Lišejníky ( Lichenes )
- kompozitní organismus tvořený jednak složkou houbovou ( =mykobiont) a řasovou nebo sinicovou ( =fykobiont)
Anatomická stavba
1. korová vrstva
- na povrchu
- je kompaktní /souvislá) tv. isodiametrickými buňkami, které srůstají v pseudoparenchym
- funkce: ochranná
2. dřeňová vrstva
- soubor řasových buněk volně nahlučených, které jsou příležitostně obklopeny houbovými vlákny
- funkce: asimilační
- barva: zelená
3. vláknitá vrstva
- soubor hyf, které se sdružují v kořínkovité útvary zv. rhiziny a jejich funkcí je připevňování k podkladu a příjem minerálních látek ze substrátu
Morfologická stavba
- je dána organizací stélky vzhledem k substrátu
typy: 1. stélka keříčkovitá – k podkladu je přichycena pouze na 1 místě a je vystoupavá
2. stélka lupenitá – je přichycena na 1 i více místech, lodyžky jsou ploché, lupenité a poléhavé
3. stélka vláknitá – přichycena na několika místech
4. stélka korovitá – plochá, lupenitá a přisedá po celém povrchu
5. stélka lepráriovitá – práškovitá
- převaha fykobiontní složky
6. stélka rosolovitá – chuchvalcovitá, na povrchu dřeňová
Rozmnožování
- převážně nepohlavně – fragmentace ( =rozpad stélky), isidie = papilovité výběžky stélky, které mají na povrchu nahlučení mykobiont ( =mikrokerová vrstva) a uvnitř jsou nahloučeny řasové buňky. tyto útvary se ulamují a vyrůstají z nich samostatné stélky
- soredie – kulovité útvary tv. spletí hyf mezi kterými se nachází rozptýlené řasové buňky. Miniaturní lišejníky schopné dát vzniknout nové stélce. Vznikají jen na urč. místech zv. sorály ( =buď ztenčena nebo úplně přerušena korová vrstva)
- schisidie – hranolovité útvary, které vz. horizontálně s povrchem, jsou schopny se oddělit a dát vznik nové buňce
- pohlavně – jako individuum ne, pouze houbová složka, pohl. rod ascomycetes, podle nich
Vztah složek lišejníku
- většinou je považován za symbiosu ( =vzájemné soužití, kde houba poskytuje ochranu a minerální látky, zatímco řas. složka asimiláty)
- hélótismus = ujařmení, negativní vztah, houba utlačuje řasu
- parazitismus = jeden škodí druhému (houba řase)
zástupci: lišejník zeměpisný, pukléřka islandská, provazovka kvetoucí, terčovka bublinatá, terčovník zední
Význam: - potrava pro živočichy (hlavně tajgy a tundry)
- významní činitelé biologického zvětrávání
- k výrobě lakmusu (=rocella)
- jako bioindikátory znečištění (vstřebávají radioakt. látky jako I a Cs) |