kniha zápisů školních výkazů

z těchto let, dva třídní výkazy (1943 – 1944), pokladní deník z let 1942

– 1948), podací deník z let 1942 – 1948, karton spisů z let 1942 – 1945.

TJ Sokol Dolany

Waltr, Josef - Výroční zpráva TJ Sokol Dolany za rok 2010

Hora, Zdeněk - 90 let TJ Sokol Dolany 1921 - 2011 (prezentace na výroční

schůzi TJ Sokol Dolany 18. 2. 2011)



Hora, Zdeněk - seznam předsedů TJ Sokol Dolany a další poznámky


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©atelim.com 2016
rəhbərliyinə müraciət